72) Išuvan

Dneska se nás u Oty sešlo opravdu hodně. Toast jako obvykle s novou postavou. Dobrodružství začalo celkem normálně. Klient po nás chce najít nějakej poškrábanej magickej šutrák jménem Išuvan. Na odměně jsme se nedohodli, ale to už je celkem obvyklé, protože stejně to vždycky dopadne jinak, než jak se dohodnem. Maník nám pouze řekl, že jim ho ukradli z nějakého chrámu v Mexiku a že ho budou chtít co nejrychleji prodat, a že po šutru jde ještě jedna skupinka Mexikánů. Člověk, co ho má teď u sebe se jmenuje John Smith a přiletěl před osumnácti hodinama do Seattlu. Z nulových informací na začátku jsme se nakonec pohli po analýze záznamů z bezpečnostních kamer na letišti. Speedy dal chlápkovi přes odezírání ze rtů deset táců a on nám za to rozluštil většinu rozhovoru, kterej se odehrál mezi Smithem a jeho místním kontaktem. Obchod proběhne v podniku u Korzára. Problém byl v tom, že tento podnik oficiálně nikde neexistoval a tak musel Speedy oživit své dávné kontakty. Z nějakého pařiče dostal to, co potřeboval vědět, to znamená, kde se U Korzára nachází a jeli jsme. Morty s Kitanou, novou Toastovou postavou a se Speedym šli dovnitř. Renfri s Hankem zůstali venku v Hankově skůtru a hlídali okolí, přičemž se tvářili, že si vyjeli na romantickou vyjížďku, Renfri teda s krajní nelibostí. V baru se zatím obchod nevyvíjel, jak měl a začalo se střílet. Nikdo se do toho nemíchal, říkali jsme si, že počkáme až jak to dopadne. Skončilo to megavýbuchem na dvoře. Vzali jsme dvě mrtovoly do Speedyho dodávky pro pozdější výslech a zdekovali se tam odtaď, příjížděli totiž H&H, hasiči s hvězdičema. Renfri pak šla do astrálu sledovat partu Mexičanů, která přijela s křížkem po funuse, ale stejně byli zajímavý, astrál od nich prolejzal kanály a něco tam hledal, nenašel. Na základně pak Renfri oživila ty dva mrtvý maníky a Kitana pomocí ovládnutí myšlenek pronikla prvnímu do hlavy a ten nám vyklopil všechno, co věděl. Že je ti druzí podtrhli, že to chtěj prodat za dvacet melounů, kde bydlí John Smith, jaký má číslo na mobil, že se mu říká Sweety, že on sám je Japonec, ale že má čínský jméno, že je hetrosexuál a spoustu jinejch důležitejch věcí. Druhej oživenej pán v obleku už nám toho moc neřekl, protože toho ani moc nevěděl, prostě takovej obyčejnej ochrankář. V této době našel Zrzek u Oty v lednici zmutované ananasy v plechovce, který prošli záruční dobou asitak třikrát, už se skoro i hejbali. Nechali jsme je na základně a jeli jsme obhlídnout udané adresy. Nikdo tam nebyl. Tak jsme se rozešli, že to necháme na druhej den, protože už bylo ke čtvrté ranní hodině a šli jsme domů. Sešli jsme se hned ráno na snídani a řešili, co budeme dělat dál. A to jsme doopravdy řešili v reálu asi hodinu, já fakt nevím, pak už mě to nebavilo, protože se nic nedělo a. Pak to Renfri přestalo bavit, vzala telefon a Sweetymu zavolala. Dohodla se s ním, že se sejdou ve dvanáct deset na obědě. Nás bude tři a budeme mít sebou zálohu šest miliónů. On nás zavede k Išuvanu a my mu dáme zbytek do dvanácti. S výsledkem seznámila ostatní a radění, co budeme dělat pokračovalo. Nakonec výsledek vypadal takto. Na schůzku půjde Kitana, která bude vystupovat mým jménem, Hank a Morty. Renfri to zatím bude jistit a čistit v astrálu. Až to bude v pohodě zjeví na místě schůzky ducha. Pak ti tři v restauraci vyříděj gorily a vezmou Sweetyho jako rukojmího a Kitana z něj dostane, kde schovává Išuvan. Plán se zdál být dobrej. V astrálu to vypadalo, že to tam nikdo nehlídá, jenom občas se tam mihl nějakej cizák, kterej to tam janom obhlížel. Renfri dala znamení a akce v reálu začala. Morty mrsknul popelník po Sweetym, protože nic jinýho po ruce neměl. Gorily byly vyřízeny rychle a Sweety to po ráně pěstí od Hanka málem nerozdejchal. Akorát když jsme nastupovali do aut, aby jsme ujeli, Renfri v astrálu zpozorovala dva blížícíse astrály, jeden od Sweetyho a jeden od Mexičanů. V reálu přijížděli z obou směrů komanda zmíněných skupinek. Nastal čas na Zrzkova jointa, byl takovej lehkej, ale před nastávající střílečkou pomohl. Renfri v astrálu jenom čekala, co se stane a tvářila se, že tam není. To samé dělal Speedy v reálu a tak byl zatím v pohodě. Kitana začala jako první nějakou akci a zmanovala jednoho motorkáře. Přestože nic neudělal, schytal Hank dvě dávky ze sapíku. Odehrálo se jenom jedno kolo této střílečky, protože už byly dvě v noci a já a Štěpán, kteří jsme dočasně neměli co práci jsme vytuhli. Pokračování příště...

Takže příště bylo u Žabiše na chatě, kde jsme strávili weekend hraním Shadowrunu a Gambrinus ligy. Ti dva astrálobijci se pustili do sebe, takže Renfri na nic nečekala a utekla do těla. Hank s Kitanou a s Mortym a s bezvědomim Sweetym utíkali za roh ukrást nějaké jiné auto, protože tomu jejich půlka chyběla a už nechtělo jet dál. Speedy s Renfri začali utíkat přes nějakej barák, ale pak toho nechali, protože na ulici to mezitím všechno utichlo. Měli tedy příležitost vrátit se pro Speedyho auto. Hank se zatím zmocnil nějakýho taxíku a prchali taky pryč. Cestou zcela nelogicky vystoupil Mortenegra, že má něco na práci a i Kitana jako by se vypařila. No, u Žabiše na chatě jsme byli jenom čtyři a hrát i za ostatní, to jde jenom chvíli. Vyzvednutí šutru z bankovní schránky proběhlo v pohodě, až na ten odjezd od banky. Před autem se objevil astrálník, vytvořil jakousi bránu a auto do ní zmizelo, Renfri v astrálu tam zapadla radši taky, co by chudák dělala bez těla. Najednou se před autem objevila zeď a to byl konec jízdy, taky tam byli nějací stříleči. Renfri v astrálu zbičovala nějaké kouzlo a pak byl konec. Klient si doletěl pro šutr a poslal nás zpátky. Platil štědře. To bylo tak jedenáct a my si udělali přestávku na jídlo