Feidiùv Zeus v Olympii

Mezi troskami v Olympii najdeme pozùstatky velkého Diova chrámu, který se mohl honosit jedním z divù svìta.
Chrám byl postaven v letech 468 - 456 pr. n. l. architektem Libónem z Élidy na malé vyvýsenine v posvátném okrsku Olympie. Dórských sloupù, které ho nesly, bylo na prùcelích po sesti a po trinácti na stranách. Dosahovali výsky 10,5 m - asi jako na athénském Parthenónu, ale byly dvakrát tak silné, takze stavba pùsobila velmi monumentálne az tez kopádne Na západní stene chrámu byl zobrazen boj kentaurù s Lapithy a i ostatní strany byly bohate zdobeny. Chrám byl rozdelen na tøi obvyklé oddíly. Ve strední celle, rozdelené dvema radami dórských sloupù na tri lode, stál na dlazbe z cerveného vápence, oblozené bílým mramorem cerný vápencový kvádr, který tvoril podstavec pro nejvetsí skvost chrámu. Pro sochu Dia Olympského, vládce bohù.
Jeho autorem byl Feidias jehož sochy známe bohuzel jen z popisù nebo kopií. Podle papyru objeveného a publikovaného roku 1910 víme, ze byl odsouzen za svatokrádez a bezboznost - na jednom ze sousosí Athény zobrazil pry tvár svého prítele Perikla a dokonce i svoji. Svatokrádez spocívala v nepresném vyúctování odpadu slonoviny. Nicméne Éliïané za nej zaplatili obrovskou kauci - 40 talentù - a odvedli ho do Olympie, kde pro nestvoril své vrcholné dílo.
Návstevníka chrámu musela nejprve ohromit její velikost. Kallimachos uvádí, ze merila 37,5 stop a samotný trùn 30 stop plus 3 stopy podstavce (celkem asi 12,5 m). Jiní autori je potvrzují nebo snizují, ale i tak se Strabón domníval, ze je chrám Diovi malý. Sedící Zeus totiz dosahoval až ke stropu, takze kdyby se chtel postavit, bylo by nutné odnést strechu.
Druhá vec, která návstevníka ohromila, byla drahocennost sochy. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté cásti tela ze slonoviny a trùn z cedrového dreva vykládaného ebenem a slonovinou. (Vlastní jádro bylo ze dreva.)
Feidiovo mistrovství tyto vlastnosti dokonale dovrsilo. Plinius napsal: "Mnoho soch se chválí, predevsemi vsak Zeus v Olympii, vyhotovený Feidiem ze zlata a slonoviny." Pro Reky vsak socha znamenala krome obrazu nejvyssího z bohù také pomník velikosti Hellady, protoze trùn byl vyzdoben výjevy z recké mytologie.
Zeus sedel na trùne a z jeho tváre záril dùstojný klid. Ve vlasech mel venec olympijského víteze. Pres levé rameno mel prehozen zlatý plást, v pravé ruce drzel sochu bohyne vítezství Níké, levou se opíral o vysokou berlu hellanodikù vykládanou drahokamy, na které sedel jeho posvátný orel.
Zbozný rímský císar Theodosius II. nechal tuto "pohanskou modlu" odvézt do Konstantinopole, kde potom, prý za pozáru roku 475, beze stopy zmizela.

BACK