Liny
V prvních podzimních dnech roku 2004 mi počasí konečně dovolilo zalétnout a následně řádně otestovat model Liny. Jde o Hackerovic ARF stavebnici. Model je to moc pěkný a elegantní. Každý díl k tomu něčím přispívá. Vypíchnu hlavně eliptické náběžné hrany koncových dílů křídla, winglety a hezky tvarovaný trup s vysokou směrovkou. Takhle vypadá po vybalení:
Technické parametry jsou:
rozpětí ....... 2460 mm
délka ......... 1190 mm
hmotnost ... 1600 g (v mém případě)
pohon ....... MIG 600 Turbo BB (v mém případě)
aku ........... 7x Sanyo 1700mAh (v mém případě)
řízení ........ VOP, SOP, křidélka (i ve funkci brzdících štítů a možností změny zakřivení profilu), motor.
Model je to už opravdu nemalý. To je jedinou překážkou jinak pohodové kompletace. Se složeným letadlem se po domě opravdu moc běhat nedá. Stavebnice je velmi pěkně zpracovaná. Perfektně vypadá trup a to jak po stránce vzhledu, tak i konstrukce. Je laminátový a smysluplně vyztužený odpovídající proměnnou tloušťkou stěny. Křídla jsou poctivě potažena, fólie je všude bez vad zakončena. Jen při opravdu násilném hledání chyb takřka za každou cenu jsem si všimnul potřeby ještě místy dobrousit přechody mezi některými spoji pevného potahu pod fólií. Ocasní plochy jsou perfektní, winglety švihácké. Se stavbou není problém a návod je bezchybný.
Složený model vypadá takto:
A taky takto:
A ještě kabina:
Letové vlastnosti jsou vyloženě lahůdkové. Liny je až nechutně stabilní. Odhození bez pomocníka je i v bezvětří úplně bezpečné bez použití násilí. Model se okamžitě usadí a letí sám. Citlivost na výškovku je velmi dobrá a příjemná v celém obrovském rozsahu rychlostí. Směrovka při jemných změnách směru letu sama stačí k řízení modelu, ale už je třeba počítat se setrvačností dlouhých křídel proti momentu síly nutné pro vybočení. Křidélka jsou vzhledem k jejich ploše málo citlivá, což je dáno vzepětím. Model se brání vyvedení z rovnováhy a s doporučenými výchylkami nezvládne rozumný výkrut. Sám se chytá do stoupavých proudů a pokud nejsou dost silné, stačí jen trochu tahat za výškovku a upravovat poloměr zatáčky směrovkou, či křidélky, případně kombinací obojího. Ačkoli větroň reaguje na křidélka vlažně, je možné jej po uvedení do náklonu zejména výškovkou roztočit do překvapivě úzkého komínu stabilní spirály.
Klouzavost Linyho je moc dobrá a díky ní není problém kdykoli nalétat přes půl hodiny i s daným pohonem, který bude mnohý považovat za nepoužitelně slabý. Možná tomu tak svým způsobem je a výrobce na krabici píše o osmičlánku, což by jistě bylo na výkonu poznat. I takto je to mimo jiné levná a pro mne dostatečná varianta, protože Liny nepotřebuje silný pohon kvůli řešení krizových situací. Nedostává se do nich.
Přistání je snadné. Model moc nereaguje na poryvy větru, takže manévr je klidný. Brzdy umožňují rychlé stlačení modelu k zemi. Pak jej lze nechat třeba dvacet metrů plavat několik centimetrů nad zemí, než pomalu vytratí rychlost. Nějaké kolébání, či dokonce pád pro ztrátu rychlosti, to jsem vůbec nezaznamenal. No a tu jsou nějaké letové snímky:
A truhý:
No a předposlední zatáčka před přistáním směrem "do kamery":
Lze si všimnout poměrně velké výšky při malé vzdálenosti od stanoviště pilota (totožné se stanovištěm fotografa). Přesto modelu tato vzdálenost stačila k přistání, ačkoli tou dobou vanul vítr o síle jen kolem tří metrů za vteřinu. Brzdy fungují opravdu dobře.
.....
A to je zatím vše.