K současnému
stavu rozšíření kudlanky
nábožné / Mantis
religiosa Linnaeus , 1758 /
na
Moravě a poznámky k její biologii
/ Insecta , Mantoptera /
Zum jetzigen Zustand der
Verbreitung von Gottesanbe-
terin / Mantis religiosa
Linnaeus, 1758 / in Mähren
und
Bemerkungen
über ihre Biologie
/
Insecta , Mantoptera /
František Chládek
Úvod
Kudlanka nábožná
je významný a charakteristický xero- a
termo-
filní druh stepní a lesostepní zóny eurosibiřské podoblasti
na Mora-
vě. Její rozšíření na Zemi je rozsáhlé a vyskytuje se podle
Bazyluka
/ 1977 / ve střední a jižní Evropě ,v Asii /včetně Japonska/
do pade-
sátépáté rovnoběžky, dále v celé Africe,v Austrálii i
na Nové Guinei.
Potvrzen byl také její výskyt v Americe / Jamajka
, Bolivie, Kanada,
USA /. Do Kanady, USA a Austrálie byla pravděpodobně
zavlečena.
Na tomto rozsáhlém
areálu bylo také popsáno několik plemen
a
jejich přehled uvádí např. Bazyluk /1960/ . Ve střední
Evropě dosa-
huje severní hranici areálu v Polsku / okolí Varšavy,
řeky San a hor-
ního toku řeky Visly /. Polskou populaci kudlanky popsal
Bazyluk ja-
ko plemeno Mantis religiosa polonica Bazyluk , 1960 .
V České republice se vyskytuje nominátní plemeno v souvislém
areálu na jižní Moravě. V Čechách byla zjištěna na
zatím jediné lo-
kalitě v okolí
Majdaleny u Třeboně / Chábera a kol.,1972 /. Stabilní
oblasti jejího kontinuálního výskytu s charakterem
refugií na jižní
Moravě byly a jsou Hodonínsko, Břeclavsko,
Mikulovsko,Znojemsko
a Hustopečsko. V těchto stabilních oblastech se
udržovaly a udržují
i nyní více nebo méně početné populace kudlanky i
v klimaticky mé-
ně příznivých obdobích. Izolované, málo početné populace
ale také
pravděpodobně přežívaly i na některých příznivých
lokalitách např.
v okolí Brna .
Poznámky k migraci kudlanky
Zvětšování areálu
kudlanky v obdobích s víceletým výrazným ote-
plením klimatu bylo v minulosti umožněno příznivým stavem krajiny
s četnými mezemi, úhory, pastvinami aj., které
plnily úlohu přiroze-
ných kontinuálních biokoridorů. V tomto století to bylo
např.koncem
čtyřicátých a počátkem padesátých let.V období
nepříznivých klima-
tických podmínek docházelo zase k ústupu souvislejšího
areálu ku-
dlanky směrem na jih od Brna. Zvětšování nebo zmenšování areálu
kudlanky nábožné na Moravě může být také modelovým příkladem
pro migraci jiných,méně nápadných a známých druhů hmyzu.
Příkladem
migrace kudlanky nábožné
v nedávné době bylo její
poměrně expanzivní šíření v několikaletém výrazném
oteplení naše-
ho klimatu na počátku
devadesátých let. Nová pozorování výskytu
kudlanky nábožné na Moravě od odborníků i laické veřejnosti byla
hlášena na instituce ochrany přírody,entomologické odd.
Moravské-
ho muzea i na pracoviště vysokých škol.
Rychlé přirozené šíření kudlanky umožnily spolu
s teplejším kli-
matem také zbývající
původní i nové umělé biokoridory
v současné
zemědělské krajině. Kromě přirozené migrace je nutné brát v úvahu
také pasivní šíření kudlanky různými dopravními prostředky.
Tak je
možné vysvětlit např. nálezy kudlanky na Zelném trhu
v Brně, kam
byla pravděpodobně zavlečena se zemědělskými produkty. Podob-
ná situace může být
u nálezů kudlanek v okolí železničních
tratí a
dokonce na nádražích
/ údajně byla pozorována např. na
nádra-
ží v Opavě /. Vyloučit nelze ani její introdukci na nové lokality nebo
vypuštění kudlanek do přírody po předchozím domácím
chovu. Pro
mladé „přírodovědce“
je chov kudlanky nábožné získané ilegálně z
volné přírody krátkodobě
atraktivní. Potom v lepším případě
násle-
duje vypuštění do přírody blízko bydliště.Je to také jedno
z možných
vysvětlení nálezů kudlanek v brněnských sídlištích.
