Dana Zemanová: Můj milý deníčku...

Přidat k oblíbeným položkám
O aktualizacích chci být informován e-mailem

Ač se to nezdá, lepší je číst odspodu...           Taky není k zahození stránku si uložit a číst off-line...           Texty napsané barevně jsou odkazy, i když nejsou podtržené...           Omlouvám se za občasné doplnění již zveřejněných částí...          



Novější deníčky

Aktuální deníčekAktuální deníček (od 21.6.2003)
Zima - jaro 2003Zima - jaro 2003 (do 20.6.2003)
Léto - podzim 2002Léto - podzim 2002 (do 20.12.2002)
Zima - jaro 2002Zima - jaro 2002 (do 20.6.2002)
Léto - podzim 2001Léto - podzim 2001 (do 20.12.2001)


Zima - jaro 2001

st 20.6.2001

  • Tak takhle to vypadá dopoledne na mateřské dovolené se dvěma malými dětmi. Pohodička, veget. Trochu škoda, že se to dnes podařilo poprvé... Vedle Martínka jsem se ještě uložila k spánku já, ale neodolala jsem tomuto pohledu a místo odpočinku ho raději zvěčnila.
  • Je to neuvěřitelné, ale Martínek už má měsíc! Tím pádem mi z mateřské zbývá "jen" 35 měsíců - už se mi to krátí ;-). V poradně jsme se dozvěděli, že zase trošku povyrostl a konečně taky nabral zpět porodní váhu, takže aktuální váha a míra jsou 5080 g a 57,5 cm.

    út 19.6.2001

  • Mezi 14. a 15. hodinou jsme byli objednaní na kontrolu kyčlí do Dětské nemocnice. Udělali jsme školáckou chybu, přišli tam už o půl a čekal nás mírný šok - hala plná tak 50 dětí, různě brečících, rodiče zoufale je chovající nebo houpající v kočárcích či autosedačkách, na každém přebalovacím pultu minimálně 2 miminka... Vrcholem špatné organizace bylo, že ani nedokázali hlásit, koho budou volat jako dalšího, takže některá mimina ležela v čekárně poměrně dlouho rozbalená, na ostatní se pro změnu poměrně dlouho čekalo, až je maminka rozbalí přímo v ordinaci. Když na nás těsně před třetí přišla řada, dozvěděli jsme se, že kyčle jsou už lepší, ale pořád máme Martínkovi dávat široké balení plínek. Příští kontrolu máme tentokrát ve 14:00 přesně, už teď se ale těšíme, jak si to zkušeně načasujeme na 14:55.
  • Trochu jsme se obávali, protože babička šla dnes do cvičení, takže Radečka hlídal dědeček sám. Dobře to dopadlo - Radeček celou dobu spořádaně spinkal na balkóně. Dědeček se z nudy pustil do luštění dětských křížovek a hádanek v příloze Pes Novák časopisu Ano - a některé i skoro vyřešil!

    po 18.6.2001

  • Na písku jsme se seznámili s Emou, která se narodila ve stejný den, jako Martínek. Vypadala podstatně menší - po narození vážila "jen" 4,5 kg.
  • Pavel vzal odpoledne Radečka k babičce, takže jsem se chvíli mohla starat jen o jedno dítě. Kolem šesté jsem Martínka vykoupala a těšila se na volný večer, zvlášť ještě než se vrtátí táta s Radečkem. Omyl. Martínek měl svůj den - následujících 5 hodin jsem nedělala nic jiného, než krmila, odbrkávala, houpala, kolíbala, chovala a ukládala do postýlky. Když jsem se mu náhodou přestala věnovat, do minuty se spolehlivě začal znovu ozývat, takže jsem nakonec byla ráda, když ho po návratu od babičky 2x na 10 minut pohlídal Pavel a já se v těchto chvilkách stihla navečeřet a osprchovat. Kolem jedenácté jsem zalehla a vyčerpané miminko usnulo až vedle mě na polštáři.

    ne 17.6.2001

  • Radečkovým hitem dne byla písnička "Já mám koně, vraný koně". Když ho babička po obědě uložila do postele, snad čtvrt hodiny v kuse se z ložnice ozývaly vybrané úryvky, propojené dalšími říkadly, slogany a nejrůznějšími řečnickými obraty. Všichni jsme čekali, že až to Radečka přestane bavit, zavolá si nás a bude po spaní. Radeček ale spokojeně usnul - i duševní práce unaví, když se dělá s plným nasazením :-). Po probuzení opět recitoval, kudy chodil...

    so 16.6.2001

  • Radeček jel s tátou a s dědou do Kroměříže na oslavu strýčkových 80. narozenin. Klikatou cestu "nezvládl" a ukázal nám, k čemu je dobrá dětská autosedačka - nebýt jí, poblil by sedadla v autě. Místo božihodových kalhot dorazil na oslavu v kraťáskách, které naštěstí Pavel vzal s sebou.

    pá 15.6.2001

  • Radeček odmítal odejít z pískoviště. Po mnoha různých pokusech jsem ho musela táhnout za ruku a on opět hystericky řval na celé sídliště. Kolemjdoucí babička s dítětem s ním začala mluvit, čímž ho tak překvapila, že ho záchvat naštěstí skoro přešel. U vchodu do domu potom ještě schválně prošel kaluží. Trpělivě jsem mu vysvětlovala, že bude mít mokro v botech, bude nemocný, bude muset ležet v posteli a nebude moct s tátou chodit k babičce sekat trávu (sekání a hnojení jsou momentálně jeho nejoblíbenější činnosti). Radeček moji psychologickou výchovnou lekci evidentně pochopil a důležitě dodal: "Ani hnojit nebudeme!"

    čt 14.6.2001

  • Už zapnu kalhoty, ve kterých jsem běžně chodila, než jsem otěhotněla!!! (zatím to ale není žádný komfort ;-))
  • Radeček měl první hysterický záchvat. Kvůli naprostým banalitám se postupně rozčílil úplně k nepříčetnosti, vztekle řval, neposlouchal žádné argumenty a vysvětlování. Po nějaké době už nepomohlo ani když jsem udělala to, co původně chtěl. Umíněně si prosazoval stále další a další nesmyslné požadavky (třeba obléct zpátky mikinu, kterou jsem mu právě sundala, protože už byl celý zpocený) a skončilo to tím, že stál u židle, důležitě na ni ukazoval a křičel něco, čemu nebylo rozumět. Pravděpodobně ani on sám nevěděl, co by tak ještě mohl chtít. Martínek taky řval, protože už měl hlad, a nevím, jak by to dopadlo, kdyby nepřijel Pavel z práce. Po nějaké chvíli se mu podařilo Radečka zpacifikovat. Řekla bych, že je to reakce na Martínka a na to, že se mu maminka věnuje, ale naprosto stejné zážitky popisují i ostatní maminky podobně starých dětí. Podle odborné literatury je to jasné: nastává "období vzdoru" 8-((( .

    st 13.6.2001

  • Spáchala jsem strašný přestupek - nenahlásila jsem včas na sociálku, že jsem nastoupila na druhou mateřskou. Neoprávněně jsem se tak obohatila o jeden měsíční příděl 2409,- Kč, čímž mi vznikl u tohoto úřadu dluh. Naštěstí tam mám kamarádku. Dlouho jsme se nesešly, takže se mnou chtěla pokecat a přesvědčovala Pavla, abych si žádost o porodné a všechny další věci přišla vyřídit osobně. Zejména k projednání zmíněného dluhu prý je moje účast nutná. Nakonec ji Pavel ukecal, že ženy v šestinedělí nenastupují ani do výkonu trestu, a všechno se vyřešilo - dluh mi strhnou z porodného a poklábosily jsme telefonicky ;-).

    út 12.6.2001

  • Ráno mi Pavel oznámil, že už zjistil, proč pořád tvrdím, že Martínek v noci krásně spává:
    - Vzbudil jsem se a slyšel jsem, že řve. Vzbudil jsem se za 20 minut a řval pořád, tak jsem se šel podívat...
    - Tys tady byl? Tak's mě měl vzbudit!
    - To nešlo, já jsem s tebou třásl... Pak jsem mu dal dudlík, on přestal, tak jsem šel zase spát...
  • Martínek byl poprvé u paní doktorky v poradně. Za 3 týdny života už vyrostl o centimetr, naplnily se ovšem moje obavy, že ho trápím hladem - ještě nemá zpátky svou porodní váhu. V jeho případě to ale není žádná tragédie - 4,93 kg ve 3 týdnech není vůbec špatné ;-)).

    po 11.6.2001

  • Martínek je den ze dne šikovnější. Dnes si při přebalování načůral do ucha, a to rozhodně neumí každý!
    		•   

    ne 10.6.2001

  • Kamarádka ze sboru mi nedávno napsala, že dnes přijede do Brna a bude tu hrát v rockových pašijích "The Man". Představení jsme bohužel museli oželet, ale hodinu před začátkem jsme tam aspoň zašli na pokec. Všude byla spousta účinkujících, jen o Jiřince nám řekli, že si šla koupit něco k snědku. Už to pomalu vypadalo, že přijde těsně před začátkem představení, ale asi se spletla a místo za minutu půl přišla už za minutu čtvrt, takže jsme se nakonec přece jen dočkali. Když jsme spolu naposledy mluvily po telefonu, říkala jsem jí, že jsem asi těhotná. Teď jsem jí těhotná nepřipadala a dost ji překvapilo, když jsme jí dali Martínkovu vizitku ;-)).

    so 9.6.2001

  • Během mého pobytu v porodnici Pavel vyklidil skříňku a určil ji Radečkovi na hračky. Rozhodli se, že v horní části budou parkovat všechna auta, autobusy, vláčky a všechno, co má kola, a dolů se budou dávat ostatní rozměrnější hračky. Dnes dopoledne jsem asi čtvrt hodiny marně hledala vysílačku od elektronické chůvy, až jsem si vzpomněla, že ji měl naposledy v parádě Radeček. Našla jsem ji mezi jeho hračkami. Když jsem to pak líčila Pavlovi, vůbec nevypadal překvapeně: "A kde nakonec byla? Já bych řekl dole ve skříňce - nemá kola." ...
  • Pavel ráno odvezl Radečka k babičce, a když se potom vrátil pro mě a pro Martínka, řešili jsme zajímavý logický problém, jak do auta umístit 2 kočárky, Martínka, Radečkovu autosedačku a nás dva. Ač se to zdálo nemožné, nakonec se nám skutečně podařilo přivézt i Radečkův kočár. Radeček se ale zrovna dneska rozhodl, že odpoledne spát nepůjde, takže jsme ho mohli nepoužitý zase odvézt zpátky ;-).

    pá 8.6.2001

  • Martínka dnes poprvé hlídali naši, když jsem šla s Radečkem do zpívání. Protože pršelo, byli s ním doma. Martínek se nechtěl dát uspat, nakonec ho naložili do kočárku a každou chvíli ho museli pohoupat a podat mu dudlík. Když jsem přišla, ještě jednou jsem mu dala dudlík, Martínek vytuhnul a tvrdě spal další 2 a půl hodiny...
  • V České republice byla objevena první šílená kráva.

    st 6.6.2001

  • Můj tatínek dnes jel do Telče na sraz s gymplem po 54 letech. Když se vrátil, nadšeně vykládal, že se jich sešlo dvanáct: 5 kluků a 7 holek ;-))).

    út 5.6.2001

  • Odpoledne se oteplilo, takže jsme mohli s Martínkem vyjít na první procházku. Daleko jsme ale nedošli - hned před domem jsme potkali Katku s Martinem a Ondráškem, hodinku s nimi pokecali a vrátili se domů... Mezitím se na Martínka přišla podívat i Petra s Vojtíškem, ale to už ležel Martínek na bříšku a v kočárku byla vidět jen čepička a peřinka.

    po 4.6.2001

  • Venku je zima jak v Rusku - teploměr klesl na 10°C. Naši se obětovali a chodí tam s Radečkem na procházky. Mezi výpomocemi jsem poprvé byla sama doma s oběma dětmi. Hodinu dopoledne a hodinu odpoledne - a bylo to až-až. Radeček zřejmě začíná trošku žárlit, takže když jsem Martínka přebalovala, vynucoval si mou pozornost tím, že začal hrabat rukama v pytli s Arielem, nabírat ho rukama a sypat do odměrky (hlavně ale na sebe a na zem). Následně se při kojení neúnavně sápal k nám na křeslo a zase zpátky dolů, takže chudák Martínek neměl k jídlu kouska klidu.
  • Od včerejšího večera nechce Martínek nějak spávat. Když to vypadalo, že se včerejší probdělá noc bude opakovat, Pavel nadhodil, jestli nemá hlad. Marťas dostal přidáno mlíčka, v tu ránu usnul a probudil se až o půl třetí...

    pá 1.6.2001

  • Protože Pavel musel do práce, odvezl Radečka k našim. Aby se nenudili, nějaký dobrák mu ukradl z auta obě espézetky, takže se cestou ještě stavili na Policii. Tam se dozvěděli, že byly ukradené už včera, protože už včera jim někdo hlásil krádež SPZ a říkal, že vedle stojí ještě jedno auto a to je má odmontované taky.
  • Za Martínkem přišla paní doktorka. Napsala mu pár receptů a doporučila pokládat mu hlavičku střídavě na jednu a druhou stranu. Martínek si do toho ovšem nenechá moc kecat a dokonce i v leže na bříšku už dokáže hlavičku zvednout a položit si ji, na kterou stranu zrovna on uzná za vhodné...
  • U příležitosti MDD byla dnes soutěž Chcete být milionářem pro děti o věcné ceny. Jeden hošík dostal otázku, kolik nul má miliarda, a možnosti 6, 7, 8, nebo 9. Zauvažoval, že 6 nul má milion, 7 neví a 9 taky určitě ne, takže zvolil 8. Maminka v hledišti spokojeně přikyvovala ;-)).

    čt 31.5.2001

      
  • Pavel naznal, že jsem bledá, a vyštval mě s Radečkem na procházku. Šnečí rychlostí jsem absolvovala túru do pár metrů vzdálené trafiky a čistírny. Mile mě překvapilo, že Radeček pěkně chodil za mnou, moc se nezastavoval a nikam neodbíhal, jak dřív míval ve zvyku. Přece jen na něj několikadenní výchova babiček a dědečků měla příznivý vliv! Navíc se za těch pár dní naučil jíst běžná jídla - nerozmixovaná. A taky přes den spával bez dudlíku - potvrdilo se ovšem, že si dudlík bere spíš ze zvyku: když jsem ho teď ukládala zase já, okamžitě si vzpomněl a bez dudlíku spát odmítal...
  • Odpoledne se na Martínka přišla podívat dětská sestřička. Byla překvapena, že po takovém porodu jsme oba relativně bez následků.
  • Radeček je z Martínka zatím nadšený, po příchodu z venku se vždycky nejdřív ptá, kde je Martínek. A při kojení ho lechtá na noze ;-).

    • st 30.5.2001

  • Nastal den D - ve 14:00 odcházíme s Martínkem domů!!! Celkový dobrý dojem z porodnice na poslední chvíli trošku zkazilo několik maličkostí: Např. Martínkovi sebrali dudlík, který mu hned 1. den dali, takže následující 2 hodiny probrečel. Ani na vteřinku mě nikdy nenapadlo, že by dudlík mohl být putovní! Sestřičky mi vysvětlily, že takový dudlík stojí 15 korun a kdyby ho měl každý dostat... No, nevím - když to srovnám s cenou našeho 10denního pobytu tady... A mírně nedořešené je také to, že léky Martínek dostal jen na pobyt v porodnici a další mu musí předepsat až dětská doktorka. To se ovšem stihne nejdřív zítra dopoledne, takže by díky tomuto skvělému systému o 2 dávky přišel. Vyřešil to Pavel, když prášky v lékárně koupil bez receptu...
  • Několik posledních dní prý Radeček vždycky při příchodu domů konstatoval, že "maminka bude v kuchyni", takže jsem ho nijak zvlášť nepřekvapila. Stejně tak s naprostou samozřejmostí přijal spícího Martínka. Mě naopak překvapilo hodně, že Radečka skoro nepoznávám - zdá se mi, že má divný hlas, jiný účes, je nějaký velký a málem ho neuzvednu, jak jsem si za těch pár dní zvykla na nošení Martínka!
    		•   

    út 29.5.2001

  • Martínek už asi 2 dny tráví převážně na bříšku, což se nelíbí jak rehabilitační sestře kvůli nemocné ručičce, tak dětské sestře kvůli syndromu náhlého úmrtí kojenců a prý i kvůli kyčlím. Jenže, je těžké mu to nedopřát, když mu to zřejmě pomáhá od bolení bříška - na zádech vydrží v klidu spinkat asi tak 5 minut, zatímco na bříšku 5 hodin...
  • Protože už i já jsem relativně v pořádku, poslední, na co ještě čekáme v porodnici, je dnešní kontrola oční lékařky. Moc povzbudivá není - Martínek má ještě pořád v oku hodně krve, takže na další kontrolu máme přijít za 14 dní.
  • Spolubydlící Markéta se k večeru konečně dostávala z celodenní deprese, že má málo mléka, a dočkala se další rány: zatímco jedno dítě je stále v inkubátoru, teď jí odvezli i druhé - kvůli novorozenecké žloutence bude na pár dní umístěno pod zářičem. Navíc ji začali přesvědčovat, že až žloutenka pomine, měla by s Mirečkem odjet domů a Marečka nechat ještě v porodnici. Prý pro něj může vozit odstříkané mléko - nějak pozapomněli, že není z Brna, ale z Valašského Meziříčí...

