Bylo to někdy v květnu 1991, když se v Rychnově potkal Martin s Martinou. Jemu v té době chyběl půlrok do dvaceti, jí pár měsíců do osmnácti a pro oba to bylo setkání osudové.
Za poměrně krátký čas z nich byl pár a o rok později, v červenci 1992 pak pár manželský. Možná se vám zdá, že to vzali jako z rychlíku, měřeno dnešními hledisky, ale asi nestavěli
"na vodě", protože jejich láska jim vydržela dodnes. To je příběh jak z červené knihovny, že? On nedostudovaný vysokoškolák, živící se pečením chleba a rohlíků
v rychnovské pekárně, ona prodavačka v cukrárně tamtéž. Jenže to by jeden z nich ještě musel být milionář, respektive milionářka :-) Nicméně rychlík
tam hrál taky svou úlohu. Tím jeli na svou svatební cestu. Tehdy ještě existovalo Československo a tak se dalo do rychlíku v Rychnově nastoupit a na Slovensku v Žilině z něj vystoupit. Jejich svatební cesta vedla právě tam a odtamtud k Martinovým příbuzným do slovenského lázeňského města Piešťany. Na nic většího tehdy nebyly finance, on vydělával 4.200,- Kč hrubého a Martina dva a půl tisíce v téže měně. Připomínám, že se psal rok 1992.
Od své svatby bydlí v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Martina, stejně jako její rodiče, je rodilá rychnovačka, i když krátce ve svém
útlém dětství žila na Rádle, Martin pochází z Tanvaldu. Má rád kolo, lyže, Stephena Kinga, sci-fi, tvrdou muziku a SPARTAK Rychnov. Jeho nejoblíbenější hudební skupinu naleznete zde ;-)
Martina s Martinem společně vychovávají své dvě děti, dceru Lucii, která se jim narodila v roce 1993 a syna Lukáše, který přišel na svět o osm let později. Pátým členem jejich rodiny je od roku 2005 čtyřnohý hlídač, jorkšírský teriér Zip.
Prvním autem byla Lada Žiguli v ceně 15.000,- Kč, na kterou jim půjčili Martinovi rodiče. A tak si mohl dojet do porodnice pro Martinu s Lucinkou vlastním vozem. O rok později v
roce 1994 se naštěhovali do právě dokončeného městského panelového domu a po dvou letech protloukání se bydlením u příbuzných měli konečně "vlastní" bydlení.
Krásný byteček 3+1 jim připadal jako pohádka a splněný životní sen. Jedenáct let to byl jejich domov, kde spolu sdíleli dobré i zlé. Ale pořád to byl jen nájemní byt,
který jim neříkal pane. A tak v roce 2005 uvěřili v sílu a stabilitu české ekonomiky, vyměnili pohodlí panelákového bydlení v 3+1 za kus vlastního soukromí a vlastní zeleně a koupili si na hypotéku malý domeček.
Martin: Říkejte mi Vagy. To je má přezdívka od mých "telecích let" a mám ji rád. Vagy znamená v maďarštině NEBO, což je taky zajímavé, protože
z podstaty své povahy mám téměř vždycky připravené nějaké to nebo (rozuměj buď - a nebo). Hned od počátku co jsem se do Rychnova přistěhoval, jsem se začal aktivně zajímat o to,
co se v Rychnově děje a chtěl jsem se spolupodílet na tom, jakým směrem se bude Rychnov
rozvíjet. Proto jsem se začal angažovat "ve věcech veřejných". Ve svém zaměstnání ve finanční sféře, kde se pohybuji dodnes, jsem se v té době aktivně věnoval obcím a městům
našeho okresu a tak jsem v roce 1994 ve svých 23 letech (celkem "cucák", že?) poprvé kandidoval v komunálních volbách do městského zastupitelstva na kandidátce "Sdružení ODS a nezávislí".
Byl jsem zvolen a stal jsem se i členem městské rady. Mezitím jsem si splnil svůj závazek, který jsem si dal, když jsem nedostudovaný opouštěl FJFI ČVUT
a dodělal si vysokoškolské vzdělání. Svůj zastupitelský a radní post jsem pak obhájil i o čtyři roky později na stejné kandidátce a pak i v roce 2002. To už ale
jen jako řadový zastupitel, cesta do městské rady mi zůstala uzavřena. S přestávkami doposud pracuji ve Finančním výboru města Rychnova, ve kterém
se sestavuje rozpočet, připravují rozpočtové změny, vyhodocuje plnění rozpočtu a podobně. V roce 2006 jako lídr kandidátky ODS už jsem v komunálních
volbách neuspěl. Ale o Rychnov se zajímám dál a ruce do klína jsem nesložil. Jsem pravicově založený a v současné době jsem i předsedou místního sdružení
ODS v Rychnově. Nepatřím k těm, pro které končí sféra jejich zájmu zároveň s hranicí pozemku jejich domu a tak občas píšu do místního tisku a někdy publikuji
i na Internetu. V současnosti se také angažuji ve SPARTAKU Rychnov, dělám jim webové stránky a píši článečky o jejich fotbalové činnosti - dole je umístěn odkaz na tyto stránky.
