Suchokvět roční / Xeranthemum annuum L. /
opět nalezen na Moravě
Xeranthemum annuum L. wieder in Mähren gefunden
Jaroslav Čáp
Suchokvět roční je jediným zástupcem tohoto rodu v České republi-
ce. Jednoletá bylina je asi 20 - 50 cm vysoká, s celokrajnými,úzkými
listy,které i s lodyhou jsou tence šedoplstnaté. Květy má světle fialo-
vé.Roste na výslunných stráních, náspech, na půdách výhřevných,vy-
sychavých, zásaditých až neutrálních. Je to rostlina s rozšířením vý-
chodomediteránně - submediteránním / Oberdorfer,1990 /,na Moravě
probíhá areálová hranice tohoto druhu. V Čechách byl pouze zavle-
čen / stejně tak v Německu /, na Moravě kdysi rostl v její J a JZ části
od Znojma po Brno, u Kobylí a mezi Bzencem a Rohatcem. Výskyt
u Jihlavy byl adventivní.
V Černé listině vymizelých taxonů květeny České a Slovenské repu-
bliky /Holub, 2000:172 / je suchokvět roční uveden v kategorii ČR A/1
– Vyhynulé taxony květeny ČR. Po tomto nálezu bude druh přeřazen
do kategorie C1 - kriticky ohrožené druhy v „Červeném seznamu“.
Suchokvět roční byl nalezen v nevelké populaci v nově vyhlášené
NPP Miroslavské kopce,a to na kopci zvaném „Přední Markův kopec“.
Doklad bude uložen v herbáři BRNU.
Fytocenologický snímek stanoviště suchokvětu:
Plocha 3×2m,skalní stěna,exp.VJV,litozem, E3: 0%, E2: 0%, E1: 25%,
E0: 0%. 27.7.2004 zapsal J.Čáp.
Xeranthemum annuum 1, Papaver rhoeas 1, Falcaria vulgaris 1, Festuca
valesiaca 1, Elytrigia repens 1, Arenaria serpyllifolia agg. 1, Reseda lutea +,
Poa bulbosa +, Bromus tectorum +, Centaurea stoebe ssp.rhenana +, Po-
tentilla filiformis +, Artemisia campestris +, Lepidium campestre +, Festuca
rupicola +, Acinos arvensis +, Chaenorrhinum minus +, Veronica arvensis r,
Stipa capillata r, Potentilla impolita r, Hieracium echioides r, Achillea collina r,
Medicago falcata r, Holosteum umbellatum r, Erodium cicutarium r, Seseli
osseum r, Sisymbrium orientale r.
Literatura
HOLUB J., 2000 : Černá listina vymizelých taxonů květeny České republiky a
Slovenské republiky. - Preslia 72:167-186. Praha.
OBERDORFER E., 1990: Pflanzensoziologische Exkursionsflora. - 6.Auflage.
Stuttgart:Ulmer.
Zusammenfassung
Im Jahre 2004 wurde in Südmähren / Miroslav / eine Pflanze gefun-
den,die in der Liste der ausgestorbenen Pflanzen der Tschechischen
Republik eingeschrieben ist. Die Lokalität ist ab August 2004 als Na-
turschutzgebiet erklärt.
Adresa autora:Jaroslav Čáp, AOPK ČR,střed.Brno,Lidická 25/27,657 20 Brno
Druhý příspěvek k poznání fauny rovnokřídlých
/ Orthoptera s.l. / Malých Karpat
Zweiter Beitrag zur Kenntnis der Geradflügler
/Orthoptera s.l./ des Gebirges Malé Karpaty
František Chládek, Jozef Lukáš
V roce 2003 provedli autoři příspěvku další orientační inventariza-
ční průzkum rovnokřídlých na lokalitách v Malých Karpatech.Zjištěné
výsledky rozšiřují a doplňují dosud známé poznatky o fauně rovnokří-
dlých Malých Karpat.
A / Čachtické Karpaty - Plešivec
Dne 15.srpna 2003 navštívili autoři Čachtické Karpaty a věnovali se
průzkumu biotopů na lokalitě PR Plešivec v okolí vrchu Velký Pleši-
vec / 464 m n.m./, faunistický čtverec 7272. Extrémně suché a teplé
klima v r.2003 ovlivnilo také zde negativně faunu rovnokřídlých.Proto
byl proveden jen předběžný kvalitativní výzkum.Determinace byla
provedena přímo na místě, dokladový materiál nebyl sbírán. Seznam
zjištěných druhů je uveden v dalším textu.
Ensifera.
Barbitistes constrictus / 2 f, nový druh pro Čachtické Karpaty /, Lepto-
phyes albovittata, Phaneroptera falcata, Meconema thalassinum, Pla-
tycleis albopunctata grisea, Metrioptera bicolor, Pholidoptera griseo-
aptera, Tettigonia viridissima, Gryllus campestris, Nemobius sylves-
tris, Oecanthus pellucens.
Caelifera.
Calliptamus italicus, Euthystira brachyptera, Gomphocerippus rufus,
Oedipoda caerulescens, Euchorthippus declivus, Chorthippus aprica-
rius, Chort.biguttulus hedickei, Chort.brunneus,Chort.mollis, Chort.pa-
rallelus, Stenobothrus crassipes, Stenobothrus lineatus.
