Dana Zemanová: Můj milý deníčku...

Přidat k oblíbeným položkám
O aktualizacích chci být informován e-mailem

Ač se to nezdá, lepší je číst odspodu...           Taky není k zahození stránku si uložit a číst off-line...           Texty napsané barevně jsou odkazy, i když nejsou podtržené...           Omlouvám se za občasné doplnění již zveřejněných částí...          

Novější deníčky

Aktuální deníčekAktuální deníček (od 21.6.2003)
Zima - jaro 2003Zima - jaro 2003 (do 20.6.2003)
Léto - podzim 2002Léto - podzim 2002 (do 20.12.2002)
Zima - jaro 2002Zima - jaro 2002 (do 20.6.2002)
Léto - podzim 2001Léto - podzim 2001 (do 20.12.2001)
Zima - jaro 2001Zima - jaro 2001 (do 20.6.2001)

Léto - podzim 2000

st 20.12.2000

  • Naši nám dnes přinesli vánoční dárky, protože Štědrý den oslaví tentokrát u sestry. Dědeček si už několik týdnů pochvaloval, jaký pěkný "bus" se jim podařilo pro Radečka koupit. Přestože bylo domluveno, že dárky rozbalíme až v pondělí, aby viděli Radečkovy reakce, děda už to dneska nevydržel a Radeček si autobus musel rozbalit. Byl z něj opravdu nadšen, i když setrvačník zatím nepochopil.
  • Když jsme odpoledne odcházeli z domu, Radeček si na chodbě vzpomněl na dudlíček. Protože ho ještě před chvilkou měl, jen jsem pootevřela dveře od bytu, hlídla na předsíň, a když tam dudlík neležel, naznala jsem, že ho asi má pod bundou. Spokojeně jsem tedy zase dveře zavřela, a v tom se ozval příšerný řev - Radeček mezitím stihl strčit mezi futra a dveře palec. Nehet nevypadá nejlíp.
  • V Intersparu dnes mimo jiné zpíval Petr Kotvald, což jsme si opět nemohli nechat ujít. Radeček z toho moc odvázaný ale nebyl, zvlášť když ho asi příšerně bolel skřípnutý palec.
  • Večer jsem ještě stihla zajít na sborový koncert. Na první pohled mě překvapilo, že všechny skladby byly německy - během koncertu jsem však odhalila, co stálo v titulku - Adventní koncert k 250. výročí úmrtí Johanna Sebastiana Bacha. Kromě životopisů řady členů rodiny Bachovy, jejichž skladby zazněly, se v programu objevil i životopis dirigenta Romana Válka ;-). Ten odchází do Prahy a dnešní koncert byl pravděpodobně jedním z posledních s naším sborem. Nejvíc mě ovšem překvapilo, že v celém publiku jsme z bývalých členů sboru byly pouze dvě!

    po 18.12.2000

  • Ráno jsme se vypravili na podrobnější genetické vyšetření. To dopadlo špatně - ukázalo se, že to bude druhý kluk ;-(. Kde pro něj vzít jméno? Pavel se opět raduje, že to nebude Ivetka - s tímto jménem se ani za téměř 2 roky ještě neztotožnil. Všechny kolem sebe varuji, ať odhadům z ultrazvuku nevěří, protože u Radečka jsme se touto dobou dozvěděli, že to bude holčička. Tentokrát tomu ovšem věřím - na kvalitním barevném ultrazvuku jsem to sama uviděla dřív, než se doktor zeptal, jestli to chceme vědět...
  • Jinak je ale podle ultrazvuku dítě v naprostém pořádku - naštěstí nešlo o podezření na Downův syndrom, kdy by bylo potřeba čekat na výsledky přes 3 týdny. Toto je nejnovější "Pepova" fotka - detail hlavičky z profilu.
  • Pavel hlídal Radečka venku a když přišli, měl Radeček kromě včerejších modřin na čele ještě odřený nos. Vypadal prý, že chce něco sbírat ze země, a když mu Pavel řekl: "Nesahat!", tak přitakal: "Ne, ne, ne!" a zřítil se přímo na nos...
  • Na kulečníku se opět objevil Marek, naštěstí nás ale bylo hodně, a tak hrál u sousedního stolu. Mile nás překvapil, když mezi spoustou hloupých poznámek, které se odtud linuly, občas prohodil i nějakou převratnou myšlenku adresovanou sobě, typu "Co to takhle hraješ, když to neumíš" nebo "Jsem já to ale blbec"...
  • Radeček si můj středeční odchod na koncert Ugandy zapamatoval a slovo "uganda" používá jako synonymum pro to, že máma není doma. Takže dnes, když mu Pavel vysvětloval, že máma šla hrát kulečník, smutně pohlédl na vchodové dveře a prohlásil: "uganda".

    ne 17.12.2000

  • Radeček přestal používat obyčejnou chůzi a naučil se běhat. Když se mi ho konečně podařilo nalákat do koupelny k večernímu koupání, rozběhl se ke mně tak nadšeně, že jsem ani nestačila doříct "Nezabij se" a už letěl. Napálil čelem do futer a na čele má dvě perfektní modré boule :-(. Bylo už na čase - šrám z minulého týdne už pomalu přestával být vidět...

    so 16.12.2000

      
  • Na Vánočních trzích jsem si nemohla nechat ujít vystoupení Standy Hložka. Když jsem se rozhodla, že si ho půjdu vyfotit zblízka, zrovna seskočil z pódia a nechával zpívat diváky do mikrofonu Dajánu. Já jsem zpívala dokonce 2x. Potom jsem se ho snažila nasměrovat ke kočárku s Radečkem, abych si je společně vyfotila - Standa mu dal mikrofon, a Radeček se úlekem skoro rozbrečel ;-). Při následující autogramiádě Radeček málem věnoval Standovi autíčko, které na mě chvíli před tím vyloudil u vedlejšího stánku, a na oplátku dostal fotku s věnováním.

    • pá 15.12.2000

  • Přestože Česká spořitelna - "banka o život" - podle zpravodajství své problémy už vyřešila, její bankomat mi vytrvale odmítal peníze vydat. Málem to ohrozilo moji návštěvu u holičky, kam jsem byla objednaná, ale naštěstí se mi podařilo si peníze vypůjčit. Holička se živě zajímala o to, ve které porodnici jsem byla, což mě - víc než rok po porodu - překvapilo. Nakonec prozradila, že je těhotná její dcera, která tam také pracuje.

    čt 14.12.2000

  • Několikrát jsem Radečkovi v poslední době vymyla kelímek od jogurtu a dala mu ho na hraní. Dnes jsem na to zapomněla a vyhodila ho do koše. Když jsem asi za hodinku šla na záchod, Radeček využil příležitosti, kelímek si z koše vybufetil a celý od jogurtu ho spokojeně ožužlával ;-(( .
  • Včera jsem se dozvěděla, že krevní testy nedopadly příliš dobře. Podle naměřených hodnot je zvýšené riziko, že dítě bude postižené, a je potřeba absolvovat podrobnější vyšetření. Dnes mě doktor mírně uklidnil, když mi řekl, že za 6 let, co tam on je, se toto podezření ještě ani v jediném případě dalším vyšetřením nepotvrdilo. Zato když jsem se ptala, jestli je pravda, co jsem se dočetla v chytré knížce, že pokud by bylo potřeba udělat amniocentézu (odběr plodové vody), tak na výsledky se čeká 3 týdny, tak mě ujistil, že v našich podmínkách ještě déle... Nedivím se už ničemu, za největší úspěch českého zdravotnictví stejně považuji, že mi zjistili stejnou krevní skupinu jako před 2 lety...
  • Naši mi odpoledne Radečka opět pohlídali a já se tak dostala na výstaviště na Vánoční trhy. Na zastávce jsem si chtěla koupit jízdenku. Odpočítala jsem 11 korun v drobných a naházela je do automatu. K mému překvapení se objevila hláška "Přeplatek mincí" ;-) a k ještě většímu překvapení se z automatu vysypalo 10 Kč ;-(.

    st 13.12.2000

  • Na poslední chvíli Pavlovi odpadla spářka, takže jsem mohla zajít na koncert Ugandy. Málem jsem vyhrála nějakou kravinu, když jsem počet šlágrů, spojených do nové písničky, v divácké soutěži tipovala na 19 místo správných dvaceti. Autor očekával, že zapomeneme započítat závěrečné "ča-ča-ča", já jsem ovšem nezapočítala úvodní "dam-dam-dam" ;-).
  • Do třetice všeho zlého jsem cestou ztratila rukavici - doufám, že jsem si tím aspoň pro letošek odbyla podobné nepříjemnosti. Po ztraceném a nalezeném snubním prstýnku a klíčích od bytu, vrácených bez žetonů v přívěscích, tato 3. ztráta - ač nejbanálnější - dopadne paradoxně nejhůř - bude zřejmě definitivní...

    út 12.12.2000

  • Pečení perníčků mi s Radečkem zabralo celý den - zhruba každou hodinu jsem se dostala k tomu, abych vykrájela pár tvarů, rozehřála troubu a upekla jeden plech...
  • Do kontejneru, který máme nejblíž k bezbariérovému zadnímu vchodu (kterým teď většinou z domu díky kočárku vycházím), nemůžu sypat odpadky, protože patří k jinému paneláku a jeho majitelé si kontejnery začali zamykat. Takže musím s odpadky pokaždé celý dům objet k našim kontejnerům u předního vchodu. Jako by to nestačilo, Pavel se dnes vrátil z domovní schůze s tím, že naše kontejnery jsou prý přeplněné, takže pokud nepomůže jejich častější odvoz, budou i naše kontejnery zamčeny a zatím neznámým postupem se určí polovina nájemníků, kteří budou své odpadky dokonce nosit k ještě vzdálenějšímu sousednímu vchodu, kde nám část kontejnerů patří, ale nikdo tam odpadky nenosí! ;-((((((

    po 11.12.2000

  • S Marcelou jsme zaznamenaly historicky první vítězství na kulečníku!!! A to hned dvakrát! Poprvé jsme jen těsně porazili Pavla s Aničkou, potom Anička odešla, a to jsme Pavla drtily od začátku do konce. Já sama jsem měla celou dobu víc bodů než on, a když Marcela dotáhla naše společné skóre na vítězných 104, měla jsem já 60 a Pavel jen 59. Neodpustil si ovšem uhrát ještě v posledním kole alespoň 2 bodíky, takže mě nakonec o bod předběhl. Porážka 104:61 se ale i tak nesmazatelně zapsala do historie!

    so 9.12.2000

  • Talíř s buchtami jsem odložila na rošt, na kterém děláme topinky. Radeček si to zapamatoval a při odpolední kávě od nás neustále žebral "topinku" ;-)). Drobnou chuťovou odlišnost patrně nezaregistroval.
  • Radeček celý týden nadšeně říkal "na nočník, na nočník, počuat", potom usilovně zatlačil a okamžitě se hrnul z nočníku pryč. V nočníku se pokaždé objevily 3 kapky, případně malinký bobeček. Dnes poprvé se mu podařilo takové množství tekutiny, že nočník zahrál!

    pá 8.12.2000

  • Další perlička z Pavlovy korespondence:

    V Praze dne 4. prosince 2000
    Vážený pane,

    ...


    První z podmínek pro vstup do NIVEA Klubu je vyplnění přiloženého dotazníku ...

    Pak už jen stačí přiložit osm čárových kódů ... a vše zaslat do 31.3.2000 na adresu ...

    Pokud kosmetiku značky NIVEA sami používáte, či kdokoliv z Vašich blízkých, jistě pro Vás nebude nijak obtížné za tuto dlouhou dobu kódy shromáždit. ...

    ...

    Obávám se, že je to naopak hodně obtížné, až nemožné ;-)).

