Dábelský trojúhelník
Prokletí a msta oceánu * Záhadná mizení lodí a letadel * Prícina katastrofy neznámá
Bitevní úmysly nepozemstanù?
Pokud dychtive sledujete vse tajemné a neznámé, není treba vám pripomínat, ze uz déle nez jedno století se východne od pobrezí Spojených státù deje cosi podivného. Beze stopy zde zmizely stovky letadel a lodí. Teorie pokousející se tuto záhadu vysvetlit jsou stejne pocetné jako mnozství tragédií, které si vyzádaly tisíce lidských zivotù. Avsak chladné vlny Atlantiku nejsou jediným místem záhadných zmizení lodí a letadel, která jsou nezrídka dávána do souvislostí s pozorováním UFO. Stejný fenomén vyvolává hrùzu mezi námorníky a letci také v jiné oblasti - východne od Japonska.
Onoho rána 15. ríjna 1974 se letoun Hercules C-130 se se sticlennou posádkou po cvicném letu nad Tichým oceánem vracel na základnu. Tam vsak uz nepristál… Posádka nevyslala zádný nouzový signál a nebyly nalezeny ani zádné trosky.
O nekolik mesícù pozdeji odstartoval z námorní základny Iwakuni letoun typu C-117 a pri zkusebním letu se setkal s neidentifikovanými objekty. Posádka byla sokována, kdyz nad zcerenými vlnami oceánu zpozorovala sest objektù ve tvaru disku. "Mely barvu ocelového odlitku," rekl pozdeji pilot letadla, "a zdálo se, ze jsou kontrolovány inteligentními bytostmi. Kdyz letely vedle nás, meli jsme podivný pocit, ze jsme pozorováni."
Neznámí vetrelci, jejichz objekty mely v prùmeru asi dvacet metrù, sledovali dopravní letoun nekolik minut, nacez v jediném okamziku zmizeli.
Pùsobivý pohled se naskytl 17. ríjna 1976 cestujícím dopravního letounu v blízkosti japonského letiste Akita. Kapitán Masaru Sajtó se pripravoval ke startu, kdyz kontrolní vez oznámila, ze se jizne od letiste pohybuje neidentifikovaný objekt.Veterán letecké spolecnosti TOA pohlédl skrz okno pilotní kabiny a spatril neco, s cím se za dvanáct let své kariéry dosud nesetkal. Bylo to vetsí nez automobil, ale mensí nez letadlo," uvedl Sajtó. "Jasne jsem ale videl, ze letadlo to není."Objekt stál nekolik minut nehybne ve výsce asi 1500 metrù a poté se rychle vzdálil nad more.
Japonským vojenským cinitelùm uz je jasné, ze popírat existenci UFO není mozné. "Casto se na obloze setkáváme s neidentifikovanými objekty a tyto prípady potom vysetrujeme," rekl k tomu generálporucík Akira Hirano, nácelník generálního stábu japonských vojenských sil.
Generál Kansi Isikawa je presvedcen, ze existují dva druhy UFO: První jsou mensí a jsou pouzívány k taktickému prùzkumu, zatímco velké materské lodi slouzí k mezihvezdnému cestování. "Myslím, ze z hlediska hydrodynamiky je disk ci talír tím nejvhodnejsím tvarem. Snímky UFO a dalsí materiály svedcí o tom, ze objekty jsou pilotovány dokonalejsími bytostmi, nez jsme my," ríká generál.
UFO z minulého století
Dábelský trojúhelník, v oblasti casto zvané Dáblovo more, se rozprostírá východne od Japonska smerem k ostrovu Wake, pak na jih ke Guamu a zpátky k Japonsku. Neobyklé létající objekty tu byly pozorovány jiz v minulém století.
V palubním deníku lodi Vulture je pod datem 15. kvetna 1879 záznam o pozorování obrovského rotujícího svetelného kola, které tu noc lod sledovalo. Posádka znacne znejistela, zvláste kdyz kapitán Pringle nebyl schopen podivné teleso identifikovat ci vysvetlit svým muzùm dùvod jeho výskytu. Podobné zárící kolo pozorovala tri dny po Vánocích v roce 1893 také vydsená posádka lodi Punta.
