MOŽNOSTI NOVELIZACE CELOSTÁTNÍCH SOUTĚŽÍ DVOJIC S TÝMOVÝM
HODNOCENÍM - 2.VERZE
Tento rozbor navazuje na můj prvý návrh, předložený po
celostátní skupinovce v Pardubicích. Po zapracování případných připomínek (došlých do asi
14 dnů) zpracuji konečný návrh, který předám Ústředí společně s připomínkami.
Rozbor přihlíží ke zkušenostem s průběhem a přípravou IMP přeboru v Praze 2/99, k minimální
připomínkové odezvě na 1. verzi (Petr Hebák a Jiří Kopřiva) a k několikaminutové
diskuzi s účastníky přeboru v Praze.
Za hlavní kriteria pro tyto soutěže považuji:
1/ Smyslupnost. Soutěž by měla sloužit k zejména k porovnání úrovně
dvojic z celé republiky s akcenty na dvojice špičkové a na dvojice mimo bridžová centra.
2/ Populárnost. Metoda organizace by měla vyhovovat hráčům.
3/ Realizovatelnost. Organizační náročnost je třeba přizpůsobit
možnostem organizátorů a pořadatelů.
Navrhuji přijmout tyto zásady a opatření:
1/ Cílem je dosažení maximální kvality soutěží. Jedná se o pořadatelské zajištění,
zajištění kvalitního rozhodčího, počítačových rozdání, zástěn, výpočetního zajištění,
výsledkového a dokumentačního servisu.
2/ V roce 1999, nejlépe před nejbližší skupinovkou, vyřešit systém soutěží až do
etapy schválených propozic.
3/ Přijmout organizační opatření pro průběžný dohled nad těmito soutěžemi. Jednou z
možností je využívání funkce garanta soutěže. Tato funkce se dle mého soudu
osvědčovala jak u této soutěže (Sajal), tak i u Velkých cen (Picmaus).
Možnosti novelizací:
1/ Soutěže lze pořádat jako jednodenní. Předpokládal bych, že by to
zvýšilo účast. Zájem by se zvýšil u dvojic s problémy s ubytováním a u dvojic, kterým
nevyhovuje dvoudenní trvání. Velmi nevýhodné je to však pro dvojice zdaleka
(připomínka Kociána). Řešením by mohlo být pořádání dvou soutěží za víkend jako u
VC Pardubic.
Námitka, že mírně menší počet rozdání podstatně znekvalitní soutěž, nejsou
podložené. Kvalita porovnání soutěžících roste bohužel pouze s odmocninou počtu rozdání.
Podrobnosti si lze prostudovat v mé studii na toto téma, která je
zde ke stažení ve Wordu, asi 54 k.
2/ Zjednodušit systém organizace soutěží s zejména s úmyslem snížit nároky na
výpočetní systém. Bude třeba zvážit, zda zachovat prvky švýcarsky oragnizovaných
soutěží. Jejich nevýhodou je závislost na výpočetním systému, vyhodnocujícím trvale
pořadí.
Totéž platí o systému postupů i nasazování, který je aktuálně složitý. V náročnější
(nepovinné) variantě vyžaduje i předběžné přihlášky a zápis El účastníků. Toto řešení
doposud nevadilo, pokud jsem vše zajišťoval sám jako autor propozic, softwaru i
provozovatel Ela. Současně mi nevadil rozsah přípravné činnosti.
Můj aktuální výpočetní systém může být, dle meho názoru, využíván i ve značně
zjednodušené variantě (tedy bez zápisu El) a s jednoduchým nasazováním. Nejspíš s
použitím metody divokých karet pořadatele. Konečné posouzení této možnosti však
nemohu udělat sám.
Možnosti modifikací Celostátní skupinovky jsou podroně popsány v mém
dřívějším příspěvku.
3/ Zvážit možnost zvýhodnění hráčů z Moravy a to vzhledem k okolnosti, že v
pořadatelství celostátní skupinovky je aktuálně nejvhodnější pověřovat střídavě
Prahu a Pardubice.
Poznámky na okraj:
1/ Doporučuji propozice těchto i všech ostatních párových soutěží budovat na
principu „Kdo přijde, hraje" . Tak, aby nevadilo, když se kdokoli nedostaví. Osvědčuje
se to.
2/ Tyto soutěže jsem koordinoval (garantoval) přes deset let. Pro jejich
zajištění jsem je občas sám řídil jako vedoucí a rozhodčí nebo počítal. Často
jsem musel používat manželku a syna jako výpočtáře. Navíc jsem měl značnou podporu
Ústředí, Tomáše Etlíka, Vladimíra Macháta i řady pořadatelů. Aspoň takové podmínky
je zapotřebí zajistit i nyní. Nároky na organizaci navíc stoupají. Počítačová
rozdání, zástěny, distribuce výsledků Internetem.
3/ Častým problémem je potlačování neoprávněných informací hlasitým hovorem
hráčů. Vedoucí na to musí mít vůli i čas. Většinou chybělo jedno či druhé.
Psychologický dopad je však větší než skutečný.
4/ Občas bylo kritizována aktuální metoda nasazování švýcarské skupiny pro
prvá dvě kola. Dle mého názoru neprávem. Její princip vysvětlím na příkladu
12 účastníků, očíslovaných podle výkonnosti. Vychází se z předpokladu, že
rozdíl výkonností sousedících je ekvidistantní. Prvé dva stoly mají toto nasazení:
1 kolo: 2.kolo:
1 - 2 1 - 11
12 - 11 12 - 2
Pro každého účastníka skupiny platí: Součet čísel soupeřů je stejný, 13. Totéž platí pro
všechny skupiny. Našly by se i jiné spravedlivé metody. Tato se dobře programuje.
5/ Podrobnější rozbory ukazují, že způsob nasazování ve švýcaru prakticky
neovlivňuje kvalitu porovnání soupeřů. Rozbory jsou ve výše uváděné
studii, rovněž zde ke stažení ve Wordu, asi 54 k.
Sajal 20.2. 1999