Brisk 280
Tuto novinku firmy Hacker (červen 2003) jsem měl možnost otestovat pro časopis RCM. Vložím sem tedy alespoň několik obrázků a pár vět.
Jedná se o malý RTF akrobat těchto parametrů:
Rozpětí: 700mm
Délka: 670mm
Pohon: motor řady 280 + vrtule Gunther 125/110
Hmotnost: 300g (v mém případě skutečně přesně tolik se 7x Ni-Mh 600mAh)
Ovládání: výškovka (motýlek), křidélka, motor
Model je velmi pěkně vyroben. Tvarově nezapadá no žádné okoukané šablony a je dodáván v plastovém kufříku na míru. Takto vypadá po vybalení:
A takto připravený k letu:
No a ve vzduchu:
A ještě ve vzduchu, před prvním přistáním:
Chtěl bych Radimovi poděkovat za podařené letové fotografie. V RCM jich bude uveřejněno více.
Brisk 280 létá pěkně už s doporučeným pohonem řady 280. Přímý náhon vrtule Gunther 125/110 mu dává dostatečný rozsah rychlostí, ale nízký statický tah. Letový čas s doporučenými články Ni-Mh 600 mAh pohybuje kolem deseti minut. Dostatečný výkon pro akrobacii má takto osazený model během prvních pěti minut, potom už je třeba o obratech přemýšlet dopředu a nechat modelu čas k rozběhu. Několik posledních minut již model moc nestoupá. Kolik přesně, to záleží na celém předchozím stylu letu.
Proto jsem do modelu později pokusně osadil motor MEGA Ac 16/7/12. S ním a vrtulí Aeronaut 200/125 se z modelu stal velmi silný stroj. Přitom se letový čas se stejným zdrojem prodloužil asi o tři minuty a plná akrobacie je možná až do předposlední minuty letu.
S oběma pohony je model schopen i velmi poklidného poletování. Jedinou věcí, na kterou je dobré si dát pozor, je utržení proudnic na křídle při prudkém přitažení ve vysoké rychlosti. Jde o extrémní situace, jinak je model velmi stabilní a ochotný poslouchat ve všech režimech a rychlostech letu.
Polétání s Briskem je příjemné. S lepším pohonem je to opravdu parádní zábava bez omezení.
28.6.2003. Kromě jiných modelů jsem vzal i Briska na dětský den do Borkovan na hřiště. Dal jsem si s ním tři starty a dobře jsem se pobavil i na malé ploše olemované vysokými stromy, vedením VN a dalšími překážkami. Jenže před posledním přistáním jsem se trochu poplašil při pohledu na děti, které zrovna přebíhaly napříč hřištěm. Být trochu schopnější, zvládl bych situaci v pohodě, protože přímo do cesty se modelu nikdo nepostavil a akumulátory ještě nebyly zcela vybité. Jenže já jsem znejistěl a špatně jsem se rozhodl. Místo opakování okruhu na přistání jsem rovnou doklouzal a přistál ve vyšší rychlosti. Vypadalo to docela dobře, ale model měl dost kinetické energie na to, aby kolem mne projel po zemi až k mé švagrové a tchýni, které se dětského dne účastnily spolu s významnou částí obyvatel obce. Brisk se nevešel mezi ně a zarazil se křídly o jejich nohy. To zapříčinilo ulomení jednoho křídla.
Zpočátku se poškození nezdálo být nijak závažným. Pak jsem si všimnul, že hlavní nosník byl tažen ulomeným křídlem tak, že zničil celou kostru druhého křídla a poškodil i trup. Jinými slovy - pouze ocasní plochy byly v pořádku. To byla pro mne docela krutá rána, protože tento model byl tou dobou mým nejpoužívanějším. Vlastně jsem s jinými takřka nelétal. Tak teď zase budu.
No a to je smutný konec celého vyprávění.
.........
Tak, to je už úplně vše.