Hadi fascinuj lidstvo u od pradvna. V mnoha kulturch byli dokonce uctvni jako bostvo. Nkter nrody povauj hady za lahdku a kvli masu nebo i ki je bezohledn lov. V dnen petechnizovan dob, kdy lovk pomalu ztrc kontakt s prodou, chtj nkte chovatel mt doma prv hada.
Hadi jsou vvojov nejmlad skupinou plaz. Na planetu obvaj u od konce druhohor. Pat sem asi 2 700 druh. Logika zoologickho systmu pinesla, e hadi bezprostedn navazuj na jetry. Tvo podd (Ophidia, syn. Serpentes) du upinat (Squamata). Tlo je cel pokryt upinami. Hadi nemaj schopnost vytvet si vlastn tlesnou teplotu, proto jsou zvisl na teplot okol. Nkter druhy dorstaj do dlky pouze nkolika mlo centimetr, jin, jako nap. krajta mkovan, nebo anakonda velk mohou doshnout a devtimetrov dlky a okolo 200 kg hmotnosti. Jen o mlo men je tak asto chovan krajta tygrovit, nebo krajta psmenkov. Jejich nejnpadnjm znakem je pln ztrta konetin - jedinou vjimkou jsou hroznovit a nkte primitivn hadi, kte maj zachovny zbytky pnve a nepatrn nznaky zadnch noh, navenek patrn jako mal drpky po stranch kloaky (viz. Anatomie).
On vka had jsou srostl a tvo prhlednou blanku. Jak rostou, jednou za as se zbavuj star a tsn pokoky, kterou svlkaj ( pokud jsou zdrav ) vcelku. Rychle rostouc mlata se mohou svlkat 10 - 12 krt za rok, dospl teba jen jednou, nebo dvakrt ron. Hadi nemaj vnj zvukovody a proto jsou tm hlu. Dok vak dokonale vnmat i sebemen otesy pdy. Chestovit a nkte hroznovit maj navc teploivn jamky - (Termoreceptory), slouc ke snadnjmu vyhledvn koisti. Ob elisti spojuj prun a znan roztaiteln vazy, kter hadm umouj pohltit koist i vt ne je jejich hlava. Jazyk had je orgnem hmatu, ichu i chuti - (Jakobsonv orgn). Jazyk je tenk, rozeklan a dosti daleko vytaiteln.
Vtina had m vyvinut pouze prav plicn lalok, lev je bu zakrnl, nebo zcela chyb. Pouze u hroznovitch (Boidae) jsou ob plce tm stejn velk. Pohybovmi orgny had jsou ebra, kterch je neskuten poet - sto osmdest a tyi sta ticet pt pr. Naopak dolo k pln redukci hrudn kosti a ebra tak kon voln ve svalech. Rychl plazen had umouj velk, pn bin ttky, kter se opraj o nerovnosti ternu. Zuby had narstaj na elistech i na hornch patrovch kostech. Nkte maj zuby jedov, napojen na jedov lzy. Zvltnm znakem stavby lebky u had je pohybliv pipojen doln elisti k lebenm kostem.
S hady se meme setkat v nejrozmanitjm prosted - v poutch i stepch, v lesch, pralesch i v kovinch, pod povrchem zem i ve vod. Krom chladnch arktickch konin a hlubin ocen ovldli tm celou planetu. Proto jsou druhy pro chov v zajet vhodn a druhy, kter je chovat tm vyloueno. Hadi se vyvinuli do mnoha druh. Ty se li jak svmi nroky na prosted, tak i svoj velikost. Ron ivotn rytmus plaz je podzen teplot okol a celkovmu podneb. V mrnm klimatickm psmu pevauj druhy il ve dne, nebo je tepleji ne v noci. Plazi mrnho psma upadaj bhem chladnho obdob roku do zimnho spnku ( hibernace ). Poutn plazi pekvaj nesnesiteln denn horka v krytu, a ovaj v podveer, v noci a brzy rno.
Koist uchvacuj ivou, buto ji ukrt, nebo utknou jedem. Jedov lzy (vznikly pemnou slinnch lz) maj hadi vdy v horn elisti. Podle odhadu odbornk je piblin z 2 700 druh had rozench po celm svt jen asi 20% jedovatch. Pesto kadoron umr na svt prmrn 30 000 lid na had utknut. Z toho kolem 10 000 lid jen v Indii. Chovem jedovatch had v zajet by se proto mla zabvat pouze specializovan pracovit, nebo odbornci s letitou prax. Od 1. kvtna 1996 plat vyhlka (vydan ministerstvem zemdlstv) stanovujc nebezpen druhy zvat, podle n kad v zajet chovan jedovat had a had dorstajc vce ne 3 metry podlh registraci a jeho chov bez povolen je trestn !!! Chov tchto zvat povoluje na zklad vyplnn dosti pslun veterinrn sprva.
Nebezpen vak dokou bt i nkter druhy nejedovat, nap. hroznovit (Boidae). Dospl jedinci nkolika druh mohou ovinutm a pevnm stiskem usmrtit i lovka. V obchodech se prodvaj vtinou mlata velkch had. Mli bychom si dobe rozmyslet jejich chov. Ta za nkolik mlo let zmohutn a perostou nae monosti. Stanou se z nich nkolik metr dlouz a mnoho kilogram vc hadi, kte vyaduj obrovsk terria, velkou potravu (morata, kuata, krlky), kterou jim jen tko meme v dostatenm mnostv zajistit. I kdy nap. hrozni krlovt jsou vtinou klidn a mrumilovn, najdou se jedinci (zvlt u velkch druh krajt) kte zstanou kousav a ton a pi jejich velikosti jsou potom vysloven nebezpen. Pokud takov hadi z terria uprchnou, vystavuje se jejich majitel nebezpe prvnho postihu, pokud u spolubydlcch vzniknou oprvnn obavy o svoje bezpe. Pi koupi hada si ovte, zda se nejedn o chrnn, i ohroen druh. V tom ppad vm mus bt vystaveno osvden CITES, kter bude slouit jako doklad o leglnm dren zvete.
Pro chov v terrich existuje cel ada had nejedovatch a mench rozmr, teba velice krsn a nenron, americk uovka erven z eledi uovkovitch (Colubridae). Hadi tto eledi se chovaj nejastji, a jsou zrove nejpoetnj eled poddu had. ( Asi 2 000 druh ). Tak hroznovit maj dost druh vhodnch pro chov v zajet, nedorstajcch do gigantickch rozmr, teba krajta krlovsk, krajta pestr, i nkter druhy hrozn.
Richard Horic