    čt 7.12.2000

  • Pokračování nákupů, tentokrát ve velkém Tescu. Radeček dostal kupovanou jablečnou přesnídávku a zřejmě mu připadala natolik kyselá, že mě neúnavně přesvědčoval, že je to "meruňka".
  • Od té doby, co Radeček začal dudlíky, které nejsou na řetízku, zahazovat, má ve dne i v noci pouze jeden. Ten už je tím pádem patříčně ožužlaný, vydudlaný a zteřelý. Můj nedávný pokus o jeho výměnu za zcela stejný žlutý se nezdařil - Radeček se mu vyhýbal, seč mohl. Když jsem mu ho připevnila na řetízek místo jeho modrého, asi po hodině přestal být ve střehu a zcela automaticky si ho dal do pusy. Ve vteřině dudlík letěl ven, Radeček se na něj znechuceně podíval a pak se začal smát, jako by říkal: "Ale mámo, takové dětinské fórky...". Poslední šancí bylo pořízení dudlíku naprosto stejného. V obchodech mezitím zůstaly už jen balení po dvou, takže jsem je alespoň zkombinovala tak, abych měla dva modré. Úspěch byl veliký - Radeček pohledem podfuk neprokoukl a bezelstně si dal nový dudlík do pusy. V tom okamžiku se pozvracel, náznaky dalšího zvracení se objevovaly ještě celý zbytek večera a pro jistotu už odmítal dát do pusy i ten svůj starý dobrý původní dudlík. Na noc si ho naštěstí vzal, ale do pusy ho vkládá s velkou obezřetností a s očekáváním jen toho nejhoršího.

    st 6.12.2000

  • Naši se nabídli, že mi odpoledne pohlídají Radečka, takže jsem na nákupy mohla dnes vyrazit sama. Rodiče ovšem vůbec nechápou moji nakupovací vášeň, takže jsem z nich nemohla dostat, v kolik se mám vrátit. Pořád opakovali, že mi ho pohlídají, než přijdu. Tak jsem střelila, že třeba v 19 hodin, načež se zhrozili, že co bych tam tak dlouho dělala, a naivně tvrdili, že mě to přestane bavit daleko dřív. Nepřestalo, ale naštěstí dřív přišel Pavel z práce. V klíčový okamžik se mi vybil mobil, ale asi na třetí pokus se mi podařilo dovolat mu z budky. Zajímavé bylo, že pokud jsem do automatu vhodila desetikorunu, nedovolala jsem se. Když jsem vhodila dvě, dovolala jsem se a jednu mi to vrátilo...
  • V obchodě mě zaujal CD-ROM "Středoevropské fonty" s popisem "přes 240 true typových fontů vèetnì katalogu písem". Přesvědčivé. Možná by je pro začátek mohli sami začít používat ;-).

    út 5.12.2000

  • Na dnešek jsem naplánovala nákupy v malém Tescu. Hned po příchodu mě čekalo nemilé překvapení - cedulka "Výtah mimo provoz". Potraviny v přízemí byly totiž jediným oddělením, do kterého jsem se podívat netoužila. Naštěstí jsem vzápětí spatřila nějakého tatínka, kterak bravurně vyjíždí s kočárkem z eskalátorů vedoucích směrem dolů - těsně před výstupem se poslední 3 schody srovnaly do roviny, takže výjezd byl naprosto bez problémů. Rozhodla jsem se to taky vyzkoušet - nic moc jiného mi taky nezbývalo - a až na menší zadrhnutí při výstupu mě nově nabytá dovednost nadchla. Nejen že mi umožnila volný pohyb po obchodním domě, ale navíc je to mnohem rychlejší, než jízda výtahem. Všechny následující cesty nahoru i dolů už pak probíhaly naprosto hladce.
  • Radečka sezení v kočárku druhý den už zjevně tolik nebavilo a po nějaké době se začal dožadovat, že chce "dolů". Když jsem mu vysvětlovala, že to nejde, že by to byla kalamita, tak celý zbytek dne opakoval jen "Dolů - ka-amitu - dolů - ka-amitu!"
  • Cestou domů z nákupů Radeček únavou vytuhl, takže si vůbec neužil okolo chodící Mikuláše...

    po 4.12.2000

  • Tento týden jsem si vyhradila pro předvánoční nákupy, dnešek jsme strávili v Globusu. Během oběda Radeček vždycky neúnavně hlásil, že paní u vedlejšího stolu udělala "ham", a taky ho fascinovalo, že já mám skleničku a pán vedle "taky" - a úplně stejnou, i s Fantou!
  • Na kulečníku jsme se podivovali, že sem navzdory svým výhrůžkám nezavítal Marek. Po několika hodinách hry si Pavel vzpomněl, že mu slíbil, že se pro něj cestou zastaví v kanclu ;-). Protože Marcela měla potrénováno (včera tu byla s bráchou), sebevědomě jsme se rozhodly opět hrát spolu proti klukům. Utrpěly jsme jednu děsivou porážku, potom ale Petr odešel s nějakou trapnou výmluvou o tom, že nedávno usnul ve vlaku, přejel a musel se v noci 6 kilometrů vracet pěšky z další zastávky. Zbývající hry už byly vzácně vyrovnané a i když jsme je nakonec prohrály, tak to bylo vždycky o pár bodíků (samozřejmě jsme své body sčítaly, takže jsme vlastně hrály 2x víc než Pavel).

    ne 3.12.2000

  • Využili jsme toho, že posazení nahého Radečka do vaničky je v podstatě spolehlivým signálem, aby se vyčůral, a do vaničky mu místo obvyklého lehátka dali včera zakoupený nočník. Moc se mu líbil, dokonce tolik, že z něj musel okamžitě vstát, otočit se k němu čelem a pořádně ho prozkoumat. Poté, co se mu málem podařilo ho z vaničky vyhodit a dostal místo něj běžné lehátko, se samozřejmě vyčůral, jak je zvyklý...

    so 2.12.2000

  • Názory se různí, ale odborníci vyzkoumali, že optimální věk pro první seznámení dítěte s nočníkem je mezi 12 a 15 měsíci. Abychom to neprošvihli úplně, jeden hrající jsme dnes zakoupili. Pavel se pozastavuje nad tím, že stál přes 800, ale "v ceně" bylo ještě pár drobností, které jsem si při té příležitosti v prodejně vybrala (nánožník a pláštěnka do sporťáku ...).

    pá 1.12.2000

  • Ráno jsem šla do poradny, kde jsem si pomocí zesilovacího přístroje poslechla Pepovo srdíčko a vzali mi krev na tzv. trojtest (měří hladinu AFP, uE3 a hCG ;-), který zjišťuje nebezpečí, že se dítě narodí s Downovým syndromem nebo se zadním rozštěpem páteře. Význam tohoto testu mi ovšem zůstává utajen, protože: "Většině žen s pozitivními výsledky se však rodí normální děti. Negativní výsledek znamená, že nebezpečí porodu postiženého dítěte je nízké, tento test je však nemůže zcela vyloučit."
  • Cestou domů jsem nakoupila pár dárečků, vyzvedla nové Zlaté stránky a u vchodu do domu zjistila, že nemám klíče. Na chodbě se objevil lísteček, že někdo našel zapomenuté klíče ve výtahu, tak jsem se tam hned šla zeptat, ale když jsem řekla, že tam byl jeden přívěsek od Ramy a jeden od Maxima, tak oba manželé svorně kroutili hlavami, že to nejsou ty klíče, které našli. Prohledala jsem celý byt, protože jsem si nebyla jistá, jestli jsem své klíče náhodou nepůjčila Radečkovi na hraní, ale klíče nebyly. Volala jsem k doktorovi - tam se nenašly, a pak Pavlovi - ten si myslel, že jsem ráno do výtahu dávala klíče já. Vypadalo to, že jsem je někde vytrousila, ale nedalo mi to a šla jsem se ještě jednou zeptat, jaké klíče to vlastně našli. Ukázalo se, že jsou to skutečně moje klíče, jen žetony od Ramy i od Maxima z přívěsků už ukradl někdo před poctivými nálezci. A nezapomněl ani na štípač na nehty ;-). Co mě asi po ztrátě prstýnku a klíčů čeká do třetice?

    čt 30.11.2000

  • Pepa měl včera 16 týdnů a dnes poprvé jsem ucítila jeho pohyby.

    st 29.11.2000

  • Pavel včera konečně vyzvedl záruční list od sporťáku. Mimo jiné dostal i český návod, ve kterém je npasáno, že kola se mají nafouknout na 1,5, max. 1,8 barr. To leccos vysvětluje - 35 psi, což je uvedeno na pneumatikách a na kolik jsme kola nafukovali, je skoro dvojnásobek ;-). Pravda, pneumatiky to skutečně vydržely... Naštěstí nebylo nutné posílat do Prahy na servis celý kočárek, podařilo se mi telefonicky objednat 2 nové duše a pro jistotu i 4 obyčejná nenafukovací kolečka, od kterých si teď hodně slibuji - nafukovací už ztratila moji důvěru. Mimochodem, ta 4 kolečka jsou levnější, než 2 náhradní duše...
  • K večeru jsme s Radečkem i s Pavlem vyrazili na krátkou procházku na poštu a do lékárny. Večer, když jsem Radečkovi chystala postýlku, jsem najednou zjistila, že nemám snubní prstýnek. Prohledala jsem postýlku i celý pokoj, všechny kapsy od kalhot i od bundy, ale marně. Vzpomněla jsem si, jak mi byla venku zima na ruce, a místo koupání se chystala na výpravu s baterkou po stopách odpolední procházky. Žádný úspěch jsem ale nečekala. Ještě než jsem stihla vyrazit, Pavel prstýnek objevil v koupelně!!! Musel mi sklouznout s prstu, když jsem Radečka oblékala ven...

    po 27.11.2000

  • Šla jsem s Radečkem pro poštu do schránky v přízemí a cestou zpátky s námi jela výtahem paní se dvěma holčičkami. Vystupovaly ve 2. patře - Radeček samozřejmě s nimi - a zamířily do stejného bytu, který máme my. Potom se mi podařio Radečka nalákat zpět do výtahu a odvézt do správného poschodí. Byl evidentně zmaten, že tu nikdo není, a když jsem odemkla, neúnavně chodil po bytě, volal "holčička, holčička" a hledal ji. Ještě asi po hodině si jednou vzpomněl a zkoušel ji najít ;-).
  • Před večerním kulečníkem jsem si dala sraz s Aničkou, aby mi předala negativy z našeho nedávného výletu do Bílovic. Zeptala jsem se jí, jestli si nechce jít taky zahrát - dnes tu byl jen Pavel a Marcela, ostatní jsou na služební cestě, a Anička namítala, že to moc neumí. Tak jsem ji ujistila, že to my taky ne, a šly jsme. Ukázalo se, že Anička mluvila o klasickém biliáru, karambol nehrála ještě nikdy. Ale v týmu s Pavlem a s radami nás všech (včetně podnapilého profíka od sousedního stolu) se jí docela dařilo, a tak dvě hry vyhráli. Nebývale se ovšem dařilo i mně s Marcelou, pokaždé jsme to dotáhly až k 70 bodům, a to poměrně rovným dílem. V poslední kratičké partii, námi ovšem samozřejmě označované jako rozhodující, se nám dokonce podařilo vyhrát úžasným rozdílem, zejména díky mým několika desítkám. Za celý večer jsem dala asi 100 bodů, což je ve srovnání s 46 z minulého týdne krásný úspěch.

    čt 23.11.2000

  • U paní doktorky dnes Radeček objevil skluzavku a houpačky a poprvé se mu na obojím tak zalíbilo, že se celou dobu v čekárně jen řehtal. Dozvěděli jsme se, že zlatého stafilokoka od Ondráška nechytil, takže jeho kašel, ač už trvá dobrý měsíc a půl, není vážnějšího původu. Po opuštění ordinace se Radeček v čekárně ještě na rozloučenou vydral na skluzavku, cestou dolů se na ní však zasekl podrážkou a přeletěl čelem na zem. A bylo po idylce s rozesmátým dítětem.

    st 22.11.2000

  • :-))) Na Oskartu se mi vrátil můj ukradený kredit (viz 30.10.2000) 221,- Kč !!!
  • :-((( Díky skvělému signálu, jakému se Oskar těší, jsme dnes se sestrou uskutečnily před hodinovým hovorem za výhodnou cenu 10,50 Kč ještě tři telefonáty asi minutové za cenu stejnou - v tomto případě už ne tak výhodnou...

    po 20.11.2000

  • Na kulečníku měly moje výkony v jednotlivých hrách sice jasně stoupající tendenci (3, 13, 14, 16), ale přesto byly velmi ubohé. Naštěstí jsem byla v týmu s Pavlem, a tak jsme dvě ze tří her vyhráli (první hru nepočítám, přišla jsem později). Markovy přítomnosti jsme byli v podstatě ušetřeni, protože si s sebou dnes přivedl několik spoluhráček. Jedna z nich byla viděna, jak s klíčem od dámského záchodku bloudí po pánských toaletách...

    ne 19.11.2000

  • V Olympii jsme vyzvedli moji výhru - flašku Ferneta (viz 5.11.2000). Oproti našemu očekávání to nebylo nejmenší existující balení, ale pěkná sedmička. Láhev to ale asi není příliš kvalitní - po večerech se z ní obsah nějak vypařuje ;-).
  • V Carrefouru Pavla vytočili, když ho do prodejny odmítli pustit s kelímkem kafe. Dnes, v době, kdy např. v Tescu po zavedení non-stop provozu dokonce uvnitř prodejny sami občerstvení prodávají! Nezbylo mu, než ho vypít před vstupem. Následně sepsal stížnost a vhodil ji do k tomu určené schránky. V tom okamžiku bohužel ještě nevěděl, že o pár metrů dál narazí uvnitř prodejny na stánky s ochutnávkou kávy a čajů!!!
  • Odpoledne jsme sjeli babičce s autem do myčky v Boby Centru. Protože Quick občerstvení bohužel mezitím zřejmě zkrachovalo, zastavili jsme se v místní Big Bille, kde pro změnu vytočili zase mě: Při zakoupení nového druhu jogurtu Danone si kupující mohl vylosovat výhru - kalendář, přívěsek na klíče nebo tričko. Koupili jsme si tedy každý 1 jogurt, načež nám slečna oznámila, že můžeme losovat jenom jednou, protože patříme k sobě. To byl teda argument - kdyby alespoň sledovala, jestli máme jen jeden vozík (neměli jsme pro jistotu žádný), ale ona navíc drze prohlásila, že kdyby se tam Pavel za čtvrt hodiny vrátil sám, stejně by ho poznala a nenechala losovat :-). Nakonec jsem si z kyblíčku vylosovala jeden z mnoha červených míčků a získala tím hloupý kalendářík :-(.

    pá 17.11.2000

  • Dnes poprvé byl státní svátek na oslavu Dne studentů. My jsme byli u našich, kam přišla i Jiřina - naše "tetička z Ameriky". Právě se vrátila ze Států, kde se jí ženil syn. Protože nechtěli mít na svatbě děti, jeho sestra se rozhodla, že když tam nemůže vzít svého syna, tak tam nemusí jezdit ani ona. Jiřina přijela těžce zklamaná i z toho, že její 3letý vnuk ještě nosí plínky, nic nejí, a když už, tak výhradně popcorn, slaninu a kyselé okurky.