    po 28.5.2001

  • Můj zdravotní stav opět nabral nečekaný zvrat - narozdíl od předchozích dní, kdy jsem nemohla ležet a tudíž v noci spát, najednou můžu ležet v pohodě a bolest se naopak projevuje při chůzi, stání a sezení. Ještě ráno si vůbec neumím představit, že by nás snad mohli zítra nebo pozítří pustit domů! Co si tam s námi Pavel počne? Místo o Radečka se bude ještě starat o mě a o Martínka...
  • Vzhledem k tomu, že obtíže mi dělá zejména pohyb pravou nohou, paní doktorka naznala, že některý z vnitřních stehů zřejmě zasáhl nerv. Nějakým šikovným hmatem se jí ovšem podařilo tento steh povolit a i když ještě zdaleka není všechno v pořádku, v porovnání s předchozími dny mě už vlastně nic nebolí!!!
  • Po týdnu neurolog zkontroloval Martínkovu ručičku. Zjistil, že obrna je naštěstí velmi lehká, protože už ručičkou sám hýbe a na první pohled už není vůbec nic poznat. Jen při zkoušení reflexu ještě nereaguje. Máme tedy nadále cvičit a ve 2 měsících k němu zajít do neonatologické (rizikové) poradny. Pan doktor se nezapomněl pochlubit, že o těchto obrnách nedávno přednášel na světovém kongresu a doplnil pár čísel, jako že v ČR se z 1000 porodů narodí asi 4 děti s obrnou ruky a přidal i přesné hodnoty z Norska a dalších zemí...
  • Málem jsem si přiotrávila dítě! Omylem jsem Martínkovi dala vypít Framykoin, který měl na kapání do očí... V domnění, že jde o vitamíny, které mu chvíli předtím přinesla sestřička rozpuštěné v glukóze - blbý zvyk dávat všechno do stejných stříkaček! Martínek ale div že se neolizoval - taky ještě, chudák, nepozná, co je dobré. Sestřička mě uklidnila, že mu to neublíží, protože se Framykoin může kapat i do nosa. Nicméně následující 2 dávky mléka Martínek vyzvracel...

    ne 27.5.2001

  • Noc proběhla vcelku v pohodě, zjistila jsem totiž, že pokud si každých 6 hodin nechám píchnout injekci proti bolesti, dá se to vydržet. Paní doktorce se ovšem 4 injekce denně zdály hodně a napsala mi místo nich tabletky, aby mě taky někdy mohli pustit domů. Tabletky nezabíraly vůbec...

    so 26.5.2001

  • Třetí - poslední - bezesná noc, už jsem vůbec neplánovala, že bych se v noci mohla o Martínka starat. Všechno ale zase dopadlo úplně jinak - Martínek byl úžasně hodný, po jídle okamžitě usínal a další 4 hodiny o sobě nedával vědět. Takže, ač jsem opět celou noc umírala bolestí a pokoušela se usnout v osvědčené pozici v polosedě, bylo pro mě jednodušší nechat si Martínka u sebe, než absolvovat cestu přes celé patro a odvézt ho sestřičkám. Od včerejšího rána mám tedy Martínka trvale u sebe.
  • Při vizitě nastalo velké haló: Zdálo se mi, že Martínek ze včerejších 4850 g na dnešních 4860 g málo přibral, ale sestřička mě uklidňovala, že včera měl 3850 g a tudíž přibral hodně. Kilo sem, kilo tam - včera se prostě sekli o kilo a teď poměrně dlouho řešili, jestli můžou jednou zapsaný údaj zpětně opravit ;-)).

    pá 25.5.2001

      
  • Druhá ze série bezesných nocí, kdy jsem bolestí málem nezamhouřila oka. Po hodinách převalování jsem našla polohu v jakémsi polosedě na okraji postele, ve které se mi asi na hodinku podařilo usnout. Ráno mi paní doktorka povolila dva nejvíc zařezané stehy, což byla opět ohromná úleva, ale ani ta netrvala věčně. Během dne se bolest postupně přesunula na jiné stehy...
  • Martínkovi ustřihli pahýl po pupeční šňůře.
  • Rehabilitační sestra mě naučila, jak s Martínkem cvičit podle Vojtovy metody. Sám už ale začal s ručičkou pomalu hýbat.
  • Moje dosavadní spolubydlící Eva s malou Janičkou odešla v poledne domů a večer už mám novou - Markéta právě porodila dvojčátka Mirka (2,95 kg) a Marka (1,95 kg), kteří ani dohromady neváží tolik, co Martínek. To se to někomu rodí, když si to rozdělí nadvakrát... Očekávaný dvojnásobný noční řev se naštěstí nekoná - menší Mareček bude v inkubátoru, dokud nebude mít 2 kila.

    • čt 24.5.2001

  • Během včerejšího odpoledne bolestivost stehů rostla a noc byla utrpením. Nezabíraly injekce ani obklady, jedinou motivací mi bylo přežít do rána, kdy by mi snad doktorka mohla nějak pomoci. Polomrtvá jsem vydržela do rána, doktorka ovšem naznala, že je všechno v naprostém pořádku a že to za pár dní (!!!) přejde - propadla jsem depresi.
  • Nečekaná úleva přišla, když se mi konečně podařilo trochu vyprázdnit. Plná euforie jsem si myslela, že si dnes už první noc nechám Martínka u sebe. Ovšem, k večeru se bolest zase pomalu vrátila a když potom Martínka začaly trápit větry a nevydržel spinkat víc než 5 minut, vzdala jsem to a znovu ho odložila k dětským sestřičkám. Samotné posazení na posteli bylo otázkou velkého sebezapření a na to, abych si sedala takhle často, jsem prostě neměla.

    st 23.5.2001

  • Sestřičky mají zvláštní schopnost přijít vždycky maximálně 10 minut poté, co se mi podaří usnout. Dnes bylo zrovna potřeba mi ve 4:15 vzít krev na krevní obraz.
  • Nedávno jsem se na rodina.cz dočetla, že v bohunické porodnici sestřičky v jednom kuse obtěžují maminky neustálým vstupováním na pokoj. Zdálo se mi to přehnané, ale bohužel to musím potvrdit. Cca od 6 do 12 hodin se dveře pomalu nezavřou a v takřka pravidelných čtvrthodinových intervalech následuje akce za akcí: otření přebalovacího pultu, setření stolu, úklid nočních stolků, výměna povlečení, vytření podlahy, úklid WC, roznesení denního přídělu plínek pro miminko, vitamíny pro miminko, snídaně, odnos snídaně, zjištění teploty, dětská vizita, ženská vizita, velká vizita, puštění cvičení z rozhlasu, do toho občas fotografka, prodavačka časopisů a nápojů, další s dětskými bačkorkami a třetí s oznámením o narození dítěte, matrikářka... Zkrátka - člověk se nenudí...
  • Dnes se mi už podařilo Martínka plně kojit!
  • Dobrá zpráva - už se nemluví o roce potřebném k rozcvičení Martínkovy ručičky, ale jen o několika měsících. Protože ale špatných zpráv není nikdy dost, zjistili Martínkovi začínající kojeneckou žloutenku, takže ho mám dávat k oknu na světlo. Pokud by se nepřestala zhoršovat, musel by pár dní ležet se zalepenýma očima pod zářičem...

    út 22.5.2001

  • Stejně jako po porodu Radečka (4,05 kg), ani teď jsem se nevyhnula testu na cukrovku, který se provádí, pokud má dítě přes 4 kg. A ani tentokrát mi cukrovku neobjevili, u Martínka ji test vyloučil už včera.
  • Je obdivuhodné, že ať je dítě jakkoli veliké, vždycky vyfasuje oblečení o několik čísel větší. Takže i Martínkovi dupačky většinou plandají a rukávky mívá ohrnuté až k lokti - a to většinou sestřičky přesvědčím, aby mi nevybíraly z hromádky "VELKÉ", ale "STŘEDNÍ". Pro jaké děti asi v porodnici tyto svršky mají? ;-))
  • Martínkovi se za první den života podařilo zhubnout čtvrt kila.
  • Na dobrou noc mě paní doktorka přišla potěšit - Martínek má po těžkém porodu horní obrnu pravé ruky a prokrvenou oční sítnici. Krev v oku by se měla do 14 dnů vstřebat, s ručičkou bude potřeba rok cvičit...

    po 21.5.2001

  • Spolubydlící na pokoji má holčičku ani ne poloviční než je Martínek - 2,35 kg ;-)).
  • V chytrých knížkách se sice píše, že po porodu dítě vydrží bez jídla, než se matce vytvoří dostatek mléka, tady se ovšem dokrmují snad všechny děti: Holčička mé spolubydlící potřebuje dokrmovat, protože je maličká, Martínek je naopak velký a velké dítě přece živiny potřebuje...
  • Stejně jako Radečka, také Martínka jsme přihlásili do studie na alergologii. Podstatné je, aby do 1 roku nedostal jiné než mateřské nebo hypoalergenní mléko. Jelikož se ho chystali dokrmovat běžným kojeneckým mlékem, bylo nám doporučeno, abychom co nejdřív přivezli krabici hypoalergenního mléka. Pavel tedy s Radečkem dopoledne jezdil po Brně, na alergologii sehnal mléko, rychle ho přivezl do porodnice - a úspěch se dostavil: Do 5 minut za mnou přišla dětská sestřička, že už pro Martínka nějaké hypoalergenní mléko otevřeli, a jestli mi nebude vadit, když to naše zatím nebudou načínat a budou mu dávat to jejich ;-)).
  • Začínám si připadat divně. Nejen že se mi nepodařilo vstát po pár hodinách odpočinku na porodním sále, ale taky několik pokusů v noci a ráno skončilo fiaskem - jakmile jsem se trochu přiblížila do svislé polohy, okamžitě se mi zamotala hlava a pokoušely se o mě mdloby. Vzpomínám na svoji spolubydlící po prvním porodu, která přímo z porodního sálu přišla po svých, zanedlouho jí přivezli dítě a starala se o ně... K poledni jsem konečně vstala.
  • Ortopéd Martínkovi kvůli kyčlím doporučil široké balení plen, takže řádně vycpán plínami vypadá ještě o něco obrovitěji, než už ve skutečnosti je.

    ne 20.5.2001

  • Ve 3 v noci mě vzbudily kontrakce, takže jsem zahájila poslední přípravy na odchod do porodnice - v televizním programu jsem zatrhala pořady, které bych chtěla nahrát. Po dvou hodinách ovšem poslíčci jak přišli, tak odešli, a já mohla v klidu dospat do rána.
  • Dopoledne jsme ještě stihli v nově otevřeném Elektro Spáčil u Makra objednat sporák. Radeček nejdřív dostal pozornost podniku - plyšový balónek a oplatek, ale jakmile oplatek dojedl, začal budit čím dál větší pozornost: když mi prodavač hledal sporák v počítači, v poslední chvíli jsem zasáhla, aby mu ho Radeček nevypnul (na zemi umístěný počítač je školáckou chybou ;-), a potom byli ještě příliš hákliví, když Radeček otvíral mikrovlnky a mačkal různá tlačítka na všech spotřebičích. Takže jsme si nakonec půjčili katalog a sporák úspěšně vybrali venku.
  • Odpoledne jsem si u babičky šla na chvilku schrupnout. Když jsem se probudila, převalila jsem se na druhý bok a čekala, až se pohodlně uvelebí i miminko v bříšku, ale už jsem se nedočkala - praskla mi voda. Nenápadně jsme se rozloučili s Radečkem, stavili se doma pro tašku do porodnice a v 19 hodin vyrazili do Bohunic.
  • Vrátný v bohunické nemocnici se tvářil, že v životě neslyšel větší blbost, než že by někdo chtěl rodit v neděli večer, nicméně nás autem do areálu vpustil. Od porodní asistentky jsme se potom dozvěděli, že jsme přesně vystihli, kdy přijet - dítě se narodí už brzy. S přibývajícím časem Pavel neustále bojoval s myšlenkou, že by měl Radečkovi odvézt kašičku, postýlku a pyžamko, aby babičce a dědečkovi uspávání aspoň trochu usnadnil, už k tomu ale nedošlo. A tak Radeček strávil první noc nejen bez maminky a bez tatínka, ale taky bez dudlíku, který v tom zmatku zůstal u Pavla v kapse. Kupodivu se to obešlo bez problémů, spinkal prý celkem spokojeně. Byl té noci jediný - dědeček ani babička samozřejmě oka nezamhouřili...
  • Porod z neznámého důvodu příliš nepostupoval a nápadně mi začal připomínat porod Radečka, který byl nakonec ukončen císařským řezem (tenkrát se ukázalo, že Radeček se místo temínkem hlavičky dral na svět ouškem napřed). Všechno se i tentokrát začalo připravovat na operaci a "Pepa" dostal šanci na přirozený porod posledních 10 minut, během kterých se to skutečně za pomoci kleští podařilo. Ukázalo se, že měl kolem krku 2x omotanou pupeční šňůru a ta ho neustále vtahovala zpět, a navíc vzaly zasvé i pesimistické odhady o dalším 4kilovém miminku:
    Ve 21:25 hodin se narodil Martínek !!!
    Svými proporcemi šokoval nejen nás, ale i všechny kolem - s
    5 kg a 56 cm
    se stal momentálně bezkonkurenčně největším dítětem v celé porodnici...

    so 19.5.2001

  • "Pepa" nás dokonce ještě nechal zajít do kina - díky vhodnějšímu času jsme výjimečně nešli do Olympie, ale do Kapitolu. Nový český film Jana Svěráka Tmavomodrý svět byl o českých letcích, kteří za 2. světové války bojovali v Anglii. Na reklamě rozhodně nešetřil, valila se na nás v posledních dnech ze všech časopisů i z televize. Film samotný na mě působil dojmem, že nás neustále uváděl do děje, a když se mu to podařilo, tak se zápletka strašně rychle vyřešila a film najednou skončil.

    čt 17.5.2001

  • Dnes má "Pepa" termín, ale vypadá to, že nijak nepospíchá. Jestli nic jiného, tak alespoň vlohy k pozdním příchodům zdědil zřejmě po mamince. Takže k nám dopoledne ještě stihla přijít na návštvu kamarádka Eva s 6měsíčním Lukáškem. Lukášek je neuvěřitelně šikovný a už leze a pokouší se vstávat. Jsem docela ráda, že jsem takové dítě neviděla, když měl 6 měsíců Radeček, dokázal jen ležet a pomalu se chystal na svou první otočku ze zad na bříško...
  • Kdysi jsem se dočetla, že v porodnicích se dokumenty uchovávají do 30 let věku "dítěte". Těsně před inkriminovanými narozeninami jsem tedy odeslala žádost o zjištění svého přesného času narození, protože moje maminka si jen pamatuje, že to bylo "někdy ráno"... Dnes přišlo zklamání - volali mi z porodnice, že v době mého narození se čas nezapisoval, takže ho v archívu nemají. ;-(( Už nikdy nebudu mít zaručeně přesný osobní horoskop!

    st 16.5.2001

      
  • V posledních dnech si dělám legraci, že "Pepa" snad nebude mít 4 kila, ale 5. Alespoň mi to tak připadá, když se podívám na svoje břicho. Pan doktor ale odhaduje, že pokud měl Radeček 4 kila, tentokrát by to nemuselo být ani tak hrozné... Znovu konstatoval, že nález je stejný, jako před týdnem, takže termín porodu nijak nepřiblížil. Pokud neporodím, mám přijít zase za týden, nicméně tentokrát si mě už neobjednal ;-).

    • út 15.5.2001

  • Dnes se významného životního jubilea dožil Pavel. Ani do tohoto termínu se "Pepa" netrefil. A já s tím tak počítala - Pavel díky tomu nedostane k narozeninám žádný dárek ;-)) Možná někdy v srpnu, na kdy se pravděpodobně přesunou všechny 3 oslavy...

    po 14.5.2001

  • Dopoledne se na návštěvu zastavil kolega s 6týdenní Karolínkou, zatímco maminka si odskočila k doktorce. Půjčili jsme Karolínce na houpání autosedačku, kterou máme nachystanou pro "Pepu". Radeček celou dobu mlsně čekal a vždycky, jakmile Petr Karolínku vzal do náručí, okamžitě vystartoval, nahrnul se do sedačky a prohlásil, že "teď Radeček bude houpat". Když odešli, ptala jsem se ho, kdo tu byl na návštěvě. Radeček odpověděl, že "Karolínka - tady byla, tam taky, tady všude běhala" ...

    ne 13.5.2001

  • Jsme mistři světa!!! Od slavného vítězství na olympiádě v Naganu naši hokejisté sbírají všechny tituly a dnes již potřetí v řadě vyhráli mistrovství světa. Televizní přenos mi ovšem živě připomínal, jak když nás před pár lety Slováci vyřadili v prvním kvalifikačním utkání na MS ve fotbale, v podání slovenských komentátorů byli okamžitě už mistři světa, zatímco ve skutečnosti v dalším zápase vypadli taky a na mistrovství ani nepostoupili. Dnes naši reportéři i za stavu, kdy jsme po 2 třetinách prohrávali 2:0, neustále mluvili o tom, že jsme dobří, svět z nás má respekt, jen to chce dát branku. Když se nám konečně podařilo snížit na 2:1, byli jsme už mistry světa, a když si 6 minut před koncem finský brankář nešťastně odrazil puk do vlastní branky a bylo vyrovnáno, bylo samozřejmé, že už od začátku utkání všichni věděli, že jsme jasně lepší. Po 10 minutách prodloužení jsme skutečně rozhodující gól vstřelili, a od toho okamžiku se mluvilo jen o tom, že už od příjezdu na šampionát nikdo nepochyboval, že budeme mistři. Zapomenut byl nejen dramatický průběh dnešního finále, ale i včerejší výhra nad Švédy, kdy bylo skóre vyrovnané i po prodloužení a rozhodly až samostatné nájezdy na branku. Po Brně se potom ozývaly rachejtle a petardy a ještě po půlnoci projíždějící auta oslavně troubila.

    so 12.5.2001

  • Dopoledne jsme i s dědečkem jeli do Bystřice, abchom získali souhlas sousedů s přestavbou rozpadající se chalupy. Radeček na dotaz kam pojedeme na výlet bez váhání začal prosazovat, že "do Carrefouru"...

    pá 11.5.2001

  • Dožila jsem se významného životního jubilea. "Pepa" mi samozřejmě škodolibě neudělal tu radost, aby se trefil do stejného data...
  • Ve zpívání jsme kreslili prasátko. Když jsem se Radečka ptala, jestli je to prasátko, dodal, že "Jak má děda!". Dědeček mu totiž pouští prasátko zrcátkem na zeď...

    st 9.5.2001

  • K večeru jsme vyrazili na písek a na procházku s Petrou a s Vojtíškem. Když se minulý týden oteplilo, Petra začala nechávat Vojtíška bez plín. Na prvních dvou procházkách se totálně počůral, včetně tenisek, od 3. dne si už ale sám říká! Jo, kdybych věděla, že to takhle rychle půjde i Radečkovi, mohli jsme začít současně...
  • Vojtíšek dostal zmrzlinu a jako správně vychované batole chtěl dát Radečkovi ochutnat. Radeček ovšem nechtěl, a tak se nám naskytl krásný obrázek, jak Vojtíšek s napřaženou rukou se zmrzlinou honí po sídlišti Radečka a ten před ním zoufale prchá. Míň by nás udivilo, kdyby to bylo naopak!

