Ještěr
Začátkem roku 2001 jsem se rozhodl navrhnout konstrukční pomalolet ve dvouplošném uspořádání. Pokud bych měl popsat nějaké konstrukční zajímavosti, pak bych asi uvedl například páskovaná žebra. Pásky i žebra jsou z balzy tloušťky 1mm. Vzepětí má jen spodní nosná plocha, obě však mají obrovské negativy.
Technická data:
Rozpětí je cca 910mm
letová hmotnost 350g
profil Simplex7
konstrukce viz. obrázek nahoře
vybavení obvyklé, jen napájení se nakonec ustálilo na tříčlánku LI-ION
řízené funkce - S,V,M
Kostra, tak jak ji vidíte, měla hmotnost 115g. Po potažení (spodní plochy "plátnový" Litespan, horní tenký, barvený Modelspan) a lakování vychází prázdná hmotnost na 160g. Jen jsem ještě dokončil pilota (po zaschnutí pleti mi vyšel rudý muž).
A po potažení....
Letové vlastnosti modelu jsou přesně podle očekávání - velmi realisticky pomalý, rozvážný, až těžkopádný let, dostatečná stabilita a přiměřená "dobová" obratnost. Bohužel hned po prvním přistání mi jej vítr převrátil "na střechu", než jsem pro něj stačil těch pár metrů dojít. Lehce se poškodil potah křídla o zmrzlou hroudu. Kanagom to napravil a od té doby jsem s Ještěrem absolvoval ještě několik letů. Přistání do sněhu nejsou příliš estetická. Lyže jsem mu neudělal a kolečka po zabodnutí do prašanu zaseknou letadlo takřka na místě, což někdy končí i kotrmelcem. Proto do sněhu sedám raději prosednutím a dopadem na tři body po ztrátě rychlosti z výšky maximálně půl metru (stylem kravěnec). O eleganci takového přistání nemůže být řeč, ale zdá se to bezpečnější.
Jak je zde trochu vidět, kolečka jsou vyrobena podobně, jako u Fleka, tedy z EPP. Použil jsem však poněkud pracnější, ale efektnější technologii. Vyrobil jsem vlastně jen pneumatiky a do nich vlepil disky. Ty sestávají z vrstev - dýha 0,8, měkká balza 4, dýha 0,8. Celek je obroušen ve vrtačce. Ložiska pro podvozkový drát 1,5mm jsou z lanovodů.
A ještě směšný náčrtek na závěr. Jako obvykle nic lepšího nemám. Těžiště doporučuji pro první starty posunout o minimálně 10mm dopředu, zvlášť pokud bude trochu foukat. Ostatní závisí na souměrnosti stavby.
21.3.2002. Po více, než roce občasného poletování s Ještěrem, osazeným motorem řady 280, jsem zkusil model prohnat po obloze o mnoho výkonnějším pohonem. Jen minimálních úprav si vyžádala instalace motoru Speed 400/6V s převodem 2,33:1 a vrtulí Graupner 230/120. Dále jsem vyměnil regulátor za JES 110 a akumulátory za čtyřčlánek LI-ION (celkem 3900mAh), případně za sedmičlánek NI-CD 800mAh. Hmotnost se pak pohybovala kolem 510g. Létání se stalo samozřejmě zajímavějším, aniž by zásadně vzrostla náročnost pilotáže. Možná už jsem si na leccos zvykl, takže mi nárůst rychlosti nepřipadl nijak šokující. On má dvouplošník přece jen velký čelní odpor, takže prudké zrychlení je patrnější, než maximální rychlost. Velká nosná plocha umožňuje stále dosahovat opravdu plíživé rychlosti, takže přistání lze pořád zvládnout pohodlně. Větší tah pohonné jednotky poskytuje dostatečnou rezervu výkonu, což se hodí při silnějším větru, případně krizových situacích.
Koncem zimy v roce 2003 změnil Ještěr majitele. Pepa Hlávka si jej osadil "třístovkou" s převodem 12:1 (snad si to pamatuji dobře) a testuje, co to udělá...