    čt 16.11.2000

  • Protože náš úžasný špatně ovladatelný nový kočárek s nafukovacími koly neustále zatáčel doprava, použila jsem novou šlapací pumpičku s měřákem a dofoukla všechna kola na předepsaných 35 Psi. Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat - po několika hodinách se ozvala příšerná rána a k večeru druhá - zbývající dvě kolečka jsme pro jistotu potom trošku vypustili. Radeček měl štěstí, že nepraskla v době, kdy v kočárku spinkal...
  • V soutěži Chcete být milionářem si soutěžící nebyla jistá, v jakém rytmu se tančí valčík :-). Zavolala domů tchýni, a ta jí poradila, že ve dvoučtvrtečním :-)).
  • Jiná soutěžící si nechala poradit od publika, kolik tisíců má miliarda. Většina sice tipovala správně, ale celých 37% jí radilo, že sto tisíc :-).

    st 15.11.2000

  • Radečka neopustil jeho včerejší nápad a na procházce se opět rozhodl chodit po svých výhradně s držením se kočárku. Vůbec mu, ovšem narozdíl ode mně, nevadí, že se mu neustále pletou kolečka pod nohy a každou chvíli o ně zakopne.

    po 13.11.2000

  • Na kulečníku jsem se dozvěděla, že kluci o mé radostné novince Hance neřekli - dnes si přišel opět zahrát Petr R. a nevěděl o tom. Od chvíle, kdy jsem přišla, se mu přestalo dařit a body vůbec nedával. Jenže potom si nechal poradit a v jednom tahu dal dvacítku a ještě desítku, a tak jsem zase byla bezkonkurenčně nejhorší já. Sešlo se nás opět 7 a obsadili jsme 2 stoly - Petr a Marcela se obětovali a hráli s Markem u druhého.
  • Volali ze Ster Century (viz Olympia), že jsem vyhrála flašku Ferneta (viz 5.11.2000). Wow! No, nevím, jestli bych si ve svém současném stavu víc neužila tričko :-). Ale on už se někdo najde...

    ne 12.11.2000

  • V poledne jsme již tradičně předali Radečka babičce a jeli do kina v Olympii. Tentokrát film vybral Pavel a ze dvou sci-fi kravin zřejmě vybral tu větší - film z roku 3000 - "Bojiště Země".
  • K obědu u KFC jsme dostali maličké sáčky se vzorkem Zones s vivazolem. Název mi byl povědomý z nějaké televizní reklamy, ale vůbec jsem si nedokázala zařadit, jestli to je nová aviváž, vlasový balzám nebo čistič WC. Na obalu jsme se dozvěděli, že je to mentólový bonbon se složením: sladidlo, aroma a barvivo. Podle chuti v tom Pavel odhalil klasickou socialistickou Lesněnku. Já jsem si svůj bonbonek bohužel zavčas nevzala z tácu a Pavel mi ho vyhodil se zbytky :-((.
  • Z parkoviště u Olympie jsme v koloně vyjížděli rovných 13 minut...
  • Večer jsme i s Radečkem zašli pěšky k volbám. Radečka nadchly zejména práce žáků základní školy, které byly dostatečně nízko, aby na ně dosáhl. Na závěr odešel do jiné volební místnosti a nemínil se odtud hnout - výzdobu zde tvořila spousta zavěšených nafouknutých balónů.

    pá 10.11.2000

  • Na víkend přijeli do Brna teta Jana, strejda Peťa a Terezka. Jana mi přivezla těhotenský kalendář z časopisu Betynka, termín porodu podle něj ale vycházel o několik dní jinak, než podle různých výpočtů. Po důkladném prozkoumání jsem odhalila proč: Pro zjednodušení zde mají všechny měsíce 30 dní :-). Tento skvělý czech-šmejd obratem posílám na Novu do Občanského juda...
    		•

    st 8.11.2000

  • Odpoledne nás přišla navštívit Marcela. Zlí jazykové tvrdí, že jsme se od pondělního kulečníku už dlouho neviděly ;-). Když jsme ji vyprovodili na zastávku, Radeček se poprvé dokázal odpoutat od silnice, po které jezdí busy, a došel po svých zase zpátky domů, takže jsem poprvé vezla kočár úplně zbytečně.

    út 7.11.2000

  • Na výpisu ze spořitelny se mi objevilo neuvěřitelných 117,73 Kč za můj první šek s výdělkem z internetu na 5 dolarů. Pavel v Komerční bance za svůj (stejný) šek získal 154,47 Kč.

    po 6.11.2000

  • Po dlouhé pauze se dnes moji kolegové z práce jednou nevymluvili, a tak jsme zase zašli na kulec. Chybějící trénink se na naší formě katastrofálně podepsal, tedy zejména u mě a Marcely. Přesto jsme v jedné hře drtivým náskokem porazily alespoň Filipa, i když jsme skončily až třetí. Filipovi se zato nevídaně dařilo v obou hrách na 3 koule.
  • Ke všeobecné nespokojenosti na kulec zavítal Marek, a ještě ke všemu měl při hře neuvěřitelné štěstí a dal několik náhodných desítek. V mezičase mi vykládal o všech nově narozených i očekávaných dětech ostatních spolupracovníků. Abych mu doplnila seznam, vytáhla jsem fotku z posledního ultrazvuku. Přestože jsem jasně řekla, že je to "Pepa", nikdo z přítomných to nepochopil, což v zápětí Marek potvrdil dotazem, kdy se chystám vrátit do práce ;-))). Když jsem tedy vysvětlila, že s sebou opravdu nenosím 2 roky starou fotku Radečka z ultrazvuku, slíbili mi, že to neřeknou nikomu, jenom Hance ;-)) (což se ovšem rovná tomu, kdyby to vyvěsili na nástěnku, vyhlásili rozhlasem a ještě to každému napsali mailem).

    ne 5.11.2000

  • Odpoledne nám babička s dědečkem pohlídali Radečka a když Pavel odmítl jít na Vřískot 3, zašli jsme do kina v Olympii na film Oběti a vrazi. Až na místě jsme zjistili, že jde o nový český film. Nejvíc mě zaujala slovenská herečka, která představovala Ivanu Chýlkovou zamlada a opravdu jako by jí z oka vypadla.
    PS: Když jsme do schránky vhazovali následující kupón (samozřejmě vyplněný a potvrzený), ani jsem netušila, jak trefná bude moje poznámka, že takový zmačkaný se bude aspoň dobře losovat - viz 13.11.2000 !
  • O večerní vzrůšo se nám postarala spolužačka z gymplu Jana, která kolem půl deváté zavolala, že by u nás potřebovala přespat. Ukázalo se, že si výlet do Vídně nenaplánovala zrovna nejšťastněji a díky blokádám hranic s Rakouskem musela jet zpátky přes Slovensko. Všechny nás překvapilo, že po 19:30 se už prostě z Brna do Prahy nedá dostat - Janu samozřejmě nejvíc :-).
  • Radeček, jako by to tušil, se rozhodl, že nepůjde spát. Ve skvělé náladě na tetu počkal a byl s námi vzhůru skoro do deseti hodin.

    út 31.10.2000

  • Radeček dnes pronesl první větu. A ne jak Pavel, který prý když babička našla houbu, tak řekl "Bába - houba". Toto byla regulérní věta s podmětem a přísudkem: "Topení pálí"!
  • Včera jsem obdržela e-mail a vzápětí hned další od stejného člověka, bez předmětu, a obsahoval jen přílohu zipped_files.EXE. Chtěla jsem ho spustit a zipped_files si rozpakovat, ale na Pavlovo doporučení jsem se jen zeptala dotyčného, jestli o odeslání takové pošty vůbec ví. Dnes mi odpověděl, že je v tom nevinně, že byl ve škole na veřejných terminálech... Odpoledne Pavlovi volal člověk, kterému se stará o počítač, že mu nějak přestaly fungovat Windows. Ukázalo se, že to zapřičinil virus, který používá asi 20 různých názvů pro soubor, který posílá v poště bez předmětu, m.j. i zipped_files.EXE (a taky různé .PIF a .SRC soubory). Dlouho do noci se Pavel pokoušel různými fintami Windows rozchodit, ale i přeinstalace vždycky spadla, takže nakonec nezbývalo, než Windows nainstalovat úplně znovu. Ušetřil si spoustu práce - mohl zprovozňovat takové počítače dva. A kdybych byla tak chytrá, jako jeho kolegyně z práce s virem "I LOVE YOU", mohla jsem si dokonce soubor nahrát na disketu a zkusit ho spustit na jeho počítači, protože na mém to "nic" nedělá ;-))) ...
  • WOW! Mírným násilím se mi za dědovy pomoci poadřilo dát Radečkovi do pusy flašku s novým uzávěrem na tak dlouho, že z ní i začal pít. Okamžitě byl ochoten si ji i sám vzít do ruky a od té doby z ní pije naprosto normálně. Neuvěřitelné.

    po 30.10.2000

  • Poté, co Radeček před časem zahodil svou flašku do ohně (viz 27.9.2000), se pití z hrnečku moc neosvědčilo. Naštěstí asi po pěti průchodech myčkou flaška i dudlík vysmrádly, takže jsme se k nim mohli pokorně vrátit. Včera jsem Radečkovi místo popáleného uzávěru koupila krásný nový. Nejprve mě překvapilo, že uzávěr stojí 29 Kč, kryt dalších 29 a obojí i s lahvičkou pouhých 69. Nicméně lahvičku jsme měli zachovalou, takže jsem vyměnila jen uzávěr. Pokud jsem se dřív divila, že Radeček nechce pít z jinak tvarovaného dudlíku, tak dnes mě dorazil úplně. Přestože lahvička i dudlík zůstaly původní a změnil se jen spálený zelený uzávěr za naprosto stejný žlutý, vytrvale ji odmítá vzít do pusy, ba dokonce i do ruky!?! Když se mi podařilo dát mu lahvičku do pusinky, okamžitě vyprskl všechno, co se mu tam z ní náhodou stačilo dostat...
  • Český mobil se opravdu vyznamenal. Před týdnem mě napadlo, že mi asi pomalu končí doba pro vyčerpání kreditu na mé Oskartě. Abych si ověřila přesný termín, vytočila jsem *77. Ozvalo se: "Pro informace o stavu vašeho volacího limitu a o době zbývající pro jeho vyčerpání stiskněte jedničku". A následně: "221 korun zbývajících, vaše předplacená služba Oskarta skončí 23. listopadu 2000". To mě uklidnilo, mám ještě měsíc. Koupila jsem si dobíjecí kupón, ale protože kredit byl ještě poměrně vysoký, s dobíjením jsem nepospíchala. Dnes jsem z Oskarty chtěla telefonovat, a na veškeré pokusy se mi ozývalo: "Tato služba pro vás dočasně není dostupná...". Na *77 totiž místo doby zbývající pro vyčerpání limitu hlásí datum o měsíc pozdější, kdy bude dané číslo definitivně zrušeno. Takže mi zbývající kredit prostě propadl - na něčem Oskar vydělávat musí, tak proč ne na důvěře zákazníků v jejich informační systém a na hračičkách se slovíčky? :-((( Podle zpráv z internetu podávali stejně chybné informace i pracovníci na hot-line.
    PS: 5.11.2000 - Podle novějších informací bude ukradené kredity vracet...
    PS: 22.11.2000 - Kredit je zpět na mém kontě - hurá !!!! :-)))))))
    		•

    ne 29.10.2000

  • V noci skončil letní čas. Radeček si toho ovšem neráčil všímnout, a tak zatímco se celý týden budil po šesté hodině ranní, dnes byl vyspaný už v 5:15. Brrr :-(((. Doufám, že si to brzo srovná!
  • Těsně po návratu zimního času se narodila Barborka Drtílková. Tatínek o porod bohužel přišel, protože ačkoliv se ze zahraničního zájezdu s Ugandou vrátil v podstatě ještě včas, na vrátnici mu nějaký člověk na svém místě řekl, že kdyby ho bylo potřeba, tak by mu zavolali, a poslal ho domů ;-(.

