Uvádím zde pro zajímavost články převzaté z časopisu "Šťastný Domov" ročník IV., 1907-1908 vydávaného F. Šimáčkem.
Tělocvik v roce 1907

Seznam článků:
Žertovné prostocviky
Zpět na seznam článků >>
Zimní sport. Str. 190.
Zimní sport není u nás ještě daleko na tom stupni rozkvětu jako v zemích sousedních nebo dokonce v Anglii, Skotsku nebo některých zemích severních. Kromě trochu bruslení a tu a tam nějakého proběhnutí na sněžnicích, které provozuje celkem jen málo jednotlivců, nemůže se u nás o zimním sportu skoro ani mluvit.
A nemáme ani daleko na Krkonoše, kde tou dobou jízdy rohačkami provozují se s největší živostí na četných místech, a snadno bychom mohli vyplniti nějakou mezeru v tomto oboru.
Se stanoviska zdravotního bylo by to jen s potěšením, kdyby zimní sport se povznesl. Tělesné cviky všeho druhu jsou nejdůležitějším pravidlem osobní péče o zdraví, a čím dále vyumělkovaným způsobem života od přírody se vzdalujeme, tím důležitější jest, abychom se chápali takového sportu jako nejúčinnějšího prostředku k návratu k přírodě. Přečetné úhony a slabosti nervové soustavy, našich tělesných šťav, kostí, jednotlivých ústrojů jmenovitě ženského těla, jistě bychom méně pociťovali, kdybychom častěji a pravidelněji tělesná cvičení konali.
V létě to ještě konáváme, když ne jinak, alespoň častějšími procházkami, výlety anebo cestami, ale v zimě pravidelně nastává mezera, kterou jen zimní sport může vyplniti jako opravdový spasitel. Tento sport podává také, jako málokterý jiný i to, čím zdravý člověk dnešní opravdově hladoví; přírodní požitek tělesné propracování a povzbuzující nebezpečí. Každý znalec poměrů potvrdí, že příroda v zimě tak jako na jaře svou největší krásu podává, že rozkoš letu na sněžnicích nebo rohačkách může býti nanejvýše porovnána s jízdou na ohnivém koni, ale nemůže touto jízdou býti předstižena.
Avšak i zdravotní hodnota zimního sportu je větší, nežli letního, všechno to přesedávání ve světnicích, život hospodský, přesycování se a dráždění smyslů dostupuje za dnešních poměrů v zimě svého největšího stupně, a každá hodina, na kterou nás sport z tohoto prostředí odvádí, jest ziskem na zdraví a štěstí.
Chlad byl ode dávna vždy větší kulturní činitel nežli teplo. Chlad pobízí k práci, horko vyzývá k odpočinku. Staří seveřané odpočívali na medvědích kožích, a potomci rádi toho vzpomínají. Jistě právem, neboť tito seveřané musili medvědy ubiti, dříve nežli na kožích mohli odpočinouti, a to jest symbolický úkaz, že těžko zápasiti s drsným podnebím o skrovné své živobytí; ale tento zápas zocelil jejich tělo a se severu přišla zkáza rozmařilého Říma. Jednotlivcem třese mráz, ale spaluje v něm mnohé ty strusky, které se nahromadily z páry měst a uzavřených světnic. Jisto jest, že léčebné výsledky našich zimních léčebných ústavů často neobyčejně překvapují a jsou trvalejší nežli mnohé obvyklé letní léčby. Ovšem že výzkum podnebí byl tu hlavním činitele, který umožnil, aby jisté přednosti i v zimě byly nemocným učiněny prospěšnými a jsou to zvláště jistá místa horská, která v té příčině ukázala mnohé přednosti.
Zima v nížině a ve městě po stránce zdravotní jest velmi rozdílná od zimy ve vysokých polohách. Teprve souvislá pokrývka sněhová, která po několik měsíců v našich horách vydrží, poskytuje ve spojení s nízkým tlakem vzdušným ony přednosti, které vyhledáváme v jiném podnebí. Ta teprve cítíme onen zdravý, svěží vzduch, jehož účinky nám věda vysvětluje tím, předně, že hojné modré a polarisované paprsky světla sněhového oživují naši kůži a v ní obíhající krev, již k čilejší výměně látek povzbuzují zrovna tak, jako, to uměle provádějí lékaři soustřeďováním umělým podobných paprsků za účelem léčení lupusu, kožní rakoviny p., za druhé přítomností ozonu, oné součásti vzduchu, která vzniká po bouřkách nebo nad svěžím osením a v lese se vytvořeje, kdežto v zimě vzniká zvláštním rozkladem vodních par pod vlivem silného světla slunce, odraženého od pokryvky sněhové, konečně pak vzduchem zředěným, suchým, téměř úplně prachu prostým. Sníh strhuje všechny příměsky vzduchu k zemi a zde je pevně drží, takže jen velmi skrovné částky prachu se zasněžené plochy se opět zvedají, a i tyto panující nad sněhovou plání proud vzduchový hned daleko zanáší. Totéž však děje se s mikroby (zárodky choroboplodnými). Zimní krajina v našich pohořích vyrovnává se po této stránce úplně vysokým horám i moři, kde rovněž množství zárodků choroboplodných klesá na stupeň nejnižší.
Záření sluneční v řídkém, čistém, mrazivém vzduchu jest tak vydatné, že na výsluní může teploměr vystoupiti na 25 stupňů, a dokonce i při zamraženém nebi účinkuje rozptýlené světlo ještě dosti silně. Mnohý zimní sportovník nespatřil slunce na svém výletu, a přece si přinesl nejkrásnější úžeh sluneční. Kdo není příliš schoulostivělý, může si klidně i na zimní partii dopřáti lázně slunečné, avšak ne dlouho - 1 až 2 minuty nejvýše, a ovšem v místě chráněném proti větru a daleko od lidí, kteří by z toho mohli míti "veřejné pohoršení".
To rozproudí krev v žilách jako šampaňské a všechny vědecké theorie o účinku podnebí cítíme pak na svém těle jako neodvolatelnou pravdu.
Slunce a mráz byli ode dávna naši nejlepší přátelé; kam ti vnikají, tam bydlí zdraví a síla a zimní neděle je pro měšťáka čistou studnicí omlazení těla a duše, dovede-li jí jen náležitě využíti.
Zpět na seznam článků >>
Prostocviky Str. 287.
Měli bychom proto věnovati si denně vždy několik chvil, jednou ráno, jednou večer, snad později i třikrát a čtyřikrát za den po pěti minutách, pro tělesné prostocviky a neměli bychom jich zapomínat nikdy, třeba to bylo ve chvíli oddechu, za jízdy po dráze, na procházce, v lese nebo v poli. Takový náš tělocvik, třeba někdy by ani nebyl tělocvikem v pravém slova smyslu slova, nýbrž jenom zdravím počinem odpočinku a pookřání. Odpočinek v náležité poloze, třeba položení na rovné tvrdé ploše, je také tělocvičný výkon, jímž tělo pookřeje.Zpět na seznam článků >>
Prostocviky Str. 311.
V leže.
opakujte celý pochod několikráte. Toto pravidelné vdechování a vydechování má velice uklidňující účinek na nervy, a cvičí-li se přesně, jak udáno přesvědčíte se, že se spánek brzy dostaví. Ležíme-li, odpočinou si naše svaly, ale mozek a mysl mají zapotřebí spánku. Mozek jest činný, dokud nespíme, ale únavě mysli může jenom spánek odpomoci.
Beta.
Zpět na seznam článků >>
Tělocvik Str. 358.
Běh.
cvičení jest pouze pro zdravé dívky - churavé nebo slabé nemají se takto namáhati a mají se o svolení lékaře starati. Též nemáme tento pohyb přepínati, 25krát stačí pro začátek. Při cvičení se má dýchati nosem, a ústa mají býti uzavřena. Po ukončení cvičení vdechni hluboce, pozvedni ruce k ramenům a rychle vydechni. Opakuj to 3kráte. Toto dýchání a tento pohyb zmenšují tlukot srdce, kterého jsme rychlím pohybem nabyly. Doporučujeme na to 5minutový odpočinek na loži nebo na pohovce. Jest to velice dobré cvičení v chladné zimní dny.
Kí.
Zpět na seznam článků >>
Tělocvik Str. 406.

