Úvod do psychologie - PhDr. Jitka Hofmannová, zimní semestr 1994/1995
Psychologie
Rozvíjí se nejprve paralelně s filozofií (později jí množstvím oborů a škol přerůstá) p1s1
Aristoteles: duše je smrtelná p1s1
Platón: nesmrtelná p1s1
Descartes oddělil duši a tělo p1s1
a teprve Freud jí opět přenesl na fyzický základ a prokázal její souvislost s tělem p1s1
Problém nesmrtelnosti duše
Východní pojetí
návraty duše (inkarnace) p1s1
Okultismus
podmínkou jsou KŘESŤANSKÁ nebesa p1s1
Dobro
není-li zlo p1s1
základ zkoumání normality (archetypy) p1s1
Nepronikla zatím do skutečné hloubky lidské psychiky
nezná podstatu řady chorob p1s1
Její přednost je zkoumání psychiky Z NÍ SAMÉ
je-li to zvládnutelné (pochopit psychiku psychikou X její biochemický základ, lokalizaci v mozku [srv. Descartes] apod.) p1s1
Nejužívanější disciplíny psychologie
Teoretické
Obecná psychologie
obecné zákonitosti p1s1
Vývojová psychologie
ontogeneze i fylogeneze lidské psychiky p1s1
Psychologie osobnosti
struktura osobnosti, typy osobnosti, co mají lidé společné, čím se liší p1s1
Sociální psychologie
člověk a skupina (rodina, třída) p1s2
Aplikované
Klinická psychologie
zkoumání duševně nemocných a nemocných stižených traumatem (popáleniny) p1s2
Pedagogická psychologie
způsoby a metoda výuky, vztah učitel - žák p1s2
Psychologie práce (ergonomie)
uspořádání pracoviště, styl práce p1s2
Psychologie dopravy
chování řidičů v silničním provozu (není spolehlivým sítem) p1s2
Psychologie reklamy
působení reklamy na člověka (zvláště děti) p1s2
Psychologie sportu
denní režim sportovce p1s2
Psychologie soudní
příčetnost pachatele a svědků (zdali je nutno je předat psychiatrům) p1s2
tendence hájit pachatele skrze "příznivé" psychologické posudky p2s1
Ekologická psychologie
z čeho vzniká necitlivý vztah k přírodě celých skupin lidí p2s1
Feministická psychologie
žena v nouzi p2s1
Politická psychologie
způsob projevu politika, volební kampaň p2s1
Anatopsychologie
problém smrtelně nemocných (euthanasia ano či ne?) p2s1
Vývoj oboru
Školy statické psychologie
Asocianismus
1879 zakládá Wundt v Lipsku laboratoř, kde byly prováděny pokusy s Vnímáním, které má být základem psychiky p2s1
dochází k němu vjemy (zrakovými, čichovými apod.) p2s1
Vznikl pojem POČITEK (barva stolu)
Z porušení cesty k vjemu
snaha zjistit tlakové podněty na kůži, vnímatelné množství světla... p2s1
Je spojením počitků
Vjem jablka:
chuť, barva, vůně jablka p2s1
představa je zapamatovaný vjem, ASOCIACE je vzájemné spojení představ p2s1
VEŠKERÁ duševní činnost je spojování asociací
Na tomto základě postaven systém učení drylem (řetězení, které rozvíjí paměť) p2s2
výhoda emigrantů z Čech na Západě p2s2
ignoruje problémové, logické učení p2s2
nejprve by měl být dryl a pak logické uvažování p2s2
Behaviorismus
americká škola na poč. století (Watson) p2s2
stavěl na metodě asociací a Pavlovových Pokusech se psy: p2s2
Převáděny na člověka (zjednodušování psychiky): zapamatování správného pokusu = učení
původně: gong = slinění p2s2
teorie behaviorismu se v této podobě nazývá též Teorie S - R (stimul - reakce) p2s2
důležité jsou experimenty, sledovali chování, odmítali pohnutky ("černá skříňka") p2s2
Neobehaviorismus
Skiner (praotec programování)
tyto principy rozšířeny do oblasti motivace: "poučení se z chyb" p2s2
Školy dynamické psychologie
Tvarová (gestalt) psychologie (Kohler, Lewin)
Nesnaží se zkoumat pouze vnímání
i myšlení jako řešení problému - Vychází z chápání celku dávajícího smysl částem
sluneční soustava, lidské tělo... p3s1
Pojem "vjemové pole"
Celková informace dodaná smysly: figura a pozadí
figura upoutá p3s1
Využito v umění:
Dali - obraz Maji G.; figura se mění v pozadí, detaily se stávají podstatné p3s1
Escher
obraz vodopádu p3s1
důkaz o časovém vnímání p3s1
Učení je podle této školy učení vhledem
opice mající tyč a banán v jednom poli p3s1
učit se (číst) po slovech a větách - neslabikovat p3s1
neuzavřené problémy v člověku p3s1
Analytická psychologie
