Na začátku roku 1995 zůstalo z kapely pouze torzo. Nynější kapelník však situaci za zcela ztracenou nepovažoval a dal dohromady to, co z kapely zbylo. Začínalo se prakticky od nuly, nebylo kde zkoušet, sháněli se další muzikanti. Tato zkušenost však měla své pozitivní stránky - kapela se semkla tak, jak bylo ještě půl roku předtím nemyslitelné. Začínalo se sice od začátku, nicméně s obrovskou vírou, že vše se opět v dobré obrátí... V polovině roku 1995 kapela byla k překvapení mnohých opět na scéně !

Jedním ze zlomových okamžiků v historii kapely se stal 23.březen 1996, kdy byla navázána spolupráce s kapelníkem pražské STRAHOVANKY, panem Františkem ADÁMKEM, což je bezpochyby jedna z největších osobností současné české dechovky. Snad ho zaujala spontánnost kapely, snad nadšení pro věc, jisté však je, že jeho podpora a občasná přítomnost na zkouškách měly a mají na kapelu ohromný pozitivní vliv. Významným bodem této spolupráce byl vánoční koncert 12.12.1997 v Březnici, v jehož první části účinkovala VENKOVANKA, v druhé pak STRAHOVANKA vedená Františkem ADÁMKEM. Ve VENKOVANCE se tu poprvé oficiálně představil zpěvák Lambert "Oudrán" Pfleger.

23.-25.8.1996 Sängerfest, FINSTERWALDE, Německo - jedna z nejvydařenějších akcí vůbec. Hrálo se zhruba 12 hodin denně, ale nikomu to nijak nevadilo, atmosféra byla skvělá. Akci zorganizoval pivovar HEROLD, který tu točil pivo, ve spolupráci s panem Melzerem. Kapela tu naposled hrála na starou chraplající aparaturu, mimo jiné i z výtěžku této akce byla zakoupena krátce poté nová.

To květnové odpoledne vyhrála VENKOVANKA oblastní kolo Polkafestu v Hořovicích. Je pravda, že všichni, kdo slyšeli kapelu hrát rok předtím, byli překvapeni výrazným zlepšením. Kapela se vesměs pozitivním hodnocením jen smála, brala jen jako zdvořilostní řeči pro zvýšení motivace. Něco ale na tom patrně bylo, VENKOVANKA dosáhla toho, v co tehdy ani v náznaku nedoufala - postupu do finále Polkafestu v Českých Budějovicích...

Finále se konalo na konci srpna 1998 v českobudějovickém letním amfiteátru, pro Venkovanku skončilo velmi úspěšně. Venkovanka tu získala divácké ocenění za nejlepší písničku v kategorii autorských novinek - polku "Svatební růže", kterou složil Josef Žid a otextoval Vladimír Salčák.

Roky 1998-99 byly celkově pro kapelu velmi úspěšnými - účinkovala na celé řadě plesů, slavností a jiných společenských akcích. Některé akce byly velmi neformální - kupříkladu oslava staročeských májů v Pňovicích, kdy na akčně vyzdobené multikáře místního hasičského sboru veteránů objížděla všechny máje, pod každou zahrála májovníkům a májovnicím a patřičně občerstvena pokračovala dále. Některá vystoupení měla nádech sváteční až slavnostní - první účinkování v baště české dechovky "Na Vlachovce", či dvojnásobné účinkování (a vítězství nad svým soupeřem) v rozhlasové soutěži "O plzeňský soudek". Kromě řady plesů, hasičských a pivních slavností a navštívila Venkovanka na podzim 1998 ještě jednou pražskou "Vlachovku". Na přelomu let 1998 a 1999 uspořádala Venkovanka v Březnici a Hlubyni několik velice zdařilých vystoupení za účasti dechovkových "celebrit" Josefa Zímy a sólistů Veselky Ladislava Kubeše - Milana Černohouze, Blanky Tůmové a Ivany Jelínkové. Naopak za rámeček si Venkovanka nedala zábavu na Dobříši na podzim roku 1999, kde v místní sokolovně měli muzikanti jasnou přesilovku nad hosty.

