Pavel Sajal

Teorie hodnocení výsledku rozdání dle počtu pravděpodobnosti

    Pro pochopení vlastností soutěží je rozumné vycházet ze znalosti vlastností jednotlivých rozdání.
     Dle počtu pravděpodobnosti je výsledek každého rozdání náhodná veličina. Každá náhodná veličina je popsána rozdělením pravděpodobností, tedy znalostí pravděpodobností možných jevů, v našem případě výsledků. V jednodušším případě IMP hodnocení je rozdání popsáno střední hodnotou.
     Důležité je však si uvědomit, že rozdělení pravděpodobností můžeme jedině odhadovat, nikoli přesně určit. Běžně určované průměry jsou jen odhady střední hodnoty. Otopování rozdání jen odhaduje rozdělení pravděpodobností. Velikost chyb odhadů můžeme jen odhadovat.
     Čtenáři, kterým není tato problematika blízká si mohou představit, že rozdělení pravděpodobností nebo střední hodnotu bychom mohli získat ze zpracování velmi velkého počtu výsledků téhož rozdání. Na příklad z tisíce nebo raději více výsledků.
     Ideální hodnocení výsledku je odvozeno od porovnání výsledku dle rozdělení pravděpodobností. V jednodušším případě IMP hodnocení vystačíme se zjištěním rozdílu výsledku vůči střední hodnotě. Je nerealizovatelné.
     Praktické hodnocení je odvozeno od odhadů, u IMP hodnocení od odhadu průměru, u topového hodnocení od empiricky vzniklé topovací tabulky.
     Pouze hodnocení dvojice výsledků v utkání družstev nezávisí na rozdělení pravděpodobnosti a střední hodnotě rozdání. Tato výhoda může být často současně nevýhodou. Pokud střední hodnotu rozdání neodhadujeme, ztrácíme informaci o dílčích výsledcích v otevřené a zavřené místnosti. Pro hodnocení úrovně dvojic je pak utkání družstev takřka nepoužitelné.
     Na okraj lze konstatovat, že rozdělení pravděpodobností rozdání obecně závisí i na složení soutěžících.
     Cílem článku je upozornit, že vliv náhody na výsledek lze efektivně zkoumat již z vlastností jednotlivého rozdání. Z této skutečnosti prakticky plynou omezené možnosti náhodnost výsledků potlačit.

Sajal 17.11.1999