Freud
ojevil existenci podvědomí a nevědomí p3s1
ojevil dále volné asociace p3s1
zabýval se stavy úzkosti p3s1
Podvědomí je přechod k vědomí, zabraňuje průniku pudů na povrch p3s1
pudová struktura je nevědomí p3s1
Id, ego, superego
Id jsou pudy blízké tělu člověka, ego je civilizovaný člověk p3s2
id je kůň, ego je jezdec p3s2
ego potřebuje id k vývoji a pohybu, ale id se může splašit p3s1
Superego je podvědomí, jehož nejdůležitější částí je SVĚDOMÍ (tj. "svědomizované podvědomí")
Smysl superega je cesta k narcistickému sebeideálu, jehož potvrzování je zákl. cíl života (s.(ne)zalíbení, sebeuctívání) p3s2
sebehanění za účelem dozvídání se příjemných věcí o sobě je však jeho úpadek (X např. snaha být pochopen "na úrovni", vybírat si konec
soukromá poznámka konec
Vyvíjí se v dětství (6 let) a napojuje se na zakazující rodiče (jejichž zranitelnost je nám odhalena teprve později) p3s2
Etapy vývoje v dětství (ve spojení se sexualitou)
Orální
důraz na ústa (prs, pláč) p3s2
předčasné oddělení prsu: vývoj neuróz p3s2
Anální
mluvení, pohyby + OVLÁDÁNÍ VYLUČOVÁNÍ p3s2
důraz na čistotu: vznik neuróz (pedanterie) i závažnějších (nutkavých) poruch (strach z nevypnutí plynu) p3s2
Failická
zájem o genitálie - projevem vztah ke zbraním (u chlapců) p3s2
Dívky
fixace na mužský pohlavní orgán u obou pohlaví p3s2
dívky se teprve v pubertě navracejí od penisu ke svému pohlaví p4s1
Oidipovský komplex
Fixace chlapců i děvčat NA MATKU (tj. "cizota" otce)
princip(?) "totem a tabu" rozvíjí darwinovu "hordu" (rituální zabití otce) - F. je za něj kritizován: ignorance kultury p4s1
pocit viny vede k totemizaci (např. zvířat) p4s1
F. rozšiřuje výklad až na vznik křesťanství (svaté příjmání = "pojídání Krista") a na vývoj dítěte p4s1
chlapci žárlí na otce a touží po spojení s matkou (incest) p4s1
nemožnost těchto věcí se obrací do nitra člověka a v idealizaci otce (normální vývoj u chlapců) p4s1
Latentní
klid p4s1
Genitální
normalizace vývoje p4s1
děti skutečně mívají pocit, že otec ohrožuje jejich matku p4s1
k sexuálnímu pudu F. později přidává i pud života a pud smrti (sebevražedný pud: traumata vedou ke zkáze - málo rozvinuto) p4s1
Psychoanalýza (Ch. Ricoft: Kritický slovník psychoanalýzy, Kocourek: Horizonty psychoanalýzy, F.: Vzpomínky L. da Vinciho)
hypnóza není vždy spolehlivá (léčebná metoda? - úzkostí, neuróz?) p4s1
F. přechází na výklad snů metodou volných asociací p4s2
Soukromá poznámka
ze snů se lze zřejmě dozvědět, co ví už "mozek", ač to není známo ještě člověku -
např. se dozvíme o KOPCI, který při procházce často zdoláváme, ač si to přitom neuvědomujeme (že jde o KOPEC, nahoru a dolů) -
dochází ke vzniku kombinací slov, které lze analyzovat jako produkt podvědomí p4s2
zavedení sexuální symboliky: duté věci = ženské genitálie p4s2
Teorie přenosu
psychoanalytik měl problémy příjmat na sebe místo nedostupných rodičů, sourozenců p4s2
Úzkost opět na sexuálním základě
u chlapce jde o kastrační úzkost (strach z nepřítomnosti či ztráty penisu) p4s2
u dívek komplex nepřítomnosti penisu na jejich těle p4s2
za toto Freud kritizován široce (přehání) p4s2
své pudy člověk přenáší do umění, které je náhradou za neukojený sexuální pud p4s2
Self (Freud, Jung)
má charakter egoideálu (vyšší forma ego) nepřístupného nevědomým vlivům z id apod. p4s2
Pro člověka je důležitá sexuální touha (neuspokojení v této oblasti je první příčina rozvodů)
neoprávněně proto náboženstvím, výchovou zpodřadněna? p4s2
Neofreudisté
Adler
žák Freuda p5s1
zpochybnil sex. pud a zdůrazňuje komplex méněcennosti (tělesné vady, problémy z dětství) p5s1
Kompenzace
Bethoven byl nahluchlý, Demosthenes těžce postižen p5s1
Prekompenzace
projevuje se touhou po moci (Napoleon, Hitler) p5s1
Řešení
Mělo by spočívat v zapojení do skupin a potlačení své touhy po moci
nikoli potlačení individuality p5s1
individuální psychologie je patrna teprve přes skupinu p5s1
Horneyová
Odcizení dle Horneyové (Je úpadkem člověka pro svědomí? Ztrátou identity?)