Společenské centrum v Rožmitále pod Třemšínem se již od svého otevření v na podzim roku 1999 stalo středem zájmu Venkovanky, protože nabízelo netušené možnosti pro zkoušení. Dohoda s místním správcem na sebe nenechala dlouho čekat a Venkovanka se zde začala poměrně pravidelně scházet na zkouškách. Nicméně dobrý dojem ze zdejšího zázemí začalo narušovat rostoucí napětí hned z několika stran, které vyústilo v pozvání kapelníka na rožmitálskou radnici. Jak se asi zachovají zástupci města Rožmitálu pod Třemšínem k původem březnické Venkovance, která se usadila ve zdejším Společenském centru a navíc za poslední dva roky přebrala do svých řad hned několik klíčových členů dechového orchestru místní hudební školy ? Rozhodnutí starosty Ing. Josefa Vondráška asi všechny překvapilo - Venkovanka dostala nabídku vystupovat pod záštitou města Rožmitálu pod Třemšínem, kterou nešlo odmítnout. Po osmi letech tak přesunula VENKOVANKA své sídlo z Březnice do Rožmitálu pod Třemšínem a změnila svůj název na "ROŽMITÁLSKÁ VENKOVANKA". Nicméně s dosavadním hlavním sponzorem - pivovarem Herold Březnice udržuje kapela stále velmi dobré vztahy. Přestěhováním do Rožmitálu získala kapela zázemí, o kterém se jí dříve nesnilo. Dostala možnost pravidelně zkoušet v sále Společenského centra, který je svými akustickými vlastnostmi naprosto nejlepší v širokém okolí, čoudící kamna prvních zkušebních místností a pravidelné výpravy na dřevo se staly jen úsměvnou vzpomínkou. Díky významné podpoře města si kapela mohla mimo jiné pořídit báječné, zbrusu nové notové stojany. Dříve napjaté vztahy s rožmitálskou hudební školou se výrazně zlepšily.

Přelomový rok pro kapelu se neobešel bez povedených akcí - na kvalitně obsazené přehlídce dechových hudeb v Bechyni si Rožmitálská Venkovanku jistě ostudu neudělala. Další skvělá myšlenka, vrátit se po čtyřech letech na místo činu - na festival v německém Finsterwalde, se stala skutečností a kapela si podruhé v historii zopakovala víkendový maraton s nepřekonatelnými německými dechovkovými fanoušky a pivem.

Ve spolupráci s městem Rožmitálem pod Třemšímem začal dlouholetý sen kapely - nahrání vlastního zvukového nosiče - nabývat reálných obrysů. Koncem roku 2000 to v plzeňském rozhlasu vypuklo. Rožmitálská Venkovanka se pokusila překročit svůj vlastní stín a po již dřívějším neúspěšném pokusu o natočení zvukového nosiče vsadila tentokrát na zažitý a osvědčený repertoár. Za vydatné pomoci dechovkových kapacit Františka Adámka a Josefa Pospíšila se celá věc podařila - album s názvem "...náladičku dodá" dodalo nejen fanouškům náladičku, ale i členům kapely určité sebevědomí. Začátkem následujícího roku se album náležitě pokřtilo v nabitém sále rožmitálského Společenského centra.

Kapelník Pepík Janoušek se na jednom setkání heligónkářů seznámil se skutečným profesionálem v hudebním oboru - Rudolfem Rydvalem. Dirigent Hudby hradní stráže a policie ČR ve výslužbě přislíbil Rožmitálské Venkovance svou pomoc a stal se tak uměleckým vedoucím. Hned první společný cíl nebyl nijak jednoduchý - kapela se podruhé přihlásila do celostátní soutěže Polkafest 2001 s jasným cílem - zvítězit. Díky neutuchající přízni věrných fanoušků získala Rožmitálská Venkovanka za svůj tehdejší hit "To březnické pivo" a další skladby hlavní diváckou cenu. Dalším milníkem byl příchod stálého konferenciéra Miloslava Kaly, nepřeslechnutelného spíkra proslulých místních hasičských závodů.

Druhá polovina roku 2001 se nesla v cestovatelském duchu. Po letní návštěvě Chorvatska přijala kapela podzimní pozvání krajanů do Holandska. Mezitím pilně pracovala na novém repertoáru a přichystala se tak na nastávající sezónu letních dechovkových festivalů. Začátek se vydařil - červnové vystoupení roku 2002 na pražském Výstavišti, kde se konal mezinárodní dechovkový festival "Hraj kapelo hraj", mělo úspěch. Bohužel srpnové záplavy poněkud pokazily letní program. Kapela ale nezahálela a v průběhu roku 2002 se zúčastila natáčení dvou televizních pořadů. Také nevynechala již tradiční vystoupení v německém Finsterwalde, kde však, k lítosti všech, náhle zemřel konferenciér Míla Kala.

