97) Světlá stezka

Sepasáno by Toast

Naši staří známí, drak Worvick a kol., se ozvali Flamovi, že by potřebovali naše služby. Věc se měla takto: Zdá se, že drakův nejlepší decker Lišák narazil na server ukrývající veledůležitá data proslulé latinskoamerické teroristické organizace Světlá stezka. Protože byl Lišák rád, že se tak-tak stačil ještě zaživa odpojit, rozhodl se Worvick pro akci ve fyzickém světě. Úkol byl jasný: přinést poč s daty.

Podle umístění okolních terminálů se dalo vytušit, že inkriminovaný server je někde neznámo kde na ploše cca 500x500m v latinskoamerické čtvrti na hranicích mezi Redmondem, Snohomishí a centrem. Vydali jsme se všichni do terénu, každej podle svýho vkusu nasával atmosféru. Speedy chodil po ulicích, hospůdkách a klubech, Flame jezdil autem křížem krážem, Shotgun přecházel z putiky do nonstopu a přes pizzérku zpátky a Hank nasával doslova.

Speedymu, kterému jsme jako rodilému Mexičanovi dávali největší šance, se podařilo v hospodě seznámit s týpkem, kterej ho pro změnu seznámil s postarším, ale děsně hodným Mexičanem, co se stará o příchozí jižany, aby měli kde spát, co jíst atd. Flame si mezitím nechal od Lišáka zjistit metráže a majitele všech místností v oblasti (pořádnej štos papírů).

Aby vzbudil ten nejlepší dojem, rozhodl se Speedy, že si nedaleko otevře krámek s mexickejma botama a kloboukama, pro jistotu kólnul kámošovi z Yakuzy, aby mu ho hned nevypálili, a pak navšívil hodnýho papa Mexičana, u kterýho vybalil karty na stůl a po společné domluvě spolu s ním a s Flamem seškrtali seznam. Podle velikostí, umístění, jmen majitelů atd. zbyly jen dvě možnosti: tělocvična s fitness a obchod s počítačema.

Hank se vydal do počítačového obchodu - řekněme rovnou, že zbytečně, a Shotgun do fitnessu. Ve fitnessu zaflirtoval s recepční, pokecal s trenérem, děsně se nasral, že v místním baru nemají tequilu, ale jen mulťáky a v neposlední řadě proskenoval detektorem a kouzlama okolí. Nebylo pochyb, magický bariéry ve fitnessu nevěštily nic kalého. Do půlnoci se šel najíst a hlavně napít do pubu naproti, a když se vracel pro motorku zaparkovanou před fitnessem, musel předstírat opilce, aby mu pětice po zuby ozbrojenejch chlapíků, co se tam slezla, neustřelila kebuli. Svoji motorku i se štěnicí, kterou tam ty svině daly, odvezl, zamaskoval stopy a hurá zpátky.

Pro jistotu tam Seepdy děsně nenápadně nechal kamerku, aby nám nasnímala lidi, co půjdou kolem. Fotky si nechal posílat k sobě do krámku a rovnou je forwardoval Lišákovi. Netrvalo dlouho a fotky přestaly docházet a zároveň se přihlásil náš decker, že ty lidi z kamery jsou (Kolum)bijci, co papírově v Seattlu vůbec nejsou. Nebylo pochyb.

Všichni se to dozvěděli a celý netrpěliví naplánovali drsnej přepad na klasickou třetí ranní, ale jak na potvoru, šel někdo moc zvědavej kolem tělocvičny (a kolem té naší zpropadené kamery), ochranka ho vodkrouhla, přijeli hvězdiči - prostě ne moc příhodná situace pro vykrádačku. Počkali jsme do rána, situace se ale nelepšila, fízlů všude jako much nad hnojem. Když to nešlo vrchem, rozhodli jsme se dostat se tam spodem, beztak ten počítačovej lab měl bejt podle Shotguna podzemí. Našli jsme síť kolektorů. do který se 3/4 grupy dostalo kanálem, zatímco Shotgun jako správný ork, orčí podzemkou, i když se na pár metrech málem ztratil. Ještě, že našel nějakýho orčího kámoše, kterýmu za průvodcovstí slíbil resuscitaci zdarma.

Pomalu přicházely slavné chvíle Flamova beranidla. Nejprve jím proboural cestu až do sklepa pod sklepem pod fitnessem. Asi jsme dělali trochu bordel nebo tam měli detektory, protože si nás všimli a na našich detektorech života se to začalo hemžit puntíkama.

První enemy se přišel podívat, co se to tam dole děje, ale díky Shotgunovi a Flamovi se s ustřelenou nohou skutálel ze schodů a už tak zůstal. Ostatním se dolů moc nechtělo, nevyprovokoval je ani Hankův tlakový granát a tak Flame dostal nápad. Podle biodetektoru proboural beranidlem podlahu přesně pod nohama o patro výš vartujícího chudáka a ten se s nevýslovným údivem ocitl na zemi o patro níž, a co hůř - ocitl se pod palbou. Speedy a Shotgun ho s bujarým veselím obdarovali.

Pro velký úspěch jsme akci zopakovali. Tentokráte nebožák visel zpříčený za úpéčko v díře, a tak přišel o nohy, protože ty byly to jediný, co mohl v danou chvíli Speedy rozstřílet. Shotgun už levitoval u stropu, chtěl překvapit zbylé dva, a protože mu tenhle viselec vadil ve výhledu, narval do torza ruku i s břitama až po loket, chňapl ho za páteř zevnitř, zacvakal maníkovejma zubama jako maňáskem a stáhnul dolů. Druhou z děr hozený granát nás nerozházel a tak Hank odvážně zaútočil, což vodsral předposlední enemy, Shotgun konečně vykouknul podlahou a na dvakrát prostřelil poslednímu a už zmateně prchajícímu zbabělci nohu a pak hlavu.

To už Speedy a Flame osekali monobičem přebytečné dráty u serveru, Hank rozložil všude kolem tuny plastiku a šlo se do auta připravenýho nad kanálem o kus dál. Cestou jsme stiskli detonátor, aby to floydi neměli jednoduchý s hledáním stop, Flame k smrti vystrašil jednoho hvězdičskýho astrálníka, kterej se zapřísáhl, že nic neviděl a nic si nepamatuje a pak...

... už jen spokojená žranice u Worvicka a kreditšpalky s tučným honorářem. Celkem ízy, nebo ne? Prostě profesionálně odvedená prácička.

Poznámka: Vážený Mexičan musel udělat na Speedyho dojem, protože mu daroval nezanedbatelný finanční obnůsek na podporu rozvíjející se mexické komunity v Seattlu. Je to zkrátka dobrák od kosti ten náš Speedy.