Poznámky k biologii kudlanky
Šíření kudlanky
nábožné výrazně umožňuje také její zajímavá
bio-
logie, kterou podrobně popisuje např.Bazyluk /1977 /. Velmi význa-
mná a také entomologům málo známá je její schopnost
parthenoge-
netického rozmnožování. Samička klade koncem léta a
počátkem
podzimu
průměrně 200 vajíček do
kokonů / oothek / na kameny,
suché větve i
pevnější rostliny na chráněných místech blízko
teren-
ního povrchu. Pokud
byla vajíčka oplozena samečkem,
vyvíjí se
z nich na jaře larvy samečků i samiček a jejich vývoj probíhá v sed-
mi stadiích. Z
neoplozených vajíček se vyvíjejí
jen larvy samiček a
jejich vývoj probíhá v šesti stadiích / Bazyluk, 1977
/.Pokud jsou po-
nechána vajíčka / např. v laboratorním chovu / v
teplém prostředí,
líhnou se larvy již
koncem podzimu !
Parthenogenetické
rozmnožování kudlanky nábožné mohu potvrdit více-
letým pozorováním kudlanky na lokalitě blizko obce Popovice u Rajhradu.
Zjistil jsem ji tam na travnatých svazích vedle silnice Brno - Rajhrad blízko
motelu Bobrava. Terenní úpravy tohoto nového úseku silnice
byly dokonče-
ny koncem sedmdesátých let a travnaté i bylinné porosty
převážně mezofil-
ního charakteru s V a JV expozicí nejsou ještě stabilizovány.
V září roku
1992 jsem tam našel
na silnici dvě přejeté dospělé samičky
kudlanky
nábožné. Jednu živou
samičku z okraje silnice jsem přenesl na
travnatý svah.
Průzkumem přilehlých silničních
svahů vpravo od silnice ve
směru na Rajhrad
jsem zjistil několik dalších samiček a podobná pozorová-
ní jsem tam provedl
i v letech 1993 až 1995. Kudlanka
se zde vyskytovala
jen v samičích
exemplářích. V okolí Rajhradu jsem nikdy předtím za
pos-
ledních 40 let
kudlanku nezjistil, ačkoliv jsem tam prováděl pravidelně ento-
mologický průzkum.
Při orientačním průzkumu této lokality v chladnějším
roce 1997 jsem
ji ale nezjistil. Je možné, že parthenogenese u kudlanky je
pouze doplňkovým a méně kvalitním typem
rozmnožování v závislosti na
čase i mikro a
makroklimatu . Další dlouhodobější
pozorování snad přispějí
k objasnění
tohoto problému.
Protože jsem i na
jiných moravských lokalitách zjistil často jen sa-
mičky kudlanek, bylo by vhodné evidovat lokality
s ověřeným výsky-
tem samečků. Autor osobně zjistil výskyt samečků
/s uvedením roku
prvního pozorování / na lokalitách v okolí Znojma
/Kraví hora 1980 ,
Havraníky 1966 /, na některých lokalitách BR Pálava / Děvín 1962,
Milovice 1972,
Sv.kopeček 1983, Košárské louky
1995 /, Kurdějov
1965, Kobylí na M. 1966, Bzenec 1981, Malhostovice 1997.
Dr.Lau-
terer viděl jednoho samečka v r. 1997 na Kamenném
vrchu v Brně.
Rozlišení dospělých samečků od samiček je snadné. Samečci
jsou
menší / 40-52 mm
/ než samičky / 45-77mm /, jsou výrazně
štíh-
lejší a mají delší
tykadla / viz obr.1 - 3 /.
