KDYŽ
Když únava už na můj pokoj padla,
když díval jsem se smutně do zrcadla, 
když hvězdy s měsícem šli dávno spát,
však slunce nezačlo se ještě smát,
když potok šumí,když se vznesl pták,
když do zrcadla zírám a nevím proč a jak,
když "Zapomeň" mi říká srdce,
když tvojí fotku svírám v ruce,
když stíny na mě padají,
když tiše pláču,potají,
když vzpomínám co bylo kdysi,
lituju,že jsem ti řekl "Jdi si". 

ČÍM CHCI BÝT?
Jednou se mě někdo zeptal: "Až vyrosteš,co chceš být?"
Mě odpověď však nenapadla.Řekl jsem : "CHtěl bych žít,
chci žít tak,aby až se za čas otočím,
abych smutně nekrčil jen obočím.
Abych viděl trochu lásky,radost,pochopení,
abych neviděl jen zkázu,pro tu místo není.
A kdyby peníze mi došly,kdybych na mizině byl,
nevadí.Já chci si jenom říct: já jsem dobře žil."

SAMOTA A SMUTEK
Někde v díře u silnice mrtvé Štěstí leží.
O kus dále leží Láska,na řasy jí sněží.
Přátelství už taky stoná,zemře každou chvíli,
stejně jako Smích a Radost,i těm už došly síly.
Trapné ticho u mě doma už jen Smutek ruší,
a spolu s ním Samota.Jim zaprodal jsem duši.
Když jdu mýt se do koupelny,zavadím o kopí,
píchnu se a potom vidím: Víra se tu topí.
Po kuchyni a předsíni se rozléhá hlas Smrti,
spolu s ní ten kánon pějí skřítci-podlí chrti.
Samota a Smutek,mí jediní kamarádi...
Samota a Smutek...Mají mě vůbec rádi???

SAMOTA
Můj věčný přítel - samota,
tiše se v koutě chichotá.
Mě do smíchu už není,
já v pláči našel zalíbení.
Ona mě nechce,budu pořád sám...
Tak k čemu lásku v srdci mám???
Když v srdci se jí neodráží,
já stojím smutně na nádraží.
V ruce kytku růží mám,
komu,komu,komu jen jí dám???
Nikdo tu není,jen já a moje samota,
co se mi tiše chichotá . . .

ROZCHOD 
Nechci tě ranit,ani ti ublížit!
Nechci tě zesměšnit,ani tě ponižit!
Rým těžce píšu ti teď na papíru list,
nezlob se na mě až ho budeš číst.
Jsi jako zbraň a já jako lovec,
spolu si rozumí,však všemu je konec.
Zbraně se otupí,lovci se pobijí,
tak už to pochop-tvá láska mě zabijí!
Neber to tak že vůbec nemám tě rád!
Však v tvém srdci toužím být jen kamarád... 

MÁM TĚ RÁD
Ty jsi vyhaslé mé hvězdy záře,
ty obrázek jsi z mého snáře.
Ty všechno jsi,co já chci mít,
ty přeci jen moje musíš být!
Slaďoučkou pusu ti na ústa dát,
já Tě mám,já Tě mám,já Tě mám rád...

NEVÍM
Své srdce bolestí teď plné mám,
ráno jsi odešla neznámo kam.
Beze slov,bez lásky,bez citu,
já žiju stále,ale ty nejsi tu.
Nesedíš vedle mě,když srdce krvácí,
nepatříš mezi ty,co zpět se navrací,
ty už se nevrátíš ke dveřím mým...
A co s tím udělám? Copak to vím?

PADÁM
Někam padám.Snad dolů.Snad do moře.
Padám a jsem dole,možná nahoře.
Propadám se stále výše,nebo hlouběji?
už nemám téměř žádnou naději
Že se nadechnu,
že se vynořím.

Že se nadechnu,
že se vynořím...

KAPKY
Kapky vody padají z nebe.
Každá mě na holé kůži zebe.
Zároveň pálí,zároveň zebe
- stejné pocity mám vedle Tebe.
Miluji tě,nebo proklínám?
Neznám tě a nebo dobře znám?
Chci tě líbat,nebo zapudit?
Chci se vedle tebe probudit?
Nebo milion kilometrů utéct pryč od tebe?
Další kapka padá a zas tak zvláštně zebe...

ZPĚV ZABITÝCH LÁSEK
Zpěv zabitých lásek,
já slyším zdálky už znít.
Má tenoučký hlásek,
já ztrácím chuť žít.

Zpěv zabitých lásek,
zní čím dál tím blíž.
Má tenoučký hlásek,
však na srdci tíž.