Úspěšný repertoár z posledních let kapela zúročila natočením druhého alba s názvem "Třemšíne, Třemšíne" na jaře roku 2003. Jeho vydání podpořil dvojnásobný křest v Březnici a Rožmitále pod Třemšínem za spoluúčasti dechových orchestrů místních hudebních škol. Se skladbami z druhého alba Rožmitálská Venkovanka vystoupila v průběhu roku 2003 na řadě tradičních dechovkových festivalů v Soběslavi, Trhových Svinech, Bechyni a dalších.

Myšlenku bývalého konferenciéra Míly Kaly založit vlastní fanklub se za pomoci města Rožmitálu pod Třemšínem podařilo uskutečnit. Předsedou fanklubu se stal Jenda Uhlíř. A zatímco nově založený fanklub nabíral své první členy, Rožmitálská Venkovanka se s novou zvukovou aparaturou a zvukařem připravovala na nadcházející sezónu 2004. A hned první koncert měl vynikací atmosféru v zaplněném kulturním domě Peklo v Plzni s výtečným průvodcem Josefem Pospíšilem. Následovala řada jarních koncertů. Mezitím začala kapela usilovně pracovat na nových skladbách z autorské dílny Milana Baginského. Výledkem bylo natočení třetího alba "Písničky od nás". Euforii natáčecího týdne Rožmitálská Venkovanka zakončila účastí na českobudějovické Dechnopárty s Eduardem Hrubešem za přítomnosti televizních kamer.

Léto 2004 prožila Rožmitálská Venkovanka poměrně klidně, dala přednost spíše menším místním akcím před velkými letními festivaly. Jednou z výjimek byl festival v Kramolíně, který kapelu příjemně překvapil - odlehlé místo, které na první pohled spíše vzbuzovalo obavy, nakonec ukázalo svou pravou tvář - výborně zorganizovanou akci se spostou nadšených diváků. Mezitím fanklub zformoval síly a na podzim 2004 se vydal mimo jiné podpořit Rožmitálskou Venkovanku v soutěži o chodovarský soudek v Českém Rozhlasu Plzeň. Bohužel se kapele nepodařilo přetavit svou čtvrtou účast v této soutěži ve vítězství. To však nikoho nevyvedlo z rovnováhy a rok 2004 byl zakončen sérií tradičních vánočních koncertů.

Zima 2006 začala vystoupením na 1. plese Fanclubu Rožmitálské Venkovanky. Avšak až do jara 2006 nebyl v našem plánu akcí, tedy až na naše již tradiční akce v Rožmitále, smluvený žádný koncert. Kapela i přesto každý víkend pilně cvičí a neusíná na vavřínech… Během třech týdnů se až nečekaně nashromáždilo na 30 koncertů na celou jarní, letní i kousek podzimní sezóny. K tomu se kapela rozhodla pro další z víkendových hudebních maratónů v německém Finsterwalde na konci srpna a hned na konci září se vypravila na Moravu do Bojanovic natočit již čtvrtý zvukový nosič s názvem "Vivat Venkovanka", na kterém se opět podílel Milan Baginský. 7. října 2006 se konala velkolepá show v Sazka aréně v Praze se 16 kapelami z Čech a Moravy s názvem "Dechovka byla, je a bude!". Rožmitálská Venkovanka společně s Rožmitálskými mažoretkami byla pozvána účinkovat v doprovodném programu na Uhelném trhu. Společně s fanclubáky naše kapela dostala možnost shlédnout více než osmihodinovou úžasnou show známých kapel… Na podzim 2006 se do kapely vrátila veliká pomoc - umělecký vedoucí Rudolf Rydval.

Rok 2007 byl opět ve znamení velkého shonu a hlavně patnáctiletého výročí Rožmitálské Venkovanky. Na začátku roku kapela opět vyhrávala na plese fanclubu a přijala pozvání Josefa Pospíšila účinkovat v kulturním domě Peklo v Plzni v pořadu "Beze spěchu s Josefem Pospíšilem". Stejně jako rok 2006 byl i tento rok ve znamení spousty koncertů od začátku jara až do podzimu. Samozřejmě dále pilně pracujeme a v každé volné chvíli zkoušíme nové skladby ve spolupráci s panem Rydvalem. V červnu jsme absolvovali krásné vystoupení na kolonádě v Poděbradech při doprovodném programu Kmochova Kolína. Posluchači byli úplně úžasní, nechtěli nás pustit domů... Jenže odpoledne se na nás již těšili ve Hvožďanech, takže jsme se bohužel nemohli zdržet… V červenci kapela odehrála koncert před zcela zaplněným náměstím v Soběslavi a ještě ve svém nabitém programu našla čas na natočení DVD "Večer půjdu k muzice", které se skládá z písní prvního a druhého CD Rožmitálské Venkovanky. Léto uteklo jako voda a začaly se cvičit nové skladby na Vánoce.