Nadsazené jsou
také populistické informace o
kanibalismu kudla-
nek v souvislosti s jejich kopulací. Dr. Zdeněk
Laštůvka mi sdělil, že
němečtí
entomologové při natáčení filmu o kudlance nábožné sle-
dovali a natáčeli více než sto párů kudlanek při kopulaci a nezjistili
ani jeden případ kanibalismu.Pozoroval jsem také několikrát
kopula-
ci kudlanek a
kanibalismus rovněž nezjistil, přestože za chladnější-
ho počasí trvala kopulace i
5 hodin
Letové schopnosti
kudlanek jsou také často přeceňovány zejména
v souvislosti s migrací kudlanek na nová
stanoviště. Drobnější sa-
mečci poletují v horkých dnech často a dobře, ale na
kratší vzdále-
nosti např. při
vyhledávání samiček. Výjimečně
po vyplašení uletí
až 50 metrů. Také
mladé samičky po vyplašení létají v horkých let-
ních dnech zpravidla jen do 10-15 metrů. Šíření kudlanek
přelétává-
ním na větší
vzdálenosti je proto málo pravděpodobné.
Zbarvení jedinců
kudlanky nábožné se projevuje ve dvou nejčas-
tějších zbarveních, zelené a hnědé. Zelená barva
u imag v rámci
určité populace naprosto převládá /ve střední Evropě /a to i
koncem
září a v říjnu. Např. v září 1997 jsem pozoroval
na Děvíně v Pavlov-
ských kopcích 20
exempl. kudlanek a z nich jen
dvě samičky byly
světle hnědé,ostatní světle zelené / 15 f, 3 m - viz
obr./.Zeleně zbar-
vení jedinci jsou přitom v usychající hnědé
vegetaci velmi nápadní.
Schopnost barvoměny u kudlanky nábožné popisovaná v literatuře
zřejmě není tak častá. Podobné číselné poměry v počtu
hnědě a ze-
leně zbarvených kusů / 1 : 10 / jsem zjistil v minulých letech v září
i na jiných lokalitách na Moravě / např.okolí Znojma / i na západním
Slovensku / např. Sekule, Sološnica , Plav.Podhradie /. Zajímavý je
nález černě zbarveného
ex. z Mor.Sv.Jánu /
Hoffer, 1937 /.
Rozšíření kudlanky na Moravě
Nejstarší publikovaný údaj o výskytu kudlanky nábožné na Mora-
vě je z Rohatce, kde ji zjistil F.Moraw
v r. 1876 / Moraw,1876 /.Dal-
ší nálezy
publikovali nebo citovali již publikované údaje např. Czi-
žek /1905 /, Závadský / 1920 /, Werner / 1923 /, Obenberger
/1926/,
Bayer / 1929 /, Kratochvíl / 1946 /, Fiala / 1960 /,
Hrabovský / 1962/,
Povolný / 1994 /, Chládek / 1995 /. Z článků
uveřejněných v denním
tisku např. Lauterer / 1994 /, Čechová / 1997 /.
V těchto publikacích jsou uvedeny následující
moravské lokality
/ které
doplňuji čísly faunistických čtverců / kudlanky
nábožné.
Archlebov / 6967,
6968 /, Boršice u Buchlovic / 6970 /,Brno/ 6865,
6866, 6765, 6766 /,
Břeclav / 7267 /, Bukovany / 6968 /,
Bzenec
/ 7069 /, Čejč / 7067
/, Dolní Dunajovice / 7165 /, Dolní Věstonice
/ 7165 /, Drnholec / 7164 /, Hnánice / 7161, 7261 /, Hodonín
/ 7168/,
Hodonice / 7162, 7163 /,
Hrušovany n.J. / 7164 /,
Jaroslavice / 72-
63 /, Kobeřice /
6967 /, Kurdějov / 7066 /, Lanžhot / 7267 /, Ledni-
ce / 7166, 7266 /,
Lidéřovice / 7070 /, Liščí vrch
- PR / 7266 /, Mi-
kulov / 7165 /, Milotice / 7068 /, Mistřín / 7068 /, Mohelno
/ 6863 /,
Moravský Krumlov / 6963 /,
Mutěnice / 7068, 7168 /,
Moravská No-
vá Ves / 7168 /,
Pálava-CHKO, více lokalit /
7165,7166,7265,7266,
7267, 7367 /,
Polešovice / 6970 /, Pouzdřany /
7065 / , Prasklice –
Křéby / 6769 /,
Rakvice / 7166 /, Ratíškovice /
7068, 7069 /, Roha-
tec / 7169 /,
Sokolnice / 6866 /, Strážnice
/ 7069, 7169 /, Šakvice
/ 7166 /, Znojmo /
7162 /, Židlochovice - Výhon / 6965 /.
