Beruška

Čepička s ananasu

Čepička z ananasu zůstala jen,
snad zapustí své kořeny
teď na ní hledím s úžasem
a ptám se, kdo je bez viny.
Kdo z nás stojí pevně na zemi
a kdo se vznáší v oblacích.
Jsem víla v anonymním světě očí,
ten rytíř projel znenadání,
já ty oči zahlédla,
byly milé k pohledání.
Už nechci maňáskový divadlo hrát
můžu jen doufat, že v tragikomedii životů
náhoda kličku udělá,
že ty oči zas uvidím,
malý přístrojek zabliká
a rána budou opět veselá.
Když vím, co dělat mám,
už není šance na změnu
ty opustils tu arénu
a rozumnou věc udělal.
Vím, že život musí bolet,
jinak bychom necítili
a jen mě mrzí,
jak slova na shledanou
se rychle v sbohem změní.
Ráda bych zas ?Dobré ráno!" říkala,
spoustu drobných příběhů Ti líčila,
na každý Tvůj signál se těšila,
však šance má už skončila,
možná já ji zhatila.
Nevím a nevěřím, vzácný pane.

Zabil jsem ženu
Vzácnou a vznešenou

Nemůžu nepsat,jak si chtěl,neboť v mém
srdíčku si udělal kráter.
Všechno co si napsal,chápu a ještě víc
si stoupl v mých očích.
Už se neozvu,jak chceš.Ale věz,že
ty se můžeš ozvat kdykoli(bez jakých koli skrupulí).
Budeš mi moc chybět.
A že tě následující slova budou bolet,
musím je říct,protože mám poslední
šanci.
V pátek jsem se toho bála,proto jsem
tak blbla v tom telefonu.
Ještě nikdy se mi nestalo,to co s tebou.
Cítila jsem takovou blízkost a souznění!
Měj se hezky,buď svůj a pamatuj si,
že na tebe nikdy nezapomenu!!!
Když se něco změní,můžeš se mi opravdu
ozvat.Mám vás ráda vzácný pane!