O zažívacích problémech při přechodu na
cizí stravu ví každý. Ani Tunis není výjimkou. Ve střevech proběhne výměna
mikroflóry ať děláte,co chcete. Zabránit se tomu prostě nedá. Ale na rozdíl od
rumunského průjmu to v Tunisu probíhá jinak. Asi třetí den začnete častěji
chodit na toaletu. Pokud nebudete brzdit průběh výměny medikamenty/např.Endiaron/,tak
vše proběhne rychle a v pohodě. Naopak můžete procesu napomoci jedením
místních jogurtů. Většinou jsou k snídani.
Vezměte si s sebou:opalovací olej s
vyšším faktorem pro první dny/20/,mléko po opalování/ až faktor nebude
stačit/, náplasti, Panadol pro děti, svoje léky.
Pokud chcete dosáhnout krásně
kakaového opálení kupte si místní olivo-citronový olej. 200 ml stojí cca
2,500-3 dináry. POZOR! Není to olej na opalování. Večer se s ním natřete po
vykoupání v sladké vodě. Na slunce je pro Evropany ABSOLUTNĚ nevhodný. Můžete
mi věřit, máme to vyzkoušené na vlastní kůži :-). Před tím jsme nikdy takové
spáleniny neměli.

Nezapomínejte na finanční
rezervu. Příjezd doktora se platí hotově. Cena je 30-40 dinárů. Doma vám to
pojišťovna vrátí. Tedy v případě,že jste pojištěni.

A poslední rada: neberte s sebou děti
menší, než pět let. Je sice lákavé, že jedou zadarmo, ale pobyt je pro ně
utrpení. Protože nemají ještě všechny obranné látky, jako dospělí, výměna
mikroflóry u nich probíhá bouřlivěji. Zvrací, mají teploty a průjem déle než
dospělí. Viděl jsem, jak někteří rodiče vzali asi dvouleté děti, které v
jídelně pořád jen brečely. Co jedly, to tedy je mi záhadou.
A také-malému dítěti nevysvětlíte, že
se musí najíst zrovinka teď. Nanejvýš se pořádně nacpe zmrzlinou.
Přibalte si do kufru také hlt něčeho
ostřejšího "na červíka". Lihoviny si přelijte do plastikové lahve. Jediné,čemu
pokojské neodolají, je trošku si"cvaknout". Naše jediná lihovina-vodka, mizela
podivuhodným tempem. Příliš alkoholu neholdujeme, tak mi to bylo
divné. Navzájem jsme si se ženou mysleli, že to ten druhý. Když jsme se
domluvili, že to bude spíš někdo třetí, byla už láhev na dně. Sousedi z Moravy
měli s sebou dobrou domácí slivovici. Neubývala-v plastikové láhvi nebyla
pro "boye"zajímavá. Jinak se na pokoji nikomu nic neztratilo. Ovšem cennější
věci jsme měli celou dobu pobytu v trezoru. Lepší je dát 3 dináry denně, než
se pořád vláčet s kamerou. Do trezoru jsme dávali kameru, valuty, pasy, naše
peníze a telefon.
Rok 2006 >>>
Tentokrát jsem měl průjem jenom já a to po pozření majonézy. Minule jsem jí plácal pomalu i na zmrzlinu a taky se průjem pěkně protáhl :-)
Takže...určitě se vyvarujte majonézy! Jejich slepice asi nejsou pro nás to pravé ořechové :-)
Jinak jídlo všude ještě úžasně zlevnilo. V baru na pláži si můžete koupit obrovskou bagetu v přepočtu za 18.- Kč, Pizzu pro celou rodinu
za cca. 30,- Kč. Pivo je dražší. Třetinka místního dryjáku přijde na cca.40 - 50,- Kč! Půlka obrovského a šťavnatého melounu je v ceně
cca. 20,- Kč! A takový v Čechách nekoupíte. Ovšem docela nás šokovalo, že když jsme začali vychlazený meloun pojídat na lavičce, tak místní
z toho měli druhé vánoce. Nebyl jeden, který by prošel bez nějaké "vtipné" poznámky, anebo aspoň udiveného pohledu.
A to v zemi, kde snad na ulici i spí :-) Ale konzumace melounu je zřejmě rarita.