Vysuté zahrady Semiramidiny

Visuté zahrady Semiramidiny byly v Babylóne povazovány za nejvetsí div. Az do pocátku naseho století se jejich popisy povazovaly za slohová cvicení s uvolnenou uzdou básnické fantazie. Nicméne Robert Koldewey je skutecne nasel.
Pri svých vykopávkách narazil jednoho dne na jakési klenby skryté pod petimetrovým nánosem hlíny a suti. Byly to první klenby, které se do té doby v Mezopotámii objevily! Delníci tedy kopali dále. Koldewey pod klenbami prepokládal sklep, i kdyz  mu bylo divné, ze by se nacházel nad úrovní okolních budov. Nenalezl vsak zádné bocní steny. Nasel pouze sloupy - kamenné sloupy - a to bylo velice zvlástní. Kámen se totiž v Mezopotámii témer nepouzíval. Krome toho nalezl stopy po hluboké studni, která vsak mohla být i okrouhlou vezí. Nakonec se potvrdilo, ze jde opravdu o studnu.
Koldeweyovou zvlástností bylo, ze se zajímal o dejiny kanalizace. Díky tomuto neobvyklému konícku a antickým popisùm identifikoval trosky jako legendární zahrady. Sám tomu zpocátku neveril. Strabón napsal:

"A pak se tato hradba, stejne jako visutá zahrada, pocítá mezi sedm divù sveta. Zahrada tvorí ctverec a kazdá jeho strana merií ctyri plethra (pozn.: asi 120 m). Drzí se na klenbách spocívajících na podstavcích z kvádrù, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou naplneny hlínou, takze v nich mohou rùst i nejvetsí stromy. zhotoveny jsou z pálených cihel spojených asfaltem; asfaltem jsou zality i oblouky a pilíre z kamenných kvádrù. Nejvyssí plosina má stupnovité terasy a ne tìchto terasách jsou spirálová cerpadla, jimiz urcení delníci neustále cerpají vodu z Eufratu. Tato reka tece totiz stredem mesta v síri jednoho stadia a zahrada je vedle reky."

Zahrady zanikly spolu s mestem, které melo v dobe Alexandra stále pùl miliónu obyvatel. Lidé mesto pomalu opousteli a behem casu odesli docela. Okolní obyvatelstvo v nem videlo zdroj stavebního materiálu a odneslo vse, co za to stálo.

BACK