Na území PR Plešivec bylo dosud zjištěno 8 druhů kobylek, 3 druhy
cvrčků a 12 druhů sarančí. Celkem 23 druhů rovnokřídlých a nálezy
dalších asi deseti druhů lze při podrobném průzkumu ještě očekávat.
Z geomorfologického podcelku Čachtické Karpaty bylo dosud publi-
kováno celkem 32 druhů rovnokřídlých /viz Chládek, Lukáš, 2003 /.
Nově zjištěným druhem je kobylka Barbitistes constrictus. Další nále-
zy, zejména v jarním aspektu, jsou velmi pravděpodobné.
B / Devínske Karpaty - Devínska Kobyla
Menší materiál získal J.Lukáš z části Devínska Kobyla z formalino-
vých pastí a individuálním sběrem.Mimo známé druhy byl v materiálu
obsažen také nový druh pro část Devínska Kobyla. Je to kobylka
Conocephalus discolor Thunberg,1815 /syn. Conocephalus fuscus /.
Zjištěna byla u Děvína v nivě řeky Moravy, 01.08.2003, 1f, Lukáš leg.,
Chládek det. Další exempláře pozoroval J.Lukáš také v horní části
lokality Merice. Novým druhem pro Děvínskou Kobylu je také saranče
Aiolopus thalassinus / Fabricius,1781 /.Jeden ex. byl zjištěn v Devíně
v nivě Moravy, 09.07.2002, 1m, Chládek leg.,det. Pravděpodobně se
jedná o náhodný nález zalétnutého jedince. Menší populace tohoto
významného druhu se vyskytuje také v Dev.Nové Vsi / teste Chládek/.
Celkový počet rovnokřídlých publikovaných z Devínske Kobyly se tak
zvýšil na 62 druhů. Některé starší údaje ale nebyly nově potvrzeny.
Literatura
CHLÁDEK F., LUKÁŠ J., 2002 : Příspěvek k poznání fauny rovnokřídlých
/Orthoptera s.l./ NPR Devínska Kobyla a jejího nejbližšího okolí.
- Tetrix, Tom.I, Fasc.7 : 41-44.
CHLÁDEK F., LUKÁŠ J., 2003 : K poznání fauny rovnokřídlých /Orthoptera
s.l./ Malých Karpat. - Tetrix, Tom.I, Fasc.9 : 49-51.
Zusammenfassung
In diesem Artikel sind neue faunistische Angaben aus dem Gebirge
Malé Karpaty / Kleine Karpaten / in der Südwestslowakei angeführt.
Adresy autorů : RNDr.František Chládek, Bratří Ćapků 12, CZ-602 00 Brno 2
RNDr.Jozef Lukáš, Súťažná 16, SK - 821 08 Bratislava
Příspěvek k poznání kobylky
Isophya pienensis Maran / Ensifera, Phaneropteridae /
Beitrag zur Kenntnis der Laubheuschrecke
Isophya pienensis Maran / Ensifera, Phaneropteridae /
František Chládek
Kobylka Isophya pienensis Maran,1954 byla popsána Mařanem na
základě 5 samečků a 1 samičky z Pienin / Slovensko /. K popisu no-
vého druhu ale neuveřejnil obrazovou dokumentaci /kresby,fotografie/
a problémem bylo i její systematické postavení. V seznamu evrop-
ských druhů / Heller a kol./ je uvedena jako samostatný druh.
Moderní kriteria druhů rodu Isophya jsou založena i na zbarvení ži-
vých exemplářů, stridulaci aj. V červenci 2004 jsem měl možnost po-
zorovat a fotografovat 2 samečky a 1 samičku Isophya pienensis z
klasické lokality u Č.Kláštora / Pieniny /. Fotografie významných zna-
ků / obr.1 - 8 / jsou zatím hlavní součástí tohoto příspěvku, protože
stridulaci jsem měl možnost sledovat jen částečně.
Stridulace:zpěv samečků se skládá z jednotlivých zvuků o délce asi
300 ms a pauzy mezi nimi jsou průměrně 8-10 sec. Kratší pauzy / asi
4 - 5 sec./ byly registrovány, pokud byli samečci blízko samičky.
Počet stridulačních hran: na materiálu z r. 1981 / Chládek leg.,coll. /
jsem zjistil v průměru asi 160 hran na stridulační žilce / vena plicata /.
Na základě významných morfologických znaků, zbarvení živých je-
dinců a stridulace je Isophya pienensis Maran dobrý samostatný druh.
I.pienensis je uváděna také z Polska, Ukrajiny a Rumunska. Její roz-
šíření zasahuje asi i do západních Karpat. Podobné exempláře znám
také z Moravy /okolí Brna / a problém bude nutno ještě řešit.
Zusammenfassung
In diesem Artikel sind hauptsächlich die Photographie der lebenden
Laubheuschrecke Isophya pienensis aus Pieniny / Červený Kláštor /
veröffentlicht und teilweise wird auch ihre Stridulation angeführt.
Adresa autora: RNDr.František Chládek, Bratří Čapků 12, CZ - 602 00 Brno 2