Zlomené srdce
Stojím tu s tebou a přesto sama
Šaty mě tíží, přesto jsem nahá
Jen ty znáš mou duši i její skrýše
Ty čteš tu knihu co můj život píše
Chci tě znát, jak ty mě znáš
Chci spojit život můj s tvým v náš
Já chtěla bych ti být mnohem blíž
Ty na mě však z velké dálky pohlížíš
Pravidlo je, že se protiklady přitahují
Výjimka však platí v situací tvé a mojí
Výjimka pravidlo potvrzuje
Ale nás dva oddaluje
Pravdou je, že tě mám ráda
Není to pocit a ne jako kamaráda
Nevím jak říct ti to, co bych chtěla
Proto to vzdávám a nejsem už celá
- mám zlomené srdce
Kuře
Tak ty si říkáš velká holka?
Ty s tou hlavou v oblacích?
Ty si říkáš velká holka?
Tvým štítem je tvůj hlučný smích!
A co skrýváš?
Co jsi? Kdo jsi?
Teď už smíchem neoplýváš?
Nervozitou kroutíš vlasy.
Tak ty si říkáš velká holka?
Doma pláčeš do polštáře.
Ty si říkáš velká holka
A přitom si jen malé kuře
Kuře hloupé, kuře smutné,
Kuře – srdce zlomené.
Kuře mladé, kuře sladké,
Kuře – láskou zkrocené.
Šílenství
Pomalu umírám
Rakovinnou láskou
Otvor místo srdce
Mění milovat v nenávidět
Pomalu umírám
Zabíjím přátele
Jednoho po druhém
V tomhle šílenství zůstanu sama
Pomalu umírám
Teď zabiju tebe
Polibek poslední
Tvůj pohled do duše se zaryje
Pomalu umírám
Zpytovat hříchy své
Změřit sílu s Bohem
Stát se navěky pánem osudu
Pomalu umírám
Ležíš mi u nohou
Pláčeš usedavě
A škemráš o lásku tvého vraha
Pomalu umírám
Vezmu tě s sebou
Hned
Síla
Má síla pramení
Ze smíchu souznění.
Pramení z výsměchu,
Z bolesti druhých.
Má síla pramení
Z davu spousty lidí.
Pramení z přetvářky,
Z falešných gest.
Silná jsem jen v davu
Brzo ztratím hlavu
Bolest tvou podněcuji
Sebe pak zatracuji
Má síla pramení
Ze srdce bolení.
Pramení z hrdosti,
Z pomstychtivosti.
Má síla pramení
Z mostů pálení.
Pramení z minulosti,
Co pomalu mizí.
Silná jsem jen v davu
Brzo ztratím hlavu
Bolest tvou podněcuji
Sebe pak zatracuji
Lhářka
Věříš mi?
Opravdu?
Zvláštní…
Sama sobě nevěřím
A pro tebe
Každé mé slovo pravdou je
Věříš mi?
Jsi si jistý?
Já k tobě upřímná
Nebývám!
Ani k sobě?
Jsem lhářka…
Slza
Slza…
Kapka slaná…
Denně se na svou cestu
Vydává…
Denně můj obličej
Prozkoumává…
Pocítím bolest
A náhle…
Slza…
Kapka slaná…
Marnivé děcko bolesti…
Nešťastný potomek lásky…
Slza…
Kapka slaná…
Na tváři
Přečte si
Novinky dne…
Vedle úst
Spočítá
Kolikrát zde úsměv stál…
Mnohokrát to
Nebylo…
Slza…
Kapka slaná…
Z hrany obličeje
Na zem skapává…
Vsakuje se
Do země…
Stává se její součástí…
Slza…
Kapka slaná…
Děcko bolesti…
Potomek lásky…
Snoubí se
Se zemí…
Příběh svůj
Vypráví…
O tom, kdo miluje…
O tom, kdo miloval…
Prosba
Lásko má
Ukrutná
Zoufalá
Jsem a navždy budu
Netrap mě
Pohlaď mě
Po duši i po tváři
Setři mi slzy
Kanoucí po líčku
Polib mě
Ulev mému srdíčku
Netrap mě
Miláčku
Bolestí trhám si
Vlasy
Oči tvé
Překrásné
Pronásledují mě dnem
I v noci
Máš mě ve své moci
Neubližuj mi
Skloním se před tebou
Princ
Co jsem komu udělala
Že si lásku nezasloužím?
Dobrým lidem radu dala,
Vyhýbala jsem se všem lžím.
Přesto trpím bez přítele,
Na velikou lásku čekám.
Lákají mě do postele,
Princové, co zatím neznám.
Čekám prince z velkoměsta –
Velký dům a bílý plot –
Žádné mládě, svaly z těsta,
Ale chlapa, slavný rod.
Princátko, co slečnu hledá,
Hledá slečnu k milování.
Představivost spát mi nedá,
Náladu mám k uzoufání.
Co jsem komu udělala,
Že mě můj princ nemiluje?
S jeho city jsem si hrála,
Teď si ze mě utahuje.
Obraz
Tys byl jen obrazem –
Obrazem dokonalosti
Zůstal jsi odrazen
Od lásky radosti
Já nemilovala tebe
Jen tvůj obraz
Chtěla jsem hledat nebe
A čekal mě podraz
Ztratila jsem sebe
Jen tvůj obraz zůstává
Už nechci hledat nebe
Milovat znovu se jen tak nestává
Opustím tě o půlnoci
Ani dopis nenapíšu
Nechám tě spát bez pomoci
Nebudu ti dělat p**u
Své srdce roztrhám
Na milion kousíčků
Tvůj obraz si nenechám
Najdu si spoustu jiných miláčků
Teď lusknu prsty
A ty spíš
A zmizím brzy
Nepočkám než se vzbudíš
Litr benzínu a sirka dřevěná
Ohnivé kolo to léčivou sílu má
Barevné plameny zvou okolí k tanci
To nejsou mosty, co za sebou pálím…