Zpěv zabitých lásek,
co uťal jsem ho břitvou,
měl tenoučký hlásek,
a skončil mou pitvou...

HODINY ZAPOMĚNÍ
Mám doma hodiny,celé zlaté jsou,
krásně se vyjímají ve zdi nad římsou.
Ale čas neměří!
Podle nich nepoznám kdy je čas k večeři.
Ty hodiny mají nevyčíslitelnou cenu,
ty hodiny měří,kdy na Tě zapomenu...
Už už chtějí celou bít,
však někdo klepe na můj byt.
Jsi to Ty! Vrátila ses zpět,
hodiny se zastavyly a ukazují celou za minut pět.....

KDO
Kdo žízeň má,
těžko ji chlebem zhasí.
Kdo lásku žádá,
o přátelství něříká si ! 

Kdo bílá říká,
těžko s černou spokojí se.
Kdo hladov na lásku svou čeká,
ten přátelství nenají se !

Kdo od tebe chce slyšet "Mám tě ráda"
nežádá o kamaráda ! ! !

NÍTĚ
Samota,samota,samá samota,
kdo to zakleté klubko rozmotá ???
Kdo pečlivě spřede všechny nítě ???
Kdo řekne mi: "Lásko,chci tě" ???
Kdo bude trpělivost na to mít ???
Komu se bude motat pro mě nítě chtít ???
Kdo půjde po stopě klubka magického ???
Kdo pochopí mou výzvu z něho ???
Kdo uslyší mé skryté: "Miluji tě" ???
Kdo sváže pro mě všechny nítě ???

KDE SE SKRÝVÁ LÁSKA???
Láska se schová v rosy kapce,
v kapce,která chutná sladce.
Láska se schová něžném květu,
a voní snad celému světu.
Láska do snů dokáže se skrýt,
a čeká kdo je bude snít.
Svůj úkryt v polibcích má láska též,
lásku najdeš všude kde jen chceš.

SKÁLA NADĚJÍ
Dnes v noci,za deště,
já se znovu narodil.
Já našel v sobě odvahu ještě,
abych vůbec žil.

Zajímavá byla skály výzva,
Já viděl její rub i líc.
Mě zbyla jen na srdci jizva,
a v duši pocit "nikdy víc".

Ta nabídka byla lákavá,
- jeden krok a zapomění...
Však nic tak dlouho netrvá,
mám si vybrat život,či spíš ukončení???

Životem půjdu radši dál,
vždyť všechno časem přebolí.
Jak jsem večer na té skále stál,
věděl jsem že můžu cokoli.

A přesně tak,
jen já jsem pánem svým.
A když budu chtít létat jako pták,
kam zajít teď už vím...

JE TO TAK...
Jako nemoc smrtelná je láska k Tobě,
a kvůli ní už jsem byl jednou nohou v hrobě.
Lék proti ní není,
a tak došlo k mému nakažení.
Já jsem teď poblázněn tím citem novým,
a tohle,kočičko,tohle ti povím:

"Ty nejsi jediná a je to tak!
Já nechci to,co mohlo být pak!"

Láska už nedrží mi ruce na očích,
a já už nevidím jen Tvůj smích.
Vidím i urážlivost,zášť a pýchu,
teď řeknu Ti to bez ostychu.
Je mi jedno co Ty na to,
řeknu Ti jen tohle,zlato:

"Ty nejsi jediná a je to tak!
Já nechci to,co mohlo být pak!"

OTAZNÍK
Já viděl dívku něžnou,
a ikdyž zdá se to věcí běžnou,
jeden dar mi dala ta kráska,
a tím darem byla LÁSKA.
Mě má láska zbyla,
ale co ta dívka,něžná víla?
Je stále moje její srdce,
nebo chodí s jiným ruku v ruce?

CO JE TO LÁSKA???
Co je to láska???
Láska je motýl,
Co křidélky laská
Tvůj týl.
Co je to láska???
Láska jsi Ty
-má zasněná kráska.
Co je to láska???
Já nevím sám.
Láska je na čele vráska,
co o ni prosívám.

LÁSKA JE...
Láska je růže,překrásný květ,
Láska je celý širý svět,
Láska je u srdce píchnutí,
Láska je bláznivé vzplanutí,
Láska je když blázníš a nevíš proč a jak,
Láska je krásný duhový pták.
Láska je píseň romantická,
Láska je věc velmi nelogická,
Láska je...nevím co mám ještě napsat,
jak pocit lásky co nejlépe zapsat.
Snad ještě jednu radu tady mám:
"Lásku musíš zažít sám."

JSEM JENOM TVŮJ
V očích máš plamínky,
žhnoucí jak den.
Lesklé jak kamínky,
krásné jak sen.

