Historie pálení dřevěného uhlí na Křivoklátsku spadá do dávné minulosti, do doby přibližně 500 let před naším letopočtem. V té době přichází na naše území Keltové a s nimi i vyspělá kultura. Tento národ dal základ zdejšímu zpracování železné rudy a zároveň pálení dřevěného uhlí, bez něhož se toto odvětví neobešlo. Dříve bývalo uhlí používáno i v mnoha každodenních činnostech obyvatelstva. Na Křivoklátsku tak byly položeny základy řemeslu, které využívá zdejší bohaté zásoby dřeva i v nepřístupných místech. Pálení uhlí se zde nepřetržitě provozuje až do dnešních dob a stalo se místní tradicí.

Postup výroby dřevěného uhlí se v průběhu vývoje lidské společ- nosti měnil. Zpočátku jedno- duché pálení uhlí  v ohništích a jamách nahradily na dlouhou dobu dokonalejší milíře. Ty se stavěly mnoho staletí, až do poloviny 20. století. Pro výrobu uhlí v milířích jsou důležité následující faktory: lokalita, počasí, půda a dřevo. Obecně platí, že se pálilo tam, kde byl dostatek dřeva a na místech, kde se uhlí zužitkovávalo.

Životní styl lidí v dřívějších dobách vedl k velkému sepětí s rodným krajem a přírodou, která jim poskytovala možnosti zajištění vlastní obživy. Zvláště pak les byl zdrojem velmi cenných surovin. A pálení uhlí byl složitý proces, jehož tajemství se předávalo z generace na generaci.

Na těžko přístup- ných místech Křivo- klátska dýmaly milíře, nad tmavými lesy je prozrazovaly stoupající namodralé mráčky. Tento obrázek z naší krajiny již zmizel. Proto jsme se roz- hodli vybudováním skanzenu vytáhnout toto vymírající řemeslo z hlubin zapomnění a představit ho široké veřejnosti. Výhledově bude rozšířen ještě o další starobylá řemesla spojená s lesem, dřevem a dřevěným uhlím.

Skanzen je koncipován jako naučná stezka. Uvidíte zde zemní pálení, opravdové milíře, pece a mnoho pomůcek uhlíře.

Těšíme se na Vaši náštěvu.

DŘEVĚNÉ UHLÍ
Cyrus & syn