komplex mužské sexuální specializace (neschopnost rodit děti) p5s1
normy společnosti člověka zotročují p5s1
to je zdroj odchylek a neuróz p5s1
celkový stav odcizení (viz existencionalismus) p5s1
Harris Sulliven p5s1
Erich From p5s1
Egopsychologie
navazuje na práci Frduda "Ego a id" p5s1
představiteli jsou Eva Freudová, Hartman aj. p5s1
Narušení vztahu matky a dítěte
Nejvíce v 18. měsíci, kdy se vyvíjí "egoindividualita"
bod, kdy se rozhoduje, zda vývoj bude normální nebo patologický p5s1
Záleží na identifikaci s rodičem odlišného pohlaví ve 2 letech
zjištění odlišnosti mezi pohlavími je velké trauma p5s2
hrozba homosexuality p5s2
u dívky se problém řeší teprve kolem puberty p5s2
Karl Gustav Jung
málo rozšířená škola, vstup do nitra člověka, dokonalý systém p5s2
psychologie archetypů (X analytická psychologie?) p5s2
Žák Freuda
kritizoval jeho učení jako psychologii neurotiků, jejichž problémy neřeší (a zatěžuje terapeuta) p5s2
v dětství se u něj vyvinulo prožívání člověka ze vzdálené minulosti p5s2
38letý se ponořuje na 5 let do sebe
své zážitky z intelektuální izolace zhodnotil v podobě nové psychologické školy p5s2
"Vše je nevědomí"
Vědomí je jen malá část psychiky (vrchol ledovce) a skládá se z:
myšlení (porozumění vnějšímu světu) p6s1
cítění (co je dobré a naopak) p6s1
kromě racionální složky psychiky definována též složka iracionální (vnímání, intuice - velmi zdůrazňována) p6s1
Vývoj nevědomí
prožíváno v celém dětství, složeném z bodů, které pouze probleskují do dalšího života p6s1
v dospělosti se probouzí ve snech, při omámení (drogy) a projevuje se v krizích (zvláště v polovině života) p6s1
Persona
to, co si člověk pěstuje o druhé polovině života (maska v řeckém dramatu) p6s2
prostředek socializace - most mezi vědomím a vnějším světem člověka (sociálním) p6s2
Individualizace
nalezení své skutečné vnitřní podstaty (obdoba Self u Junga) p6s2
Das Selbst - skutečný průnik do vlastního nevědomí, provázený trápením - etapy:
Stín
část sebe sama, kterou si člověk nechce přiznat p6s2
až bipolarita (Don Quixote a Sancho Panza) - srv. King: Třetí oko (o embryonálním kanibalismu) p6s2
patří do vědomí, rovněž do kolektivního nevědomí p6s2
má být člověkem přijat a nemá se s ním bojovat (antipatie je projev projekce stínu) p6s2
Anima animus
Duševní obsahy opačného pohlaví dočasně vytlačované
muži se jsou SCHOPNI CHOVAT žensky (plakat apod.) p6s2
ženy MOHOU být extrémně agilní p7s1
Je těžko pro člověka identifikovatelná v něm samém
muži může být zabráněno vstoupit do světa ženy, je-li přenesena na matku (intelektuál si bere živočišnou ženu) p7s1
Manželství může nevzniknout jako duchovní stav
místo matky může vystupovat v nezralosti získaná partnerka (produkt výběru bez znalosti své animy) p7s1
tj. návrat do dětství a erotická touha - falešný způsob výběru partnera p7s1
Člověk je rozpolcen i vůči svému vlastnímu pohlaví?
praobraz ženy I MUŽE v člověku p7s1
Okultismus
propojení muže i ženy v hermafrodita na cestě k vyšším formám života p7s1
Sloučení praobrazů je cesta ke kolektivnímu nevědomí p7s1
postupně se člověk dostává do ideálního stavu, který je nazýván "nirvána" p7s1
jóga však považována za nesprávnou zkratku p7s1
Archetyp starého muže/matky přírody (viz "divotvorný dědeček")
způsob vyrovnávání se s autoritou (u muže) a s přírodou (u ženy) p7s1
Das Selbst
setkání vědomého a nevědomého, kdy se člověk dostává k jádru své duše (přirovnáváno k hledání kamene mudrců v alchymii) p7s2
tuto cestu musí člověk projít zcela sám p7s2
Složky nevědomí
osobní (odkladiště) p6s1
Kolektivní
vývojově nejstarší (obsahy?), objevené z maleb dětí a snů, které mají společné rysy - Archetypy (praobrazy)
dostávají se prostřednictvím symbolů na povrch psychiky p6s1
Jung vyvinul výklad snů pomocí amplifikace, dávaný do souvislosti s mytologií
ve snech jde o deformované zážitky, zdánlivé vzpomínky, tj. částečně nevědomé obsahy a ARCHETYPY v podobě symbolů p6s1
archetypy: hrdina, čaroděj, drak, plavba jsou co do povahové charakteristiky shodné ve všech dobách a kulturách p6s2
"Člověk je introvert"
není-li extrovert (obojí typy osobnosti zavedené Jungem) p7s2
oba typy jsou v nitru zcela opačné a v krizích vycházejí na povrch jejich opaky p7s2
Literatura:
Analytická psychologie: její teorie a praxe p7s2
Potíže s hlubinnou psychologií (Starý) p7s2
Průvodce po sebraných spisech (Hopsche) p7s2
Psychologie Junga (Jakobi) p7s2
Duše moderního člověka p7s2
archetypy prokázány jako základ podvědomí p7s2
Existencionální a humanitní psychologie
snaha napravit behavioristické opomenutí složitějších pojmů (láska) p7s2
Podepřeni existencionalismem
smrt je nevyhnutelná, pokud člověk může volit - nemá osud... p7s2
Humanistická psychologie
navazuje na výše uvedené p7s2
Abraham Maslow
kritika Freudova člověka ovládaného pudy p7s2
na druhé straně kritizuje i mechanistický behaviorismus p8s1
Člověk si musí vytvářet systém hodnot:
nejvyšší hodnotou je seberealizace (pocit, stav) p8s1
dále sebeúcta a vlastní hodnota, lidská důstojnost p8s1
pozitivní vztahy, přátelství p8s1
bezpečí (převaha u dospělých vede k infantilismu - domov) p8s1
biologické potřeby (převaha v krajní nouzi a u dětí) p8s1
