|
Praha - Vláda na svém dnešním zasedání jednomyslně schválila druhou verzi koncepce integrace romské komunity. Materiál se s výhledem na dvacet let dopředu snaží řešit problém soužití romské menšiny s většinovou společností. Součástí koncepce jsou i takzvané vyrovnávací akce.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský novinářům řekl, že koncepce se dá shrnout do sedmi bodů. Vláda se hodlá zasadit o zvýšení bezpečnosti příslušníků romského etnika, odstranění všech forem jejich diskriminace a handicapu Romů v přístupu ke vzdělávání a zvyšování kvalifikace.
Koncepce dále počítá se zlepšením sociálního postavení Romů, jejich emancipací, včetně vytvoření demokratické romské reprezentace, a s podporou romské kultury a jazyka.
Posledním bodem vládního materiálu je úsilí o vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků, dodal Rychetský.
Autoři materiálu odmítli zavedení kvót, které by Romům vyhrazovaly určitý počet míst ve státní správě či institucích. Navrhují ale zvýhodnit romské firmy při zadávání zakázek. Materiál romskou firmu definuje jako společnost s více než 60 procenty romských zaměstnanců nebo lidí z obdobné sociálně slabé skupiny, kteří se těžko umisťují na trhu práce. Koncepce několikrát stanoví, že vyrovnávací akce jsou určeny nejen pro Romy, ale i pro další sociálně slabé skupiny.
Koncepce dále uvádí, že romské děti mají kvůli odlišné rodinné výchově nedostatky ve strukturaci pojmů, vyučovacím jazyce a pojetí kázně. Tuto překážku by měly odstranit vyrovnávací třídy, ze kterých žáci postoupí do základní školy. Koncepce navrhuje i zavedení finanční motivace pro učitele, kteří individuálně pracují s romskými dětmi. I dospělí Romové mají dostat podle koncepce možnost doplnit si základní vzdělání.
Poznatky o romské kultuře a historii chce koncepce začlenit do všeobecného vzdělání. Vláda by měla zajistit i vytvoření sítě občanských poraden pro bezplatné právní, sociální a psychologické poradenství. V nich mají pracovat i zaškolení Romové. Oba hlavní romské dialekty, východoslovenský a olašský, by měl stát chránit a finančně podporovat jejich rozvoj. Kampaně proti rasismu a cílená školení mají zvyšovat bezpečnost Romů.
Zřízení kontroverzního Úřadu pro etnickou rovnost, bdícího nad odstraňováním diskriminace, má být zváženo po předchozí analýze. (čtk)
Valašské Meziříčí - Romský taneční soubor Loľi Ruža z Brna vyhrál druhý ročník romského festivalu Jekhetane neboli Společně, kterého se ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku zúčastnilo 21 souborů s 230 účinkujícími. Informovala o tom organizátorka přehlídky Jana Včelná z pořádající valašskomeziříčské Demokratické aliance Romů.
Na druhém místě skončil taneční soubor Rádo Khelas z Břeclavi, třetí místo obsadila hudební skupina Terne Čháve z Krnova na Bruntálsku. Posluchače si získal a Cenu sympatie obdržel mladý zpěvák Zdeněk Sivák z Vítkova v okrese Opava, dodala Včelná.
Soutěžící přijeli do Valašského Meziříčí z osmi míst severní a jižní Moravy. Organizátorka přehlídky Jana Včelná připomněla, že od ministerstva kultury dostali na festival 20 000 korun. "Ostatní peníze jsme si museli shánět sami, ale stálo to za to," uzavřela. (čtk)
Ústí nad Labem - Neštěmičtí zastupitelé rozhodli v úterý večer o rozdělení 6 226 331 korun, které jim zbyly z desetimiliónové vládní dotace po loňském vykoupení tří rodinných domků v Matiční ulici. Peníze budou použity především na rekonstrukce sociálních bytů, úpravu okolí Matiční ulice a sociální projekty. Informoval o tom Pavel Tošovský, starosta ústeckého obvodu Neštěmice, kam Matiční ulice spadá.
Z vládní účelové dotace na řešení problémů občanského soužití v Matiční ulici zastupitelé přidělili tři milióny korun na rekonstrukci dvacítky sociálních bytů v nedaleké Křižíkově ulici. V tomto domě by mohli dostat podle Tošovského byty i někteří obyvatelé obecních bytů v Matiční ulici, pokud zaplatí své dluhy na nájemném. Další dva milióny korun uvolnili zastupitelé na revitalizaci lokality Nový svět-Matiční. Peníze budou využity zejména na demolici některých zcela zdevastovaných objektů a úpravu okolí.