    pá 27.10.2000

  • Ráno jsem na ultrazvuku získala zbrusu novou "Pepovu" fotku. Termín byl upřesněn na 17. května 2001. Uvidíme.
    		•

    st 25.10.2000

  • Dnes jsem Radečka poprvé ostříhala. Říkal si o to už několik měsíců...

    po 23.10.2000

  • Využili jsme poslední příležitosti navštívit Aničku v prodejně klenotnictví - coby zlatnice tady už několik let jednou týdně zaskakovala za kolegyni prodavačku, ale teď mění zaměstnání, a tak tu dnes byla naposledy. Nečekaně jsme se stali svědky toho, jak se neznámý podvodník postaral o to, aby na dnešní den jen tak nezapomněla: Ptal se po šéfovi, přivezl mu pneumatiky až z Prahy. Šéf tam ale nebyl, tak mu zavolal, domluvil si s ním cenu 8600,- a to, že pneumatiky nechá v prodejně. Podepsal převzetí peněz a odešel pro pneumatiky. Asi po půl hodině bylo Aničce podezřelé, že se nějak dlouho nevrací, a s hrůzou ji napadlo, jestli vlastně z mobilu volal skutečně šéfovi. Zavolala mu - a ten samozřejmě o žádných pneumatikách nic nevěděl :-(. Bohužel jsme k této nepříjemnosti značně přispěli i my s Radečkem - Anička se to snažila s dotyčným rychle vyřídit, aby se mohla věnovat nám...
  • Koncem loňského roku jsem uzavřela stavební spoření u Raiffeisenky, za což slibovali sadu nářadí v kufříku. Nějak jsem se s kočárkem pořád nemohla dostat do města, potom jsem zase "u Jakuba" nemohla pobočku najít, a nakonec už jsem ani nevěděla, jestli by mi kufřík ještě dali. V létě ale přišel dopis, ve kterém mi to připomínali. Ukázalo se, že Raiffeisenka nesídlí "u Jakuba" na Jakubském náměstí, ale "u Jakuba" na sousední Jakubské ulici. Málem po mě ani nechtěli žádné doklady a kufr s nářadím mi ochotně vydali - má rozměry 10x15 cm ;-).

    so 21.10.2000

  • Odpoledne přišla teta Míša a znovu zpochybnila své logopedické schopnosti. Radeček mluví stejně, jak před její návštěvou ;-))).

    st 18.10.2000

  • Nové kolečko ovladatelnost kočárku příliš nespravilo. Navíc, protože není správně nafouknuté, kočárek zatáčí doprava, takže se po zcela rovném chodníku pohybujeme v obloučcích :-(((.

    út 17.10.2000

  • Počítadlo přístupů ráno už dosáhlo stavu 90.
  • Po četných konzultacích a celodenním boji s HTML a java scripty jsem zvítězila - od odpoledne je zázrak v podobě seznamu třídy na internetu přístupný i pro uživatele Netscape Navigátoru!!!
  • Pokoušeli jsme se v Hypernově reklamovat vadné kolečko od našeho nového kočárku. Jejich klasický postup je zaslat celý kočárek výrobci do Německa a za týden si ho vyzvednout "opravený". Pro jistotu jsme celý kočárek s sebou neměli a snažili se je přesvědčit, aby nám prostě jen vyměnili vadné kolečko za jiné. Měli jsme neuvěřitelnou smůlu, protože šéfová, která by o tom mohla rozhodnout, má zrovna ranní :-). Navrhovali nám, ať tam kolečko necháme, že ho položí šéfové na stůl, a ráno nám dají vědět, jestli by šlo zaslat na opravu jen kolečko samotné. Nám se ale nechtělo na kolečko týden čekat, a tak jsme jim nastínili následující řešení: Protože zde máme možnost vadný výrobek do 10 dnů vrátit, mohli bychom to udělat. My ale s sebou kočárek nemáme, a tak si koupíme druhý - stejný, za pokladnou vyměníme kolečko a obratem ho jako vadný vrátíme. Tím získáme zpět peníze a budeme mít nové kolečko. Neustále opakovali, že dají šéfové kolečko na stůl, a my jsme jim na oplátku neúnavně vnucovali naše řešení se zakoupením druhého kočárku. Tato idea, která ovšem byla jediná, která řešila jak naše, tak jejich požadavky, byla naštěstí tak absurdní, že nakonec prodavačka nevydržela, přinesla nové kolečko a vyměnila nám ho.

    po 16.10.2000

  • Po včerejší reklamě mezi spolužáky návštěvnost mých stránek prudce stoupla. Zatímco do včerejška se počítadlo během asi dvou měsíců horko těžko vyšplhalo na 65, dnes ráno už to bylo 70 a v poledne 80. E-maily přicházejí jeden za druhým - netušila jsem, s jakými sklerotiky jsem to vlastně chodila do třídy: kontrolním testíkem, který má ověřit, že se k seznamu třídy dostanou opravdu jen spolužáci, nemůže projít ani valná většina z nich.

    ne 15.10.2000

  • Podařilo se mi na těchto stránkách uveřejnit seznam třídy z gymplu a dala jsem o tom e-mailem vědět svým spolužákům.

    so 14.10.2000

  • Ochrana osobních dat po česku: Darujte katalog Quelle svým přátelům - napište nám, co o nich víte, a dejte nám souhlas kdykoliv to použít, jak uznáme za vhodné...
    		•

    pá 13.10.2000

  • Poprvé jsme navštívili babičku v jejím "zimním sídle" - jednopokojovém bytě, který si pronajala po dobu rekonstrukce svého domku. Radeček zde využil jedinečné příležitosti k tréninku chůze přes prahy, které doma nemáme.

    čt 12.10.2000

  • Nahlásili jsme paní doktorce, že Radeček už chodí. Při té příležitosti jsme mu tam navážili 10,80 kg a dostali recept na sirup proti kašli.
  • I s Pavlem jsme zašli k nejbližší benzínce dofouknout kola od nového kočárku. Jedno z kol to bohužel nevydrželo :-(((.

    st 11.10.2000

  • Oproti všem očekáváním se s novým sporťákem už na krátké trati z předsíně na balkón jezdí zatraceně špatně. Přičítám to málo nafouknutým kolům, které mají tím pádem v zatáčkách velké tření...
  • Na fotce skupiny Lunetic Radeček ukazuje na Aleše a říká "táta, táta" ;-))))

    út 10.10.2000

  • Do třetice všeho dobrého jsme do sbírky kočárků ke klasické trojkombinaci a golfovým holím koupili i sporťák. Měl by odstranit nedostatky obou právě jmenovaných - trojkombinace je příliš neskladná při přepravě autem a s golfáčem je zase poměrně nepříjemná jízda už po zámkové dlažbě, o horším povrchu nemluvě (obzvláště poté, co se ulomila aretace jednoho z koleček). Nový sporťáček je sice na můj vkus poněkud hranatý a z estetického hlediska má příliš velký spodní koš, ale aspoň se toho tam hodně vleze. Navíc má nafukovací kola, což je prý v současné době "in", takže se s ním bude jezdit - jedna radost. Pavel se už těší na výlety do terénu.

    ne 8.10.2000

      
  • Anička nás vytáhla na procházku do Bílovic. Domlouvaly jsme se na tom už několik týdnů, potom to odkládaly, a dnes to konečně vyšlo. Cesta byla příjemná, i když pro jízdu s golfovými holemi nebyla zrovna nejlíp upravená a co chvíli to vypadalo, že se mi kočárek i s dítětem složí nebo rozsype. V Bílovicích jsme si dopřáli návštěvu místní cukrárny a na zpáteční cestě si Radeček poprvé v životě užil jízdu vláčkem. O mírném cynismu Českých drah vypovídá jen jeho jízdenka...
    		•    
  • Přesvědčila jsem Pavla, aby mi na Vltavě zaplatil cédéčko. Použili jsme k tomu bezpečnou platbu SETem, ale skončili jsme se syntaktickou chybou na řádku 48 ( ;-))). Přišel nám sice mail, potvrzující, že platba proběhla v pořádku, ale na Vltavě se objednávka pořád objevovala jako nezaplacená. V této fázi bylo sice několik možností platby, SET už ale ne. Takže jsme objednávku stornovali a vytvořili znovu, ovšem několikrát dokola se stejným výsledkem. Nakonec jsme to vzdali a napsali dotaz správci.
    PS: Ukázalo se, že všechny platby proběhly v pořádku, jen na Vltavě mají nějakou drobnou chybku. Kupodivu se jim podařilo stornovat kromě objednávek i příslušné platby, takže nakonec jsme skutečně zaplatili i obdrželi právě jedno cédéčko. Jen za 2 dny volali Pavlovi z banky, že mu na účtu proběhlo několik podezřelých transakcí s malými částkami...

    pá 6.10.2000

  • Seznamte se, prosím - toto je "Pepa". Bude mu 9 týdnů a světlo světa by měl spatřit někdy v květnu. Pracovní jméno "vymyslel" Radeček...
    		•

    st 4.10.2000

  • Z Pavlovy korespondence:

    po 2.10.2000

  • Z Pavla se stala mediální hvězda - v prestižním týdeníku Ekonom je citován takřka coby největší žijící expert na konkurzy a vyrovnání a ze stránky kouká dokonce v barvě vyveden.
  • Na kulečník dnes po měsíci práce v Německu zavítal Mirek. Přišel se na něj podívat i Petr R. a byl překvapen, když se dozvěděl, že teď už bude muset chodit pokaždé, protože naším krédem je "Kdo měl jednou v pondělí čas, má čas každé pondělí" (volně modifikováno z dřívějších kulečníkových čtvrtků). Utěšili jsme ho ale tím, že narozdíl od něj někteří dojiždějí až z Německa. V sedmi lidech jsme dnes obsadili 2 stoly.

    so 30.9.2000

  • Můj první chat přes ICQ. Z plánovaného povídání si s kamarádkou z Plzně se vyvinula diskuse, kdo se nám právě přes ICQ ozval. Mně mimo jiné Ital a Izraelec, jí 2 Turci. Debatujeme, jak nás asi tak našli - Jana dokonce přemýšlí, jestli někde nezadala, že si chce psát s Turkem. Nezadala.

    pá 29.9.2000

  • Na poslední návštěvu před narozením Barborky (?) přišli Drtílkovi. Katka dorazila už odpoledne a celou dobu měla (jak se později potvrdilo, oprávněné) obavy, jestli Tomáš trefí.
  • Tomáš nejdřív zkoušel štěstí v sousedním vchodě, kde mají také výtah na klíč. Nějaký dobrák ho odvezl do bůhví kolikátého patra a tam mu řekl, že musí jít pěšky dolů a zazvonit si na Zemanovy. Na zvonku shodou okolostí našel jméno Pavel Zeman, zazvonil a nadrzo prohlásil: "Tady je Drtílek, musíte pro mě přijet dolů!". Po chvíli se ve dveřích objevil starší muž...
  • Na druhý pokus už Drťa trefil správný dům. Vyzvali nás s Katkou na francouzskou hru pétanque se stříbrnými koulemi, které se házejí co nejblíž k malé dřevěné kuličce, tzv. prasátku. Pavel hru charakterizoval jako něco mezi metanou a kuličkami. Naše sídliště naštěstí není až tak zamořeno psími výkaly, jak jsme se domnívali, takže jsme celkem snadno našli příhodný plácek. Původně jsme chtěli hrát do 10 bodů a my jsme začali velmi dobře, ale protože se setmělo a milé prasátko přestávalo být vidět, za stavu 7:7 jsme se dohodli na poslední hře a nakonec prohráli 7:8.
  • Na oplátku jsme Drtílky naučili Siedlery a dvakrát je v nich porazili ;-).