    út 8.5.2001

  • Státní svátek jsme oslavili v Olympii zhlédnutím francouzského krimi Purpurové řeky. Pointa sahala mnoho let do minulosti až k výměnám dětí v porodnici a byla tak složitá, že jsme ji následně ani společnými silami nedali dohromady.

    po 7.5.2001

  • V historicky zřejmě na dlouhou dobu posledním zápase jsme dnes na kulečníku s Marcelou porazily Pavla a Petra 81:73:71. Bohužel jsme hru nestihli dokončit a dotáhnout to tudíž až do vítězné stovky. I tak je to ale "taková pěkná tečka za tou mojí kulečníkovou kariérou"...

    so 5.5.2001


    dříve ...    		   
  • Radečka dnes potřetí v životě potkalo stříhání vlásků. Tentokrát se ho zúčastnil i tatínek, který s vypůjčeným stříhacím strojkem odvážně začal. Strojek byl skutečně skvělý - nebyl hlučný, takže Radečka zbytečně nelekal, a při nastavení délky na 4 cm nevypadal sestřih ani příliš radikálně. Tedy do chvíle, než jsme začali ručně zarovnávat ofinku a délku vzadu a nad ušima. Od té chvíle Pavel z neznámého důvodu neustále připomínal, jak Voskovec s Werichem stříhali živý plot.
    		•   
    ... nyní

    pá 4.5.2001

  • Ačkoliv mě pan doktor stále straší předčasným porodem, ještě jsem dnes stihla i plánovanou návštěvu holičky. Jejím nevděčným úkolem bylo sestřihnout mi vlasy tak, abych se následujícího půl roku obešla bez ní. Byla by frajeřinka jet do porodnice přímo z kadeřnického salónu, ale "Pepa" mi to nedopřál a rozhodl se počkat, až mi vlasy opět zplihnou do své původní podoby.
  • WOW! Spolužačka Jana mi z Prahy přivezla vytouženou náhradní lampu do skeneru!!! Pro ty, kteří také vlastní skener UMAX, nebo snad o jeho koupi uvažují, si neodpustím připojit pár svých zkušeností:
    Když se Jana obětovala a do Běchovic mi pro lampu zajela, ukázaly se najednou další zajímavé věci:
    Vybrané vlastnosti samotného skeneru UMAX Astra 1220P:

    čt 3.5.2001

  • Pavel si listoval Domácím lékařem a dočetl se, že má depresi. Prý: "Usnete bez problémů, ale po několika hodinách se probudíte a už nemůžete spát...". Akorát tam nic nepíšou o tom, že se probudí díky Radečkovi ;-)

    st 2.5.2001

  • Narozdíl od předchozích 2 poraden, kdy mě pan doktor znervóznil, že už to přijde, tak dneska se tvářil, že je ještě spousta času, a že to možná "Pepa" vydrží i do termínu...

    út 1.5.2001

  • Pomalu se blíží "Pepův" termín, což mě vyburcovalo k činnosti - konečně jsem dožehlila alespoň to nejnutnější, co bude v prvních dnech potřebovat. Možná, že když si ještě pár dní počká, budeme na jeho příchod už docela připraveni! ;-)

    po 30.4.2001

  • Koupili jsme poslední podstatnou část výbavičky pro "Pepu" - matraci do postýlky! "Pepa" už má kde spát!!!

    ne 29.4.2001

  • Doplňuji do deníčku fotky - mám tu na pár dní půjčený skener! Sice to vypadá, že bych se už za týden mohla konečně dočkat nové lampy do svého skeneru, ale právě začínám pochybovat, jestli ještě budu mít nervy s ním vůbec pracovat. Teď, když jsem poznala skener lepší, rychlejší a uživatelsky přívětivější, tak nechápu, jak jsem s takovým krámem mohla skoro 2 roky pracovat...
    PS: Detaily - viz 4.5.2001.

    so 28.4.2001

  • Včera jsme řešili, jestli se "Pepa" bude jmenovat Davídek, nebo Mareček. Mezi řečí jsem nadhodila, že by to třeba mohl být i Martínek, Pavel se toho okamžitě chytil a dnes už to všude rozhlašuje jako hotovou věc. Že by?

    čt 26.4.2001

  • Místo do cvičení jsme s Petrou a Vojtíškem zajeli do Maloměřic na procházku kolem řeky. Kluky nejvíc zaujalo krmení kačenek rohlíkem - házeli jim kousky tak snaživě, že několikrát málem letěli do vody i s nimi. Cestou domů se strhl příšerný lijavec - Radeček byl nadšený a komentoval ho slovy "prší, prší, jen se leje"...

    st 25.4.2001

  • Termín mám sice za 3 týdny, ale pan doktor dnes naznal, že s takovým nálezem už klidně můžu do porodnice a je jen otázka, kdy začnou kontrakce. Prý s tím ale můžu i dalších 14 dní chodit, tak ještě doufám. Na přípravách tu ještě máme práce jako na kostele, i když jsem zase trošku pokročila s žehlením výbavičky...

    út 24.4.2001

      
  • S Petrou a Vojtíškem jsme zašli na nedaleké kolotoče. Vůbec nechápu, jak mohou prosperovat kolotoče, kde za 10 korun vozí 2 minuty 1 dítě a pak 5 minut čekají na další. Po počáteční nedůvěře ale nakonec kolotoče měly u Radečka úspěch a samozřejmě nechtěl jít pryč.

    (na fotce je Radeček s Ivankou ze cvičení)
    		•   

    po 23.4.2001

  • Znovu se potvrdilo, že nejvíc vytížené jsou matky na mateřské - teprve dnes, po 3 týdnech, se nám podařilo najít vhodný termín a oplatit návštěvu mamince s malou Kristýnkou. Vyzkoušela jsem si, jak se v 9. měsíci těhotenství táhne kočárek do 4. patra bez výtahu a - nic moc ;-)), stejně jako při odpolední procházce tlačení kočárku i s Radečkem do kohoutovického kopce. Naštěstí "Pepu" ani jedno z toho nevyburcovalo k aktivitě. Když Radeček viděl, že Kristýnka jí normální jídlo, t.j. ne jen rozmixované kojenecké šlichty, pár soust taky ochutnal. Na procházce do sebe potom podle jejího vzoru házel kousky jablek jak na běžícím pásu a následně se ze všech těchto experimentů pozvracel ;-).

    ne 22.4.2001

  • V Olympii jsme dnes zhlédli film Slečna drsňák, kde agentku FBI (Sandra Bullock) nasadili coby jednu z kandidátek na Miss USA, aby zabránila teroristickému útoku. Byla to docela pěkná parodie na soutěže Miss. Pořadatelé Miss ČR se neustále tváří, že tzv. volná disciplína je českou specialitou - tady se ukázalo, že Američané od nás hned okopírují, co se dá ;-))).
  • Koupili jsme "Pepovi" postýlku, takže výbavička už začíná být skoro kompletní...

    so 21.4.2001

      
  • Během Mejzlovy svatby jsme se museli venku střídat v hlídání Radečka, protože uvnitř malé kapličky se po prolistování kancionálu a důkladném prostudování obrázku papeže začal nudit, všechno komentoval a budil moc velký rozruch. Při přání novomanželům potom zarytě mlčel, zato ale dodatečně s křížkem po funuse si v hloučku spolužáků čas od času někoho vybral a tomu popřál "Všechno nejlepší!".
  • Využila jsem toho, že ještě stále - jak s oblibou škodolibě konstatovali moji spolupracovníci - "mám dva mozky" a podruhé v životě jsem vyřešila drátěný hlavolam, ze kterého se má vyprostit sponka. Poprvé se mi to podařilo před dvěma lety, když jsem byla těhotná s Radečkem. Tenkrát jsem si po mnoha marných pokusech na obalu přečetla, že jde o hlavolam středně lehký, což mě zřejmě dostatečně motivovalo. Vypadá to, že "Pepa" bude stejně geniální jako Radeček, protože v mezičase, kdy jsem těhotná nebyla, se mi to nikdy nepovedlo.

    • pá 20.4.2001

  • Tématem dnešního zpívání byl ježek a také jsme ježka kreslili. Radeček mi odmítal půjčit jakoukoliv pastelku a ani sám kreslit nemohl, protože při tom nedokázal všech 6 pastelek v rukou uhlídat.
  • Jako stejný sobec se projevil i odpoledne, když nás navštívila Katka s půlroční Barborkou. Nabídla jsem jim kojeneckou autosedačku, která funguje i jako malá houpačka a kterou máme půjčenou pro "Pepu". Radeček v ní Barborku nemohl vystát a neustále se tam rval sám, a to navzdory tomu, že se z ní včera dost nepěkně vyklopil. Stejně tak Barborce bral všechny hračky, chrastítka a kousátka, a to včetně těch, které byly její. Naštěstí Barborka je absolutně pohodové dítě, měla víc rozumu než on a nevšímala si toho.

    čt 19.4.2001

  • Ve cvičení pro mrňata dnes měla jedna maminka s sebou ani ne měsíční mimčo. V rámci přípravy na "Pepu" jsem ho Radečkovi ukazovala. Ze začátku žádné nadšení - Radeček krátce pohlédl do kočárku se spícím dítětem a už chtěl zpátky "za dětima", ale potom se každou chvilku dožadoval "na miminko" a pořád jsme se na ně museli chodit dívat. Kdyby tak věděl, co se na něj chystá ;-).

    st 18.4.2001

  • Pan doktor dává mému těhotenství opět šanci ještě 2 týdny. Já doufám ve 4...

    út 17.4.2001

  • Potřebovali jsme u notářky ověřit podpisy. Když Pavel dostal propisku, aby se podepsal, Radeček se po ní začal sápat a nabízel, že: "Teď Radeček nakreslí!".
  • Večer jsem jela zapíjet (Spritem) kolegova v sobotu narozeného syna Jáchyma. Tímto přírůstkem se jejich rodina - slovy jeho mladšího bratra - opět rozrostla o jednoho nepracujícího: syn kojenec, manželka na mateřské, mladší brácha student, starší brácha nefachčenko, rodiče v důchodu... Jen Tomáš zůstává černou ovcí rodiny a normálně chodí do práce...

    po 16.4.2001

      
  • Pondělí velikonoční u nás začalo v 8 ráno, kdy mě vzbudil zvonek a za dveřmi stál neznámý klučina, který zřejmě byt od bytu obcházel celé sídliště. V domnění, že vzbudil i Radečka, jsem ho místo obdarování vajíčkem rázně vyhodila. Nechápal. Pak už se tu objevila jen banda asi pěti podobných výrostků, kterým jsme pro změnu vůbec neotevřeli. Když už pomalu odcházeli, Radeček zaťukal na dveře, takže ještě chvíli doufali, ale záhy je čekání omrzelo. Většinu dne jsme potom strávili u babičky, kde Radeček příliš nerozlišoval - kromě babičky a její sousedky chtěl vymrskat i tátu a dědečka, nejčastěji ovšem ukazoval "baci - baci" na sobě.
    		•   

    ne 15.4.2001

  • Babička opět hlídala Radečka a Pavel zapsal svoje historicky první vítězství na squashi (soupeř byl ale narozdíl od něj unaven z předchozí hry, protože se střídali tři). Já jsem mezitím nakupovala. Než jsem stačila vybrat peníze z bankomatu, někdo mi za zády štípnul vozík s desetikorunou. A to sotva 5 minut poté, co jsem při přechodu z Baumarktu do Globusu zavzpomínala, jak mi tam jednou ukradli vozík s desetikorunou během mé pársekundové nepozornosti, kdy jsem si prohlížela reklamní leták.
  • O něco větší problém nastal při placení. Zdejší pokladny jsou totiž propojeny podivnou vnitřní sítí a nezvládají v jeden den dvě platby stejnou kartou. Před squashem Pavel zaplatil v Baumarktu, a když chtěl potom zaplatit i v Globusu, zahlásilo to, že má pokladní volat autorizační centrum. Ta to místo toho zkoušela pořád dokola, až po mnoha pokusech na autorizační centrum zavolala a dozvěděla se, že na kartě byl překročen limit. Mezitím si samozřejmě pozvala posily v podobě dalších dvou expertek, a všechny tři se na nás dívaly skrz prsty jako na největší podvodníky, kteří chtějí nakupovat a nemají peníze. Na hot-line v bance jsme se následně dozvěděli, že pokladní kartu zkoušela celkem 7krát, z toho 5krát platba proběhla. Při dalších pokusech, kdy konečně zavolala na autorizační centrum, už byl limit skutečně překročen...
  • Večer Pavel absolvoval pod záminkou partičky karet spářku se spolužáky, honosně zvanou "bridžová párty". Radečka tím pádem čekalo po koupání zase jednou umytí vlásků - tentokrát zcela nepříčetně řval od příchodu do koupelny až po odložení fénu.

    so 14.4.2001

  • Protože jsem si vždycky přála vidět film o bitvě u Stalingradu ;-), Pavel na dnešek jeden vybral. Jmenoval se Nepřítel před branami a prý je to trhák, o kterém se od jeho premiéry před týdnem všude mluví. No, nevím - na pískovišti ani ve cvičení pro těhotné nikdo nic neříkal. Film ukazuje hrdinství ruského vojáka Vasilije Zajceva, který se stane slavným ostřelovačem a chytře zabíjí jednoho německého velitele za druhým. Zamiluje se do jediné ženy široko daleko, kterou sice v samém závěru filmu zabije šrapnel, ale nakonec se vyléčí ;-)).

    pá 13.4.2001

  • Na dotaz jak se bude "Pepa" jmenovat Radeček odpovídá sáhodlouhým monologem: "Nebo bráška, nebo Davídek - to je jedno. Nebo Mareček, nebo Davídek - to je stejný - jako Milionář, nebo Rosák, nebo Zprávy... Nebo Marek, nebo Davídek...". Občas do toho připlete i Lucii a Korantenga, Poulíčka a Tietlebacha, Počasí, autobusy, popeláře - co mu zrovna proletí hlavou ;-).

    čt 12.4.2001

  • Odpoledne jsme navštívili bratrancovu manželku a Pavel se jim pokoušel zprovoznit počítač po napadení virem, ale zejména po odstranění viru antivirem (antivir totiž bohužel nedokázal napadené soubory léčit, tak je smazal, a to včetně systémových ;-)). Radeček si tam vyzkoušel, jaký bude fešák, až půjde do první třídy s aktovkou, a potom se nadšeně ládoval kostkami tvrdého sýru. Kousáním se příliš nezalamoval - následně je totiž takřka neporušené zase vyzvracel...
    		•   

    st 11.4.2001

  • Do porodu by mělo zbývat ještě 5 týdnů, ale dnes mě pan doktor nepotěšil - mám znovu přijít na kontrolu už za týden. Na můj dotaz, jestli "Pepa" v bříšku vydrží už jen týden, odpověděl, že možná i dva...

    út 10.4.2001

  • O dopolední program se nám postaralo blokové čištění: Nejdřív jsme s Radečkem z okna pozorovali odtahovku (v Radečkově podání občas "výtahovka"), jak postupně nakládala a odvážela zapomenutá auta, potom čisticí vůz samotný.
  • Radečkovy více či méně zdařilé rekordně dlouhé věty a myšlenky:

    po 9.4.2001

  • Při návratu z procházky jsem s hrůzou zjistila, že nemám klíče, a s ještě větší hrůzou si uvědomila, že jsem je pravděpodobně musela nechat v zámku schránky na dopisy. Když jsem je posledně zapomněla ve výtahu, tak alespoň nebylo jasné, ke kterému z 50 bytů v domě patří... Naštěstí mi je nějaká dobrá duše hodila dovnitř do schránky a byt vypadá nevykradeně.
  • Pavel byl s Radečkem chvíli venku a přišel z toho totálně zničený. Děsil se, jak dlouho vlastně budu v porodnici. Radeček mu totiž neustále někam odbíhal a Pavlovi se vůbec nedařilo nasměrovat ho domů. Nakonec se to podařilo díky Vojtíškovu pejskovi Edovi, který se objevil před domem a Radeček se k němu nadšeně rozběhl ;-).

    čt 5.4.2001

  • Dneškem oficiálně nastupuji na 2. mateřskou dovolenou. Ze dne na den taková obrovská změna, že se z toho vůbec nemůžu vzpamatovat ;-))).

    st 4.4.2001

  • Šli jsme si prohlédnout porodnici v Bohunicích, ale kromě nového nadstandardu jsme už vlastně všechno viděli před narozením Radečka. Dost nás šokovalo, že na všechny dotazy měli dvě odpovědi: "Změnilo se nám vedení a nevíme, co bude dál" a "Za měsíc se 6. patro stěhuje do 5. a jak to bude vypadat potom, to nikdo neví". Skoro to vypadá, že když se dítě narodí v nevhodném okamžiku, přijde tam do totálního chaosu uprostřed stěhování a bezvládí. Dalším šokem bylo, že porodnice na Obilním trhu, kde se narodil Radeček a odkud jsem si odnesla spoustu nezapomenutelných otřesných zážitků (zejména ze strany dětských sestřiček), má získat titul BFH - Baby Friendly Hospital.

