Egyptské pyramidy

Egyptské pyramidy jsou bezesporu nejznámejsí ze sedmi divù. Nejvíce nás udivuje jejich velikost - jakým zpùsobem je mohli starovecí lidé vùbec postavit, když nejvetsí kvádr z Chufevovy pyramidy vází 40 tun. Na jejich stavbách se nepodíleli otroci, ale svobodní obcané.
Richard Lepsius se to pokusil vysvetlit jako první. Podle nej byla nejprve do skály vytesána sikmá chodba s pohrební komorou, nad kterou se zacala stavet pyramida, která se stále rozsirovala a smerem nahoru zuzovala. Stavba trvala po celý zivot panovníka, takze zemrel-li panovník mladý, mel jen malou pyramidu.
Dnes je vsak tato teorie dávno prekonaná. Dnes usuzujeme, ze základní kámen polozil sám král, coz se neobeslo bez nábozenských obradù. Slo koneckoncù o stavbu nábozenského charakteru. Zatímco jedni hloubili pohrební komoru, jiní zarovnávali terén a jiní pracovali na návrhu vlastní pyramidy - délce stran, úhlu sklonu, orientaci atd. I kdyz neznali kompas, tvorí odchylka od astronomického severu u osy Chufevovy pyramidy necelou desetinu stupne Stred stavby tvorilo kamenné jádro z hrube opracovaných kamenù, o které se opíraly dalsí vrstvy s ústupky, na které se usadilo povrchové oblození. Kameny se dovázeli z co nejblizsích lomù. Spicku pyramidy tvorila malá zulová pyramida se jménem jejího majitele a nápisem na pocest boha slunce. Plány se casto behem stavby menily. Napr. "Velká pyramida" mela mít pùvodne jen jednu pohrební komoru, ale díky zmenám plánù vznikly komory tri. Pouzitá komora se nachází v tretine výsky pyramidy a má rozmery 5,2 x 10,4 x 5,8 m. Její klenbu tvorí dva masivní kamenné bloky oprené o sebe v tupém úhlu a nesou tak celou váhu zbytku pyramidy. Její výska cinila 139,7 m a bocní strana je dlouhá celých 232,4 m.
Je to mnoho, co by se dalo nejen o této nejvetsí pyramide napsat. Krome mnoha dalsích pyramid stály kolem kazdé z nich desítky dalsích hrobek hodnostárù a knezí, které tak vytvárely rozlehlá "hrbitovní mesta".

BACK