    čt 28.9.2000

  • Radeček odmítá pít ze svého páchnoucího dudlíku a při výměně za jiný se nadavuje a chystá se zvracet. Bereme to jako výzvu - začíná pít z hrníčku.
  • Mám vlastní ICQ - 92742331.

    st 27.9.2000

  • Večer jsme u babičky na zahradě opékali buřty. Radeček ucucnul své šťávičky a lahvičku nonšalantně odhodil do ohně. Podařilo se mi ji sice vylovit, oproti očekávání to přežil i silikonový dudlík, ale uzávěr je popálený a všechno příšerně smrdí.

    ne 24.9.2000

  • Do Bystřice dorazil Žabák a po dobře vykonané práci odvezl domů všechny, kteří se po mém odjezdu ocitli bez dopravního prostředku. Vám všem - díky!
  • Kotel mé omáčky na špagety Pavel přivezl zase zpátky - na oběd totiž zbyla kuřecí stehýnka od včerejška. Dneškem začínáme večeřet špagety ;-))).

    so 23.9.2000

  • V Bystřici začala za účasti našich spolužáků akce vystěhování kuchyně do garáže za účelem její generální opravy (kuchyně ;-)) a zobyvatelnění pokoje. Kdo tu všechno byl: s námi přijel Polda, odpoledne dorazila Jana a večer Medvěd.
  • Radeček při vyklízení pokoje přišel k několika dětským knížkám, které by jinak putovaly na skládku.
  • Abych uchránila Radečka před nocováním v tomto neútulném prostředí (bohatě stačí problémy, které máme s jeho spánkem doma ;-), splnila jsem si bobříka odvahy - usedla jsem za volant a s Radečkem na zadním sedadle vyrazila sama na zpáteční cestu. Moje obavy se naštěstí nenaplnily - Radeček se choval vzorně, usnul prakticky okamžitě a probudil se až v Brně. Mohla jsem se tedy naplno soustředit na řízení, a tak jsem ani neminula žádnou odbočku. Hurá! Radeček se mi odvděčil nepřetržitým více než 10hodinovým nočním spánkem (bohužel ojedinělým).

    pá 22.9.2000

  • Na víkendovou akci v Bystřici jsem se rozhodla uvařit kotel omáčky na špagety. Nesměla bych ovšem nakupovat v Bille - veškeré regály se sáčky na přípravu čehokoliv na špagety (špagety milánské nebo boloňské, od kterékoliv firmy) zely prázdnotou. Nakonec jsem v jedné krabici objevila poslední 2 sáčky samotného koření na špagety (bez ostatních přísad) a vítězoslavně ho naložila do vozíku. Nic netušící pokladní ještě měla tu drzost zeptat se mě, jestli je to koření dobré, když ho kupuju...
  • Po čase jsme opět navštívili bratrance. Z Eviny sbírky vtipných SMS-ek se od minulé návštěvy stala sbírka prasáren.

    st 20.9.2000

  • Radeček začíná chodit - už nejen když je správně nasměrován a stojící opuštěn, ale teď už i pokud je cíl jeho cesty někde nad zemí, občas si vstane a jde k němu po dvou.

    út 19.9.2000

  • Podařilo se mi v České spořitelně udat šek s výdělkem z internetu. Po stržení poplatku 80,- Kč mi sice z 5 dolarů skoro nic nezbyde, ale někdo to tam otestovat musí, ne? V Komerční bance je to sice levnější (50,- Kč), ale to už vyzkoušel se svým šekem Pavel.
  • Radeček ve městě ukazoval i na šaliny s výkřikem "Bu!" (rozuměj bus). No, jak to má ubohé dítě rozlišit, když doma z okna na tramvaje nevidíme?
  • V trafice jsem si koupila CD-ROM Český telefon s telefonním seznamem celé ČR od Vogel Publishing. Ta data tam sice asi jsou, občas to něco najde, ale prvotní nadšení vystřídalo zklamání - tolik rebootů jsem snad neviděla za celý rok... Pan Fógl se asi dočká liebes-e-mailu...
    		•

    po 18.9.2000

  • Na kulečníku mi dnes Peťa vykládal novinky z práce: Začal tím, že zakázka v Německu začne o měsíc později, kdo tam pojede, kdo dal výpověď, a přes změny zasedacího pořádku v kanceláři se dostal i k takovým detailům, jako že doma čekají přírůstek. Když jsem ho upozornila, že tím ale přijdou o manželčino služební auto, Pavel to hned vyřešil - vymyslel, že na mateřskou půjde Petr.
  • Pavel zase vyhrál, co se dalo - my s Marcelou, ač jsme hrály společně, vždycky jsme nakonec skončily až druhé. Aby Petr nebyl smutný, napíšu, že jsme hráli 4 a on skončil na krásném 3. místě. Celý večer vyhrožoval, že už víckrát nepřijde.
  • Celou dobu v herně u stolů profíků něco řezali, brousili a vysávali (naznali jsme, že asi vyrábějí tajné drážky pro koule, aby mohli dělat ty svoje kejkle a frajeřinky) - no, hluk z toho byl perfektní. Měli jsme dostat slevu.
  • Štěpánka Hilgertová nám získala na olympiádě první zlatou!

    ne 17.9.2000

  • Až do olympijského finále se probojoval hluchý plavec, který startuje až na základě pohybu svých soupeřů!!!

    so 16.9.2000

  • Po mámě a tátovi dnes Radeček nasměroval své samostatné krůčky k prvnímu neživému cíli - byl to dědův svítící glóbus (tedy pardon, samozřejmě "baón").
  • Žabáci dnes přišli na další hrací párty - Žabákovi při čtení tohoto deníčku přišlo líto, že už tu o něm dlouho nepadla zmínka. Bohužel nevědí, jak se na takové návštěvě mají chovat, a tak vyžrali vítězství ve všech hrách, které jsme stihli (Scrabble, Siedleři, Eufrat). Přestože Radeček neustále spouštěl svou oblíbenou melodii na dětském mobilu, čímž je málem vyřadil z boje. Příště si asi budeme muset vybrat galantnější soupeře.

    pá 15.9.2000

  • Na zahajovacím ceremoniálu olympiády v Sydney mě zaujalo:
    - oficiální název státu "Former Yugoslavia Republic Of Makedonia"
    - dvojice vlajkonošů, kteří ruku v ruce vedli ke slavnostnímu nástupu jednotnou výpravu, reprezentující politicky ještě rozdělenou Koreu
    - čtveřice nezávislých sportovců z Východního Timoru
    - zapalování olympijského ohně ve vodě
  • Radeček natrénoval prvních 7 samostatných krůčků směrem k mámě.
  • Ani po zhlédnutí a důkladném nastudování všech 4 dílů pořadu Magie kouzla zbavená, kde (zprvu) bezejmenný kouzelník vysvětlil podstatu jednotlivých triků, jsem dnes nepochopila, jak se Davidu Coperfieldovi podařilo nechat zmizet vagón Orient Expresu (narozdíl od "zdolání" Niagárských vodopádů na pofidérním voru před týdnem). Nevíte to někdo?

    čt 14.9.2000

  • Radečkovi se asi zdá, že už dlouho neměl nic v sádře. Dnes si vybral pro změnu pravou ruku: Chytil otevřená dvířka od skříňky za horní okraj blízko u pantu, a když zjistil, že si tam skřípl prst, rozčílil se a ve zmatku se o dvířka celou svou vahou opřel. Dvířka se mu opravdu podařilo zavřít! Zdálo se skoro nemožné, že by si prst nerozdrtil, a bylo evidentní, že řev, který spustil, tentokrát není jen účelovým nátlakovým prostředkem na mámu. Ale po značné době se nakonec uklidnil, a tak se to obešlo bez sádry i bez návštěvy nemocnice. Uf.
  • Kamarádka Jana ze sboru mi vylíčila, jak to vypadá, když v parku na vycházce potká skupinka malých olašských Cikánů skupinku malých Romů, které tam má ona na starosti coby družinářka. Nezávidím.

    po 11.9.2000

  • Kulečník se opět nekonal, protože se to klukům nehodilo. Příště asi vyrazíme s Marcelou na dámskou jízdu bez nich (a možná i bez kulečníku).

    ne 10.9.2000

  • Zajeli jsme se do Bystřice podívat na novou garáž. Je opravdu hezčí, než jsme od montované plechové garáže čekali. Radečka znovu a znovu fascinovala míchačka - celý den na ni ukazoval a říkal "ka", a taky při každém pokusu o chození za ruku k ní po dvou krocích neomylně zamířil.
  • Základy, které pro garáž Pavel betonoval, jsou křivé - Pavel je trošku opravoval, aby škvíra pod garáží nebyla až tak veliká, dědeček připravoval prkna na provizorní podlahu, a my s Radečkem jsme se parádně nudili.

    so 9.9.2000

  • Dopoledne jsme byli v Olympii na Gladiátorovi (hlavy lítaly a meče probodávaly...). K běžnému střednímu combu jsme tentokrát dostali velkou colu - tak velkou, že se kelímek nechtěl vejít do stojánku mezi sedadly. Nešlo o speciálni Gladiátor combo, jak jsem po zkušenosti z minulého týdne čekala - tentokrát to bylo Perfect combo, ke kterému ještě dávali Hanáckou vodku - o tu nás ale ošidili. Slečna se ptala Pavla, jestli chce vodku do Fanty, a když řekl, že ne, tak jsme ji nedostali vůbec. Akce tohoto týdne se jmenovala "Dokonalá bouře" podle stejnojmenné premiéry - jsem docela ráda, že to nebylo "Americké psycho" podle jiného filmu, který tu měl tento týden také premiéru - kdo ví, co by do toho pití nalévali...
  • V KFC už mají hračky - dostali jsme kačátko v lodičce. Myslela jsem, že po natažení lodička bude plavat na vodě - ukázalo se ale, že má dole kolečka, a jede pouze po absolutně rovné ploše, kterou bohužel není koberec, ale ani linoleum v naší nerovné panelákové předsíni! Těžko říct, kam je tato hračka určena - snad by dobře jela po stole, ale vzhledem k tomu, že na jedno natažení ujede několik metrů, musel by být hoooooodně veliký...

    pá 8.9.2000

  • Po týdnech příprav nastal den D - na chalupu do Bystřice přivezli montovanou plechovou garáž. Na rozdíl od jiných firem, tato nepotřebovala jeřáb - garáž přivezli rozloženou na obyčejném vozíku za autem a montáž trvala jen asi 3 hodiny.
  • V televizní soutěži "Staňte se milionářem" na ORF soutěžila paní z Perchtolsdorfu - rodiště mé babičky. Po několika triviálních dotazech vyhučela na otázce, kolik bylo objeveno planet sluneční soustavy. Dostala možnosti 2, 5, 7 nebo 9, načež váhala mezi 2 a 5. Využila žolíku 50:50 - zůstaly možnosti 5 nebo 9. Rozhodla se pro 5 ;-))). Pěkná ostuda pro Perchtolsdorf - nebo spíš vysoká kvalita vzdělávání v Čechách?

    čt 7.9.2000

  • Na Markíze v pořadu "I moudrý chybuje" dnes našli opravdu výkvět slovenského národa. Otázka: Kolik máme rovníků? Odpovědi:
    - Dva - severní a jižní.
    - Šest - Austrálie, Amerika, ty další nevím.
    - Země se točí dokola, takže žádný!
    Další otázky si, bohužel, nepamatuji, ale odpovědi se nesly v podobném duchu.

    st 6.9.2000

  • U McDonalda nám Ondrášek držel místo u stolu. Když si tam chtěl sednout jiný chlapeček, tak mu řekl: "Sem nesmíš, tady bude sedět teta Dana!". A když se posunul o místo vedle, vyhodil ho se slovy: "A tady bude mít teta Dana kabelu!". Později ho ještě informoval: "Nedívej se mi na Radečka, ten je tety Dany!" ...