    út 3.4.2001

  • Přes internet jsem se seznámila s maminkou, která má holčičku jen o málo starší než je Radeček a také čeká druhý přírůstek. Dnes k nám přišly na návštěvu a Radeček se od ní skvěle naučil na otázku "Jak se jmenuješ?" odpovídat "Kultová!". Když jsem se ho potom ptala, jak se jmenovala holčička, která u nás dneska byla, nechápavě mlčel, ale jakmile zahlédl rozbitou papírovou krabičku, okamžitě hlásil "Kristýnka roztrhla!"
  • Odpoledne jsme zašli na dětské hřiště. Radečka namísto písku, prolézaček a ostatních dětí zaujala maminka, která dcerku krmila nějakými křupkami. Zkušeně si jednu vysomroval, a když dojedl, chodil si s naprostou samozřejmostí pro další tak dlouho, dokud jim křupky nedošly. Potom ovšem objevil kouzlo písku, neúnavně ho nabíral a přesypával z jedné formičky do druhé a na mě si dlouho vůbec nevzpomněl, stejně jako na Vojtíška a Davídka, se kterými jsme se tu sešli.
  • Pavel se rozhodl dělat něco pro zdraví a asi půl roku po prvním pokusu si na dnešní večer naplánoval zahájení své sportovní kariéry. Domluvil si první z pravidelných duelů ve squashi se Špajdou (Radečkovými slovy "se strejdou se Špajdou"). Při tak významné příležitosti si už samozřejmě musel pořídit nějaké to vybavení - "balónky" a "kytaru" (raketu). V bývalém spolužákovi našel optimálního soupeře - ten to totiž hrál "už" 5x, takže narozdíl od Pavla znal aspoň pravidla (a taky si narozdíl od něj nezapomněl přezůvky ;-). Nikoho nepřekvapilo, že táta prohrál, co se dalo - začátky zkrátka bývají těžké.

    po 2.4.2001

  • Dopoledne jsem s Radečkem zašla na návštěvu do práce, abych tam odevzdala potvrzení o nástupu na druhou mateřskou dovolenou. Málem to vypadalo, že se tam dnes ani nedostaneme - nejdřív jsem hned před domem zjistila, že s sebou nemám doličné potvrzení ;-), na druhý pokus jsem zapomněla peněženku s jízdenkami a průkazkou ke vstupu na pracoviště, na což jsem přišla až na zastávce. Napotřetí se nám ovšem už podařilo z domu odejít a do práce úspěšně dorazit (tam se nakonec ukázalo, že průkazku jsem koncem roku odevzdala a novou si ještě nevyzvedla ;-).
  • Obešli jsme několik kanceláří, přičemž Radeček celou dobu zarytě mlčel, případně vydával neartikulované zvuky, aby to náhodou nevypadalo, že už umí i mluvit. Strejdovi Markovi nakreslil "obrázek", ale ten se mu vzápětí odvděčil tím, že ho sejmul dveřmi, když vtrhl do kanceláře, kde si zrovna za dveřmi Radeček lebedil na zemi.
      
  • Konečně jsem se dozvěděla, co to vlastně "Pepa" v tom bříšku nacvičuje! Když si kolegové všímli mého vlnícího se břicha, ukázali mi následující video (351 kB), které vše vysvětluje.
  • Filip dnes prozradil, že i z něj bude za pár týdnů taťka. Nevím, jestli tím Pavel s Marcelou znervózněli, ale každopádně jsme je s Filipem v kulečníku porazili. Moje výkony ovšem nestály za zmínku, takže popíšu jen příhodu ze zpáteční cesty. Na zastávku přijížděl trolejbus a nepříliš upravený muž oslovil kouřícího mladíka: "Pojedete tím? Dejte mně tu cigaretu... Ať to nemusíte zahazovat!". Mladík zůstal nevěřícně zírat, ale somrák připojil prosebný kukuč a vytouženou cigaretu dostal ;-)).

    ne 1.4.2001

  • Počítadlo přístupů na tyto stránky dosáho stavu 1000! (A není to apríl ;-)

    pá 30.3.2001

  • Žabák pro nás - bývalé spolužáky - zorganizoval prohlídku nové budovy Moravské zemské knihovny, která bude oficiálně otevřena až v pondělí. Náhodně kolem jdoucí spolužačka o rok starší se divila, když jsme jí řekli, že dnes je to jen pro papaláše a my všichni jsme papaláši ;-)). Radečkovi se ve zbrusu nové budově nejvíc líbil výhled na tramvaje a trolejbusy a samým nadšením krásně vyblejskanou prosklenou stěnu u schodiště zapatlal hned v několika patrech ;-).
  • Následovala každoroční návštěva naší Matky třídní, která se sice koná u příležitosti jejích narozenin, avšak na její žádost pod krycím názvem "Jarní setkání". Tentokrát se nás sešlo 21 + 5 dětí (a další 2 děti ještě u maminek v bříšku) a hostitelka to s námi vydržela až do půlnoci.
  • My jsme návštěvu museli na chvíli přerušit - odvezli jsme Radečka domů a přivezli i kamarádku Míšu, která se nedávno neprozíravě nabídla, že ho pohlídá. Radečka jsme uložili a po návratu na návštěvu jsme čekali na zoufalý telefonát, až se Radeček probudí a Míši se nepodaří ho znovu uspat. Letos to ale dopadlo úplně jinak - doma jsme našli spící Míšu ;-)) a Radeček spinkal jako andílek až do 6:45 ráno! To je u něj ale bohužel čistě výjimečné...

    čt 29.3.2001

  • Radeček stvořil další perlu české gramatiky: "Maminka je vlásky umývá hotovo"!

    st 28.3.2001

  • Cestou z poradny jsem se zastavila u obvoďačky pro razítko do těhotenské průkazky. Zjistila jsem, jak je tu Radeček slavný, ačkoliv jsem tu naposledy byla ještě v 9. měsíci prvního těhotenství: sestřička i paní doktorka se hned ptaly na jeho sádru! Dědeček jim totiž věnoval naše PF-ka - sestřička ho má dokonce dodnes vystavené na stole pod sklem.
  • V malém obchůdku jsem kupovala lahvičku šťávy Jupí, protože má uzávěr, ze kterého momentálně pijí skoro všechny předškolní děti (dá se totiž vodotěsně uzavřít a jednoduchým povytažením otevřít, takže na převážení je mnohem praktičtější, než láhev s dudlíkem nebo hrneček). Paní prodavačka mi iniciativně nabízela, že teď mají s Pokémony i nové žvýkačky ;-))) - pravděpodobně jsem byla první, kdo tu šťávičku nekupoval kvůli Pokémonu na obalu...

    út 27.3.2001

  • Na návštěvě u kamarádky s 4 a půl měsíčním Lukáškem jsem si znovu ověřila, že si z péče o dítě v prvních měsících už nic nepamatuji. Problémy s kojením, ublinkáváním... vše je zapomenuto. A přitom jsem si myslela, jak budu napodruhé všechno vědět, když budu mít děti tak brzo po sobě! Podrobné vzpomínky sahají tak rok zpátky :-( ...

    po 26.3.2001

  • Na kulečníku se mi dnes podařilo dát 28 bodů v 1 tahu!!!

    ne 25.3.2001

      
  • Na www.hracky.cz by mohl Radeček z fleku dělat odborného poradce. Medvídka by pravděpodobně poznal ;-))).

    • so 24.3.2001

  • V Olympii jsme dnes byli na filmu Životní zkouška. Specialista na vyjednávání s únosci pomáhá mladé ženě zachránit uneseného manžela. Zamiluje se do ní, ale je to opravdový profesionál a manžela samozřejmě osvobodí. Největším zážitkem byly bílé české titulky na pozadí bílých anglických titulků v pasážích překládaných z jazyka domorodců. Nikoho z tvůrců české verze zřejmě nenapadlo výsledné dílo zhlédnout...

    pá 23.3.2001

  • V soutěži Milionář na Markíze byla otázka, který Marcus uzavřel manželství s Kleopatrou. Možnosti byly Marcus Antonius, Marcus Aurelius, Marcus Antoninius - a čtvrtou možnost bez váhání doplnil Radeček: "Autobus!"

    čt 22.3.2001

  • Zachraň se kdo můžeš - Radeček dosáhne na kliku a umí si otevřít dveře ;-(.
  • Radeček od nás dostal ke včerejšímu svátku vláček, na který se nakládají různobarevné kostky s obrázky a jejich počátečními písmeny. Výrobce mě překvapil - když jsem Radečkovi chtěla poskládat slovo "Radek", zjistila jsem, že nemáme "E" (ačkoliv třeba "A" je tam hned 3x - se třemi různými obrázky auta).

    st 21.3.2001

  • Novinky z Radečkova tvarosloví:
  • Radeček měl svátek! Oslavil ho tím, že po včerejším očkování prospal odpoledne skoro 5 hodin, takže jsme mu ani nestihli předat dáreček.

    út 20.3.2001

  • Dopoledne jsme s Radečkem byli na dalším očkování a cestou domů trošku pobyli venku. Takže jsem odpoledne naznala, že na procházku už nepůjdeme, a dala si vyprat lacláče. Asi minutu po spuštění pračky jsem si uvědomila, že mám večer v plánu večeři v pizzerii s dalšími maminkami na mateřské, se kterými jsem se seznámila přes internet, a ve svém stavu nemám co jiného na sebe. Zbývající 2 hodiny od ukončení praní po odchod z domu jsem tedy na kalhoty usilovně pražila teplovzdušným ventilátorem - naštěstí to zabralo, a tak jsem vyrážela v lacláčích takřka suchých...

    po 19.3.2001

  • Aby si Radeček zvykl a nedával si do souvislosti ztrátu maminky s narozením "Pepy", už ode dneška jsme se s Pavlem prohodili a s Radečkem teď spává táta. Tato radikální změna prošla nečekaně hladce - tedy ze strany Radečka. Pavlovi se vstávání v 5:20 moc nezamlouvalo ;-).
  • Jinak ale, přestože Radeček zřejmě netuší, co se na něj vlastně chystá, je na příchod miminka už teoreticky dokonale připraven: Ví, že "Pepa kope", je "malej", až bude větší, pan doktor ho vyndá z bříška ("Sundat!" -Co sundat? "Miminko!") a Pepa se "narodí". Určitě se na něj už těší, protože na otázku jestli si s ním bude hrát odpověděl "s autíčkama a písničky".
  • Nabádala jsem Radečka, aby dědovi ukázal, jak jsme ráno dělali "tluče bubeníček" kuželkami do převráceného lavóru. Lavór ležel pod křeslem, na kterém děda seděl - Radeček tam přišel a suše pronesl "Uhni, dědečku!".

    ne 18.3.2001

  • Po obědě jsme u našich uložili Radečka na balkón, vypili si kafíčko a vyrazili do Carrefouru. Když jsme se asi po 3 hodinách vrátili, rodiče nevěřili, že je možné tak dlouho nakupovat (budu je někdy muset vzít s sebou, ale nevím, jestli předčasně neodpadnou ;-), a jsou přesvědčeni, že jsme byli opět v kině... Ještě větším překvapením ovšem bylo, že Radeček stále ještě spal! Probudil se po 4 hodinách až když jsme ho odváželi domů. Dědeček s babičkou měli tentokrát službu setsakramentsky jednoduchou!

    so 17.3.2001

  • V Olympii jsme tentokrát zhlédli novinku s Melem Gibsonem - Po čem ženy touží. Hlavní hrdina jednoho dne získal schopnost slyšet, co si ženy myslí. Bohužel, valná většina z nich myslela na to, že on je pěkný pitomec, a ostatní se zabývaly samými ptákovinami. Aby se toho zbavil, navštíví odbornici, ale ta mu poradí, že by z toho naopak měl těžit. No, a když se toho konečně naučí využívat, tak o tuto "zázračnou" schopnost zase přijde...
  • Na "hrací party" přišli Polda s Vilmou. Po uložení Radečka jsme stihli odehrát dvakrát Siedlery, jednou "parníčky" a ještě Monopoly. I když Siedlery i Monopoly jsem začala skvěle, byla jsem nakonec jediná, kdo nevyhrál vůbec nic.

    pá 16.3.2001

  • Ve zpívání Radeček opět ohromil tím, že zná barvy. Paní učitelka si ho chtěla vyzkoušet a ocenila jeho originální výraz pro černou - "zabitá". Radeček ovšem neříkal "zabitá", ale "zobitá" (čti rozbitá ;-), protože minule se nám u černé pastelky ulomila špička...
  • Potom jsme skočili do Billy nakoupit pár drobností, jen tak, bez kočárku. Radeček mě znovu překvapil - podařilo se mu vytuhnout ve vozíku! Z pár drobností se ovšem mezitím vyklubaly dvě plné tašky s nákupem, a tak jsem řešila, co s tím. Už samotné tašky byly poměrně těžké, a kdybych ve svém požehnaném stavu měla ještě nést v náručí spícího Radečka, zřejmě bychom domů nedošli. Takže nezbývalo, než andílka probudit a nechat ho šlapat po svých...
    		•   

    čt 15.3.2001

  • Na celý den přišli na návštěvu Jana s dvouletým Péťou. Překvapilo mě, že si spolu kluci už dokázali krásně hrát! Ze sousedního pokoje se ozývaly jen výbuchy smíchu, jak se honili po postelích, případně se slovy "Bomba!" střídavě házeli kaštany na zem a maminky jim vůbec nechyběly.

    st 14.3.2001

      
  • Několikrát jsme Radečka přesvědčili, že na počítači si bude hrát až "zítra". Teď nám to vrací:
    - Chceš jít na nočník?
    - Na nočník ne...
    - A kdy půjdeš na nočník?
    - Zítra!

    • út 13.3.2001

  • Při očkování na lžičku (proti obrně) Radeček dostal i přídavek - první lžičku totiž napůl snědl a napůl vyfoukl. Cestou jsme potkali Ivu s malým Patrikem, se kterou jsem se před čtvrt rokem seznámila přes internet, i když bydlí jen asi dva domy od nás ;-)). Na to, že jsme se vlastně znaly od doktorky, jsme sice už přišly, ale díky nemocem jsme se za celou tu dobu nebyli schopni sejít.
  • V soutěži Chcete být milionářem dnes padl další rekord - soutěžícímu se podařilo vypadnout hned na první otázce. Byl přesvědčen, že v písničce "Šly panenky silnicí" potkali panenky myslivci "tři". Další soutěžící zase dostala otázku, jaký rozměr má formát A4. Studentka VŠ ho odhadla přesně poloviční...

    po 12.3.2001

  • Po týdnu, kdy byl Vojtíšek nemocný, jsme s ním dnes opět vyrazili na procházku. Jsem v šoku - zatímco Radeček sjíždí po zadku blátivý kopec, kde jsme před časem bobovali, lozí po čtyřech a lehá si na chodník, Vojtíšek je jako vyměněný - neopustil snad chodník, drží se poblíž maminky a sedá si výhradně na lavičky! Uklidňuje mě, že je o měsíc starší - třeba z toho Radeček taky vyroste...
  • Dostala jsem zprávu, že kulec není. Ačkoliv tady zrovna byla kolegova manželka a ta říkala, že Petr dneska klidně ještě může jít, protože potomkyni čekají až za týden, na tyto moje výhrady už nikdo nereagoval a kulec skutečně nebyl.

    ne 11.3.2001

  • Na odpoledne nás strejda pozval na oslavu svých sedmdesátin. Ačkoliv jsem Radečka dala spát už před polednem a venku se málem "čerti ženili", zrovna si musel pospat, takže jsme se tam dostali dost pozdě. Aspoň si ale ostatní mohli popovídat i o něčem jiném - po našem příchodu se Radeček postaral, aby byl neustále středem pozornosti: vždyť stůl byl tak nízký, na něm spousta skleniček, lákajících k rozlití, a na chlebíčcích tolik dobroučkých okurek... Taky ho celé odpoledne lákaly různé vypínače, ale když se konečně sešeřilo a my chtěli, aby rozsvítil, prohlásil: "Ne - stačí!".
  • Cestou domů jsem s velkou slávou doběhla "bezbariérový" trolejbus. Zatímco já jsem si libovala, jak pěkně se mi do něj s kočárkem nastupovalo, Radeček odhaloval jeho slabiny: moderní tlačítka pro invalidy a výstup s kočárkem jsou umístěny na nejlepším místě, kam dítě z kočárku dosáhne. Navíc jsou pěkně barevné a po zmáčknutí se rozsvítí! ;-). Na jedné zastávce tedy trolejbus díky tomu zastavoval zbytečně a zbytek cesty Radeček prořval, když jsem mu to už nechtěla víckrát dovolit. Uklidnil se až doma, kde už čekal táta po návratu z hor.

    so 10.3.2001

  • Před návštěvou kamarádky Míši jsem Radečkovi říkala, že jí musí ukázat, jak "drandí" (momentálně nejoblíbenější slovo) auto na zpětný setrvačník, protože Míša to neumí. Než přišla, neustále opakoval "Míša neumí!" a hned ve dveřích se jí to snažil předvést. Teoreticky to sice popisoval naprosto správně "couvá - pustit - jede samo", ale dělal něco úplně jiného. Míša to, narozdíl od něj, i tak pochopila, ale asociace "Míša - neumí" se už stejně nezbavila...

    pá 9.3.2001

  • Tatínek si pobyt na horách prodloužil a místo dnešního plánovaného návratu se pouze přesunul na další závody na Praděd ;-(. Radeček z koupání opět nebyl nijak odvázaný, pořád ve vaničce vstával, snažil se z ní odejít a opakoval: "Vlásky ne! Vlásky ne!".