Na sociální projekty určili zastupitelé 800 000 korun, když vyhověli žádostem autorů tří projektů, v některých případech i přidali "nějakou korunu navíc". Městská policie tak dostane 400 000 korun na dobudování dětského dopravního hřiště. To by mělo svou celodenní činností přilákat děti, které se dosud ve svém volném čase potulují po ulicích.
Uspěl i projekt Komunitní centrum-Matiční, ve kterém nadace Člověk v tísni při České televizi slibuje, že zřídí klubovnu v podkroví jednoho z obecních domů přímo v Matiční ulici. Zde by se pak terénní pracovníci mohli věnovat romským dětem. Občanské sdružení Drak získalo 200 000 korun na to, aby žákům z neštěmické zvláštní školy pomohlo najít cestu ke správnému životnímu stylu, vštěpilo jim alespoň základní zásady partnerství a rodičovství a varovalo je před drogami. Zbývajících více než 400 000 korun zůstane podle Tošovského v rezervě.
Účelovou vládní dotaci ve výši deset miliónů korun dostala místní samospráva výměnou za rozebrání plotu v Matiční ulici. Ten nechala postavit loni v říjnu mezi místními obyvateli rodinných domků a jejich převážně romskými sousedy. Ochránci lidských práv plot označili za projev rasismu. Neštěmičtí zastupitelé pak po příslibu vládní dotace nechali plot rozebrat. Z vládních peněz radnice okamžitě vykoupila tři rodinné domky a plot prodala za 210 000 korun ústecké zoologické zahradě. (čtk)
Lipník nad Bečvou - Nezaměstnanost, ale i podivný systém přidělování sociálních dávek, již dlouho trápí Romy v Lipníku nad Bečvou. Malá ochota radnice něco řešit je přivedla nyní k tomu, aby se obrátili s žádostí o pomoc na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu. Ministr vyslal do Lipníku svého poradce Ladislava Bodyho, aby o situaci a možných řešeních jednal na místě. Body se sešel nejdříve s místními Romy a poté spolu s ředitelem Úřadu práce v Přerově Michalem Langošem také se starostou Vladimír Mikeškou.
Ve městě Lipník nad Bečvou žije přibližně 200 Romů. Přibližně 90 procent z nich je bez zaměstnání, odkázáno na sociální dávky. Od toho se odvinul i obsah obou schůzek. V poslední době vyvrcholila nespokojenost se systémem vyplácení sociálních dávek, který byl zaveden za minulého starosty Zbyňka Beláka. Velká část Romů totiž dostává potravinové lístky, kde mají i předepsáno, ve které prodejně mají nakupovat. Proti tomuto stavu zorganizovali místní Romové petici, se kterou již seznámili starostu.
Neutěšené sociální postavení místních Romů bylo také tématem jednání Bodyho se starostou. Poradce ministra Body a ředitel Úřadu práce v Přerově Langoš upozornili starostu na možnosti podpory při utváření pracovních míst. Starosta reagoval upozorněním, že současné vedení radnice se rozhodlo zaměřit na přípravu budoucí průmyslové zóny. "Otevřeně říkám, žýe po nás nezůstane žádný chodník. Všechno budeme dávat na přípravu průmyslové zóny. To ale znamená, že nebudeme schopni vytvořit moc pracovních příležitostí, které by byly vhodné pro nekvalifikované pracovní síly, mezi něž patří i místní Romové," uvedl.
Obdobně reagoval i na připomínku Bodyho ohledně podivného systému vyplácení sociálních dávek. Upozornil, že petice, kterou mu místní Romové předložili, nesplňovala všechny zákonné náležitosti. Současně několikrát zopakoval, že on místní Romy zná a naznačil, že ti, co lístky dostávají, by peníze propili. Přesto v závěru schůzky vyjádřil ochotu alespoň dočasně lístkový systém v Lipníku zrušit.
Roman Růžička
Rokycany - Partnerem rokycanské radnice při řešení romské problematiky je nyní nově vzniklé sdružení Vize rokycanských Romů. Starosta města Oldřich Kožíšek si od spolupráce slibuje zlepšení komunikace mezi radnicí a romskou komunitou. Donedávna totiž jednala s městem Rada rokycanských Romů, jejíž činnost však v poslední době ustala.
Předseda Grémia regionálních romských představitelů a člen Rady rokycanských Romů Ondřej Giňa v tom však vidí snahu města vyvolat konkurenci mezi romskými rody. Přiznává, že Rada rokycanských romů po loňském exodu Romů z města do zahraničí svou činnost utlumila, ale vznik nové iniciativy se mu nelíbí. Vyvolávat nesváry uvnitř romské komunity považuje za nebezpečné. Giňa to dnes řekl s tím, že podle něj z města odešlo v posledních dvou letech zhruba 250 Romů.