Kritizováno rozumářství společnosti a hledány jiné přístupy - např. bioenergetický přístup v psychoterapii
uvolnění svalového napětí vede k psychické úlevě, ztrátě negativních pocitů p8s1
tato škola představuje opět příklon psychologie k filozofii (existencionalismus: smrt jako součást života) p8s1
Transcendentální psychologie
rodí se vzhledem k spirituálním zážitkům v souvislosti se smrtí p8s1
Spolupracují psychologové, psychiatři (...) i fyzikové p8s1
Přes okultismus vznikl pojem New Age - Věk Vodnáře, který nastupuje po Věku Ryb
od racionality příklon k duchovnu p8s1
též spolupráce s parapsychologií p8s1
vzniká sdružení fyziků Tao fyziky (Capri) p8s1
Rozšířené vědomí (základní pojem)
vyvolává se pomocí techniky dýchání, drogy apod. p8s2
ohrožuje nemocné či náchylné k psychickým chorobám p8s2
Jeho možné projevy:
vzpomínky z prenatálního vývoje p8s2
vzpomínky na minulé životy p8s2
Identifikace s:
rostlinami p8s2
živočichy p8s2
vlastními orgány p8s2
kosmem p8s2
i spirituálními bytostmi p8s2
snaha o propojení s fyzikální vědou se vyvíjí teprve 20 - 30 let p8s2
Kognitivní psychologie
psychologie poznávacích procesů, přejímá poznatky z teorie informací, lingvistiky, vědy o počítačích p8s2
Pojetí člověka jako systému; snaha modelovat CELÉHO ČLOVĚKA na počítači, léta snaha vytvořit specifický programovací jazyk: p8s2
Andrej Dragomirski: Informační teorie psychiky p8s2
Využívána virtuální realita
k léčbě schizofrenie p8s2
k léčbě fóbií (strach z výšky) p8s2
rovněž nový, krátce se rozvíjející směr p8s2
Fylogeneze a ontogeneze lidské psychiky
fylogeneze: vývoj lidské psychiky druhově p9s1
ontogeneze: vývoj lidské psychiky individuálně p9s1
Fylogeneze
Fylogenetická psychologie
zkoumá psychiku organismů (i jednobuněčných) p9s1
nejde o zkoumání člověka jako živočišného druhu - k tomu viz antropologie (dělí se na disciplíny, např. filozofická) p9s1
nehledá souvislosti mezi chováním zvířat a lidí - k tomu viz etologie p9s1
Sám původ psychiky:
dle vývojové teorie člověk vzešel i se svou psychikou z živočišné říše p9s1
jiný způsob odvozování je z archetypů (legend, mýtů) p9s1
transpersonální psychologie hledá zdroje psychiky mimo člověka ve vesmíru p9s1
Instinktivní chování
etologie rozšiřuje instinkt ze sacího a jiných na sexualitu a hledání potravy p9s1
instinkt je vrozená struktura, zkratka v našem chování - u savců do instinktů vstupuje učení p9s1
Lidské instinkty
reakce na světlo, teplo p9s2
držení dítěte matkou na straně jejího srdce p9s2
reakce v době ohrožení a paniky (strnutí ve chvílích děsu) p9s2
reakce při afektech a stresu (afekt je projevem agrese) p9s2
hledá se vysvětlení pro strach ze zvířat (myši, pavouci) p9s2
Pud
snaha uspokojit potřeby těla (sebezáchova, hlad) p9s2
Je uspokojován s ohledem na individualitu (prizma osobnosti)
někdo se bojí, jiný nebezpečí vyhledává p9s2
Jazyk
Další zdroj ovlivnění psychiky; z řeči se teprve odvíjí myšlení: p9s2
Vývoj řeči podle Piageta probíhá ve 3 stadiích
vnější řeč (dítě na sebe upozorňuje) p9s2
socializující stádium p9s2
vnitřní řeč (abstraktní myšlení) p9s2
schopnost řeči možná podložena instinktivně (tj. až tak daleko sahá) p9s2
světové jazyky se v průběhu svého vývoje zjednodušují p9s2
Vývoj řeči
Mohla nahradit gestovou signalizaci
schopnost (zvuku) překonávat překážky p9s2
přítomnost emotivního zabarvení p9s2
nepřekážela při činnosti p9s2
gesta začala být doplňována nejdříve zvuky; komunikace se mohla stát účinnou obranou člověka v savanách p9s2
Sklon k magickému myšlení
Pozůstatek původních vlastností lidského myšlení - důvody: p10s1
Snaha vysvětlit si nevysvětlitelné jevy v přírodě p10s1
byla běžná komunikace s přírodními objekty, což ustává s objevy Newtona a Galileliho p10s1
vkládání svých vlastních výtvorů člověkem mezi sebe a přírodu ho oddělilo od jeho podstaty p10s1
dnešní snaha o návrat k původnímu stavu je provázená infantilismem (náboženské sekty) p10s1
zmocnit se budoucnosti p10s1
nezemřít p10s1
mít ochránce p10s1
touha po spravedlnosti p10s1
Eidetická vloha
fantazie na hranici mezi bděním a spánkem (přírodní národy na podporu tohoto používají drogy) p10s1
dnes je tato schopnost považována za nedostatek, projevuje se u osamělých lidí - senzorické deprivace (Kristus v poušti) p10s1
vznik náboženství přínáší zkolektivnění magie, kdy člověk má poprvé bohy stojící jednoznačně nad ním p10s1
Dnes z této doby pocházejí např. pověry; ritualizace chování je důsledkem fóbií podporovaných pověrami
křesťanství jednoznačně oddělilo dobro od zla (výmítání ďábla) p10s2
magické myšlení je provázáno s jazykem - může být označeno za instinktivní snahu vysvětlovat p10s2
vývoj dítěte: instinkty - pudy - řeč - rituály, tabu, denní režím p10s2
Ontogeneze
Vývoj jedince p10s2
vnitřní činitele jsou dány geneticky p10s2
vnější - společenské, přírodní p10s2
dědičnost je přenášení znaků p10s2
genotyp: daná možnost vývoje p10s2
dědí se některé psychické choroby a sklony p10s2
Fenotyp
uskutečňování genotypu podle prostředí (tj. genotyp může být různě rozvinut) p10s2
Prostředí může být již prenatální
disfunkce dětí v důsledku zúžení pánve p10s2
průnik látek k neobaleným nervům plodu p10s2
Materiální prostředí
Zeměpisná, klimatická poloha, město, venkov...