    čt 8.3.2001

  • Radečkovi se dnes spalo asi výjimečně dobře, a tak jsme vstávali až po desáté, čímž jsme si rozhodili celý den. Nejen, že se mu odpoledne nechtělo spát, ale navíc ještě po sídlišti jezdil nějaký traktůrek - zřejmě uklízel chodníky - a dělal příšerný rámus. Radeček to podle zvuku odhadl na "vrtulník".
  • Včerejší mytí hlavy při koupání mělo u Radečka úspěch - dnes se rozeřval, už když jsem pustila vodu. Ještě jsem mu ji ani nenapouštěla do vaničky! A to se těsně před tím řehtal na celé kolo - pokračoval v tom okamžitě, jakmile jsem ho utřela a začala oblékat. To asi teprve usoudil, že mu už nic zlého nehrozí.

    st 7.3.2001

  • Ve cvičení pro těhotné jsem se od cvičitelky dozvěděla další opožděnou dobrou radu - když se dítě začne ve 3 měsících v noci častěji budit, má k němu vstávat tatínek, aby si na buzení nezvyklo a nepočítalo s tím, že pokaždé dostane mlíčko. Radeček si zvykl rychle a budí se dodnes ;-(( ...
  • Pavel odjel na Červenohorské sedlo počítat výsledky lyžařských závodů, takže jsem výjimečně Radečka koupala já. Jak už je zvykem, využila jsem toho a za příšerného řevu mu i umyla vlásky - takové nepopulární věci totiž tatínek dělat zásadně odmítá.

    út 6.3.2001

  • Radečkovy nové dovednosti:
  • Pokročil také v rozeznávání "osobností" z Novy - z Kolotoče a sportu už pozná Poulíčka. Vytrvale mu ovšem říká "Koulíček" ("Ne Koulíček, to je Po-Po-Poulíček!" - "Ko-Ko-Koulíček!").
  • Na otázku "Kam jdeš?" odpovídá zásadně buď "Do Betléma", nebo "Kam jdeš, Karkulko?" ;-))

    po 5.3.2001

  • Konečně jsme se zašli podívat na Barborku Drtílkovou. Mezitím ovšem uběhly 4 měsíce, takže z novorozence už je pořádný kus ženské a dupačky, které jsem jí po narození koupila, jsme tím pádem už klidně mohli nechat doma. Radečkovi se Barborka líbila - culil se na ni a dokonce jí bez újmy na zdraví dělal "malá". Neustále odbíhal do kuchyně a hlásil nám, jestli pračka zrovna "točí - pere" nebo "netočí - nepere". Jen Katka ho trošku zklamala, když mu zapnutím dětské pojistky znemožnila další pouštění videa.
  • Abych na kulečník zase nepřišla moc pozdě, chtěla jsem se místo večeře jen cestou stavit na "hambáča" (hamburger). Převezli mě - občerstvení změnilo majitele a momentálně bylo zavřené. Sousední večerka, kde jsem si tedy z nouze chtěla koupit aspoň suché rohlíky, je ale také v rekonstrukci, a poslední ránou bylo, že i na kulečníku došly tyčinky. Večeře mi dopřána prostě nebyla!
  • Na kulečníku jsem přesto vyhrála 3 ze 4 her! V první hře jen těsně a jen nad Petrem (Pavel nás samozřejmě s obrovským náskokem porazil oba), ve druhé hře naopak zase jen díky němu, když jsem z našich společných 107 bodů já dala těch 7 (skoro by se mohlo zdát, že byly úplně zbytečné ;-)). Marcela mě totiž zradila a pod nehoráznou záminkou, že by chtěla taky někdy vyhrát, začala hrát s Pavlem. Těžce se jí to ovšem vymstilo, protože ze tří her dvě prohráli. A to se dnes Pavlovi skutečně dařilo - během večera dal minimálně 5 dvacítek (to jsme ještě neviděli !!!) - valnou většinu z nich v té jejich jediné vyhrané partii...
  • Cestou mě jistý mladík v trolejbuse poprvé pustil sednout!

    ne 4.3.2001

  • Dlouho do večera jsme u babičky vymýšleli další možnosti, jak sestavit kuchyň z původních skříněk. Zítra totiž přijdou řemeslníci a hned ráno mají začít montovat. Neustále jsme naráželi na nové problémy a komplikace, až jsme konečně jednu z variant vybrali. Chudák Radeček už byl ospalý, ale musel vydržet - domů jsme se dostali až po deváté.
    PS: Ráno opravdu přišli řemeslníci - přinesli s sebou pracovní desku nařezanou podle původního návrhu ;-))).

    so 3.3.2001

  • Dopoledne jsme navštívili mého bratrance Petra. Radeček nás všechny překvapil, protože se nebál cizích lidí (že by příznivý vliv kroužků, do kterých jsme začali chodit?) - už krátce po příchodu se nechal odnést do jiného pokoje - a v cizím prostředí se choval jako doma (zapínal tiskárnu, myčku, ... ;-)). Pětileté Klárce potom vysvětlil, která barva je růžová a která šedá...
  • Dnešní kino "Pepa" přežil v pohodě - ačkoliv film Můj soused zabiják podle názvu i ukázek vypadal zase dost drsně, ve skutečnosti to byla v podstatě komedie. Hlavní hrdina se totiž s nájemným vrahem, který se přistěhoval do sousedního domu, spřátelil a ještě svoji příšernou manželku vyměnil za jeho půvabnou. "Pokémon combo" tentokrát obsahovalo navíc Fidorku de luxe.
  • Když už jsme byli v Olympii, přesvědčila jsem Pavla, že v místní Autíčkárně koupíme Radečkovi nové autíčko se "zpětným" setrvačníkem místo podobného lagricového, které jsme mu postupně všichni nechtěně rozšlapali. Prodavač se snažil usnadnit nám výběr tím, že nám ukazoval a jmenoval přesné značky jednotlivých modelů - určitě byl rád, že narazil na odborníky, když jsem po pár minutách prohlásila: "Tak nám dejte třeba tady to červený"...

    pá 2.3.2001

  • Na procházce s Vojtíškem se k nám přidal Davídek. Ačkoliv byl o čtvrt roku mladší, byl ze všech bezkonkurenčně největší - v 15 měsících váží 15 kilo (to Radeček nebude mít ani za rok!!!).
  • Radečkovi se zalíbil radiobudík, u kterého jsem opravovala nefungující tlačítko. Narozdíl od bubeníčka je ochoten si ho tahat za sebou na šňůře...

    čt 1.3.2001

  • Radeček se opět rozhodl spát odpoledne 4 hodiny, takže jsme prošvihli začátek cvičení. Jako by se to pak snažil napravit, byl celou písničku "Kolo, kolo mlýnský" mírně napřed. Nejdřív celé kolo zablokoval, když udělal "bác", zatímco ostatní ještě chodili dokola. Když všichni udělali "bác", tak Radeček už nadšeně mával rukou "vezmeme si hoblík, pilku", a zatímco ostatní ještě kolo spravovali, Radeček už radostně předváděl "tááákhle se zatočíme"...

    st 28.2.2001

  • Ráno jsem v poradně pro těhotné viděla pravděpodobně naposledy "Pepu" na ultrazvuku. Vzorně se už otočil hlavičkou dolů a daří se mu dobře. Rozplynuly se poslední zbytky naděje - opravdu to bude druhý kluk. Momentálně váží asi 1,63 kg, z čehož odborníci usuzují, že to bude opět pěkný čtyřkilový cvalík...
  • Minule jsem se ve cvičení pro těhotné zděsila, když jsem přišla asi o 2 minuty později a cvičení už bylo v plném proudu. Na druhou stranu jsem ovšem oceňovala, že se to tam po organizační stránce tak zlepšilo. Ukázalo se ovšem, že to není až tak pravda - dostala jsem špatné instrukce a cvičení začínalo o půl hodiny dřív. Dnes jsem zjistila, že po organizační stránce se tu naopak v tomto směru nezměnilo nic - díky zdržení dopoledne v poradně jsem přišla pozdě asi o 20 minut a začátek cvičení jsem přesto v pohodě stihla...

    út 27.2.2001

  • V pohádce o Červené Karkulce se dnes Radeček v půlce slova "punčocháčky" zarazil a začal nekompromisně prosazovat, že Červená Karkulka měla červené "tepláky" ;-))).
  • S Petrou a Vojtíškem jsme byli na procházce - hlavní náplní bylo krmení havranů v nedalekém parčíku. Bohužel, havrani narozdíl od racků nebo kačen před házenými kousky rohlíků uskakovali - jen výjimečně se některý z nich osmělil, rohlík si vzal a odletěl si ho sníst někam do bezpečí. Radeček proto kousky rohlíků, které jim měl házet, raději jedl sám.

    po 26.2.2001

  • V první hře na kulečníku se mi enormně dařilo, během pár kol jsem dala 39 bodů, ovšem na celkovém skóre se to příliš neprojevilo, protože Petr i Pavel měli zrovna štěstí ještě víc a oba zatím nahráli přes 50. Hru jsme ukončili, protože Petr musel odejít. Od sousedního stolu přišel zdeptaný Filip, který tam právě s Markem prohrál o víc než 80 bodů. Rozhodli jsme se, že to za něj Markovi oplatí Pavel a my s Filipem jsme si konečně zahráli na úrovni. Hra byla poměrně vyrovnaná, jen Filip vedl o 2 desítky, které jsem ovšem sebevědomě slibovala kdykoliv dohnat. Skutečně se mi to podařilo a forma mě neopustila - nakonec jsem to dotáhla na neuvěřitelných 101:48, což je historický úspěch - nejsem si vědoma, že bych kdy v životě už nahrála 100 bodů!!! Filip zdrceně odešel. Mezitím přišla Marcela a hrály jsme proti Markovi a Pavlovi, bohužel už se mi vůbec nedařilo a k našemu společnému skóre jsem přispěla sotva deseti bodíčky (další důkaz neblahého působení Markovy přítomnosti) ...

    ne 25.2.2001

  • Babička nám na odpoledne přislíbila hlídání, ale Radeček nám všem udělal čáru přes rozpočet. Spal na balkóně asi 4 a půl hodiny, a když se ve čtyři odpoledne vzbudil, na nějaké výlety už bylo pozdě.

    so 24.2.2001

  • Dopoledne se Radeček dožadoval pohádky - odvykládali jsme tedy společně jeho oblíbenou Červenou Karkulku a já pak na 2 hodiny usnula ;-)).

    pá 23.2.2001

  • Ve výtvarné části hudebního kroužku jsem dnes vystřihovala a lepila kohouta z barevných papírů ;-). Radeček mi mezitím nosil pastelky ostatních dětí.
  • Zbytek dopoledne jsme využili padajícího mokrého sněhu a letos poprvé vyrazili i s Vojtíškem bobovat z minikopečku za domem. Zájem ovšem po chvíli opadl, a tak jsme ještě postavili sněhuláka - kluci pomáhali tak nadšeně a pořád přidávali další "koule", že sněhulák neměl šanci na přežití...
    		•   

    čt 22.2.2001

  • Asi týden po minulé návštěvě u zubařky mě začaly bolet všechny zaplombované šestky. Než jsem se ovšem po půl roce objednala znovu, problém zázračně ustal a paní zubařka, ač se opravdu snažila, nenašla vůbec nic. Odnesla jsem si aspoň potřebné razítko v těhotenské průkazce.
  • Venku mezitím vítr přešel ve sněhovou kalamitu, která v noci vyvrcholila totálně ucpanou dálnicí z Prahy do Brna. Cesta touto expresní trasou trvala v kolonách až 18 hodin - a aby jim nedošel benzín, nemohli si řidiči v autě ani příliš dopřávat topení...
  • Radeček si už mezi ostatními dětmi ve cvičení zvykl a podle toho se začíná chovat: Cvičení se dvěma kostkami ho zaujalo, dokud s nimi měl třískat o sebe, nad hlavou nebo do země. V momentě, kdy měl kostky položit na zem a různě přeskakovat nebo obíhat, začal běhat po místnosti a brát volně ležící kostky cvičitelky i ostatních dětí. Další nezáživné pasáže cvičení trávil zkoumáním hrnečků, lahviček a krabiček s pitím, které si děti odložily kolem místnosti.
      
  • Média připravila pro sčítání lidu opravdu optimální podmínky: K večeru se u nás ve dveřích objevil uťápnutý sčítací komisař, omluvně se představil, legitimoval a dovolil se, jestli nám může předat formuláře. Přidal k nim speciální sčítací tužku, nabídl nám pomoc a na odchodu se ještě otázal, jestli by nám nevadilo, kdyby si za týden pro vyplněné formuláře zase přišel...

    • st 21.2.2001

  • Konečně se mi podařilo začít chodit do cvičení pro těhotné. Mimo jiné jsem se dozvěděla, že užívání vitamínových tablet Materna se teď doporučuje jen do 12. týdne těhotenství a potom až po porodu. Prý se mezitím skutečně prokázalo, že delší užívání má vliv na vyšší porodní hmotnost dítěte - snad jsme alespoň k této statistice se 4,05 kilovým miminkem přispěli...

    út 20.2.2001

  • Na oplátku jsme dnes byli poprvé na návštěvě u Vojtíška. S ovládáním techniky neměl Radeček žádný problém - věž mají stejnou jako my, a tak bez zaváhání pustil kazetu. Trošku ho překvapilo, že se z reproduktorů nelinuly oblíbené písničky od Dády, a tak ani neprotestoval, když to teta vypnula. Vzájemně si s Vojtíškem záviděli hrníčky s pitím, takže to po chvíli vyřešili tím, že si je vyměnili. To byla najednou dobrota - oba si neustále nechávali dolévat a během chvilky vypili asi dvojnásobné množství, než normálně za celý den ;-).

    po 19.2.2001

  • Radeček měl úspěšný den - naučil se hned 3 nové nežádoucí činnosti: Otevřít ledničku, pomocí vařečky ovládat vypínače, na které ještě běžně nedosáhne, a vylézt na židli, stoupnout si na ni a z této už tak nestabilní pozice se natahovat do všech stran - je jen otázkou času, kdy z ní zahučí dolů. Už dlouho si nic nezlomil.
  • Šli jsme s Vojtíškem na procházku, ale když klukům maminky překazily tak skvělou zábavu, jako hrát si na pískovišti se střepy a psími hovínky, které se bohužel dostaly i tam, tak je to venku rychle přestalo bavit. Protože se od minulého týdne venku taky pěkně ochladilo, přesunuli jsme se k nám a Radeček Vojtíškovi předvedl, jak válí počítačové hry BabyToons. Návštěva skončila tahanicí o hrající volant - Radeček o něj sice už několik měsíců ani pohledem nezavadil, ale že by si s ním měl hrát někdo jiný? No to snad ne!
  • V kulečníkové herně se dnes objevil sám Zoltán Kováč - více než 50násobný mistr republiky v karambolu. Přišel v doprovodu fotografa a redaktorky (podle našich odhadů bývalé hvězdy regionálního zpravodajství na Nově Zdeňky Kárné). Fotografovi párkrát zapózoval a potom oba omračoval tím, že vždy rukou naznačil, jak koule třikrát obletí stůl a pak trefí dvě zbývající - a přesně tak pak šťouch skutečně provedl. K naší škodolibé radosti mu jeden takový kousek nevyšel a koule se od plánované trasy asi o centimetr odchýlila ;-). Na druhý pokus to sice napravil, ale to už by uměl každý... Trochu mě znervózňovalo, že během Filipových dvou šťouchů jich on zvládl asi deset, čímž by za tuto kratičkou chvilku získal víc bodů, než já za uplynulou hodinu, nemluvě o tom, že hrál na větším stole a jen se třemi koulemi, zatímco my se čtyřmi...
  • Krátkou Kováčovou přítomností jsme si sebevědomě vysvětlovali, proč je dnes herna skoro prázdná - dnes to bylo prostě jen pro V.I.P., kam nás už personál jako štamgasty tedy evidentně řadí (do toho zapadá i dnešní neúčast Marka ;-).
  • Radeček do svého slovníku zařadil další slovní spojení - "vem si to" a "pusť to". Když se chce něčeho zbavit, tak to kromě dosavadního "díky" někomu vnucuje i pomocí vazby "vem si to". Naopak, když ho táta fénoval a on se rozhodl, že už by fén rád vypnul, tak mu ho rval z ruky se slovy "pusť to".

    ne 18.2.2001

  • Radeček nás dneska překvapil, když se už krátce po deváté ráno tvářil, že chce spát, a v deset opravdu vytuhl. Po několika měsících, kdy byl vzhůru klidně až do půl čtvrté, opravdu nečekané.

    so 17.2.2001

  • Radečka jsme znovu svěřili babičce a dědečkovi a zašli do Olympie na film Vyvolený - o člověku, který nikdy nebyl nemocný, neměl žádný úraz a jako jediný přežil havárii vlaku, při níž všichni ostatní cestující zahynuli. Nejvtipnější scénou bylo, když na něj vlastní syn mířil pistolí s cílem přesvědčit ho, že se mu nic nestane, a on mu to rozmlouval slovy: "Jestli to zmáčkneš, tak se odstěhuju do New Yorku!".
  • V občerstvení bylo tentokrát možno zakoupit "102 combo" (podle premiéry filmu 102 dalmatinů), obsahující popcorn ve speciální strakaté "102 krabici", místo jednoho velkého nápoje dva menší a Eskimo zdarma. Přestože zaměstnanci měli krásná trička s dalmatiny, pro zákazníky tentokrát žádnou soutěž nepřipravili. Alespoň jsem si vyzvedla svoji výhru z minulého týdne - kšiltovku NO FEAR. Tentokrát jsem ji dostala krásně zabalenou v dárkovém balicím papíře, což se ovšem záhy vysvětlilo - bílou čepici už zřejmě držela v ušmudlaných rukou spousta lidí...

    pá 16.2.2001

  • Po cvičení jsme vyzkoušeli i hudební kroužek pro mrňata. Působil mnohem víc domáckým dojmem, hlavně proto, že paní učitelka s pomocí různých hraček neustále děti oslovovala jmény a jednotlivě se jim věnovala. Radeček pozorně poslouchal písničky, říkanky, krásně ťukal dřívky o sebe, tančil se mnou valčík a houpal se v náručí i na houpačce. Ve výtvarném bloku se přehraboval hromadou pastelek a žábu, kterou jsem neuměle nakreslila a která připomíná spíš medvěda, doplnil několika čáranci kolem.
  • Minulý týden nás doktorka při očkování varovala, že za 7-10 dní může Radeček dostat až čtyřicítky horečky. Dnes je to 10. den a u Radečka se to zřejmě projevilo zvýšenou spavostí - v poledne nám doslova vytuhl u oběda a následně spal 3 a půl hodiny. Vypadalo to tedy, že večer bude čilý jako rybička a vyspinkaný nadlouho dopředu, ale omyl - za dvě hodinky už usnul nanovo! Každopádně lepší než horečka...