Obenberger / 1926
/ uvádí také /omylem / „Bernardov u Brna“, což
je zřejmě ve skutečnosti
Wernerem / 1923 / uváděný Bernhardstal
/ správně Bernhardsthal / v Rakousku blízko Břeclavi.
Dosud publikované
údaje doplňuji o další lokality na podkladě po-
zorování od autora nebo jiných pozorovatelů. Všem těmto
spolupra-
covníkům
srdečně děkuji za informace o
výskytu kudlanky, které
jsem získal jednak přímo od nich nebo prostřednictvím kolegů ento-
mologů Lauterera,
Pelikána a Moravce. U nových lokalit uvádím ta-
ké kromě faunistických čtverců i rok prvního pozorování na
uvedené
lokalitě. Lokality
jsou uspořádány chronologicky,
pokud není uve-
den pozorovatel,
platí leg.Chládek.
Nové údaje : Vracov
/ 7069, 1930 , 1f, leg. Hachler
, coll. Kated-
ra zoologie a ekologie PF MU Brno/, Havraníky u Z. /
7162, 1966 /,
Kobylí na M. / 7067, 1966 /, Konice u Z. / 7162, 1966 /,
Popice u Z.
/ 7162, 1966 /,
Nevojice u Bučovic / 6868, 1989 /,
Popovice u Raj-
hradu / 6865, 1992 /,
Viničné Šumice / 6766, 1993, leg. Skládaný /,
Silůvky / 6864, 1994, leg.Vačkář /, Mohelno / 6863, 1994, leg. Flei-
schinger /, Vyškov
na M.
/ 6767, 1994, leg. Kubíček /,
Hamry
u Plumlova / 6567, 1995, leg.Pospíšil /,
Lelekovice u B./ 6765,1995,
leg.Mikauš /,
Adamov / 6665, 1996, leg. Ecner /, Snovídky / 6868,
1996, teste Lauterer
/, Šitbořice / 6966, 1996 /, Tišnov u
B.- Květ-
nice / 6664,
1996, teste Hosnedlová /, Malhostovice - M. Pecka
/ 6665, 1997 /. Z Mohelna uvedena již Povolným / 1994
/.
Publikované i
nové údaje o rozšíření kudlanky nábožné na Mora-
vě jsou použity
v mapce rozšíření kudlanky
v České republice / viz
str. 6, mapa 1 /
v rámci faunistických čtverců.
Závěr
Rozšiřování areálu
kudlanky nábožné v letech 1990 až 1996 mělo
zřetelný
expanzivní charakter
v souvislosti s nápadným
oteplením
středoevropského klimatu.
Do roku 1990 bylo
z jižní Moravy publi-
kováno podle
literatury uvedené v tomto
článku celkem 34 lokalit.
Po roce 1990 / včetně tohoto článku / je
publikováno 45 nových
lokalit, z
toho 8
lokalit od 67
rovnoběžkového souřadnicového
pásu na síťové faunistické mapě
České republiky, tj. severně
od
Brna. Dosud nejsevernější výskyt na Moravě zjistil
dr. Pospíšil na
náhorní rovině nad řekou Oklukou u Hamrů blízko Plumlova a další
nálezy z okolí
Prostějova lze
předpokládat. V tomto
článku je uve-
deno 17 nových
lokalit a 7 nových
faunistických čtverců s
výsky-
tem kudlanky na Moravě.
Další nálezy na jižní i střední
Moravě lze
ještě předpokládat.
Migraci a stabilizaci výskytu
populací kudlan-
ky na nových
lokalitách umožňuje také
její schopnost parthenoge-
netického
rozmnožování.
Literatura
BAYER E., 1929 : Kudlanka nábožná. / Mantis religiosa /. Příroda,22:474.
BAZYLUK W., 1960 : Die geographische Verbreitung und Variabilität von
Mantis
religiosa / L./ /Mantodea,Mantidae
/ sowie Beschreibungen
neuer
Unterarten. Ann.zool., Warszawa, 18 :
231 - 272 .
BAZYLUK W., 1977 :
Blattodea et Mantodea - Karaczany i modllizski / In-
secta /. Fauna Polski - Fauna Poloniae, Tom 6, PAN - Institut Zoo-
logii, Warszawa, pp. 109 - 150 .