Zajímavé je, ze jedno mají bermudský trojúhelník a dábelský trojúhelník spolecné. Mnozí letci a námorníci nahlásili v techto oblastech znacné rusení, které postihlo jejich navigacní a komunikacní zarízení. Vysílacky zde vypovídají sluzbu a strelky kompasù se roztácejí jako detská káca.
Kompas je základním navigacním pcístrojem. Jeho strelka neukazuje k zemepisnému severnímu pólu, ale k magnetickém severnímu pólu. Existují vsak dve místa, v nichz strelka ukazuje presne k zemepisnému severnímu pólu. Jedno lezí východe od Floridy, druhé v blízkosti Japonska. Obe místa lezí témer naproti sobe na opacných stranách severní polokoule.
Japonstí cinitelé, znepokojeni zprávami o magnetických poruchách vyrazujících z provozu elektronické aparatury letadel a lodí, vyslali na místo speciální lod, aby zde uskutecnila vedecké zkoumání.
Experti na palube Kaivo Maru 5-Ban byli vybaveni nejmodernejsím zarízením. Výsledky setrení se ale nikdy nikdo nedozvedel, protoze jejich 210 tunová lod, která se vydala na cestu v zárí 1952, beze stopy zmizela. Záchranné cety neobjevily zádnou olejovou skvrnu na hladine, zádné trosky a nikoho z jedenatriceti muzù na palube.
Sigeru Jasukawa, pracující na správe lodní dopravy, je presvedcen, ze výzkumná lod byla pohlcena jakousi neznámou silou, která má souvislost se zprávami o náhlých prílivových vlnách a UFO".
Let, který v noci 12. února 1974 uskutecnili podplukovník C. F. Zangas a kapitán R. J. Elting, vùbec nebyl pro oba muze rutinní zálezitostí. Kdyz se strojem Grumman A-6A Intruder krizovali oblohu ve výsce témer 14 000 metrù, spatrili oba príslusníci námorní pechoty tri zárící UFO. Podle odhadu kapitána Eltinga se objekty pohybovaly rychlostí Mach 3, tedy trikrát rychleji nez zvuk. Pritom se zádný ze záhadných spolecníkù neobjevil na radarové obrazovce letounu. Po nekolika chvílích zárící trio prudce nabralo výsku a zmizelo z dohledu.
Lod mrtvých
Jedna z nejvetsích záhad more zùstává i po padesáti letech nevyresena. Stalo se to jednoho únorového jitra roku 1948. Lod Ourang Medan brázdila klidné more na ceste do Jakarty. Posádka ocekávala dalsí nudnou plavbu a nikdo si urèitì nepomyslel, ze to bude jeho poslední. Pokojná plavba byla náhle prervána jakýmsi nevysvetlitelným, hrùzným nebezpecím a blízká i vzdálenejsí plavidla zacala prijímat signály SOS.
"Vsichni dùstojníci vcetne kapitána jsou mrtví... lezí v navigacní místnosti a na mùstku!" vykrikoval radista, "mrtvá je asi celá posádka... umírám!"
Lode, které zachytily nouzový signál, okamzite zmenily kurz a zamírily plnou parou k postizenému nizozemskému plavidlu. První z nich priplula k lodi Ourang Medan za nekolik hodin. I kdyz na palube nikdo nebyl, lod vypadala neposkozena. Z komína stoupal kour a rozpacití zachránci nevideli zádnou zrejmou prícinu pro nouzový signál - dokud ovsem nevstoupili na palubu.
Ourang Medan se zmenila v plující márnici. Vsichni na lodi byli mrtví, pricemz prícina úmrtí nebyla patrná. Muzi lezeli tváremi vzhùru, oci siroce rozsíreny a ústa zkrivena posledním výkrikem. Zdálo se, ze celá posádka spatrila neco, co její cleny doslova vydesilo k smrti. Tela nacházeli námorníci v nejrùznejsích místech lodi. Kapitán lezel na mùstku, zatímco radista se zhroutil na svùj aparát. Neunikl ani lodní maskot - malý psík.