úpadek Řeků způsoben příliš dobrým klimatem p10s2
silný je vliv počasí (dechové, nervové potíže - deprese, sebevraždy) p11s1
denní cykly, měsíční cykly, sedmidenní cyklus imunitního systému (paralela v kalendáři) p11s1
Sociální prostředí (kultura)
především rodina, společenské zvyky a zákony p11s1
motivace rodičů k založení rodiny ovlivňuje psychiku dětí (buď se snaží vymykat nebo podléhají) p11s1
Behaviorismus přeceňoval výchovu
nikoli Freud p11s1
vůbec se tímto problémem nezabýval p11s1
podceňoval ho p11s1
Další ovlivňování psychiky přichází z procesu zrání a procesu učení
Evoluce v mládí, stabilita v dospělosti, involuce ve stáří p11s1
původně platila domněnka, že evoluce končí ve 20ti, ale určité typy paměti se rozvíjejí později p11s2
existuje též zpomalování nebo vývoj skokem p11s2
Kritické etapy
vstup do školy p11s2
dospívání p11s2
těhotenství p11s2
krize čtyřicetiletých p11s2
klimakterium (hlavně u žen) p11s2
odchod do důchodu p11s2
pro dítě jsou důležité podněty, pokud nemá být zabráněno potencionálně možnému rozvoji p11s1
V dalším věku je rovněž důležitý tréning mozku - učení:
jde o základní hybný prvek člověka, jde jím ovlivnit veškeré chování p11s1
učení je nejvíce nahodilé - systematické učení je nazýváno výchovou p11s1
V dětství se dítě učí hrou, např.:
hra na role (prodavač) p11s1
stavebnice - motorický rozvoj p11s1
příjmací hry (vyprávění, televize) rozvíjejí slovní zásobu, fantazii p11s1
Tj. zrání je geneticky zakódované, ale podmíněno učením
způsob zrání ovlivňuje speciální schopnosti (jazyky) p11s1
zrání je přírodní - učení přichází z vnějšku p11s2
Období důležitá ve vývoji člověka
Prenatální (informace zjišťovány ultrazvukem)
od 6 týdne je dítě schopno reagovat na podněty (vnímá hlas matky) p11s2
vyskytují se úvahy o vstupu duše do těla z vnějšku - hledá se okamžik spojení s tělem p11s2
případy psychických problémů žen po nechtěných potratech p11s2
Novorozenecké období
trvá psychická vazba dítěte na matku - dítě se s ní ztotožňuje (reaguje na její pláč i smích) p11s2
nedoporučuje se přerušení kontaktu novorozeněte s matkou (matka si pak musí dítě znovu přivlastňovat) p11s2
Kojenecké období do 1 roku
dítě má bouřlivý motorický vývoj (i řeč) p12s1
je vázáno na DOSPĚLÉ - nedoporučuje se předškolní zařízení p12s1
začíná chápat individualitu matky (odejde-li, vrátí se) i svou vlastní (kresby "hlavonožců) p12s1
Batolecí období do 3 let
vyskytují se anakritické deprese při oddělení od matky (matky zůstávají u dětí v nemocnicích) p12s1
Nabývá důležitosti výchova k čistotě - ovládání vyměšování: p12s1
jsou různé způsoby odvykání od nekázně p12s1
při špatném hrozba celoživotních depresí p12s1
Období otázek
otázky na všechno možné p12s1
potřeba komunikace p12s1
zjištěno nebezpečí trestů při odbíhání dítěte p12s1
začínají vztahy k vrstevníkům, avšak paralelní způsob hraní p12s1
Období prvního vzdoru
nezávislost dítěte bržděna rodiči p12s1
"ne, nechci, nebudu" p12s1
Předškolní věk (3 - 6 let)
snaha o samostatnost, kamarádství s vrstevníky, rivalita sourozenců p12s1
krize při narození druhého dítěte - přitahování pozornosti rodičů zlobením p12s2
vytváření pozice k rodičům - (pomáhají?) hry p12s2
objevují se povahové vlastnosti dětí - i surovost: nastává význam pohádek, oddělení dobra a zla p12s2
Pochopit dítě je pro dospělého problém (zapomenuté dětství)
magické myšlení p12s2
na rozdíl od dospělých dítě cítí potřebu vybít si nervovou únavu apod. p12s2
Mladší školní věk (od 6 let do začátku dospívání)
Problémem je nástup do školy
konec období her p12s2
nebezpečí neuróz: bolesti hlavy, deprese, návrat pomočování p12s2
Dospívání
Prepuberta (11 - 13 let) p12s2
opozice proti rodičům a všem autoritám p12s2
party chlapců a intimní přátelství děvčat (navzájem) p12s2
Puberta (13 - 15 let) p12s2
nejistota v oblasti sexuality - rozvoj masturbace (která vzniká již dříve), přechodná homosexualita p12s2
období vlastní osobnostní profilace - vytváření si vzorů p13s1
emoční labilita - "šikmá plocha" (drogy, zločiny, sklon k sebevraždě) p13s1
Adolescence (15 - 20 let) p12s2
Hledání cesty do světa dospělých, volba partnera a cesta k životnímu uplatnění - snaha být osamostatněn od rodičů
neměly by převažovat pocity osamocení, otázky po smyslu života... p13s1
U dívek tento přerod vede k problémům (mentální anorexie, bulimie)
mentální anorexie - snaha zůstat dítětem p13s1