Tato série tří velmi plodných a na čas náročných let je však zároveň pro takovou kapelu jakou je Rožmitálská Venkovanka téměř pohromou. Kapela hraje stále lépe a lépe, má stále více příznivců, ale řešíme otázku, kde je hranice… Stále jsme amatérská kapela, jejíž členové samozřejmě mají svá zaměstnání. Mnoho členů kapely založilo rodiny, každý ukrajuje čas s muzikou na úkor rodiny. Po letech řešíme problém, zda vůbec vytrvat a zda nerozpustit kapelu!!

Začátek roku 2008 byl také ve znamení vystoupení na dvou plesech - na třetím, již tradičním a hojně navštěvovaném, plese fanclubu a na celostátním setkání hasičů v Týnci nad Sázavou. Naše milé zpěvačky Jana Petýrková a Míša Vitíková si nechaly ušít nové slušivé kroje v barvách kapely. Tak jsme se jedno únorové nedělní dopoledne domluvili a sjeli se v Rožmitále na focení. Bylo snad -10°C, ale fotky vyšly krásně …

Od dubna pan kapelník vyndal z archivu vánoční melodie a začíná se zkoušet na nové CD. Na konci června bylo posbíráno dostatek prostředků na jeho natočení. Tentokráte jsme vybrali studio v Českém rozhlase v Karlíně. Podařilo se nám získat i finanční prostředky na částečné obnovení aparatury, za chvilku budeme potřebovat na přepravu všech věcí kamion…

Letos v létě se kapela zúčastnila po letech Mezinárodního festivalu české a moravské dechovky "Hraj kapelo hraj" u Křižíkovy fontány na pražském výstavišti. Nechyběli samozřejmě ani fanclubáci. V této době Fanclub Rožmitálské Venkovanky čítá již asi 60 členů. Krásný zážitek pro kapelu připravil pan senátor Ing. Jaromír Volný. Pozval nás na červencové vystoupení ve Valdštejnské zahradě při akci Kulturní senátní léto 2008 a poté nás provedl sídlem Senátu ČR.

Podzim kapela prožila finálními úpravami nového CD a přípravami na vánoční koncerty, kterých se v letošním roce sešlo hned několik díky natočení CD s názvem "Je čas vánoční". Jedním z prvních předvánočních koncertů bylo vystoupení Rožmitálské Venkovanky na dalším z pořadů "Beze spěchu s Josefem Pospíšilem" v kulturním domě Peklo v Plzni. Na konci úspěšného roku 2008 se s kapelou rozloučili dva dlouholetí muzikanti, věříme, že ne navždy - Petr Chloupek a Jan Beran.

Přece jen, páni muzikanti za několik let fungování kapely zmohutněli popíjením dobrého českého pivečka... Sice se budeme loučit těžko, ale je nutno vyměnit stávající vestičky za nové... Díky Městu Rožmitál pod Třemšínem se nám podařilo nechat ušít nové vesty a zakoupit jednotné boty a opasky pro všechny muzikanty. Na přehlídce dechových orchestrů v Rožmitále již celá kapela září novotou!

Jarní měsíce přinesly nečekané pozvání. Z Rožmitálské Venkovanky se stane hornická muzika spolupracující s hornickým Spolkem Prokop z Příbrami! Kapela byla pozvána účinkovat na 13. setkání hornických měst v Jihlavě, samozřejmě v hornických oblecích. V nové roli se kapele zalíbilo a také členové Spolku Prokop byli k naší radosti spokojeni. Navázali jsme tak spolupráci i do dalších let... Rok 2009 je opět zaplněn spoustou krásných vystoupení především na festivalech v Soběslavi, Keblově na Benešovsku, v Lomnici nad Lužnicí apod. Krásný zážitek si kapela odnesla z koncertu Praha hostí dechovku 2009 dne 25.7.2009. Takhle úžasné publikum a atmosféru v sále kapela již dlouho nezažila...