Námorníci pripravili lod k odtazení do prístavu, aby mohlo dojít k dalsímu setrení.
Jenze vse dopadlo jinak. Kdyz se zachránci vrátili na své lode, na Ourang Medan znenadání vypukl pozár a plameny rychle zachvátily palubu. O pár chvil pozdeji explodovaly kotle a lod rychle zmizela pod hladinou i se svým hrùzostrasným tajemstvím.
Souboj s UFO
Jiný prípad se odehrál v roce 1952, kdy plukovník Donald Blakeslee pri návratu z nocního letu nad severním Japonskem dostal neocekávaný príkaz zachytit vzdusného vetrelce.
Veterán 2. svetové války se práve chystal k pristání, kdyz ho letecký kontrolor nasmeroval na neznámý cíl, který se objevil na obrazovkách radaru. Blakeslee otocil svùj F-86 Sabrejet na nový kurz a záhy spatril zárící objekt s cervenými a zelenými svetly. Záhadné teleso vsak rychle zmizelo. Kdyz hrdina mnoha leteckých soubojù podal po pristání svou zprávu, presvedcovali ho cinitelé vojenského letectva, ze to, co povazoval za neznámý objekt, byla planeta Jupiter.
Osud velitele perute Johna Baldwina v breznu 1952 nebyl uz tak stastný. Ctyriatricetiletý britský pilot se za války proslavil tím, ze zranil Erwina Rommela, kdyz v roce 1944 zasáhl automobil, ve kterém nemecký polní marsál zvaný „liska pouste" cestoval.
Nikdo neví, jaký byl Baldwinùv konec. Pred pristáním na základne Iwakuni vlétl do malého bílého mraku a uz se nikdy neobjevil. Operátori na kontrolní vezi nezachytili zádný nouzový signál slavného pilota, který sestrelil sestnáct nemeckých letounù.
Svedky neobycejného leteckého souboje s UFO se jedné noci v roce 1952 stali návstevníci tokijského letiste Haneda. Radaroví operátori tehdy zachytili nad morskou zátokou jasný objekt, který videli rovnez ocití svedci z letiste. Kontrolní vez vyhlásila poplach a smerem k objektu okamzite startoval letoun F-94 Starfire.
Zkusený pilot vojenského letectva vsak nemohl UFO se svým strojem konkurovat. To totiz ve vzduchu zastavovalo, menilo smer v pravém úhlu a predvádelo neuveritelné obraty. Pilot po pristání pokorne priznal, ze vùbec nechápe, jak nekdo mùze zvládnout takové kousky letecké techniky, jaké predvedl jeho neznámý protivník.
Letouny se ztrácejí
Kapitán Gregory Thomas a porucík Robert Wish netusili, kdyz se 16. brezna 1962 blízili k letecké základne, ze to je jejich poslední let. Startovali ve 22. 56 z Guamu se 107 pasazéry, mezi nimiz bylo 93 amerických vojákù smerujících do Vietnamu.
Dalsích devadesát minut se nic zvlástního nestalo a Super Constellation v klidu brázdil oblohu ve výsce 6000 metrù. Bylo sice zatazeno, ale pocasí bylo vcelku dobré.
Porucík Wish podal rádiem obvyklou zprávu o poloze letounu a oznámil, ze ocekávají pristání ve 3. 16 hodin.
Ctyrmotorový letoun ale na základnu nikdy nedorazil a veskeré pokusy navázat s ním spojení byly bezvýsledné. Letectvo nasadilo nekolik letounù, ale zádný z nich neobjevil nad Tichým oceánem jedinou stopu.
Stejný osud potkal i letoun spolecnosti Transocean Airlines, který casne ráno 11. cervence 1953 startoval z Wake Islandu k letu na Honolulu. DC-6B mel na palube padesát cestujících a zkusenou osmiclennou posádku, které velel kapitán William Word, létající nad Pacifikem jiz sest let.