bulimie - opačná snaha (nedobré vztahy k rodičům a partnerovi) p13s1
Období časné dospělosti (20 - 45 let)
Dospělost
hranice 18 let psychology nepříjmána p13s1
duševní dopspělost je schopnost samostatně myslet a plánovat si život p13s1
Věk
chronologický: čas života v letech p13s1
biologický: rychlost biol. procesů p13s1
mentální: rychlost učení p13s1
Další kritéria pro dospělost
intelektuální zralost (logické, abstraktní myšlení) p13s1
filozofická zralost (ovládní spol. rolí, persony - masky ke světu) p13s1
citová zralost (citová nezávislost od rodičů a schopnost ovládat city) p13s1
intimní zralost (schopnost založit rodinu i v citovém smyslu) p13s2
profesionální zralost p13s2
schopnost mít realistický obraz o sobě p13s2
zaměstnání, rodina p13s2
U žen
změna jejich hodnot p13s2
hrozba poporodní deprese vedoucí někdy až k schizofrenii p13s2
vliv hormonálních změn p13s2
Rodičovství
je omylem vytvářet si děti jako jediné pojítko vztahu p13s2
závislost partnerů na jejich původním rodinném ovzduší ("staří" rodiče) p13s2
Životní předěl ve 40ti
uvědomění si vlastního ohraničeného života (život se stává úsečkou, jejíž polovinu má člověk přirozenou tendenci posouvat) p13s2
vědomí smrti p13s2
strachy, nejistota, deprese, snaha dohnat mládí p13s2
krize rodinného života (odchod dětí), nová role tchyně a tchána p13s2
Pozdní dospělost (45 - 60 let)
u žen klimakterium p13s2
ukončení produkčního věku - období bilancování, vracení se do minulosti p13s2
prarodičovský cit (bývá silnější než vlastní rodičovství) p13s2
období reálné svobody, zájem o životosprávu a zdraví p13s2
Přechod mezi pozdní dospělostí a stářím
70 - 80 let: Stáří 1 p14s1
80 a více let: Kmetství (Stáří 2) p14s1
stařecká demence = smrt na duši p14s1
smrt jednoho z partnerů = ztráta minulého života (společné vzpomínky) p14s1
ubývání sil, únava, změny zevnějšku, horšení paměti, úrazy (řídnutí kostí), možná smrt na infekci p14s1
vliv zvyků a rituálů p14s1
Zvýrazňuje se případný sklon k podivínství
bezdůvodné hoře p14s1
zaměřování se na sebe sama (ztráta zájmu o druhé) p14s1
s těmito změnami se lze vyrovnat a lidé jsou pak zdrojem moudrosti p14s1
Smrt
Vědomí blízkosti smrti (umírající jsou v nemocnicích oddělováni)
dítě smrt nechápe (do 6 let) p14s1
reálně pochopena až kolem puberty (předtím zneužívána - viz Tom Sawyer) p14s1
poté je smrt chápána jako jedna z možností oproti životu p14s1
po 40ti je konfrontace se smrtí odlišná p14s1
Thanatologie je věda o smrti
thanatofobie je pouze strach ze smrti p14s1
vůči možné smrti na silnicích se tento jev neuplatňuje p14s1
hranice smrti se posouvají p14s1
Osobnost
nahlížena psychologickými školami z různých stran - různé definice p14s2
tj. jde jen o hypotetický pojem, pomůcku pro zkoumání člověka p14s2
jednota tělesného a duševního (vzájemně se ovlivňují a celek se projevuje navenek) p14s2
způsob chování, ovlivňovaný nazíráním druhých na člověka (což osobnost formuje) p14s2
Znaky osobnosti
jedinečnost a odlišnost od jiných osobností p14s2
shodné jsou naopak: biologie a některé duchovní základy p14s2
Struktura osobnosti
Odvíjení osobnosti od základu, na němž funguje
já (umožňuje kontakt se světem) p14s2
dynamická část p14s2
statická část ------konec osobnostní vrstvy (= vnitřní svět) p14s2
pudy p14s2
vitální funkce, reflexy p14s2
Statická část osobnosti
skládá se z tempramentu, charakteru a vloh p14s2
Dynamická část osobnosti
skládá se především z motivace, uvádí člověka v pohyb p14s2
obě části na sebe navzájem působí (flegmatik se rozhýbe motivací) p14s2
Typy osobnosti
Harmonická, konzistentní osobnost
soulad obou složek p15s1
chování člověka je možné předpokládat p15s1
Hraniční osobnost
narušená struktura osobnosti p15s1
většinou extrémy v citových vztazích (idealizace X nenávist) p15s1
Disharmonická, nekonzistentní osobnost
některé části os. zničeny na úkor druhých (geniální, avšak nesamostatní - i autisté...) p15s1
Celková dezintegrace osobnosti
rozpad osobnosti, jednání neodpovídající situacím p15s1
alternace osobnosti: skutečné rozdvojeni, např. schizofrenie p15s1
transformace osobnosti: člověk se např. domnívá, že patří do jiné doby p15s1
Typologie osobnosti
vznikají od dob antiky a jsou užívány dodnes p15s1
kromě toho, že se prolínají, vycházejí též ze zanedbání většiny vlastnosti na úkor jediné p15s1
Hipokratova typologie
