12. 09. 2004

Jednoho krásného jarního dne mi při pročítání Mladé Fronty padl do oka inzerát nejmenované "rybářské" cestovky.Gran Canaria! Kanárské ostrovy,Egypt a Tunis jsem si přál navštívit od malička! Během odpoledne jsme měli zájezd zaplacený a už jsme pakovali "nezbytnosti" do dvou obrovských kufrů.Co všechno tři lidé určitě,ale určitě budou potřebovat.V den odjezdu už jsme měli všichni slušnou cestovní horečku,takže jsme bohužel odmítli v dobré víře nabízené obložené chleby na cestu k letišti.Ovšem to jsme netušili,že od příjezdu autobusu do Prahy (kolem 22 hodiny) do půl druhé ranní bude ještě pořádný hlad a ti šejdíři na letišti,že budou chtít za 8 koleček salámu umně rozmístěných po talířku 80 korunek českých!!! Promiň,babi,už nikdy nebudeme pohrdat tvými chleby.

Další zádrhel nastal při odbavování zavazadel.Mám počítače rád,ale teď selhaly stroje a později i lidé.Odbavovací systém se prostě totálně zhroutil a obsluha nevěděla co má bez počítačů dělat!Dvě hodiny se rodiny s malými dětmi tlačily před přepážkami a je div a malý zázrak,že nám letadlo neuletělo.Let samotný už byl velmi příjemný,jako vždy.A za pár hodin letu v desetikilometové výšce při mínus padesáti stupních celsia,jsme hladce přistáli na ostrově věčného jara.Přivítalo nás vskutku nádherné letní sluníčko,svěží vzduch a azurové nebe.Klimatizovaný autobus nás vezl směr Taurito.Počátek cesty z letiště v Las Palmas moc optimistický nebyl.Jeli jsme kolem samých stavenišť,skal,farem a pouští.Naštěstí se krajina změnila k lepšímu,jen ty skály zůstaly.Nádherné skály mnoha tváří.Nezapomenutelný východ slunce postupně odhalující všechny detaily z mlžného oparu.Poezie.