    čt 15.2.2001

  • Na prohlídce v roce a půl na alergologii Radečkovi navážili o 20 deka víc, než předevčírem na běžné prohlídce. Jeho drobný ekzém paní doktorku nijak nezaujal a na základě minulých odběrů krve se znovu potvrdilo, že jediným alergikem v rodině jsem já, která jako jediná ovšem nemám žádné příznaky...

    st 14.2.2001

  • Radeček má rok a půl!

    út 13.2.2001

  • Dneska jsme absolvovali lékařskou prohlídku v roce a půl (tohoto jubilea se Radeček dožívá zítra), kde mu naměřili 82 cm a navážili 11,65 kg. Paní doktorku i sestřičku Radeček znovu oslňoval, jak je šikovný - aby ne, když tam těsně před námi byl stejně starý chlapeček, který sotva začal chodit (sám ještě moc ne) a říká jen "pápá" a "máma"...

    po 12.2.2001

      
  • Poprvé jsme byli na procházce s Radečkovým novým kamarádem Vojtíškem, tetou Petrou a jejich psem Edou (Radečku, jak se jmenuje pejsek? - "Teda" ;-)). Jak se dalo tušit, Radeček úžasně rychle okoukal, že se dá chodit nejen po chodníku jako doposud, ale i po rozbahněném trávníku, a občas je skvělé si na něj sednout, lehnout nebo se trošku plazit. Taky je důležité důkladně prozkoumat všechny odhozené odpadky a nejzajímavější kousky i ochutnat... Za chvilinku byli kluci oba jak prasata, zablácení až za ušima. A protože jsme nakonec zašli na pískoviště s dřevěnými prolézačkami, tak měl Radeček taky spoustu písku za krkem a z rukávů visící rukavice do půlky naplněné pískem... Nánosy bahna a psích výkalů na botách ani nemůžu kritizovat, protože ty jsem měla i já, jak jsme kluky po trávníku musely následovat ;-(((.
  • Při odchodu na kulec mě zastihl právě odeslaný e-mail od Marka, což dávalo naději, že nás dneska svojí návštěvou nepoctí. Zdání občas klame - byl prvním, koho jsem v herně spatřila :-(. Vypadalo to, že mě moje anti-forma z minulého týdne neopustila, ale jakmile Marek odešel, zázračně se mi začalo dařit a mimo jiné jsem dala dobrých 5 desítek!!! Dosud to možná vypadalo, že moje negativní poznámky na jeho adresu jsou neopodstatněné, ale toto je jasný důkaz, jak nežádoucí je jeho přítomnost!
  • Marcela se projevila jako dokonalý bufeťák: Když jsem po svém šťouchu odcházela od kulečníkového stolu, našla jsem svoji nakousanou tyčinku v její ruce. Hájila se tím, že si ještě nestihla kousnout. Za chvíli ovšem Pavel zjistil, že mu vypila půl piva, a při následující hře mě požádal, abych mu jeho tyčinku pro jistotu hlídala. Podcenila jsem to - jen jsem se zasmála, ale když dohrál, byla tyčinka poloviční ;-))).

    ne 11.2.2001

  • Na návštěvu přišla kamarádka Míša. Radeček ji ve dveřích uvítal zvoláním "Autobusy, trolejbusy!".
  • Venku oranžový basketbalový míč, který někdo nesl, okomentoval slovy "balón - pomeranč!".

    so 10.2.2001

  • Ráno Radeček složil hned dvě své dosud nejdelší věty o pěti slovech: "Maminka pomůže hačnout na krabici" a "Tady jsou ještě talířky malinký!"
  • Na nákupech v Media Hall byl Radeček mezi spoustou praček jako u vytržení a záhy si našel skvělou zábavu - přelepování cenovek. Zatím kupodivu jen ze strany na stranu a ne z jednoho výrobku na druhý...
  • Babička nám přislíbila hlídání, takže už jsme se těšili do Olympie na premiérový film Vertical limit. Nečekaně ovšem onemocněla, a tak jsme operativně zapřáhli výjimečně druhou babičku a dědečka a film mohli zhlédnout. Z chudáka "Pepy" bude zřejmě pěkný neurotik, protože jak už námět a ukázky napovídaly, byly to pěkné nervy. Jistý zloduch podnikatel se rozhodl v rámci své reklamy pokořit horu K2 v předem určený den a hodinu, takže nedbal na zprávy o počasí a z jeho 5členné výpravy se jen zázrakem 3 zachránili, když před padající lavinou zapadli do jakési hluboké pukliny. Bratr jedné z nich, který jel náhodou kolem, zorganizoval záchrannou misi, která efektivně jeho sestru dopravila do bezpečí, přičemž zahynuli další 4 lidé...
  • Občerstvení Century Snax znovu nezklamalo - připravili speciální Vertical combo (střední cola, střední popcorn + DELI zdarma) a jeho koupě umožňovala zúčastinit se losování o 4 čepice a trička NO FEAR. Jak se už osvědčilo (viz 5.11.2000), aby se kupón dobře losoval, hodila jsem ho do schránky řádně zmačkaný. Ještě týž večer mi volali, že jsem vyhrála - samozřejmě ne tričko, ale kšiltovku...

    pá 9.2.2001

  • Na návštěvě u strejdy se ukázalo, že jsme zde nebyli už tak dlouho, že zkultivovat jeho počítač už není bez kompletního přeinstalování možné. Např. soubory ZIP se, stejně jako valná většina ostatních, standardně otevírají ve Wordu ;-).

    čt 8.2.2001

  • Poprvé jsme dnes zašli do cvičení - jelikož je to cvičení pro děti od roku a půl, předpokládám, že zde byl Radeček nejmladší. Úvodní hru Rybičky, rybičky, rybáři jedou nepochopil a když se na něj rybáři vrhali, rozčílil se. Když jsme potom měli chodit v kroužku, rozčílil se ještě víc, že ho nějaký cizí tatínek chce držet za ruku. Místo následujícího cvičení posvačil banán. Pak ho zaujalo skákání na trampolíně a bezkonkurenčně největší úspěch mělo válení se po žíněnkách, bohužel v době, kdy na ně ostatní děti klouzaly a skákaly z laviček, takže jim drobátko zavazel. Při svém oblíbeném kolo kolo mlýnský už snesl i to, že ho jiná maminka drží za ruku, a konec dobrý - všechno dobré: Na závěr se všichni přítomní Vojtíšci a Sáry (ale dokonce se zde našel i další Radek) nadšeně přehrabovali v hromadě hraček a přebírali různé nekompatibilní kostky ze stavebnic, ruce, nohy, hlavičky a tělíčka panenek, ošuntělé plyšáky, auta bez koleček a kolečka bez aut. Příště jdeme zase!

    st 7.2.2001

  • Radeček doplňuje písničku po svém:

    út 6.2.2001

  • Radeček si před domem našel kamaráda. Jeho maminka čas od času na první pohled až zbytečně hlasitě volala "Edo!!!", ale ukázalo se, že klučina není Eduard, nýbrž Eda je nedaleko pobíhající jezevčík. Chlapeček se jmenuje Vojtíšek, je jen o měsíc starší než Radek a bydlí hned v sousedním vchodě. Společně prošmejdili parkoviště, přičemž neopomněli otřít špínu ze všech aut, a když už měli oba ruce jako prasátka, Vojtíšek ještě Radečkovi předvedl lezení po čtyřech po rozblácené trávě, jak odkoukal od psa. Je jen otázkou času, kdy to Radeček taky vyzkouší.
  • Svou slovní zásobou Radeček šokoval nejen Vojtíškovu maminku, ale následně i paní doktorku, když jsme přišli na očkování proti spalničkám. Na hračku, kterou mu půjčila, totiž ukázkově řekl "vrtulník" a zrovna se mu tam podařilo i nějaké to "r". A když jí potom ještě výjimečně bezchybně jmenoval barvy jednotlivých kostiček stavebnice, obě se sestřičkou svorně kroutily hlavami, že dítě, které by v roce a půl znalo barvy, ještě neviděly.
  • Z Radečka se stává také znalec pořadů na Nově - neomylně pozná nejen podle znělky, ale i podle pouhého letmo zhlédnutého obrazu: Rosáka (Riskuj), Áčko, Milionáře, Kolotoč... Během zpráv neúnavně ukazuje, kdo je Lucie a kdo Ray (dokonce i při slově "sprej" ukazoval na televizi a říkal "Koranteng"), takže jsme byli zvědavi, jak se vyrovná s tím, že se moderátoři po dlouhé době vystřídali. Na jeho nevěřícné "Ray? Ne" a "Lucie? Ne" jsem mu vysvětlila, kdo je Nikol a kdo Voříšek, což si rychle osvojil, jen používá hyperspisovný tvar "Oříšek". A když k nim na závěrečné žertování se sporťákem nastoupil Poulíček, Radeček je shrnul slovy: "Oříšek... Nikol... Co to je???"

    po 5.2.2001

  • Kulec jsme dnes hráli v 5 lidech u 1 stolu se 2 tágy, což byl problém logisticky tak náročný, že jsme byli rádi, když jsme alespoň zhruba zachovali pořadí a všichni odehráli přibližně stejný počet kol. Ze svého pohledu mohu zodpovědně celý večer shrnout pojmem "katastrofa" - tak totální nezdar snad nepamatuju. Nejen že se mi nepodařila ani jediná desítka (o dvacítkách nemluvě), ale ani dvojka, a několik bodíků jsem ani nepotvrdila (množství sice v řádu jednotek, ale při takovém výkonu rozhodně ne zanedbatelné). V první hře, kdy jsem přišla asi ve třetině, jsem to dotáhla na mizerných 6 bodů, a ve druhé, kterou jsem odehrála celou, jsem jich horko-těžko splichtila 18. Dokonce i Marcela měla 25, ale i kdybychom tradičně své body sečetly, byla to bída, protože Petr R. nahrál přes 50 a ostatní ještě víc :-(((. Příčina tohoto fiaska byla jasná - křída na krémování (© Marcela ;-) tága měla uprostřed díru, a tak místo tága jsem měla vždycky modré prsty.
  • Od mizerných výkonů jsme se odreagovávali pozorováním frajerů u okolních stolů. Zjistili jsme, že jsme dnes jediní, kdo tu hraje bez rukaviček, a pomluvili alespoň jejich absolutní nevkus při výběru barvy rukavic vzhledem k barvě oblečení. Nemohli jsme se shodnout, jestli se speciální tříprstová rukavice prodává v potřebách pro sportovce, nebo pro invalidy.

    ne 4.2.2001

  • Zatímco babička s dědečkem hlídali Radečka, mohli jsme opět zajít do kina. Pavel vybral film 6. den - sci-fi z nedaleké budoucnosti, kdy klonování zvířat je naprosto běžné a klonování lidí má jediný háček, že je zakázáno, takže se musí dělat načerno. Hlavní hrdina Arnold Schwarzeneger to měl opravdu těžké, protože své protivníky sice několikrát zabil, ale jejich klony ho záhy zase začaly pronásledovat. Ke vší smůle koncem filmu zjistil, že je sám svým klonem...
  • Přesvědčili jsme se, že i v multikině v Olympii může být plno - všechna odpolední promítání pohádky Z pekla štěstí 2 byla vyprodána. Protože jim opět nefunguje rozesílání programů e-mailem, zjistili jsme až na místě, že u příležitosti premiéry tohoto trháku právě probíhá autogramiáda hlavních představitelů. Díky tomu, že chodíme dost načas, jsem nestihla vystát frontu na podpis Zdeňka Trošky, Lukáše Vaculíka, Michaely Kuklové, Sabiny Laurinové a dalších (měla tam být i Helena Růžičková, ale tu bych snad nepřehlédla ?!). Měla jsem prostě z pekla smůlu...

    so 3.2.2001

  • Do Brna přijela Jana s Petrem a Terezkou a u příležitosti jejích narozenin jsme se s nimi u našich setkali. Radečka moc nepřesvědčil Terezčin plyšový kos Oskárek. Udržoval si od něj bezpečný odstup a když mu ho někdo chtěl ukázat zblízka, prchal před ním. Tvrdošíjně ovšem pořád opakoval "Oskárek - nebojím!". Potom mu padla do oka televize - prohlásil "pustíme televizku", suše si vzal ze stolku dálkové ovládání, něco tam zmáčkl a televizi se mu opravdu podařilo pustit...

    čt 2.2.2001

  • Další perličky z Radečkova tvarosloví:

    st 31.1.2001

  • Odpoledne jsem Radečkovi chtěla dát banán, a aby řeč nestála, zeptala jsem se: "Víš, co teď dostaneš?" - "Nápad!"...

    út 30.1.2001

  • Několikrát mě už Radeček přinutil prát, i když jsem to původně vůbec neměla v plánu. Začne prostě přendávat svoje špinavé oblečení ze kbelíku do pračky, potom mi ze skříňky podá Ariel, Silan, otevře přihrádku na aviváž a když je všechno připraveno, nakonec i odpálí pračku. Potom ji zaujatě pozoruje a komentuje: "Nepere" - "pere", "netočí - už točí!". Nedávno jsem rozvinula dialog a zeptala se ho: "Co se pere?" - žádná odpověď. "Co je v pračce?" - "Arielka". "A co je tam ještě?" - snažila jsem se z něj pořád vydolovat, že se pere prádlo. A odpověď? - "Silan!"... Minulý týden mě překvapil, když se z ničeho nic objevil v obýváku s lavórem v ruce, řekl "Nepere" a skutečně - pračka právě doprala, takže jsme mohli jít věšet prádlo. Dnes to ještě zdokonalil - právě jsem něco chystala v kuchyni, takže byl připoutaný v sedačce a nemohl mi tedy přinést lavór. Podle zvuku poznal, že pračka doprala (já jsem to vůbec nevnímala), a najednou ohlásil: "Nepere... pověsíme... na sušák!".

    po 29.1.2001

  • Po nedávné havárii (viz 12.1.2001) mi Pavel dnes ráno v kuchyni nechal podrobný návod na přípravu topinek, kde provokativně zdůraznil takové detaily, jako že čas se počtem topinek nenásobí apod. Do jejich přípravy jsem se přesto pouštěla s velkými obavami. I když jsem nečekala, že se vůbec někdy dozvím, proč minule topinky začaly hořet, zjistila jsem to to prakticky okamžitě. K mé velké nelibosti se ukázalo, že Pavel měl pravdu :-( - ke grilu zůstaly zapnuty i mikrovlny, protože jsem si těsně předtím, stejně jako tenkrát, nejdřív ohřála šálek kávy...
  • Na kulečníku jsem se dnes míjela s Rosťou - stihl se pochlubit, že jeho synek váží v necelých čtyřech měsících 8 kilo - tedy tolik, co měl Radeček v osmi měsících. Má ovšem těžkou konkurenci v potomkovi Pavlova kolegy, který nyní v 7 měsících co do váhy i míry o 10 měsíců staršího Radečka úspěšně dohání. Po narození jsme mu půjčili nějaké kojenecké oblečení, ve 3 měsících už oblékl jen to, z čeho právě roční Radeček vyrostl, a teď už se pomalu těšíme, že začnou půjčovat oblečení oni nám!
  • Ačkoliv se Marek od začátku tvářil, že si deníček přečetl, z jeho vesměs pozitivních reakcí bylo jasné, že se do něj podíval jen velmi letmo a o své osobě se zatím nedočetl zhola nic. Dnes poprvé se pozastavil nad tím, v jak "příjemném duchu a příjemných modrých barvách" ho popisuji. Záhy se ovšem ukázalo, že nepochopil, že příjemné modré barvy jsou odkazem do slovníčku, a vůbec nemá tušení, že jsem mu tam jako jednomu z mála věnovala vlastní odstaveček i s fotkou...
  • V půlce rozehrané partie, když zrovna těsně vyhrávali, Marek z kulečníku odešel - prý se musí jako každé pondělí zavčas po víkendu ubytovat. Radili jsme mu, ať tedy na kulečník chodí v jiný den, když se mu pondělky nehodí ;-), ale dělal, že to nepochopil. Po jeho odchodu jsme s Pavlem hru dotáhli do vítězného konce, načež odešel i Filip a zákeřně mě nechal hrát proti Pavlovi samotnou. Utrpěla jsem 2 těžké porážky - 100:33 a ve zbytku času ještě 10:5 na 3 koule :-((.

    ne 28.1.2001

  • Radeček zcela sám recituje první básničku: "Houpy-hou, k-ávy dou, už sou támhe za vodou - autobus!"
  • Večer se najednou z počítače začal linout pach hořící elektroinstalace. Všechno jsme vypnuli a poměrně dlouho bezvýsledně očuchávali, než jsme zjistili, že shořela lampa ve skeneru :-((. Řečeno slovy klasika: "... takže od této chvíle nemohu názvy kapitol podtrhávat červeně ..." neboli: do odstranění závady bude obrázků ještě míň, než doposud.

    so 27.1.2001

  • Protože Pavel odjel na víkend do Špindlu počítat výsledky lyžařských závodů, pozvala jsem si na pokec a výpomoc kamarádky Mirku a Lenku. Radeček celý den opakoval, že teta Mirka je "z Olomouce, z Olomouce...". Lenka v Kyjově pomáhá své sestře s ročními trojčaty - jen když jsem na fotkách viděla ten kočár a slyšela, že bydlí v garsonce, jsem najednou plná optimismu!
  • Večer se na návštěvu zastavila ještě Katka s Ondráškem. Tentokrát si kluci krásně hráli - seděli na zemi, zády k sobě, a každý si hrál sám, spokojen, že mu nikdo nebere hračky ;-)). Potom začali běhat po postelích, Ondrášek skákal do výšky a Radeček ho se slovy "Hop, hop!" nadšeně pozoroval a neúspěšně to zkoušel taky.

    st 24.1.2001

  • Ještě jsem ani nestihla zveřejnit zápisek z 11.1.2001 a v Den94ku se objevil nový odkaz na stránku, kterou právě čtete. Tentokrát pod titulkem Deníčky matek výstředního věku ;-)). Jsem doslova šokovaná návštěvností uvedeného díla (že by přechodem na vlastní doménu www.den94ek.cz?) - stačilo, aby se Frederik de la Krueger jen zmínil (pravda, chválou rozhodně nešetřil), a také návštěvnost mého deníčku se vyšplhala do astronomických výšin. Díky, Frede!!!