předpokládá za rozhodující TEMPRAMENT jako směs tělesných šťav (též barvu nebo živel) p15s2
Sangvinik
převaha krve p15s2
silný, vyrovnaný, aktivní (společenský) p15s2
krev ČERVENÁ, oheň p15s2
Flegmatik
převaha hlenu p15s2
vyrovnaný, klidný až pomalý a lhostejný p15s2
hlen BÍLÝ, voda p15s2
Cholerik
převaha žluči p15s2
silný, nevyrovnaný, pohyblivý (nedútklivý) p15s2
žluč ŽLUTÁ, vzduch p15s2
Melancholik
převaha černé žluče p15s2
slabý, náladový, úzkostný, nespolečenský p15s2
žluč ČERNÁ, zem (sucho) p15s2
Navázal Pavlov
Připojil k tempramentu vzrušivost nervové soustavy:
silný, vyrovnaný a aktivní p15s2
silný, vyrovnaný a pomalý p15s2
silný, nevyrovnaný a aktivní p15s2
slabý p15s2
Kretschmerova typologie
kondiční typologie - stavba těla předurčuje typ psychiky p15s2
Atletik
střední výška, dobrá kostra, svaly p15s2
klenutý hrudník, široká ramena, úzká pánev p15s2
bez tuku p15s2
Piknik
menší výška, silná kostra p16s1
kulatý obličej, silný krk, krátké končetiny p16s1
sklon k tloušce p16s1
Astenik
střední výška, jemná kostra p16s1
úzký hrudník, dlouhé končetiny, citlivá kůže p16s1
štíhlost p16s1
Displastik
příliš vysoký nebo malý p16s1
piknikové měli tvořit tzv. cyklotimní typ - srdečnost p16s1
astenici a atletici schizotimní typ - abstraktní myšleni (atletici - vyrovnaní, astenici - zahloubanost, stranění se) p16s1
Jungova typologie
na základě vztahu emocí a myšlení p16s1
převaha emocí - introvert p16s1
převaha myšlení - extravert p16s1
Sklon k egoismu extraverta
měl by být podvědomý introvert p16s1
2. polovina života se mu komplikuje p16s1
Touha po svobodě a nezávislosti introverta
měl by být podvědomý extravert p16s1
měl by mít zjednodušenu 2. polovinu života, kdy se otvírá okolí p16s1
Freudova typologie
podle fází vývoje libida p16s1
orální - závislost na rodičích, infantilismus, náročnost, pesimismus p16s1
anální - pedantství, lakota p16s2
failický - ctižádostivost, narcismus, sebeláska, předvádění se p16s2
a) Vědomí
bdělý stav uvědomnění sebe, okolí a svých ps. pochodů p16s2
Stupně
1. Bdělé - sch. aktivně reagovat p16s2
2. Hypnagonní stav - polospánek s představami p16s2
3. Denní snění - zúžená bdělost (zahledění do sebe) p16s2
4. Meditativní stavy - uvolnění a zaměř. dovnitř p16s2
Vědomí plné - celé zorné pole p17s1
Vědomí zaměřené na výsek (četba) p17s1
Normální změny vědomí
Spánek - až polovina života, speciální činnost mozku p17s1
Sny - očištění od napětí, splnění přání, připom. neřešeného p17s1
Etapy
1. Usínání - hypnagogium - útlum se ještě nerozšířil p17s1
2. Lehký spánek p17s1
3. Hluboký spánek p17s1
4. Nejhlubší spánek p17s1
4 x za noc střídání REM a nonREM fáze p17s2
Hypnóza - sugestivně navoz. zúžení vědomí
navození dotekem, vizuálně, slovně p18s1
nejde o spánek, ale minim. kritičnosti až narkóza p18s1
Nenormální změny vědomí
Velká únava a stálé usínání p18s1
Mdloba (nedokrv. mozku p18s1
Zastřené vědomí (opilost) p18s1
Kóma p18s1
b) Podvědomí
těsně pod povrchem, naplň. pudy, informacemi o těle apod. p17s1
c) Nevědomí (mimo nás) p17s1
d) Vědomí JÁ
buď uvnitř těla, v rovině očí nebo srdce (citoví) p18s1
průchod všemi etapami života, nepřeháněné v 6 a plnohod. v dosp. p18s2
zakoušení sebe sama ve smyslu fyzickém (líbí, nelíbí) a jaký jsem
Obraz o sobě - testy zjišťují jeho vlastnosti (barevnost) p18s2
Sebehodnocení - sklon k sebeklamu, vybírání přátel p19s1
Statická struktura osobnosti
Vlastnosti
Obecné - trvale zabudované p19s1
Specifické - vázané na situace, často vyjímečné p19s1
Obecné - ve smyslu vývoj. původ (inteligence, temprament) p19s2
Skupinové - rasy, národy, kultury p19s1
Jedinečné - typické pro konkr. čl., vznik. na půdě obecných vl. p19s2
Vl. biologické (introvert, extravert) p19s2
Vl. naučené (sebeovládání) p19s2
CHARAKTER
závisí ne vztahu čl. k sobě (sebehodn.), k druhým a k věcem p19s2
volní vlastnosti - odvaha, vytrvalost p20s1
V UŽŠÍM MORÁLNÍM SMYSLU - zodpovědnost, čestnost p20s1
jeho hlubokým základem je svědomí a tak umož. ovl. tempramentu p20s1
TEMPRAMENT - vlastnosti vyskoké spontaneity (dětství) p20s1
projevovaný skrze city (pláč, smích, vztek) p20s1
Vlohy - zdědené předpoklady
Projevné vlohy = schopnosti
intelektové (důvtip) p20s1
motorické p20s1
Nadání - dobře rozvin. schopnosti p20s2
Talent - možnost se rozvinout v jednom oboru p20s1
Dynamická struktura osobnosti (především motivace)
U zvířat nejsou vědomé motivy p20s2
Komplexy vzájemě soupeřících motivů p20s2