Vetsina pasazérù byli vládní úredníci se svými rodinami, kterí se jiz tesili na dovolenou na Havaji a v Kalifornii.
Kdyz byl letoun ve 22. 28 ve vzdálenosti 325 mil východne od Wake ve výsce 5000 metrù, podal porucík Herbert Hudson informaci o letu. To byla poslední zpráva, která byla z letounu vyslána.
Operátori z Wake pozdeji zachytili na mezinárodní frekvenci nouzových signálù záhadné volání. Nikdy se nepodarilo je rozlustit, ani zjistit zdroj, ze kterého pocházely. Záchranári, kterí po zmizelém letadle pátrali, byli obtezováni neidentifikovanými létajícími objekty vydávajícími jasne zelné svetlo. To byl první náznak, ze se zmizením letounu mohlo nejak souviset práve UFO. O dva dny pozdeji objevila na hladine oceánu loï Bartlett pokroucené trosky letounu a jedenáct mrtvých tel. Vysetrovatelé studovali celý prípad sest mesícù a nakonec dosli k záveru, ze „prícina katastrofy není známa".
Prízraky z vesmíru
Za druhé svetové války preletela nad konvojem amerických válecných lodí jizne od Okinawy celá letka neznámých objektù. Radary jich zachytily ve výsce 4000 metrù více nez dve stovky. Pohybovaly se rychlostí pres 1100 kilometrù v hodine. Prekvapeným operátorùm bylo okamzite jasné, ze objekty dosahující velkou rychlost nemohou patrit zádnému pozemskému letectvu. Incident proslul jako Prízraky z Nansei-Soto".
Asi o tricet let pozdeji vzlétli se svým strojem Phantom F-4 podplukovník Tosio Nakamura a major Siro Kubota, aby sledovali neznámý cíl. Letectí kontrolori je navedli k jasnému svetlu, které se objevilo na jejich radarech.
Kdyz F-4 prorazil ve výsce 10 000 metrù clonu mrakù, Nakamura a Kubota na bezmesícné obloze spatrili UFO ve tvaru disku.
"Jeho prùmer mohl být asi deset metrù," uvedl major Kubota. "Pripravili jsme zbrane k palbe a priblízili se k UFO. To ale náhle zmenilo smer a zamírilo prímo na nás."
Zárící objekt pak nekolikrát prolétl nebezpecne blízko letounu a pri posledním prùletu se s ním srazil. Nakamura a Kubota se katapultovali, ale Nakamurùv padák zacal horet a pilot se zabil. Záhadný protivník, zrejme neposkozen, pak zmizel.
Japonstí cinitelé prípad vysetrovali, ale své závery nikdy nezverejnili. Kubota byl varován, aby o incidentu nemluvil, a radeji, nez aby mlcel, rozhodl se z aktivní sluzby odejít.
Seznam zadokumentovaných incidentù, k nimz doslo v dábelském trojúhelníku, není o nic kratsí nez tech, které se udály v bermudském trojúhelníku. Na obou stranách zemekoule i nadále mizejí lode a letadla nebo se setkávají s objekty neznámého pùvodu.
Ackoliv oficiálne jsou casto bagatelizovány incidenty, které zahrnují nevysvetlitelná zmizení a setkání s k UFO, nekterí japonstí a americtí politici pristupují této hrozivé záhade se vsí vázností. Mnozí odvázní piloti byli k smrti vystraseni, kdyz se pokouseli pronásledovat UFO, jehoz manévrovacím schopnostem se nemohou vyrovnat ani ty nejmodernejsí stíhacky.
Záhadný japonský trojúhelník neberou na lehkou váhu ti, jejichz cesta pres nej vede. Kapitán námorní pechoty ze základny Iwakuni, který má na konte stovky bojových letù, rekl: "Nekterí z nás povazují tuto oblast za více nebezpecnou, nez bylo nase válecné pùsobiste ve Vietnamu."