    út 5.9.2000

  • Radeček poprvé pařil počítačové hry BabyToons. Některé mu i docela šly.
  • Pavlovi se nelíbí, že se Radeček stává televizním závislákem - příšerně se rozčílil, když mu Pavel neustále bránil ve výhledu. Odešla jsem odnést film do sběrny, a když jsem se vrátila, Radeček se ke mně vrhal a něco žvatlal. Pavel se divil, protože celou dobu, co jsem byla pryč, neřekl ani slovo, kromě dvou "ne", když mu říkal, ať mu něco podá. Zjistila jsem, že mu vypnul AZ-kvíz - no to bych s ním taky nemluvila... ;-)))

    po 4.9.2000

  • Kulečník není, protože z důvodu údržby serverů bylo v práci vyhlášeno něco na způsob celozávodní dovolené (dvoudenní volno si všichni samozřejmě nadpracují o následujících víkendech).

    so 2.9.2000

  • Ráno mi v posteli Radeček nejen již poněkolikáté shodil na hlavu kazeťák (samozřejmě ne žádné peříčko, ale pořádný dabl), ale tentokrát se mu z něj podařilo dostat ven i kazetu a než jsem se pořádně probrala, několik metrů z ní vytáhl a rozcupoval na kusy... Kazeťák putoval o patro výš, ale i tak v něm pro jistotu už žádné kazety nejsou.
  • Na poslední chvíli sešlo z pařby Civilizace po síti, kterou měl Pavel naplánovánu s Viktorem na dnešní odpoledne + noc. Místo toho jsme zašli do Olympie na Mission: Impossible-2. K premiéře tohoto filmu zde připravili spoustu doprovodných akcí. Např. za cenu běžného středního comba (cola + popcorn) jsme dostali speciální tzv. Mission combo, ve kterém byl velký popcorn ve speciální Mission krabici. Měli jsme také možnost zúčastnit se "velké soutěže o skvělé ceny" - vyzvednout si svůj pas agenta a v areálu Olympie plnit svou misi, např. vylézt pár metrů po lezecké stěně... Ke každé vstupence jsme dostali žeton na pivo zdarma - při večerním nákupu v Hypernově jsme jeden z nich využili (Pavel pivo nepije ;-), ale Radeček mi ho tak záviděl, že jsem se zbytku obsahu musela předčasně zbavit a kelímek mu dát na hraní. Ne, že by mě to pivo zdarma až tak nadchlo, ale na něčem se ty animované GIFy naučit musím...
  • Podle Katky dává KFC k dětskému menu mnohem lepší hračky, než McDonnald. Naskytla se nám skvělá příležitost to u Olympie vyzkoušet. Hledala jsem vystavené hračky a nakonec se dozvěděla, že momentálně bohužel nemají hračku vůbec žádnou...

    pá 1.9.2000

  • Při stahování souboru z internetu mě zaujalo: 35% dokončeno (zkopírováno 604 kB z 2,39 MB). ??? Stahování souboru v tuto chvíli už dávno spadlo...

    čt 31.8.2000

  • Na Max1 nějaký počítačový expert konstatoval, že dnes už by si nikdo počítač bez modemu nekoupil. No, třeba to za pár let dorazí i do České republiky...
  • Maminka mé holičky dostala boreliózu od štípnutí komárem. Od vedle sedící zákaznice - zdravotní sestry - jsme se dozvěděli (vlastně dozvěděly, samozřejmě), že se to projeví zarudnutím asi 14 dní po štípnutí. Jsem klidná - fialové fleky kolem štípanců, které jsem dostala před 14 dny, se objevily do druhého dne a už zmizely - můj komár zřejmě přenáší jinou chorobu...
  • Po návratu domů mi naši, kteří zatím hlídali Radečka, hlásili, že umí chodit jen za jednu ruku a okamžitě mi to předvedli. Když jsme to později zkoušeli, se mnou ani s Pavlem chodit za jednu ruku nechtěl - buď si vymrčel i druhou, nebo se sesunul na zem a valil dál po čtyřech.

    st 30.8.2000

  • Dnes jsme nepotkali bratrance!!!
  • Po měsících marného učení a předvádění Radeček z ničeho nic sám vylovil z bedny s hračkami píšťalku a začal na ni pískat.
  • Radeček se poprvé postavil bez opory z holé země, chvíli stál a pak si zase klekl a lezl dál.
  • Katka se dozvěděla, že na místo, které jí v pondělí slíbili, bude konkurs a jsou už 3 zájemci. Navíc potřebuje doporučení předchozího zaměstnavatele, což je problém, protože žádná z firem, u kterých pracovala, už neexistuje.

    út 29.8.2000

  • Pro změnu jsme potkali bratrance - strejda mě nasměroval na trolejbus, který bratranec řídil.

    po 28.8.2000

  • S šekem na 5 dolarů jsem u místní pobočky České spořitelny nepochodila. Po mém dotazu, kolik by stálo jeho proplacení na účet a kolik v hotovosti, slečna pokladní na dost dlouhou dobu zmizela, aby mi pak podala naprosto přesné informace, že na účet 80 Kč a v hotovosti "ještě víc", ale že tak složité operace oni tady nedělají, takže musím do města.
  • Pro změnu jsme potkali bratrance, a to téměř u nás před barákem. Nebyl ale, jak jsem tipovala, poslán manželkou pro dětský fusak, který nám předevčírem půjčili na cestu domů a včera jeho vrácení velkoryse odmítl, ale pro program HBO do nedalekého sídla kabelové televize.
  • Když jsem přišla na kulečník, Mirek právě s více než 80 body prohrával partii s Pavlem. Hráli jsme každý za sebe a když přišla Marcela, nadšeně jsme s Mirkem své body sečetli a mírně si tak vylepšili své vyhlídky - skóre bylo asi 47:69 (stále v náš neprospěch). Vtipně jsme si dali za cíl dotáhnout to aspoň na 50, ale nezadařilo se - každý jsme přidali jediný bod a skončili se 49 :-(. Potom přišel Filip, zlí jazykové tvrdí, že všichni nově příchozí se přidali k Mirkovi, ale stejně mu to nepomohlo. Není to pravda, jen se nám všem prostě totálně nedařilo...

    ne 27.8.2000

  • Přestože jsme se s bratrancem za poslední rok viděli asi 2x, po včerejšku jsme se znovu potkali na návštěvě u strejdy.
  • Zatímco já jsem bojovala s podivným softwarem od skeneru, Radeček se seznamoval s jezevčíkem Lukinem. Toho strejda s tetou ke své pramalé radosti hlídají mému druhému bratrancovi, který je na dovolené. Naštěstí je to pejsek relativně poslušný, a tak na pokyn "Neštěkej!" skutečně Radečka nevyděsil. Radeček celý pokoj zadrobil rohlíkem tak, že to ani Lukin nestačil sbírat (občas si dal říct na nějaký větší drobeček).

    so 26.8.2000

  • Radeček absolvoval 3. svatbu - opět ne svoji, ale Petra a Moniky ze sboru. Narozdíl od prvních dvou svateb, kdy byl ještě "malý a hloupý", tentokrát už mu ledacos bylo jasné, a tak neustále něco žvatlal, na všechno ukazoval, zejména na obrovský lustr, a říkal "tam", případně "kaká". Po několika větách oddávajícího jsem ho z obřadní síně raději vynesla. Paní šatnářka a uvaděčka mi hlásily, že ještě čekají "to druhé dítě". Než jsem Radečka předala tatínkovi, byla i o něco mladší holčička v náručí svého tatínka za dveřmi.
  • Ženich s nevěstou málem zapomněli na první manželský polibek.
  • Vedle oddávaných nastoupili hned v úvodu svatby ještě malá holčička s chlapečkem ve svatebním. Zatímco holčička statečně odestála po boku nevěsty celou svatbu, chlapeček se po chvilce uchýlil ke své mamince, sedící v první řadě. Vypadal poněkud znuděně, zbystřil jen, když se novomanželé podepsali do knihy, kdy vznesl dotaz "A teď my?".
  • Na načaté odpoledne jsme aktuálně zaplánovali dlouho slibovanou návštěvu u mého bratrance. Stejně, jako včera u Katky, i tady si Radeček rychle zvykl. S bratrancovou mladší dcerou Tinuškou si docela pohráli, zatímco starší Verunka lítala s kamarádkou po venku. Problém nastal až při ukládání Radečka k spánku - při proštěrchávání kaše mi vylítla flaška z ruky (že bych odvykla alkoholu?), rozbil se uzávěr a polovina obsahu skončila na zemi. Druhá polovina kaše Radečkovi samozřejmě nestačila, a tak i když vyžahl ještě mléko, které jsme naštěstí vzali pro strýčka Příhodu, usnul až po velmi dlouhém přesvědčování a houpání v náručí.
  • Bratrancova manželka Eva mi během večera postupně poslala svou sbírku vtipných SMS-ek, bohužel se mi všechny smazaly při vyjmutí Oskarty z telefonu (je zajímavé, že na Paegasové SIM kartě zůstávají).
    TV reklama na Oskara: Parodie, kolující prostřednictvím SMS:
    Jsem Ti, Vladěno, složil písničku - pro Tebe:
    Zmýlená neplatí, láska se chápe opratí.
    Za plotem z bílých latí životem za lásku platí
    ten, co se nikdy nevrátí...     		Sem Ti hovado přeříz Vladěnu, za Tebe.
    Zmýlená neplatí, šukal jsem Vladěnu bez gatí.
    Předtím sem ji škrábl latí, potrat si kráva zaplatí.
    ...
  • Při pozdním nočním odchodu z návštěvy se Radeček samozřejmě vzbudil a na konečné tramvaje dělal takovou ostudu, že jsem čekala, že na první zastávce přistoupí sociální pracovnice, kterou na nás někdo zavolá. V tramvaji se Radeček naštěstí okamžitě uklidnil a zbytek cesty domů proběhl už v pohodě.

    pá 25.8.2000

  • Ve městě jsme u fotografa vyzvedli Radečkovy roční fotky.
  • Dnes poprvé se Radeček na návštěvě u Katky choval jako doma - prolezl všechny pokoje a vůbec mu nevadily ani Ondráškovy výkřiky. Že by konec období hrůzy z cizího prostředí a z cizích lidí?

    • čt 24.8.2000

  • Pavel s tatínkem v Bystřici pokračovali v betonování základů pro garáž. Na bednění, které narychlo vyrobil minulou neděli, mu tatínek řekl, že to bude křivé a že mu připomíná jeho otce - ten prý taky uměl všechno odfláknout. "Tak jsem mu na to řekl, že mně připomíná moji manželku - ta taky musí mít všechno perfektní, ale nakonec jsme to stejně celé odpoledne předělávali..."
  • V zelenině Radeček nadšeně ukazoval meloun se svým oblíbeným "Baó!", "Baó!".

    út 22.8.2000

  • Meteorologům bohužel vyšla předpověď počasí a skutečně se ochladilo. Z koupání nic nebude.
  • Kabel Plus si dovolil přeházet frekvence, na kterých vysílá jednotlivé programy. Výsledkem bylo, že se moji rodiče včera museli dívat na Kassandru s příšerně zrnitým obrazem. Jako rodinný expert na audio-video jsem jim televizi přeladila a dnešní díl si už mohli vychutnat v plné kvalitě venezuelské telenovely ;-).

    po 21.8.2000

  • Dopoledne jsme se nechali přesvědčit a zašli s Katkou a Ondráškem na Teslu na krytý bazén. Díky místnímu nařízení se Radeček poprvé v životě koupal v plavkách. Teplota vody byla mnohem přijatelnější než v Zábrdkách, a to i ve venkovním dětském brouzdališti. Ve velkém bazénu - s monotónním hlukem a teplou vodou - unavený Radeček v nafukovacím sedátku k poledni dokonce začal usínat.
  • Odpoledne jsme s tátou a babičkou opět zajeli do Jedovnic. Cestou do vody - s Radečkem v náručí - jsem pravděpodobně šlápla na vosu. Radečka jsem sice neupustila, ale do vody s ním musel tatínek. Štípanec do prstu na noze mě paralyzoval až do 10 hodin večer.

    ne 20.8.2000

  • Zopakovali jsme takřka kompletně včerejší úspěšný den - hned v 10:15 jsme začali v Olympii filmem Eyes Wide Shut. Nejprve to vypadalo, že v tuto lukrativní dobu budeme v kině sami, ale nakonec se nás v krásně klimatizovaném sále sešlo přesně 5. Film byl poněkud delší než jsme předpokládali - přes 2 a půl hodiny. Na parkovišti před Olympií nám auto naměřilo 39,5°C...
  • Odpoledně měl Radeček opět vaničku u babičky na zahradě. Sprchovat se vodou ze studny se neukázalo nejlepším nápadem - dokud tekla voda, která ležela v dlouhé hadici na slunci, byla horká, potom hned začala téct ledová voda ze studny. Raději jsme se znovu zajeli zchladit do Jedovnic.

    so 19.8.2000

  • V poledne jsme po čase zase zašli v Olympii do kina, tentokrát na film "60 sekund" o zloději aut, který, aby zachránil bratra, musí se svou partou během jedné noci ukrást 50 aut. Trochu mě zklamalo, že v celém filmu nepadla jediná zmínka o 60 sekundách - hrdina to nestihl o plných 12 minut. Nečekanou výhodou poledního představení se ukázalo být levnější vstupné.
  • Při obědě v místním McDonaldovi upoutala naši pozornost jedna z uklízeček Olympie, která neustále obcházela kolem stolků a asi číhala, až někomu něco ukydne. Některé obchůzky absolvovala s černým odpadkovým pytlem. Působila dojmem agentky, která v přestrojení za uklízečku někoho nenápadně sleduje.
  • Na parkovišti před Olympií nám auto naměřilo 37,5°C - mírně zvýšená teplota lidského těla...
  • Odpoledne se Radeček šplouchal ve vaničce u babičky na zahradě, k večeru jsme se opět zajeli osvěžit do jedovnického rybníka. Cestou jsme v Řícmanicích zahlédli nějaké chudáky, kteří v tom parnu hráli fotbal. Pavel tvrdil, že je to mistrovské utkání okresního přeboru Řícmanice - Babice. Vyzkoušeli jsme cestu do Křtin podle ukazatelů - z Kanic přes Babice. Bylo to sice delší, ale zato horší cesta... V Babicích také nějací chudáci hráli fotbal. Že by také utkání Řícmanice - Babice?

    pá 18.8.2000

  • Na odpolední koupání jsme do Jedovnic vzali i babičku. Při vjezdu do obce začalo poprchávat, ale jen mírně, takže nás to od koupání neodradilo. Přestože v té době od rybníka všichni odcházeli, na parkovišti vybírali parkovné a ještě ho od včerejška stihli zdražit z 15ti na 20 Kč.