Obr. 1. Dítě lehne si naznak a zcela zvolna zvedá nohy dvakrát tak vysoko, co by cvik nevadil dechu. Potom nohy zvolna sklání. Po třetí může chvíli vydržeti s nohami zdvižnými.

Obr. 2. Dítě si lehne na břicho a matka přidržuje mu nohy zcela slabě. Dítě dá ruce v bok a stahujíc bradu co nejvíce vzad zvedá hlavu s hoření částí hřbetu a nikoli lebky.

Obr. 3. Dítě se zavěsí na vodorovné tyči se všemi prsty (i palcem) pohromadě, hřbetem ruky k obličeji a rozpjetím rukou v šířce těla. Pomocník opírá spodní část těla jednou rukou, druhou pak šíji tak, aby předloktí spočinulo dítěti na zádech a kladlo odpor hlavě, kterou dítě naklání vzad, bradu co nejvíce zvedajíc. Odpor nesmí býti větší, než co by dítě hlavu vzad skloniti mohlo.

Obr. 4. Ruce v bok lehne si dítě naznak. Pomocní se strany jednu ruku přiloží na chodidla, druhou pod záda a dítko zvedá trup přecházejíc v sed, při čemž hlavu zaklání do zadu a bradu stahuje. Pomocní podpírá tělo a dbá, aby pohyb dál se zpříma, bez kroucení těla, s počátku rychleji, později zvolna.