    út 23.1.2001

  • Radeček vymyslel unikátní způsob časování sloves - šel "najít" ztracenou hračku a okomentoval to: "najím" !

    po 22.1.2001

  • V časopise Ano dnes vyšla ukázka otázek z konkursu do soutěže Riskuj!, kterého se Pavel zúčastnil (viz 17.1.2001). Zjistila jsem, že bych tipla správně ještě míň odpovědí, než on. Pro ty, kteří snad uvedený plátek čirou náhodou nečtou, jsem připravila unikátní možnost otestovat si své vědomosti. Pokud mi své odpovědi ihned odešlete, dozvíte se správné řešení, a pokud to bude stát za to, výsledky příležitostně v deníčku zveřejním. Použití slovníků, internetu, a jakýchkoli dalších nápověd včetně přítele na telefonu je zakázáno - podezřele správné odpovědi budou ze soutěže automaticky vyloučeny!
    PS: Po prvních ohlasech musím doplnit, že já jsem měla správně pouhé dvě odpovědi. Takže směle do toho, Vy jich přece zvládnete víc!!!
    PS: Po druhých ohlasech se omlouvám všem, kterým se nepodařilo odpovědi pomocí tohoto skvělého formuláře odeslat. Pokud se o to právě pokoušíte, přesvědčte se, prosím, že se e-mail objevil ve vaší odeslané poště. V opačném případě mi odpovědi zašltete "ručně" ve tvaru 1a, 2b, 3c ...
     Riskuj! 
    1. Které psí plemeno se vyznačuje modročernou barvou tlamy a jazyka? 2. Který z následujících panovnických rodů u nás vládl nejdéle? 3. V polovině 19. století se v Praze objevila první železniční trať. Kam se po ní bylo možno svézt? 4. Která z následujících látek není mužským pohlavním hormonem? 5. Kolikrát získali brazilští fotbalisté titul olympijských vítězů?
    šarpej
    čivava
    čau čau
    dobrman
    		 Přemyslovci
    Lucemburkové
    Jagellonci
    Habsburkové
    		 do Plzně
    do Děčína
    do Pardubic
    do Českých Budějovic
    		 progesteron
    androsteron
    testosteron
    andrenosteron


    		 třikrát
    dvakrát
    jednou
    nikdy
    6. Z některých obrazů Marka Chagalla je patrné, že není rodilým Francouzem. Ve které zemi se narodil? 7. Básníci používají metrickou stopu, která se vyznačuje pravidelným střídáním jedné přízvučné a dvou nepřízvučných slabik. Jak se nazývá? 8. Roku 1805 zvítězili Britové pod vedením admirála Nelsona nad Napoleonem v bitvě u Trafalgaru. Ve které zemi se mys Trafalgar nachází? 9. Který výraz má italské hudební názvosloví pro drnkání prsty na struny smyčcového nástroje? 10. Prvním člověkem ve vesmíru byl Jurij Gagarin. Jak se jmenoval druhý člověk ve vesmíru?
    v Polsku
    v Rusku
    ve Španělsku
    v Itálii
    		 jamb
    trochej
    daktyl
    daktylotrochej
    		 ve Francii
    v Anglii
    ve Španělsku
    v Portugalsku


    		 pendolino
    parlando
    prestissimo
    pizzicato
    		 German Titov
    Alexej Leonov
    John Glenn
    Alan Shepard
    Vaše jméno:

    ne 21.1.2001

  • Několikrát jsem se před Radečkem zmínila, že za tátou přijde na návštěvu strejda Zdražílek, a Radeček nadšeně opakoval "Zdražílek, Zdražílek". Když se skutečně objevil, ptala jsem se Radečka, co je to za strejdu. Strejda se mu představil jako strejda Laďa a Radeček zarytě mlčel. Až když mu zmizel z dohledu, spiklenecky mi hlásill: "Zdražílek, Zdražílek!"...

    so 20.1.2001

  • Na dnešek jsme vyhlásili stav léčení, protože jsme mezitím od Radečka nachlazení chytli oba. Zrušili jsme všechny návštěvy - wow! Volná sobota!!!

    pá 19.1.2001

  • Nadále řešíme problém, jak Radečka přesvědčit, aby se v noci přestal budit. Zkoušeli jsme už různé osvědčené metody, ale nezabírá nic. Jednou se mi to trošku vymklo z ruky, a když jsem k němu podle příruček chtěla vstát až po 5 minutách, nějak jsem usnula a vzbudila se až za hodinu, přičemž Radeček celou tu hodinu usilovně řval jak o život. Tenkrát si přišla stěžovat sousedka shora. Teď jsme přemýšleli, co s ním budeme dělat, až se narodí "Pepa" a já budu v porodnici - asi si pár nocí pobrečí. Nadhodila jsem, co na to sousedka, a Pavel mě uklidnil, že ta je v pohodě: Až se dozví, že jsem těhotná, tak se odstěhuje...

    čt 18.1.2001

  • Chytla jsem od Radečka nachlazení - zatím ovšem nekašlu, nemám teplotu a nejsem tak protivná jako on. Celé odpoledne jsme prospali - Radeček skoro 4 hodiny...

    st 17.1.2001

  • Dnes jsme chtěli jet do Prahy na konkurs do pořadu Riskuj! a nějak se prostřídat při hlídání Radečka. Díky Radečkově chorobě tam ale musel jet Pavel sám. Moc jsme si od toho neslibovali, protože už se o to jednou (neúspěšně) pokoušel. Tenkrát nás otázky přesvědčily, že je vyloženě věcí náhody, pokud jich někdo předepsaný počet zodpoví. Např.: O kolik mm se liší rozchod kolejí u nás a na Ukrajině? Jaké je první město na německé straně, kam přijedete po překročení státní hranice na přechodu XY? K dispozici byly sice 4 možnosti, podobné si ovšem jako vejce vejci, a žádná z nich ani vzdáleně nepřipomínala něco, co by člověk už předtím někdy slyšel. Jak se jmenoval slavný norský spisovatel, který blablabla? A znovu čtyři absolutně neznámá jména. Už první SMS, kterou mi Pavel z Prahy poslal, dávala tušit, že se styl otázek nezměnil: "Potkávám hloučky odcházejících a slyším Já se z toho pose*u! No to jsem v životě neslyšel!". Ano, ani napodruhé neprošel, i když udělal o 4 chyby míň, než minule. A otázky? Kolikátý v pořadí je současný dalajláma? Který světadíl má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku? S kolika koulemi se hraje hra abalone? Která německá spolková země je nejlidnatější? ... Pokud všechny tyto odpovědi bez problému sypete z rukávu, vřele doporučuji příště se přihlásit - úspěch máte zaručen!!!

    út 16.1.2001

  • Odpoledne jsme s Radečkem zašli k doktorce. Bylo tam pěkně plno a když už jsme byli skoro na řadě, poprvé do čekárny nahlédla paní doktorka a vzala nás přednostně ;-). Ani ona nedokázala přesně určit, jestli jeho teplota, nechuť k jídlu a permanentní nevrlost provázejí kašel a rýmu, nebo prořezávání zoubků. Každopádně v tomto stádiu vyloučila nějakou vážnější chorobu, předepsala mu paralenové čípky, kapky do nosa a sirup na kašel a zakázala nám vycházky. To bude asi nejhorší - Radeček přes den v postýlce neusne...

    po 15.1.2001

  • Ráno se Radeček zdál být celkem v pohodě, teplotu už neměl a objevila jsem nový zoubek, který by mohl vysvětlovat jeho nevrlost i teplotu, takže jsem potvrdila naši plánovanou odpolední předkulečníkovou návštěvu u Marcely. Během dne se sice jeho nálada rapidně zhoršovala a teplota mírně zvyšovala, ale návštěvu jsme už neodvolali - říkala jsem si, že je lepší, když se trochu rozptýlí na návštěvě, než když bude protivný doma. Výsledkem bylo, že byl trochu protivný na návštěvě... Následně jsme na kulečníku všechno prohrály.
  • Doufám, že se z Radečkovy choroby nevyklubou neštovice! V posledních pár dnech jsem o nich slyšela ze 4 různých koutů republiky (kupodivu ještě ne z TV Nova) a dnes jsem se dozvěděla, že je má i syn od sousedky. První den se prý také projevily jen zvýšenou teplotou...

    ne 14.1.2001

  • Odpoledne si babička s dědečkem opět odvezli Radečka a my plánovali po delší pauze zase jedno kino. Vybrala jsem premiérový film Trosečník s Tomem Hanksem, problém byl v tom, že končil až po 19. hodině. Radeček byl od rána nějaký nevrlý (moc nás ale nepřekvapovalo, že by mu po tom všem, co včera na návštěvách spořádal, mohlo být špatně), a tak jsme se báli, že tak dlouho nevydrží (on ani babička s dědečkem). Ukázalo se, jak rychle se dokážeme vypravit, když nevypravujeme Radečka - asi 10 minut před začátkem jsme zjistili, že Trosečníka dávají v lepší dobu i v Kapitolu, a ještě jsme to stihli! Přišli jsme jen o pár reklam. Takže jsme se po roce a půl, poprvé od Radečkova narození, dostali i do úplně normálního, běžného kina! A dokonce i zde prodávají popcorn...
  • Radeček se mezitím u babičky na zahradě prý chtěl neustále válet ve sněhu. Potom sebral velkou zahradní konev, do druhé ruky kýbl a občas (jako) zalil nějakou rostlinu. Odmítal cokoliv z toho pustit a statečně se s tím vláčel po celé zahradě.
  • Večer se k Radečkovu kašli přidala teplota, v noci přímo sálal a moc jsme toho nenaspali :-(.

    so 13.1.2001

  • Návštěva Pavlových příbuzných v Zastávce probíhala zcela v duchu Formanových filmů: X-letá oslavenkyně po našem příjezdu prohlásila, že vůbec neví, kdo jsme, pak od Pavla převzala kytici a po chvíli se mě nevěřícně zeptala, jestli to je Pavel. Následně se další strýček zeptal, kde máme Radka, který už tou dobou byl asi 5 minut v místnosti, a celý zbytek návštěvy všichni upřeně pozorovali Radečka, co udělá. Ten byl v prostředí, kde na něj zírá 10 cizích lidí, samozřejmě nesvůj a nedělal skoro nic. Pavel se od něj snažil odvést pozornost a zeptal se, co je u nich nového - načež odpověděli, že u nich je vše při starém, a dál sledovali Radečka. Hračka, kterou mu přinesli, ho nezaujala, a zabral jedině pribináček, na který se vrhl, ač byl právě po obědě. Všichni se pobaveně dívali, jak ho Radeček zbodl, a dál čekali, co bude dělat... Radeček se trochu rozkoukal až když valná většina přítomných odešla.
  • Potom jsme ještě navštívili Toma s Luckou v nedalekých Rosicích, tam už se Radeček cítil podstatně lépe: Nejdřív jim několikrát po sobě odpálil myčku, protože v jeho pojetí zřejmě nádobí není nikdy dost dobře umyté, a poté, co byl vykázán z kuchyně, ještě vypnul video, kterým si zrovna něco nahrávali. My jsme si s Luckou porovnaly bříška s naším "Pepou" a jejich o měsíc "starším" Jáchymem. Návštěva se poněkud protáhla, takže jsem si na zpáteční cestě kromě bobříka odvahy za řízení vyzkoušela i jízdu po dálnici potmě.

    pá 12.1.2001

  • Topinky u nás většinou chystá Pavel, dnes jsem si je na snídani připravovala sama. Podle jeho návodu jsem je chtěla nechat v mikrovlnce na grilu dělat z jedné strany 7 minut a z druhé 4 a půl. Po prvních 4 minutách jsem z kuchyně odešla, a když jsem se po chvíli vrátila, z mikrovlnky se zezadu valil černý dým a celá kuchyň byla pěkně zakouřená. Při pohledu dovnitř jsem spatřila topinky v plamenech... Jediné, co mě napadlo, bylo vytáhnout mikrovlnku ze zásuvky a začít hasit. Nebylo to nutné, po otevření dvířek naštěstí plameny nevyšlehly ven a hořící topinky se mi podařilo sfouknout. Zbyly z nich černé uhlíky a bílá mikrovlnka je shora sežehnutá. Jinak ale zůstala funkční a Pavel mě podezřívá, že jsem ke grilu musela zapnout i mikrovlny. Dokládá to dalšími bez problému vyrobenými topinkami...
    PS: 29.1.2001 - odhalena příčina ;-((

    čt 11.1.2001

  • V jednom z prvních zápisků v tomto deníčku (viz 29.6.2000) se zmiňuji i o stránce jistého 20letého mladíka. Můj odkaz nezůstal bez odezvy: v jeho Den94ku se objevil zpětný odkaz na moji stránku pod titulkem Deníčky matek středního věku ;-) a dokonce jsem se dostala i do seznamu hvězd v Den94ku použitých (viz Starring)! Zde se nacházím ve společnosti tak významných celebrit, jako je autor sám (plnou přezdívkou Frederik de la Krueger) či jeho přítel Kakan. Chápu vaši závist, ale každý tam prostě být nemůže... Mimochodem, o autorově myšlenkovém pokroku a názorovém vyzrávání až stárnutí svědčí nejen změna grafické podoby Den94ku (elegantní tmavé pozadí namísto původního podkladu "h*vna.jpg"), ale i přechod od původního podtitulku "Žeru, tedy se*u" až k dnešnímu suchému "Den94ek: Neviditelný děs". Že by tak mlád, a přesto už jednou nohou ve středním věku?

    st 10.1.2001

  • Radeček udělal obrovský pokrok: Když se odněkud ozve jeho hurónský řev, je schopen naprosto přesně ukázat, o co se praštil tentokrát (ve většině případů do které části nábytku právě napálil hlavou). Je skvělé mít doma tak šikovné batole!
  • Díky Radečkově nově nabyté dovednosti jsme také dnes museli zrušit stromeček - včera totiž objevil, jak snadno lze pouhým zatáhnutím sundávat baňky, a to tak, že horní část zůstane viset na stromečku a tu křehkou má v ruce. Včera ráno jsem ještě zvládla dvě takto sundané baňky postupně zavěsit zpátky, odpoledne ale, když jsem v jedné ruce držela telefon, jsem tak-tak stíhala baňky odebírat a ukládat do bezpečných výšin. Sundávání baněk nadále procvičuje na návštěvách ;-))).

    út 9.1.2001

  • Odpoledne jsme po dlouhé době navštívili Katku s Ondráškem. Ondrášek si vždycky chtěl s Radečkem hrát, zatímco Radeček "kolektivní" hry ještě příliš nechápal. Dnes by si už s Ondráškem a zejména jeho autíčky rád pohrál, ale Ondrášek si už s dětmi užil ve školce. Po našem příchodu zasedl k počítači a vůbec si nás nevšímal...

    po 8.1.2001

  • S hrůzou jsem zjistila, že jsem od středeční kontroly u doktora už přibrala minimálně 2-4 kila. V dnešní Betynce jsem se dočetla, že se v těhotenství může objevit nemoc gestóza, při níž těhotná přibere i 4 kila během pár dní. Hned jsem to hlásila Pavlovi, a ten se mi teď se slovy "Tak gestóza, jo?" vždycky směje, když mě vidí s nějakou horalkou nebo bonboniérou (momentálně bezkonkurenční je Bolero ;-). Pak jsem se v knížce dočetla, že při gestóze otékají kotníky a je vysoký tlak - asi to gestóza nebude, zřejmě jsem to letos jen trošku přehnala s vánočním cukrovím...
  • Na kulečníku se nás dnes sešlo tolik, že nezbývalo, než aby se někdo obětoval a šel hrát k sousednímu stolu s Markem. Tentokrát jsem to byla já a Filip. Marek z toho byl stejně nadšen jako já, protože si tím pádem netroufl u stolu kouřit a v době absťáku hernu opouštěl. Navzdory tomu jsme mu ve hře na 3 koule evidentně nestačili - měl tolik štěstí, že se mu podařilo vyhrát. Nebýt toho, tak by mi náskok, s jakým jsem porazila Filipa, udělal mnohem větší radost. Nemluvě o tom, jak zdrcen byl z takové totální porážky Filip.

    ne 7.1.2001

  • Babička s dědečkem si Radečka trolejbusem odvezli na hlídání. Pavel prakticky celý tímto získaný volný čas strávil hledáním jednoho cédéčka doma i v práci. Marně. Po pár dnech zjistil, že ho u někoho zapomněl ;-).

    so 6.1.2001

  • Dnes nás Radeček všechny šokoval, když na dědův dotaz, kde má maminku, složil větu: "Maminko, kde jsi?". Taky krásně doplňuje básničky a napadají ho úžasné asociace. Třeba: 1, 2, 3, 4, 5 - "brambory, málo maštěný". Nebo "čajíček - Ušáček". Občas nám pár dní trvá, než jeho geniální myšlenkové pochody odhalíme. Také se zlepšuje v používání různých tvarů slov. Před pár dny si vzpomněl na své dřív oblíbené slovo "bundu" a každý večer před koupáním, když se ptáme, co sundáme, tak teď už schválně z legrace jako první řekne vždycky "bundu!". A když jsme se ho zeptali "Bundu? Kde máš bundu?", tak suverénně odpověděl "Nemám". Časování sloves - žádný problém.

    pá 5.1.2001

  • V pořadu "Chcete být milionářem?" v novém tisíciletí září opravdu elita národa. Zatímco v úterý jsme se díky tomu dozvěděli, co se stane, když "rozstřelovou" otázku správně nezodpoví nikdo (no, co by se stalo - dá se další otázka), dnešní výkony stojí za podrobnější zaznamenání:
  • Tím ovšem nebyl dnes všem "Milionářům" konec, na slovenské Markíze to chvílemi vypadalo, jako by se sem právě přesunuli soutěžící z Novy:
  • Abych ale nekritizovala jen Čechy a Slováky, také v rakouské ORF nedávno řecká písmena alfa, beta, gama a delta seřadili správně jen 2 soutěžící...
  • Celý den v televizi běžel trhák - přímý přenos z parlamentu, kde se řešila situace v České televizi. Celá rozprava byla evidentně zbytečná, protože poslanci zcela zjevně ignorovali všechny přednášené argumenty, které zrovna nesdíleli. Takže krátce po půlnoci přijali usnesení ve zcela osobitém duchu: Generální ředitel Hodač byl zvolen naprosto legálně, a vyzýváme ho, aby z funkce odstoupil ;-))). Radeček svůj politický postoj vyjádřil zcela jasně - roztrhal plakát Klause, který léta letoucí pokojně zakrýval poškrábaná dvířka mého psacího stolu.