Nevědomé motivy není dobré potlačovat p21s1
Potřeba - zákl. motivační činitel
nedostatek či přebytek (zima, horko) p21s1
jsou primárni a sekundární p21s2
Motivační systém osobnosti
nejvyšší motivy - hodnoty - hodnotový systém p21s2
skrze hodnoty vznikají postoje (vnitř. připravenost nějak jednat) p21s2
zájem - pozornost k něčemu, zaujetí (systematičnost) p22s1
vůle - chtění, nechtění p22s1
já systém - podpora vl. sebehodnocení, uplatňování schopností p22s1
Emoce
mnohé činnosti bez citového doprovodu p22s1
kladné a záporné p22s1
mobilizují vědomě i nevědomě p22s1
empatie - schopnost vcítit se do druhého p22s2
Stránky prožívání emocí
1. Vnitřní zážitek, pocit p22s2
2. Tělesné projevy (srdce, pot, červenání) p22s2
3. Mimika, gestikulace (pláč) p22s2
Primární emoce: radost, smutek, zlost, strach p22s2
Emoce podle délky trvání
1. pocit, 2. afekt, 3. nálada, 4. cit p23s1
Poznávací procesy - vnímání, inteligence
Vlastnosti - Psych. stavy - Psych. procesy p23s1
Vnímání - prostřednictvím smyslových orgánů p23s2
Podněty - počitky (CNS) - vjemy p23s2
6. smysl - zvýš. citlivost komplexu vnímání (nebezpečí) p24s2
Vnímání polohy, teploty, prostoru a času p25s1
Relativita vnímání času p25s1
Smyslové klamy
Nedokonalost smyslů a aktivita duševna p25s2
Pareidolie - interpretace dočasných i trvalých skvrn p25s2
De jave zážitky p25s2
Pseudoiluze (člověk u stromu, čekání na zvonek) p25s2
Iluze - projevy duš. chorob p25s2
Halucinace - reakce na neexistující (hypn.,léky , d. choroby) p26s1
Představy - vnitřní svět člověka
přechod od vnímání k myšlení (nejsou naprosto věrné) p26s1
obrazové, slovní, motorické, fantazijní p26s1
Pozornost - rozděl. informací ve stavu bdělosti
plná, částečná, rozptýlená, i k vlastnímu tělu p26s1
roztržitá i hluboká k podnětu (hra p26s2
mimovolná, záměrná (vedoucí k únavě), proti vůli (nutkavá) p26s2
Rozsah p. - co vše je vnímáno p26s2
Distribuce p. - na několik věcí současně p26s2
Stálost p. - trvalost zájmu p26s2
Koncentrace p. - její hloubka p26s2
Paměť - navazuje na vnímání, představivost a pozornost
elektrický základ má pouze krátkodobá (šok) p27s1
kvalita se dědí p27s+
asociacemi souvisí p. s vnímáním p27s1
Druhy
Vrozená - instinkty, reflexy, sch. naučit se řeč p27s1
Ontogenetická - život jedince p27s1
Ultrakrátká - buffer (7 inf. jednotek po 10 sekund), souvislost p27s1
Krátkodobá - po dobu 1 dne p27s2
Střednědobá - dny, týdny, měsíce p27s2
Dlouhodobá - výrazně provázená nevzpomínáním či chybným vzpom. p27s2
Epizodická - čas. sled událostí osobního char. p27s2
Sémantická - vědomosti, dovednosti p27s2
Bezděčná X Záměrná p27s2
Mechanická X Logická (nedostatek první vede k mnemotech. pom.) p27s2
Názorná X Slovně logická (první pro smysly i pohyby) p27s2
Paměťový proces
1. Vštípení, 2. Uskladnění a rozstřídění (nevědomé), 3. Vybavov. p28s1
Informace se z krátkod. paměti opakováním kóduje do dlouhodob. p. p28s1
Myšlení - nelze na něco nemyslet, zákl. proces (i ve spánku) p29s1
základem je pojem - zobecnění p29s1
operace
analýza / syntéza p29s1
abstrakce / zobecnění p29s1
indukce / dedukce p29s1
porovnávání / rozlišování p29s1
myšlení zaostává bez řeči p29s1
vytváření pojmů - denotace (viz Pavlov - signální soustavy) p29s1
stereotypní, konkr., abstr., magické myšlení p29s2
myšlenkový trysk X myšlenkový záraz p29s2
zabíhavé (zapomínání), ulpívavé, vtíravé (fóbie) p30s1
Inteligence (vloha)
Intelekt je více než inteligence (tu mají i zvířata) p30s1
inteligence je vrozená (fluidní) nebo krystalovaná p30s1
obecná, abstraktní, konkrétní, sociální inteligence p30s1
ovlivněna věkem, pohlavím, dosaž. vzděláním p30s1
IQ = mentální věk / chronologický věk krát 100 p30s2
Sociální interakce
epizodická (zastávka) X vztahy p31s1
pravidla (slušnosti) p31s1
asymetrie, kooperace, konkurence p31s1
různé vztahy v různých skupinách téhož člověka (role) p32s1
problém synchronizace rolí (lékař operuje své dítě) p31s1
vnitřní konflikt rolí (fyz. vyzrálost mladíka) p32s1
Skupinová terapie p32s1
nejčastější skupina je rodina (citová funkce potlačována ek.) p30s1
nukleární rodina - socializace (osvojování symboliky) p31s2
KOMUNIKACE - vysílající, příjmající, kanály (řeč, značky) p32s1
kódování a opětné dekódování p32s1
metakomunikace (skryté obsahy) p32s1
nonverbální - mimika (v zákl. shoda všech lidí); až 1000 výrazů p32s2
TRANSAKČNÍ ANALÝZA - rozšíř psychoanalýzy (stavy ega) p33s2