Zpět na seznam článků >>
Obr. 5. Živý trakař. Dítě se vzepře na rukou se hřbetem co možná přímým, chodí chvíli po rukou, zatím co pomocník je uchopí za nohy. Přestane hned, jak počíná pociťovati únavu.
Tělocvik Str. 478.
Procházky se nemají zanedbávati.
*
Zpět na seznam článků >>
Prostocviky na pažitu.

Žertovné prostocviky. Str. 23.
Zpět na seznam článků >>
Rozsviťte svíčky. Dva hoši kleknou si proti sobě na podlahu, každý jen na jedno koleno, jeden na levé, druhý na pravé a tak daleko od sebe, aby natažená rámě právě jen k sobě dosahovala. Volnou nohu chopí každý přiléhající rukou, tak aby volně ve vzduchu se pohybovala, kdežto do druhé vezme svíčku, z nichž jeden ji
rozsvítí. Úkolem druhého je, aby si svíčku od prvého rozsvítil, ale při tom ji držel v poloze úplně svislé. Poloha těla je při tomto postavení vzdor všemu zdání tak kymácivá, že ruce se svíčkami k sobě dosahující tak se pohybují, že je dosti obtížno danému úkolu vyhověti.
Žertovné domácí prostocviky. Str. 47.
Zpět na seznam článků >>
Pevně postavená hůl. Je úkolem postaviti hůl, pustiti ji rukou a chytiti ji zadem druhou rukou, nežli padne.
První počin, jak na obrázku viděti, záleží v tom, že hůl postaví se úplně kolmo a přidržuje se pravou rukou lehce, zatímco hlava až k hornímu konci jejímu je sehnuta a nad levým okem se ji dotýká.
Druhý počin jest věc velmi mrštného pohybu. Tělo se skloní až k zemi, tak že pravá ruka přijde před hůl a až půdy se dotkne, hůl octne se za zády a má býti za horní konec uchopena levou rukou, jež se zapaží.
Věc je jednoduchá zdánlivě, kterou hned tak snadno napoprve nesvedete, zejména ne s jistou pružností a elegancí pohybu, která je tu žádoucí.
Rakety, s nimiž po celé léto jsme hráli tennis, odkládáte, ale tak mnohý na jaře shledá s politováním, že raketa, která až do podzimu výborně sloužila, není již k potřebě. A není toho jiná příčina, nežli její špatné opatření. Možná, že jste již na podzim a snad i v létě nepočínali s ní dosti opatrně. Vyžadujeť ochrany před prachem a deštěm a má býti vždy po hře uchována v pouzdře, které ji před obojím dobře chrání. Jiná stránka péče se obmezuje na domov. Zde třeba struny natírati mazadlem k tomu určeným, zejména pečlivě tam, kde se struny křižují, načež se mazadlo náležitě zatře. Stačí ho malinko, jen když je pečlivě rozetřeno, aby struny nevysýchaly a neodprýskali. Avšak nejdůležitější je uschování. Bez křížového napínače dřevěného, který brání stahování rámce rakety a tím uvolňování strun, nelze si dobré uschování rakety ani mysleti; stejnoměrný tlak udržuje raketu ve stejnoměrné formě, struny při náležité pružnosti kdežto raketa pověšená na stěně vytápěného pokoje nebo uložená prostě ve skříni, kde má od podlahy přístup vlhko, je vystavena určité zkáze. A jak známo, dobré rakety nejsou zboží nijak laciné.
Zpět na seznam článků >>
Co je nového ve Šťastném Domově? str. 71
Zvědaví členové rodiny, kteří s ukojením své zvědavosti chtějí také spojiti trochu tělocviku, mohou se okusiti o získání a přečtení čísla tím způsobem, že postaví se na jednu nohu, druhou pak uchopí v kotníkách rukou a snaží se nyní shybnouti tak hluboko, až zuby mohou uchopiti roh lepenkové desky a za tento časopis vyzvednouti. Je to tak lehounké - na obrázku. Ale zkuste to, abyste do předu nepřepadli anebo ze strachu daný úkol vůbec neprovedli.Rozžehnutí svíčky str. 95
si rovně na podlahu a levou patu nasadí na špičku pravé nohy, stává se poloha tak vratkou, že v rukou natažených (nikoli skrčených) nedaří se snadno rozžehnouti svíčku zhasnutou od svíčky hořící. Zkuste to a uvidíte.Zpět na seznam článků >>
Nervosním str. 502
Kr.
Otočiti se kolem lenochu židle, na níž sedíme, aniž bychom spadli, nebo židli porazili, nebo o zem se opřeli, je úkol, jenž vyžaduje značné rovnováhy a lehkosti v pohybu.
Za lenoch židle na sedadlo, ku př. v pravém
rohu, položíme špendlík nebo tenké dřívko. Hoch na židli sedící má za úkol otočiti se zadem okolo lenochu tak, aby špendlík či dřívko ústy mohl uchopiti; židli musí udržeti při tom v rovnováze, aby nazad nepřepadla a sám jiného nežli židle dotknouti se nesmí. Nesmí jej odstrašiti, jestli se mu to napoprvé nepodaří.
Zta.
Zpět na seznam článků >>