CZIŽEK K., 1905 :
Die Heuschrecken Mährens. VI.Bericht des Klubs für
Naturkunde
der Sekt. des Brünner Lehrervereines, 1903-1904.
ČECHOVÁ J., 1997 :
Památka Křéby je územím, které ocení
opravdoví
znalci
přírody. MF Dnes , 25.9.1997, p.4 /
Pro volný čas /.
FIALA S., 1960 :
Kudlanka nábožná na Znojemsku. Živa
8 /46/ : 23.
HOFFER A., 1937 :
Nálezy některých vzácných československých Ortho-
pter
. Věda
přírodní , 18 : 22 - 23 .
HRABOVSKÝ M., 1962 :
Poznámka k rozšíření kudlanky nábožné / Man-
tis religiosa / na Moravě.
Ochrana přírody , 17 /6/ : 87.
CHÁBERA a kol., 1972 :
Přírodní poměry Novohradských
hor a jejich pod-
hůří. Rozpravy PF v Českých Budějovicích,
řada přír.věd 10 : 93.
CHLÁDEK F., 1995 :
Mantodea . Terrestrial
Invertebrates of the Pálava
Biosphere Reserve of UNESCO, I , Edit. by Rudolf Rozkošný and
Jaromír
Vaňhara. Folia Fac.Sci.Nat..Univ.Masarykianeae Brunen-
sis , Biologia , 92 / 1995 / : 117 - 119 .
KRATOCHVÍL J., 1946 :
Tři entomologické poznámky. Folia
entomologi-
ca,
Brno , 9 : 53 - 56 .
LAUTERER P., 1994 :
Kudlanka nábožná v Brně. Rovnost,
23.9.1994: 5.
/ MORAW F., / 1876 :
Sitzung am 13. December
1876. Verhandlungen
des naturforschenden Vereines in Brünn, 15 : 44, 47 .
OBENBERGER J., 1926 :
Rovnokřídlý hmyz / Orthoptera a
Dermaptera /
Republiky československé,
Praha.
POVOLNÝ D., 1994 :
Teplomilný hmyz na jižní Moravě. Je výskyt teplo-
milných
druhů potvrzením oteplování klimatu? Veronica,
8 /4/:7-10.
WERNER F., 1923 :
Beiträge zur Orthopterenfauna von Mähren. Verhan-
dlungen des naturforschenden Vereines in
Brünn, 58 : 169-172.
ZÁVADSKÝ K., 1920 :
Kudlanka nábožná / Mantis religiosa /. Její rozší-
ření
v Evropě. Příroda , 14 /1919 - 1920 /
: 207 - 212 .
Zusammenfassung
In diesem Artikel sind bisher bekannte
Fundorte der gesetzlich
geschützte
Gottesanbeterin Mantis religiosa L. in
Mähren und
in Böhmen / Karte 1
/ angeführt. In den letzten warmen
Jahren /ab
dem Jahr 1990 / ist
eine Erweiterung des Areals von Gottesanbete-
rin in Südmähren zu verzeichnen. Über
Biologie von Mantis
reli-
giosa ist vor allem ihre parthenogenetische
Vermehrung angeführt.
Adresa autora : RNDr. František Chládek , Bratří Čapků 12 ,
CZ - 602 00 Brno
Drobné zprávy Kleine Mitteilungen Short Note
Pavoučnice Chionea
araneoides Dalman, 1816
v našem Slezsku / Diptera, Limoniidae /
Die Schneefliege Chionea
araneoides Dalman, 1816
im mährischen Schlesien / Diptera, Limoniidae /
František Chládek
Autor zjistil
výskyt tohoto druhu na sněhu v lesoparku na okraji
dolní části obce Karlova Studánka / Karlsbrunn /,
čtverec 5969.
Materiál: 2 m ,
3 f , 18.02.1986, Chládek leg., det. et
coll.
Nález potvrzuje
výskyt Ch. araneoides Dalman
v našem Slezsku.
Literatura
CHLÁDEK F., 1984 :
Pavoučnice Chionea araneoides Dalman
na Moravě
/
Diptera, Limoniidae /. Zprávy
Čs.spol. entomol.ČSAV, Praha,
20 :
69.
Adresa autora :
RNDr.František Chládek , Bratří Čapků 12 ,
CZ - 602 00 Brno