    čt 17.8.2000

  • Zašli jsme s Radečkem k fotografovi udělat nějaké profesionální fotky v 1 roce. Radeček u sádrového dortu s jednou svíčkou krásně stál, a to až do okamžiku, kdy slečna fotografka vzala do ruky aparát. Od té chvíle ho dort přestal zajímat, pokaždé se bleskurychle sesunul na zem a po čtyřech začal prozkoumávat ateliér. S dortem se nechal vyfotit jedině vsedě. Absolutní neúspěch zaznamenal také předpotopní dětský telefon a někteří plyšáci...
  • Zajeli jsme se vykoupat do Jedovnic k rybníku. Voda je krásně teplá.

    st 16.8.2000

  • Na koupališti se Radeček poprvé pokakal. S pomocí vlhčených ubrousků jsem to snad obstojně zvládla.

    út 15.8.2000

  • Na koupališti se mi dnes Radeček poprvé počůral. Naštěstí zrovna stál u kočárku a strefil se přesně mezi něj a deku.
  • Na prohlídce v 1 roce Radečkovi paní doktorka navážila 10,18 kg a naměřila 75 cm. Tak malé dítě se sádrou prý ještě neviděla - škoda, že jsme se nazašli ukázat...

    po 14.8.2000

  • Radeček má 1 rok!!!
  • Poslední tropický víkend neznamenal, že se od pondělka ochladí. Vedro má být až do středy. Dopoledne jsem se s Radečkem poprvé odvážila sama do Zábrdek na koupák (rozuměj do Zábrdovic na koupaliště). Radeček se v mělké vodě honil se stejně starým Dušánkem, nadšeně ukazoval na každý nafouknutý balón a od paní na vedlejší dece vysomroval svůj první piškot (kvůli alergennímu vaječnému bílku by ho ještě půl roku neměl).
  • V důmyslných zamykacích skříňkách jsem ze samé radosti, že mi tam nikdo nic neukradl, zapomněla desetikorunu, na kterou zámek funguje.
  • Odpoledne volal Pavel, že by se šel vykoupat, a tak jsme tam šli ještě jednou.

    ne 13.8.2000

  • Předpovědi počasí hlásaly poslední tropický víkend. Při krátké návštěvě Bystřice jsme se s Radečkem poprvé odvážili do vody. Vyzbrojeni jsme byli nafukovacími sedátky pro batolata od Jany a od Katky - vyzkoušeli jsme obojí, ale největší úspěch mělo stejně "spadla lžička do kafíčka" v mámině náručí. Obávala jsem se, že Radeček začne v relativně chladné vodě křičet, ale spíš to vypadalo, že si ani nevšíml, že se namočil.
  • S druhou babičkou a dědečkem jsme oslavili Radečkovy zítřejší narozeniny - z dortového vláčku nám k tomu zbyla lokomotiva.

    so 12.8.2000

  • U našich se konala velká oslava tří narozenin - narozenin mojí maminky, Terezčiných 2. narozenin a Radečkových 1. Místo nebylo zvoleno nejšťastněji - v bytě bývá po celý rok teplota kolem 27 °C a v dnešním tropickém vedru tam bylo mnohem hůř, než venku. Pod záminkou, že pro 9 dospělých a 2 děti je byt malý, jsme tedy s Janou, Petrem a Terezkou vyrazili na pivo... vlastně na procházku.
  • Vedle sedící ožrala pronesl směrem k našemu stolu pár nadávek, načež Terezka ukázkově zopakovala "p*ča". To ho odzbrojilo a dalšími jadrnými výrazy zasypal už pouze svou manželku.
  • Radeček odmítl pít z Terezčina vydudlaného dudlíku na lahvi, když jsme mu zapomněli vzít pití. Dostal její džusík a moji limonádu ze skleničky.

    pá 11.8.2000

  • S Janou a Terezkou jsme navštívili prababičku.
  • Na víkend dorazil i švagr - odpolední procházka skončila na pivě.

    čt 10.8.2000

  • Na roční prohlídce na alergologii Radečkovi navážili 10,14 kg. Jméno paní doktorky, ke které tam chodíme, jsem před časem náhodně objevila ve sborové databázi - dnes mi potvrdila, že tam skutečně kdysi dávno zpívala.

    st 9.8.2000

  • Na celý den přišla na návštěvu Jana s Terezkou. Radeček se opět bez problému přizpůsobil Terezčinu pevnému režimu dne.
  • Zašli jsme do second handu Dětský svět, kde se Jana měla za úkol podívat na dětské ohrádky. Když jsme už byli skoro doma, volala švagrovi a dozvěděla se, že se měla podívat po postýlkách ;-)).
  • Koupila jsem Radečkovi volant s tlačítky, která různě houkají a troubí. Terezka je z něj nadšena a pořád chce "dulant".

    út 8.8.2000

  • Zašli jsme k našim, kde je na týden Jana s Terezkou. Přivezla mi pláštěnku na kočárek - samozřejmě jsem si ji nevzala s sebou a cestou z procházky po houpačkách a prolézačkách jsme parádně zmokli. Hlavně díky tomu, že jsme se zavčas schovali pod stříšku a na cestu domů odtud vyrazili až když se pořádně rozpršelo...

    po 7.8.2000

  • Radečkovi sundali sádru!!! Na rentgenu, kam byl potom poslán, jsme potkali kamarádku ze sboru Táňu. Ta nám místo snímku přinesla jeho posudek, ve kterém psala, že zlom je ještě příliš patrný, bez progrese apod. Docela nás vyděsilo, že by měl dostat další sádru, kterou by si zase třeba mohl několikrát sundat. Přesvědčila jsem ji, aby nám přece jen pro doktora dala snímek. Ten se na její posudek ani nepodíval a mrknul na snímek: "Tady se nám to pěkně hojí!" - Radeček je bez sádry! (Prostě, není nad to, mít známosti...)
  • Vysvětlilo se, proč Radeček se 3. sádrou změnil techniku lezení - zatímco s původní sádrou lezl normálně po kolínku, tuto se po jednom dni naučil dávat při lezení do boku. Pod kolínkem má parádní strup - sádra ho tam při normálním lezení musela strašně dřít.
  • I po sundání sádry Radeček dál leze, jako by sádru měl - s nohou do boku.
  • Na kulečníku nás Mirek všechny naštval větou "Jó, kdybyste věděli, co já vím a co vám nesmím říct!", ke které opravdu mnoho vysvětlení nedodal.
  • Na jednu dnešní partii kulečníku se bude dlouho vzpomínat (o to se postarám :-) - z našich vítězných 100 bodů jsem dala 46, zatímco protihráči ve složení Peťa, Mirek a Marcela dali dohromady ubohých 45!!!!

    ne 6.8.2000

  • Radeček se sádrou vylezl první 3 schody...
    		•

    pá 4.8.2000

  • Dostala jsem první šek s výdělkem z internetu !!! Je od firmy Register Once a je na 5 doláčů!!!

    ne 30.7.2000

  • Navštívili jsme jsme Poldu s Vilmou. Radeček se tam seznámil s jejich o 3 měsíce starším synovcem Vojtíškem. Hlavní náplní byl kroket, který jakožto hlavní organizátorka vyhrála Vilma. Ještě úder před koncem jsem měla šanci porazit alespoň Pavla, ale minula jsem ho, a tak jsem skončila úplně poslední. Když jsme se na chvíli usadili na dece, Vojtíšek, ačkoliv už chodí, tam poslušně zůstal. Radeček deku opět okamžitě opustil a prošmejdil po dešti mírně bahnitou zahradu. Sádra je hnědá. Den jsme završili novou stolní hrou Big Town, ve které jsem nepochopitelně skončila zase poslední.

    so 29.7.2000

  • Radeček na všechno ukazuje a říká u toho "ka". Nejraději má světýlko, ale když se zeptáme, ukáže i balón, kyblíček, knížku a dudlíček.

    čt 27.7.2000

  • Stalo se něco ještě neuvěřitelnějšího než včera: Radeček si hned ráno sundal i druhou sádru! Než jsem podle manuálu nacvičila všechny úkony, které lze provádět s našimi novými golfovými holemi, všímla jsem si, že má Radeček prstíčky opět v sádře, zatímco večer i po probuzení mu z ní ještě koukaly ven. Protože první sádra mu v této poloze vydržela 14 dní, ještě jsem nečekala nic zlého. Dokonce se mi podařilo za prsty nožičku povytáhnout do původní pozice. Za chvíli ovšem znovu, tentokrát zajely prstíčky do sádry ještě hlouběji. To už jsem volala Pavlovi, že budeme muset do nemocnice, ukázat jim, že je mu sádra opět volná, a ať s tím něco udělají, než si to zase sundá. No, než jsem to dořekla, sádra byla dole. V nemocnici vzbudila ukázka Radečkovy sádry všeobecné veselí a nabídky angažmá ke Coperfieldovi. Na příjmu nám to dokonce nechtěli vůbec věřit a než viděli na vlastní oči, neúnavně nás přesvědčovali, že si mohl sundat jedině dlahu, ne sádru. Pan doktor osobně dohlédl, aby třetí sádra byla co nejvyšší a v koleni i kotníku dostatečně ohnutá. A aby si jí Radeček užil, máme přijít na kontrolu až za 10 dní...

    • st 26.7.2000

  • Radeček si sundal sádru! Je to neuvěřitelné, ale po 15 dnech zřejmě tvrdých a nenápadných příprav se mu to dnes večer, těsně před spaním, podařilo. Po maximálně 10 sekundách naší menší nepozornosti jsme najednou spatřili, jak Radeček drží sádru v ruce a zaujatě z ní vytahuje papírky, kterými byla vystlána. Nasadit zpátky bohužel nešla, takže nezbývalo, než spánek odložit a jet do nemocnice. Absolvovali jsme třetí rentgen a Radeček dostal novou sádru, mnohem krásnější a povedenější, než byla ta původní. Naše naděje, že mu ji v pondělí sundají, vzaly zasvé - paní doktorka ze snímku usoudila, že zlom je ještě příliš zřetelný, a kdybychom šli na kontrolu v pondělí, nechali by mu ji ještě další týden. Na kontrolu máme příjít až za týden - ve středu. Sestřička s paní doktorkou si notovaly, že tuhle sádru si už určitě nesundá.

    út 25.7.2000

  • Radeček zaslintal mikrofon u mého nového telefonu. Ještě je ale trošku slyšet, tak doufám, že vyschne a bude jako dřív. Krom toho se mu podařilo odemknout zamčenou klávesnici a vytočit jedno z uložených čísel...
  • Koupili jsme sporťáček - golfové hole, které jsme včera zamluvili. Jsou polohovací, se stříškou, zkrátka super!
  • Pavel za mnou a za Radečkem přišel ven. V práci zažil šok, a tak se dožadoval, abychom zašli někam na panáka, nebo alespoň na kafe. Rýsovala se příjemná procházka k McDonaldovi, ale málem z ní sešlo:
    - Ale Radeček má za chvíli dostat jablíčko...
    - Tak mu cestou někde koupíme jablečnou výživu a u McDonalda si vezmeme lžičku...
    - Nebo bys mohl skočit pro výživu domů...
    - Tak jo, aspoň si vezmu kraťasy, nějak se oteplilo...
    - Tak to já bych si taky vzala kraťasy...
    - A když už budeme doma, tak můžeme Radečkovi nastrouhat jablíčko...
    - Jo, a to kafe si tam můžeme dát taky...
    Takže jsme nakonec raději hned vyrazili a Radeček dostal kus cheeseburgeru. Navíc k "happy mealu" dostal hračku a jedné z prodavaček se ho díky sádře zželelo natolik, že mu přinesla ještě nafouknutý balónek.
  • Při surfování internetem jsem se chtěla mrknout na nějaký slovenský internetový obchod, něco jako vltava.cz. Protože vltava.sk se mi moc nepozdávalo, použila jsem k vyhledání analogii seznam.cz - zoznam.sk. Po několika neúspěšných pokusech jsem to našla: dunaj.sk. Jak nápadité. Tak na tohle jsem přijít mohla...

    po 24.7.2000

  • Dopoledne jsme se byli podívat v práci. Radeček se rozhodl, že své dovednosti nikomu nepředvede, zato vysmejčil podlahy ve 3 kancelářích. Byl v pohodě, než zahlédl škaredého strejdu Marka, a mírně se uklidnil až když dotyčný zmizel z jeho dohledu.
  • Jednomu kolegovi se podařilo prohodit do kyblíčku čtvereček otvorem pro kolečko, na což zatím nepřišel ani Radeček.
  • Na kulečníku jsem byla přivítána oslovením "Herodes". Mé historce o tom, jak si 11měsíční dítě samo zlomilo nohu, v práci nikdo nevěřil. Následně jsem prohrála všechny 4 odehrané partie.

    so 22.7.2000

  • Upgradla jsem svůj mobilní telefon! Z nejlevnějšího modelu května 1998 (Motorola 170d) na nejlevnější model července 2000 (Ericsson A1018s). Hlavní výhody: trošku menší, trošku lehčí, má budík a není blokován pro nejmenovanou síť společnosti Radiomobil. Sotva jsem telefon zprovoznila, Radeček zkušeným hmatem vytočil Oskar linku.
  • Radeček radikálně přehodnotil svůj vztah k trávníku na babiččině zahradě. Zatímco dřív se mu opírání rukou o trávník nelíbilo a nevzdaloval se tudíž z deky, na kterou jsme ho usadili, dnes deku opustil okamžitě a víc se na ni už nevrátil. Sádra je zelená.

