Během sezon 2000 a 2001 jsme se přemístili na západní hradbu při dolním paláci a pokračovali na nádvoří dolního hradu. Vzrostl počet brigádníků - vystřídalo se jich tu přes 50 za sezonu. Nutno zdůraznit, že někteří se sem vrací a snad i rádi. V srpnu 2001 proběhlo již třetí setkání brigádníků bývalých. Tak se tu setkávají dvě generace rokštejnských „ARCHEOLOGŮ“.
(brzy se objeví plánek a fotografie)

Západní hradba

To, co jsme zjistili v terénu, můžeme vyložit jako relativně přesný obraz dění v této části hradu v době, kdy byl obýván a dobýván. V hradební zdi, která byla zároveň i západní obvodovou stěnou byla kromě jedné branky proražena okna a také prevety. Tudy se na svah pod hradbou dostával odpad, včetně poškozených či neúplných předmětů běžné denní potřeby. V první polovině 15.století byl hrad dobýván jihlavskými měšťany. Zmiňovaná branka byla asi v průběhu dobývání zazděna, aby ji nemohli útočníci použít. Při tomto dobývání byl zapálen dolní palác a nato úplně vyhořel. Když jihlavané hrad dobyli, pobořili jej tak, aby se již nemohl stát sídlem lapků. Ze západní strany podsekali hradební zeď a ta se zřítila.  Je možné, že pod hradbou založili ohně a pak ji prudkým ochlazením rozpukali (pro to ale naše nálezy nesvědčí). Na svahu, vzniklém z obrovského množství suti (považte, že hradba byla silná 2  metry), se postupně vytvořil drnový povrch. Svah se pomalou rychlostí (v milimetrech za rok) posunuje směrem k mlýnskému náhonu, takže nezřídka zjistíme předměty z výbavy paláce před dobytím dole na svahu.

Nádvoří dolního hradu

Tak tady jsme objevili zbytečky středověké cesty, která se dvojí - jedna větev končí na dolním nádvoří a druhá míří do horního hradu. Když byl hrad dobyt, tak došlo také k poboření horního paláce - suť překryla velkou část nádvoří i s cestou. V dolní části nádvoří snad byly budovy zčásti dřevěné a omazané hlínou. Během několika staletí se i na nádvoří vytvořil silný drn. V místě našich vykopávek probíhaly ještě v první polovině 20.století taneční zábavy.

Vnitřní prostor budov při východní hradbě

Vykopávky probíhaly v těchto místech po několik let. Především se podařilo objevit pozůstatky vápenické pece snad ze třináctého století. Ta sloužila k pálení vápna na stavbu nejstarší části hradu, totiž věže na nejvyšším místě.
Mnoho let po jejím zániku byla v témže místě postavena hradba, která část už zničené pece porušila. Později byla ke hradbě zevnitř přistavěna budova. Tato budova i hlavní hradba byly pobořeny tak, aby areál nádvoří zůstal otevřený a přístupný - tedy těžko využitelný pro lapky.

Na všech místech vykopávek byly zjištěny nánosy hlíny a suti o mocnosti 30 - 220 cm.