Ve rtech máš růže,
není to nadsázka.
Rudé jak může
být rudá jen láska.

V tvých rukou se samet
na hadr mění.
Polibek jak med,
nic sladšího není.

A větami když mi
těžké dny sladíš,
lásko má věř mi,
slovy mě hladíš.

Pro mě jsou slova
až k tobě most.
Říkej je znova!!!
Já nemám jich dost.

Znovu a znovu,
vůbec nezastavuj,
znovu a znovu,
já jsem jenom tvůj.

ZLOMIL MI SRDCE...

Že znovu přijde,že přijde řekl,
když slaný potok po tváři mi tekl.
Jsem sama,bezradná,ztracená,
cítím se jako věc rozbitá,vrácená...

Zlomil mi srdce... 

...a já už nemůžu žít.
Řekl, že znovu navšítíví můj byt
a už nikdy nepřišel.
Asi mé srdce neslyšel...

On mi zlomil srdce...

Ty sliby falešné,polibky zrady,
a tak tu pláču,tak pláču tady,
Srdce mi rozbil na kusy,
všechny ty marné pokusy...

On mi roztříštil srdce na milion kousků,
a ani se nesnaží ho slepit dohromady...

VYZNÁNÍ
Víš,musíš něco vědět,
už nemůžu jen mlčky sedět...
Musíš už konečně pravdu znát,
víš,já tě...já tě mám rád.
Prosím tě neříkej,neříkej nic,
ono je toho,je toho víc...
Jsem lhářů na světě,všech lhářů král,
na velkou nanávist jen jsem si hrál.
Aby jsi odešla prý jsem si přál,
však bylo to proto,že jsem se bál.
Bál jsem se toho,že když ty jsi tu,
mám v sobě hromadu zvláštního citu.
Premiéra je to pro mě,
proto tě nechci,nechci tě v domě.
Bojím se pocitů i sama sebe,
divně je mi totiž jen vedle tebe...
Myslel jsem: odejdeš,budu mít klid.
Ale já bez tebe nemůžu být!!!
Když ty tu nejsi,nemůžu žít,
Pochop,že bez tebe nemůžu být...

VYZNÁNÍ II.
Musím ti něco říct,a je to vážné.
Moje city k tobě nejsou tak vlažné,
jak dřív se mohlo zdát.
Víš,já tě mám rád. 
Je to dost šílený a já to vím,
snad naše přátelství nezkazí se tím.
Jak stát se to mohlo,já nevím sám,
jen jedno dobře vím:Já rád tě mám.
Že jenom kámoškou ty chceš mi být,
chápu.A za kámošku tě chci i mít.
Jen to už v sobě nemůžu dusit,
ty mě snad chápeš.Já musel to zkusit.
Tak zatím bye-bye,dobře se měj,
a dál se na svět tak hezky směj,
jak jsi to dělala,dělala dosud,
já budu dál kámoš,to je můj osud.

PRO TEBE
Vše co dělám,dělám pro tebe.
Stavím chrám,volám do nebe...
Vše co dělám,dělám pro tebe.
Horko nepálí,mráz mě nezebe...
Vše co dělám,dělám pro tebe.

LÍČIDLA
Miluji tě... Jen dvě slova...
Opakuj je pořád znova,
a zevšední ti milování,
jako ranní malování.
Bez citu je opakuj,
byl jsem,však teď nejsem tvůj.
Maluj se a dál mi říkej: Lásko,já tě nezradím.
Do křesla se posadím,
a začnu se ti smát...
Já jsem tě měl rád!!!
Šminky si získaly tvojí lásku.
Že já si vybral tebe...Tu krásku...
Možná stačilo o vzhled míň se starat,
možná se stačilo nemalovat... 
Řasenky a líčidla proklínám já právě!!!
Kéž by se válely na zemi,v trávě...
Kéž by nás nechaly na pokoji!
Však vyhrály to v tomhle boji...
Ty nevyměníš svoji rtěnku,
za kytičku,za sněženku...
Beru tužku na obočí,
snad mou zprávu přetlumočí...
Na zrcadlo píšu vzkaz:
"Lásko,vrať se.Vrať se zas."

KDYBY
Básničky já skládám jen a jenom pro ní...
Její vlasy,co tak sladce voní...
Její úsměv,zářivý,tak jasný...
Její pohled,pronikavý,krásný...
Její hlas,jak by byl anděla,
jen kdyby o mé lásce věděla...
Její tváře,nos i uši...
Mít pytel na sobě,stejně jí to sluší.
Její hlas jak by byl anděla,
jen kdyby o mé lásce věděla...