Častokrát jsme se známými vedli debaty o tom, co se v Rychnově dělá či nedělá pro naše děti. Srovnávali jsme situaci se sousední obcí Pulečný, kde byl
velmi aktivní SK Pulec a kde pořádali pro děti spoustu pěkných akcí. Od začátku mi bylo jasné, že to není o penězích, ale o ochotě lidí se angažovat. Sehnat
na akci finance je vždy obtížné, ale je to snazší než sehnat lidi, ochotné akci uspořádat. Obojí se nakonec podařilo a tak se na sklonku podzimu 2007 zrodil náš stálý "akčně výkonný tým"
neformálního sdružení, které pracovně nazývám "Rychnovští příznivci zábavy pro děti".
Jo, ještě stojí za zmínku "Causa VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY" - pro ty, kdož to nevědí, jsem zastáncem alternativních zdrojů energie a v případě Rychnova, kdy "hrozilo",
že se nad Rychnovem postaví obří větrníky, jsem byl pro. Své důvody ochotně sdělím na požádání a jen chci zde vysvětlit, že nejsem pro větrné elektrárny kvůli vlastnímu prospěchu,
jak o mě někteří neinformovaní lidé roztrušují. Je pravdou, že jeden ze tří uvažovaných pozemků, kde měly větrníky stát, patří mému tchánovi a jeho sestře a proto jsem se
ještě v dobách svého členství v zastupitelstvu, tehdy zdržel hlasování, když mělo být o větrných elektrárnách jednáno. A pak jsem svůj postoj a zdůvednění zveřejnil v článku v
Rychnovském zpravodaji. Zřejmě ne všichni ten můj článek četli. Takže pokud se snad někdo domnívá, že jsem pro větrné elektrárny kvůli prospěchu pro svého
tchána a jeho sestru, tak je bloud :-)
V roce 2007 jsme s našimi přáteli začali pořádat akce pro rychnovské děti. Zkusili jsme to se zorganizováním Mikulášské besídky, která se v Rychnově X
let nekonala a protože se akce povedla, pokračovali jsme pak v roce 2008 organizováním Masopustu a Čarodějnic.
V létě jsme si pak s přáteli udělali pro naše pro naše děti soukromou akci "Vánoce naruby". Děti si zasoutěžily, ozdobily si stromeček, byly koledy, slavnostní
večeře, na které nechyběl bramborový salát s řízkem a pak dostaly děti i dárečky. Finálem dne byl ohňostroj. Dobře ulítlé, ne?
V září 2008 jsme pokračovali s akcemi pro děti zorganizováním Cesty pohádkovým lesem, kterou jsme spojili s rozlučkou s létem. To byla doposud nejnáročnější
akce. Sehnat kostýmy pro pohádkové bytosti, sehnat lidi do těch kostýmů, vymyslet úkoly, naplánovat trasu a celé to sladit dohromady. Pro děti byly krom plnění úkolů s pohádkovými
bytostmi připraveny i dva skákací nafukovací hrady, občerstvení a dětské disko. Byla to fuška, ale výsledek stál za to.
Na podzim 2008 jsme zkusili obnovit tradici Drakiády, soutěže v pouštění draků. Zadařilo se, účast byla hojná a i když vítr nebyl
zrovna nejsilnější, draků se nad Rychnovem vznášelo víc než dost. V prosinci 2008 jsme si pak na sále restaurace Beseda po roce zopakovali Mikulášské
odpoledne pro rychnovské děti a tím jsme završili první ročník pořádání akcí pro děti v Rychnově.
Hned z kraje ledna 2009 jsme u slavili 31. narozeniny naší kamarádky Denisy. Bylo to ve stylu "všichni musí být v pyžamu" a byla to skvělá zábava.
V únoru 2009, přesněji 21.2.2009, jsme již podruhé v naší režii organizovali Masopust. Tentokrát to bylo obtížnější v tom, že Martin měl zraněnou nohu a pohyboval se pouze o berlích.
Ale ženská část týmu zvládla nákupy odměn, dárků do tomboly a výzdobu sálu na jedničku! Skvělý nápad Denisy s vypůjčením vozíku pro invalidy a starých sesterských stejnokrojů
se ujal. Martin byl za pacienta v pyžamu a županu na kolečkovém křesle, tři členky realizačního týmu byly oblečené jako zdravotní sestřičky. Užili jsme si to jak v průvodu, tak potom na sále Besedy,
kde vypukl velký karneval. Ale na naše hlavy se snesla i kritika. Konkrétně za oceňování tří nejhezčích masek. Je to vždy moc těžké vybrat ty nejhezčí masky, zvlášť když jsou všechny moc krásné
a zaspoustou z nich je vidět to úsilí při jejich výrobě. A proto, pokud budeme pořádat Masopust i příští rok, tak tři oceněné masky nebudeme vybírat, ale losovat!
Níže se můžete podívat na fotky ze všech akcí, jak těch společných, tak těch soukromých...
Pokud chcete, můžete nám buď napsat vzkaz přímo sem nebo poslat mail k nám domů.
© 2007-2009 VAGY, poslední aktualizace 17.1.2010