    čt 4.1.2001

  • Radečkovi se poprvé podařilo vydrápat se na křeslo, zatímco na postel, která je o něco nižší, to zvládl už před pár dny. Ze všeho nejdřív ovšem uměl opačný postup - slézt z postele dolů, což mi vyneslo Pavlovy posměšky, které neustále dává k dobru. Jednou ráno totiž vstoupil do ložnice, a tam doslova kalamita: na koberci se různě válely Radečkovy papučky a botičky vysypané z krabice, všelijaké kusy jeho oblečení vyházené z prádelníku a další věci ze zásuvek... Mezi tím spokojeně si hrající Radeček - a na posteli spící maminka s jednou papučí na polštáři a druhou na hlavě ;-)).

    st 3.1.2001

  • Těšila jsem se, že znovu uvidím "Pepu" na ultrazvuku, ale když zjistili, že mi ultrazvuk dělali na genetice, absolvovala jsem pouze běžnou prohlídku. Tentokrát vše v pořádku.

    út 2.1.2001

  • Radeček v televizi zahlédl upoutávku na Čtveráky, ve které byla Bára Štěpánová s pěkně ulítlým účesem, načež řekl "Myšička!", čímž rozhodně nebyl daleko od skutečnosti ;-)).
  • Počítač mě neustále nepřestává překvapovat, ba přímo mě ohromil. Černobíle jsem naskenovala stránku textu A4 na 300 dpi, soubor měl asi 8 MB. Někde mi zmizlo zakliknutí volby automatické změny velikosti podle stránky a tisk mi opakovaně asi v 62% havaroval pro nedostatek místa na disku. Opravdu dokázal zaplnit celých 680 MB volného prostoru...

    po 1.1.2001

  • Navzdory probděným 4 hodinám se Radeček ráno vzbudil v 8 hodin jako obvykle. Záhy byl sice unavený, měl však smůlu a se spánkem musel počkat až do auta. Mezitím probíhalo klasické vnucování zbylých potravin, já jsem neúnavně (ale marně) hledala ztracené kolečko z jeho láhve a jeden z hodných strejdů mu vytáhl zpoza gauče zapadené autíčko.
  • S přítomnými doktory jsem konzultovala stav prstu, který jsem před pár dny Radečkovi zavřela do dveří. Shodli se, že se nezhoršuje, ale je možné, že mu z něj ještě sleze nehet. Nehet mu skutečně slezl - ani ne hodinu po této diskusi.
  • Díky vzájemné výpomoci, půjčování a prodeji sněhových řetězů se nakonec podařilo všemi auty odjet. Jak jsme se blížili k Brnu, sněhu ubývalo a doma nás čekaly v podstatě už jen mokré silnice.
  • Radečkovi se vyklubal "novoroční" 13. zoubek, což zřejmě vysvětluje jeho noční probuzení a následné řádění.
  • Zaměstnanci České televize vstoupili do stávky, ale hodlají i nadále připravovat vysílání. Příliš nechápu, v čem tedy stávka spočívá.

    ne 31.12.2000

  • Obešli jsme druhou půlku rybníka - Pavel s Radečkem "na koníčka" parádně zahučel z kopce. Na silnici vznikla krásná klouzačka - začínáme se obávat o svůj bezpečný odjezd.
  • Jako poslední dnes přijel Janin přítel Rosťa, čímž se náš počet zvýšil na konečných 13 + Radeček.
  • Odpoledne jsem se seznámila s hrou Incognito a během manufakturní výroby chlebíčků vyřešila hlavolamy, které přivezl Rosťa. Zazpívali jsme si pár písniček a do půlnoci opět hráli Mafii. Michal po včerejším fiasku změnil taktiku - zapisoval si přesně všechno, co se událo, a snažil se z toho něco vydedukovat. Protože se tím pádem nestíhal aktivně zapojovat do hry, občas mu to vyneslo předčasnou popravu. V momentě, kdy byl odhalen poslední mafián, to také většinou ze svých poznámek jasně vyčetl ;-). Se změnou počtu hráčů i mafiánů se také změnily výsledky - mafie byla pokaždé odhalena. Ještě podezřelejší než včera bylo, že Viktor a Pavel byli opět pokaždé řádnými občany.
    		•   
      
  • Těsně před půlnocí Viktor koukal z okna, jako by vyhlížel, jestli už náhodou nepřichází nový rok. Přišel!!! Krátce po půlnoci jsme znechuceně vypnuli rádio, kde nám kromě přesného času taky přesně diktovali, kdy otevřít láhev a kdy z ní nalít šampaňské. Kdy si máme připít jsme už poslouchat nevydrželi, zvlášť když jsme měli drobné zpoždění díky špatně odpočítaným skleničkám.
  • Po dvou nocích, které Radeček krásně prospal, jsme se těšili, že budeme moci vyrazit na tradiční odpalování rachejtlí, pro jistotu pouze vyzbrojeni přijímačkou elektronické chůvy. Sotva jsme ovšem vyšli před chatu, Radeček se vzbudil a s nepatrnými přestávkami byl vzhůru až asi do 4 hodin, kdy jsme s ním tedy museli zalehnout i my.
  • Mezitím jsme si ještě zasoutěžili a rozděleni na 2 týmy vzájemně hádali pantomimicky předváděná slovní spojení. Od trivialit, jako rumová pralinka nebo roztržitý krtek, jsme postupně přešli přes slova ??? záležitost, bombastická reklama, morbidní terminologie až po závěrečnou pitoreskní šlamastiku, která se už dala předvádět pouze prostřednictvím několikapísmenných podslov...

    so 30.12.2000

  • Podmínky pro turistiku se podstatně zhoršily - přes noc napadalo asi 10 cm sněhu a sněžilo dál celý den. Na procházku jsme šli jen kolem půlky rybníka - omrknout kalamitní stav příjezdové (ale bohužel i odjezdové) cesty. Radeček se brodil ve sněhu skoro po pás.
  • Přijeli Myšáci - Polda s nimi jel koupit sněhové řetězy - sehnali je až v Letovicích, a to jen díky tomu, že si je chvíli předtím objednali telefonicky z Jevíčka. Večer přijel i Viktor - celý den se na naše varovné telefonáty tvářil, jako že nemůžou existovat místa, kam by se nedalo dojet potmě a bez řetězů. Naštěstí mu padly naše.
  • Odehráli jsme několik her na Mafii. Michal se pokusil vnést do hry nový prvek, když místo své obhajoby prohlásil, že je mafián. Neustále opakoval, ať přemýšlíme, proč to asi řekl, ale tato taktika se mu šeredně nevyplatila a okamžitě byl popraven. Samozřejmě mafián nebyl. V poslední hře jsme byli mafiáni já a Žabák. Během celé hry na nás nepadl nejmenší stín podezření, Jana s Petrou se nakonec vzájemným obviňováním nádherně vyšachovaly, a tak mafie dnes zvítězila úplně pokaždé. Velmi podezřelé a statisticky nevysvětlitelné bylo, že Viktor a Pavel byli pokaždé řádnými občany.

    pá 29.12.2000

  • Cestu do Jevíčka jsme si po včerejším úspěchu chtěli zkrátit přes rybník, ale asi se oteplilo a s každým krokem se ozývalo zlověstné praskání ledu široko daleko. S kočárem jsme si netroufli a zbaběle se vrátili, ostatní nasadili životy a rybník přešli. Kupodivu jsme se následně shledali v plném počtu.
  • Jen o pár sekund jsem zaváhala a netočila - vypnula jsem kameru těsně před tím, než Radeček zakopl o trošku zmrzlého sněhu. Podařilo se mu upadnout tak šikovně, že měl v mžiku bláto v puse, na nose, na čele, na čepici, na kolenou, na břiše i na rukách. Neuvěřitelné.
  • Večer dorazila Jana. Stále si ještě myslí, že mobil nepotřebuje, takže jí mírné komplikace přineslo, že v Praze sedla do špatného vlaku a jela sem přes Brno. Tím pádem totiž přijela trošku později a trošku jinam, než jsme ji původně měli čekat. Protože ale my ostatní mobilní jsme (a někteří z jejích spolucestujících taky), nakonec všechno dobře dopadlo, a tak jsme si ještě stihli prohlédnout fotky z její právě ukončené dovolené v Egyptě a zahrát si Eufrat.

    čt 28.12.2000

  • Díky mému ponocování, ale hlavně neschopnosti sbalit sebe a dítě, se plánovaný dopolední odjezd do Velkých Opatovic přesunul až na brzké odpoledne. Cestou jsme nabrali Kolářku, ta okamžitě vystřídala dosavadní "kompostér" a stala se u Radečka hitem číslo 1. Cesty byly ještě sjízdné, takže jsme v pohodě sjeli obávaný kopec až k chatě, kde už od včerejška přebývali Polda s Vilmou, Žabáci a Medvěd. Radeček při ukázání na kohokoliv na dotaz "A kdo je toto?" bez zaváhání odpovídal "Kolářka!".
  • Vloni tady byla televize, letos byli televizní závisláci jako já odkázáni na krb...
  • Odpoledne jsme se ještě prošli po rybníce - na ledě byla asi centimetrová vrstva parádní mokré šlichty. Radeček neustále opakoval "klouže to", nadšeně padal a nejraději by se v ní asi válel pořád. Poprvé se seznámil s místními labutěmi, bohužel jsme pro ně dnes nic neměli. Potom si velmi rychle osvojil povel "na koníčka" a nechal se od tatínka nosit.

    st 27.12.2000

  • Zatímco Pavel ještě zařizoval pár věcí v práci, já jsem měla dnešek vyhrazen na balení. V mezičasech jsem ještě stihla stvořit toto PF-ko, rozeslat mailem a v časných ranních hodinách i vytisknout pro rozeslání poštou těm známým, které zatím e-mail nepostihl.
  • Zlí jazykové namítají, že lámat dítěti nohu kvůli jednomu péefku bylo macešské...

    • út 26.12.2000

  • Po mnoha změnách plánu nakonec z cesty do Prahy za Pavlovou tetičkou sešlo úplně. Nečekaně uvolněného dne Pavel využil a vyzval Viktora na partičku Civilizace. Těžce prohrál. Ukázalo se, že drby se občas nešíří až tak rychle - Viktor se ptal, kdo kromě Vilmy bude ta druhá těhotná, která s námi jede na Silvestra... Prostě: Kdo nečte Deníček, ví kulový!

    po 25.12.2000

  • Dnes proběhlo dodatečné "Štědré poledne" s našima, Janou, Petrem a Terezkou. Hned po příchodu si Terezka oblíbila rybičku, která po natažení sama plave a kterou Radeček dostal včera. Přestože pod stromeček dostala úplně stejnou rybičku v oranžovém, ani si jí nevšímla a dál si hrála jen s Radečkovou modrou. Rozbitý salát byl úspěšně nahrazen bramborami ;-).

    ne 24.12.2000

  • Abychom mohli dokončit úklid a ozdobit stromeček, babička vzala Radečka na chvilku na procházku. Když se dozvěděl, že půjde s babičkou ven, vzpomněl si, že babička má na zahradě kompostér, a toto slovo se stalo hitem letošních Vánoc. Takže například na otázku "Chtěl bys spinkat? Nebo papat? Co bys chtěl?" odpovídá nekompromisně: "Kompostér!".
  • Z blikajícího stromečku ve tmě byl Radeček úplně fascinovaný a na puštěné koledy neúnavně tancoval. Krásně roznášel dárky a když mu někdo nějaký rozbalil, s každým si dlouho hrál, takže jich valná většina zůstala ještě zabalena do dalších dnů.
  • Radeček byl plný dojmů a pochopitelně nechtěl usnout. Čekali jsme to, a tak když jsme ho poprvé uložili do postýlky, Pavel byl nervózní, že dědeček mluví moc nahlas. Když zase něco pronesl, Pavel se lekl a upustil na koberec celou pětilitrovku s bramborovým salátem, kterou právě nesl na balkón. Po celém obýváku byl tedy nejen salát, ale také střepy. A aby toho nebylo málo, o něco později se mu podařilo rozbít ještě jednu z našich nejlepších skleniček. Chabou omluvou bylo, že ušetřil spoustu práce, protože vyluxovat střepy by se tam musely i tak...

    • so 23.12.2000

  • Radeček doma pomáhal s předvánočním úklidem - jak okoukal, vzal si houbičku a utíral s ní kde-co. Samozřejmě především takové věci, jako čalounění židlí, křesla, koberce... Potom si ho na chvíli odvezla na hlídání babička a hlásila nám, že jí také pomáhal s úklidem. Jak se později na fotkách ukázalo, k utírání si vybral ozdobnou háčkovanou dečku a utřel s ní všechno včetně televizní obrazovky...

    pá 22.12.2000

  • Na Markíze v pořadu Milionář opravdu zazářil první milionář, což je na Slovensku nejvyšší možná výhra za všech 15 zodpovězených otázek. Byl neskutečně nabitý vědomostmi a briskně odpovídal na otázky typu: Kdo pronesl větu "Paříž stojí za jednu mši"? a ještě doplňoval, kdy a při jaké příležitosti se tak stalo. Sám moderátor přiznal, že netušil, že by mu mohl být nápomocen při otázce za 750 000: Marie Terezie měla 5 synů, kolik však měla dcer? Dotyčný soutěžící prohlásil, že je známo, že Marie Terezie měla 16 dětí, takže dcer bylo zřejmě 9. Několikrát to zopakoval, a když už celé obecenstvo trnulo, protože tuto odpověď chtěl vybrat definitivně, moderátor mu naznačil, že mu ta matematika příliš nesedí. Nakonec se tedy k miliónu, coby takovému pěknému předvánočnímu dárku, šťastně dopracoval.

    čt 21.12.2000

  • Pokud jste při čtení deníčku nabyli dojmu, že naše story s novým kočárkem asi tak před měsícem skončilo happy-endem, když jsem telefonicky objednala 2 náhradní duše a navíc 4 obyčejná kolečka, pak jste se, stejně jako já, šeredně spletli. Když mně tenkrát paní řekla, že kolečka dostanu do 14 dní, upozorňovala jsem ji, že to spěchá, načež mi vysvětlila, že to samozřejmě zabalí ještě týž den, ale bude chvíli trvat, než to pošta doručí. Když se víc než 14 dní nic nedělo, minulý pátek jsem jí volala a paní mi ani nebyla schopna říct, jestli už to alespoň poslali. Opakovala jen, že se na to podívá, a když to zopakovala potřetí, pochopila jsem, že nemá smysl čekat na výsledek, protože teď to zrovna hledat nemíní. Po dalších 3 pracovních dnech se mi včera sama ozvala a teprve se ukázalo, v čem byl kámen úrazu: měla zjistit, jestli pro nenafukovací kolečka budu potřebovat taky jiné osy. Konečně zjistila, že nejen jiné osy, ale taky trošku jinak svařit celou konstrukci, takže jsme se dohodly, že se bez nenafukovacích koleček zatím obejdeme a oni mi pošlou jen ty 2 náhradní duše. Ukázalo se, že ani problémy s poštou nebyly takové, jak je původně vylíčila - používají nějakého kurýra, který zásilku doručí do 24 hodin, a to pouze o 10 Kč dráž, než Česká pošta. Tato kurýrní služba má jedinou nevýhodu, že se neobtěžuje předem adresátovi telefonovat, a pokud ho na 1. pokus nezastihne doma, zásilku vrací odesílateli. Když jsem paní tedy ujistila, že 24 hodin nevytáhnu paty z domu, dnes jsem se dočkala!!! Uf! Když si uvědomím, že jsem duše mohla dostat do 24 hodin po prvním telefonátu... Už to pomalu vypadalo, že díky té neschopné paní nám Radeček umrzne na golfáči, až udeří mrazy... Stihlo se to opravdu jen tak-tak - zítra je poslední pracovní den, potom už Vánoce a náš plánovaný odjezd na Silvestra!

    Starší deníčky

    Léto - podzim 2000Léto - podzim 2000 (do 20.12.2000)