CO SE DĚJE???
Srdce mi teď bije na poplach,
nejsou to obavy,není to strach...
Dech se mi tají,hlas se mi ztrácí,
není to námahou,není to prácí... 
očima nevidím,nohy jak z dřeva mám,
já tenhle pocit moc dobře znám...
Vím,je to infekce,nemoc moc zlá,
kdo lásku poznal,dobře ji zná.

CO SE STALO???
Místo srdce led,
místo krve jed,
místo očí nože,
místo rtů...ach bože...
Co se stalo???
Proč tvoje rty medové,
jsou teď takhle ledové???
Co se stalo???
Proč tvé srdce plné lásky,
má teď rýhy,šedé vrásky???
Co se stalo???
Proč chvěl se ti láskou hlas,
když na mě teď nemáš čas???
Co se stalo???
CHceš to vědět???Opravdu???
Nechci hrát si na Pravdu,
ale dobře,nastraž uši:
Ty máš černou,černou duši.
Nejsi tou,co dřív jsi byla,
co vášnivě mě políbila,
co radost měla ze sněženek...
Teď máš svých pět peněženek,
a štěstí máš v drahokamech.
Nejsi ta,co lehala si na mech...
Tak se dobře,dobře měj,
a peněz svých si užívej.
Snad tě udělají,zlato,
šťastnou.Prachy ví jak na to...
Snad vědí to líp než já,
teď nechci být tím,kdo věčně se ptá:
"Co se stalo???"

POSLOUCHEJ
Poslouchej své srdce,
než řekneš "Sbohem"
Poslouchej své srdce,
než ho jedním slovem
vymažeš ze svého žití.
Poslouchej své srdce,
naž láska jako pití
vyteče prasklou sklenkou.
Poslouchej své srdce...
Jeho píseň tenkou...

MOŽNÁ
Možná jsem všechno zavinil sám,
možná jen trochu smůly mám.
Možná,že osud nepřeje mi víc,
než tiše zemřít,a pak už nic... 

KONEC
Jak' prázdnou lahev od fernetu,
přátelství ze stolu slovem já smetu.
Byla tu důvěra,přátelství,péče...
Jedna noc,ze všeho zbyly jen křeče.
Byla tu starost i pochopení,
bylo tu přátelství a teď už není...
Zemřelo,zmizelo,zrada tak bolí,
polštář se pokrývá tekutou solí.
Píšu ti básničku,v zádech mě mrazí...
Proč ti nic neřeknu?Slova vše zkazí!
CHceš něco říct,slova vše převrátí,
ale i bez nich se přátelství nevrátí.
Zemřelo,zmizelo,nemůže žít.
Vlatně by mohlo,když budem chtít...
Ale na to je vždycky potřeba dvou.
Podej mi ruku,já nedám ti svou...
Přátelství nabízej,dávej mi sliby,
já se jen podívám a řeknu "KDYBY..."
Přátelství nabízej,dávej mi sliby,
teď už je pozdě,i ty děláš chyby. 

NENÍ POZDĚ
Ne,ještě ne,ještě pozdě není!!!
Máš šanci procitnout z věčného snění!!!
I já dělám chyby a za ně se stydím,
proto mě zabijí,když tě tak vidím.
Měl jsem tě za vzor,měl jsem tě rád...
Něco se změnilo...Nechci tě znát!!!
Prosím tě odejdi,zmiz z mého života!!!
Zrada vše zničila.Slyšíš???
Ona se chychotá...

ZRADA
Už při tom slově - zrada,
moc divná nálada na mě hned padá.
Divíš se,prý nevíš co se mi stalo...
Copak ti zrada připadá málo?!?!?
Milion výmluv ty najdeš si hned,
všechny jsou falešné jak' umělý led.
Proč jsi své srdce zakryla mříží?!?!?
Místo něj na prsou kámen tě tíží.
Možná že je za tím starý pan Osud,
možná že,možná že,možná že dosud,
to ani ty jsi nemohla být,
ty totiž nemáš duši a ani cit...

MĚSÍC
Do pokoje z čista jasna,
vletěla mi včelka krásná.
Jak' přilétla,tak i zmizela,
a měsíc,ten malý mizera,
zářil...

NE
Lítal jsem v tom hned...
I ocet chutnal jako med.
V bílou změnila se černá,
ty jsi mi řekla: Budu věrná.
Teď už vím,že lhala jsi,nejsi jenom moje,
kluků kolem tebe hemžily se roje...
Je snadné zradit lásku,lehce kluka podvedeš,
ale čas??? Ten zpátky vrátit nesvedeš.
Říkala jsi: Miluji tě,lásko moje jediná.
Hodně rychle změnila ses v holku co mě proklíná.
Od lásky je k nenávisti krůček malý jako svět,
teď je konec,bohužel,už nevrátím se zpět...