    • čt 20.7.2000

  • Nové mléko nám vydrželo sotva 5 dní, takže jsme dopoledne vyrazili na alergologii. Mléko ještě nedorazilo, dostali jsme další recept na Nutrilon Pepti.
  • Radeček si zřejmě vybavil, jaký podraz jsem na něj udělala, když jsem ho nechala u Katky na hlídání, a tak když mi ho dnes hlídala chviličku před lékárnou, celou dobu strašně vyváděl. S dalším hlídáním to pravděpodobně nebude nijak jednoduché.
  • Radeček si celý den neúnavně stoupá o cokoli, ačkoli ho všichni okolo zase posazují zpět na zem.
  • Občas se mu podaří prohodit kolečko nebo čtvereček do kyblíčku.

    út 18.7.2000

  • Kamarádka Míša měla odpoledne promoci. Během prorektorova proslovu Radeček občas pronesl svoje oblíbené "ne, ne" nebo "kókej", potom ale při stěží slyšitelných slibech, podbarvených tichou hudbou, na čtvrt hodinky usnul a probral se, až když teta s červeným diplomem spokojeně odcházela z auly.
  • Abych mohla na oslavu v Mexické haciendě, odvezla jsem Radečka ke Katce, která ho pohlídala, než si ho vyzvedl Pavel.

    po 17.7.2000

  • Při návštěvě v nemocnici jsme absolvovali kontrolní rentgen a dosádrování dosavadní dlahy na plnohodnotnou sádru, aby vydržela ještě další 2 týdny.
  • Na kulečníku jsme s Marcelou sehrály historicky první utkání proti chlapům a narozdíl od předchozích partií bylo skóre dost dlouho poměrně vyrovnané.

    ne 16.7.2000

  • Odpoledne se nám podařilo uskutečnit 3. návštěvu kina v Olympii, zatímco babička s dědečkem v Maloměřicích hlídali. S obligátním combem jsme zhlédli, jak Pavel po vzoru kolegy z práce říká, s*ačku z Hallmarku s ekologickou tématikou - Erin Brockovich. Jedno oko nezůstalo suché.
  • Radeček už barevné tvary pokaždé nezahodí - náhodně se mu podařilo otvorem do kyblíčku prohodit dvě kolečka a čtvereček.

    so 15.7.2000

  • Radečkovi nové mléko nechutná (podle houbové vůně se mu ani nedivím) - v noci ho ze zvyku vypil, ale ráno, když už byl při věci, ho ke snídani po zběžném ochutnání razantně odmítl.
  • Radeček si se sádrou poprvé stoupnul (o židli), ačkoliv mu pan doktor jasně předepsal klid na lůžku.
  • Míša jako logopedka totálně zklamala, protože během celodenní návštěvy nedokázala Radečka naučit mluvit. Naučila ho pouze simulovat - dělal jako "pšik" a ještě se tomu smál...

    pá 14.7.2000

  • Radeček leze se sádrou na velké vzdálenosti (do koupelny).
  • Odpoledne se tu stavila Anička. Přestože dřív ji Radeček zbožňoval, tentokrát se mohla snažit sebevíc a pochovat se nenechal.
  • Na alergologii došlo hypoalergenní mléko - dostali jsme recept na Nutrilon Pepti, za který se 70 korun doplácí.

    čt 13.7.2000

  • Radeček začal se sádrou lozit.

    st 12.7.2000

  • Já i Radeček jsme ze sádry nešťastní.
  • Zjistili jsme, že u dupaček s rozepínáním v rozkroku se dá použít jen jedna nohavice - pro dítě s nohou v sádře optimální řešení.
  • Nepotvrdila se moje naděje, že si Radeček se sádrou nebude umět sednout a bude tudíž krásně bez zlobení usínat.
  • Oprava telefonu - výměna zaslintaného mikrofonu - přišla bratru na 579,- Kč...

    út 11.7.2000

  • Kolega z práce se nedávno zmínil, že byl tady na sídlišti u zubařky. Protože jsem si objevila nový kaz, ale návštěva zubařky městskou hromadnou dopravou s přesedáním se mi s kočárkem zdála příliš komplikovaná, hned jsem se chytila šance. Ukázalo se, že zubařka je nejen šikovná, ale navíc jeho dobrá známá, takže mi to k ní domluvil. A tak byl dnes Radeček poprvé u paní zubařky. Zuby sice spravovala mámě, ale vyváděl skoro jako by je vrtala jemu. Nakonec ale tuto návštěvu přežil a já mám místo černého kazu krásnou bílou plombu.
  • Zatímco dopolední návštěvu lékaře přežil Radeček bez úhony, před 14. hodinou se stalo něco nepředvídatelného: Radeček stál u židle, najednou sedl na zem, lehl na záda a začal brečet. Protože takové věci máme na denním pořádku, snažili jsme se ho rozveselit, ale marně. Zjistili jsme, že odmítá stoupnout na pravou nohu - v nemocnici se ukázalo, že si zlomil holenní kost, a dostal na 3 týdny sádru až po plínku.
  • První myšlenky: jak na 3 týdny zabavit dítě v sedě, jak mu umývat zadeček, co mu oblékat, jak ho koupat...

    • po 10.7.2000

  • Dnes jsme podnikli velký výlet do štatlu. Zanesla jsem telefon do opravny a vyzvedla si výpisy z osobních účtů u zdravotní pojišťovny. Při té příležitosti jsem Radečkovi koupila dětský mobilní telefon, aby si pro příště už nemusel hrát s naším. Je to docela věrná kopie skutečné Nokie, takže by to snad mohlo i projít. Jedinou nevýhodou je, že hraje zbytečně hlasitě.
  • Na kulečníku se dnes Mirkovi za relativně vyrovnaného skóre podařilo vyhodit kouli. To už jsme opravdu dlouho neviděli (teda - u některých okolních stolů se to stávalo běžně, ale u našeho už dlouho ne). Samozřejmě mu to všichni celý večer připomínali. Nevýhodou bylo, že jsem zrovna hrála s ním, takže se ztráta 10 bodů dotkla i mě. Natolik nás to rozhodilo, že jsme utrpěli drtivou porážku. V další hře si to ovšem vynahradil, a tak, i když se mi absolutně nedařilo a moje skóre se pohybovalo v řádu jednotek, nakonec jsem přidala desítku a Mirkovými skvělými 30 body jsme se dostali na 111 a hru vyhráli.
  • S tisícovkou jsem si připadala jak s miliónovou bankovkou. Nebo spíš něco mezi miliónovou a falešnou. Když jsem nepochodila u výčepu při placení Fanty za 18, zkusila jsem to u kupónů na kulečník za 350. Nejprve také marně, ale potom pan kulečníkář někde naštěstí objevil bohatého kamaráda a ten mu rozměnil.

    so 8.7.2000

  • Včera si Radeček na chvilku půjčil telefonní sluchátko, a dnes již telefon nefunguje. Zaslintal mikrofon natolik, že nepomohlo, ani když ho táta vyfénoval. Pouze když se silně klepe přímo do mikrofonu, přenáší se slaboučké ťukání.

    čt 6.7.2000

  • Pavel odjel do Bystřice kopat základy na budoucí garáž.
  • Za mnou přišla kamarádka Jana a vyráběly jsme oznámení o jejím ukončení studia.

    st 5.7.2000

  • Jana s Petrem a Terezkou se nad ránem vrátili z dovolené na Korfu. Chudák Pavel pro ně jel o půl páté na letiště (naštěstí brněnské :-)). Setkání s nimi bylo odpoledne spojeno s oslavou narozenin mého tatínka, během které jsme se podívali na video z Korfu. Ukázalo se, že ačkoliv je Terezka o rok starší, před ní stačilo kameru uložit do bezpečí na půl metru vysokou skříňku. Před Radečkem bylo třeba ji přesunout ještě o patro výš - na televizi.
  • Terezka dnes poprvé vstala o křeslo - Radeček to už umí několik týdnů.
  • V Ikei jsme chtěli koupit dětské zábrany do elektrických zásuvek, ale neměli je, takže jsme Radečkovi koupili kyblíček značky Nekup to za 9 korun a hrabičky, lopatku a formičku také značky Nekup to za 9 korun. A k tomu konvičku, u které nebyla cena a zdála se být stejné značky, ale nakonec stála 69,- Kč :-(.

    út 4.7.2000

  • Odpoledne k nám na hrací párty přišli Žabáci a Viktor. Vyhrála jsem Talisman s postavou zloděje. V závěrečném "vymlacování" protihráčů se opět ukázala mírná nedořešenost pravidel, když se Viktor s Poltergeistem mohl pohybovat jen o 1 pole a ocitl se na poli, kde se zdarma mohl vyléčit. Shodou okolností bylo totiž totéž i na políčku sousedním - Viktor ale získává cenu fair-play za to, že nenechal hru cyklit v této patové situaci a odvážně se vrhnul do středního pásma, odkud byl v zápětí vykopnut a posléze hrdinně zhynul s ostatními. V Siedlerech (s rozšířením na rytíře) jsem sice začala rovněž skvěle, ale protože dobrý začátek není všechno, nakonec zvítězila Petra.
  • Radeček se cizích strýců bál, necítil se před nimi příliš jistý v kramflecích, a tak své objevné výpravy omezil na malý plácek v okolí máminy židle. Po vykoupání se rozhodl, že spát prostě nebude, a několikrát si vynutil návrat z postýlky zpět k hracímu stolu. V nočních hodinách se osmělil natolik, že se na strejdu Žabáka několikrát náznakově usmál a dokonce se ho chytil za ruku (na chvilku).
  • Ráno jsem Radečka chválila, že od půlnoci vydržel spát až do rána. Pavel tvrdil, že kolem druhé Radeček chvíli řval, nakonec ale připustil, že mohl slyšet oknem cizí dítě. Kdo ví...

    po 3.7.2000

  • Katka vyrobila internetové stránky Fan klubu Petra Kotvalda. Protože na webu ještě všechno nefunguje, šli jsme se na ně s Radečkem podívat osobně.
    PS: 29.1.2001 - Původně tu byl i odkaz, ale stránky jsou už zrušeny...
    PS: 6.1.2002 - Mezitím byly zprovozněny oficiální stránky www.kotvald.cz
    PS: 13.1.2004 - A úžasné stránky fanoušků www.kotvald.ceskyweb.info!

    čt 29.6.2000

  • Konečně jsem pochopila, co znamená Den94ek. Hned na úvod musím napsat, že s autorem ani jeho úchylkami nemám nic společného a od obsahu díla se distancuji. Pouze jsem na tuto stránku zcela náhodou narazila a zaujal mě vtip, se kterým je psaná, a její grafická podoba. I když jsem se jí nechala inspirovat a spoustu věcí drze kopíruji, je mi už teď jasné, že kvality originálu nikdy nedosáhnu. K názvu samotnému snad jen tolik, že až do chvíle, kdy jsem se dočetla, že zůstane bez vysvětlení jako takový testík inteligence, mě vlastně vůbec nezajímal.

    st 28.6.2000

  • Dnes se mi objevila skvělá hláška. To mě přimělo zřídit tuto podstránku, abych se o podobné skvosty mohla podělit. Takže, i když možná zpětně dopíšu některé dřívější události, toto je vůbec první zápis v Mém milém deníčku!!!
    		•

    Starší deníčky

    ... jsem bohužel nenapsala ...