Kožíšek však rozhodně popírá, že by město chtělo mezi Romy vyvolat třenice. "Protože jsme chtěli problémy řešit, obrátila se okresní romská poradkyně na místní Romy s tím, zda by chtěli pracovat pro romskou menšinu. Na základě toho se sešla osmičlenná skupina, která tvrdila, že nechce mít v čele pana Giňu, protože dostatečně nehájí jejich zájmy," uvedl starosta.
Město zve nové sdružení na zasedání komisí, kde mohou jejich práci připomínkovat. Romové podle starosty již vyjádřili spokojenost s prací bytové komise a přesvědčili se, že přiděluje byty spravedlivě podle sociální potřebnosti a pořadí žadatelů v pořadníku na městské byty.
Podle Gini se město romskou problematikou málo zabývá. Již před dvěma lety zaslal rokycanské radnici výzvu, aby romské problémy řešila.
České centrum ve Stockholmu uspořádalo 6.června ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně výstavu romských neprofesionálních umělců, o níž jsme vás již dříve informovali. Nyní jde o ten skvělý fakt, že tato výstava mohla být realizována i v hlavním městě švédského království a že se setkala s neobyčejně příznivým ohlasem. Uskutečnit se mohla díky podpoře Ministerstva kultury ČR.
Vernisáž sama proběhla mimořádně úspěšně. Bylo přítomno asi l50 návštěvníků, což je na místní poměry neobvykle mnoho. Je pravda, že část z nich tvořili bývalí čeští občané, nyní usazení ve Švédsku. Přítomnost náměstka ministra zahraničí Martina Palouše a velvyslance ČR ve Švédsku, dodala vernisáži i žádoucího lesku.
Sluší se ještě říci, že vystoupení zpěvačky Elišky Bikarové, doprovázené na housle mladým studentem Rajmicem, bylo přijato s nadšením. Ovšemže to bylo mimořádně upřímné a živé vystoupení a takové ocenění si zasloužilo.
Výstavu připravili Tomáš Šenkyřík z Muzea romské kultury a vedoucí Českého střediska ve Stockholmu, pan Lyčka. Díky jim za to.
Představy o Romech i ve Skandinávii mohou být i docela pěkné a povzbuzující. (kh)
Karel Schwarzenberg pozval nedávno do svého sídla v Dřevíči, kousek za Prahou, skupinu několika Romů a dalších přátel na neformální večeři. Je lhostejno uvádět jména účastníků. Podstatnější je fakt, že se Karel Schwarzenberk té myšlenky chopil a že svým neskonale milým a neopakovatelným způsobem uvedl v život.
Myšlenka v podstatě jednoduchá, a tím i geniální: Co mohou Romové činit právě teď a nejvíce efektivně a co posléze může přinést výsledky, které pomohou zlepšit i situaci v jiných oblastech?
Dědeček Karla Schwarzenberga byl za onoho času místodržitelem v Sedmihradsku a tam přispěl k formování rumunské inteligence v obklíčení Maďarů a Turků tím, že založil rumunské gymnázium. To se stalo zdrojem národního probuzení Rumunů, které vedlo později i k jiným, dalekosáhlejším zlepšením.
Tož tedy: "Vy, Romové, soustřeďte se jen na vzdělávání, ostatní pak možná přijde lehčeji!"
Řeknete si, žádná geniální myšlenka. To přece víme dávno! Ale je tomu tak skutečně? K čemu vzdělání, když práci stejně nedostanu?
Slovo velkého muže a přítele Romů má svou váhu. Vzpomeňte nejlepších příkladů romských vzdělanců - lékařů, právníků, filosofů. Pracovali na sobě tvrdě a uspěli. Nevzdávali to dopředu a jejich podmínky byly neskonale horší.
Jídlo v Dřevíči bylo skvělé a pití ještě lepší! Tak na lepší časy! (kh)
Mikulov - Dvě mikulovské ulice - Zámecká a Husova - ožili v pátek 16. června nezvyklým ruchem. Již podruhé se zde sešli obyvatelé Mikulova při akci nazvané Proměny naší ulice. Během mikulovské street party hrála k poslechu i tanci moravská cimbálová muzika Klaret a romské Rosen trio. V programu byla zahrnuta i diskuse občanů, kde každý mohl říci své připomínky, návrhy k zušlechtění obou ulic.
Ulice Zámecká a Husova vznikly už ve třináctém století a neustále se mění, ale nejvíc proměn se uskutečnilo za posledních šedesát let. "Původní obyvatelé ať už Židé či Němci, byli zlikvidováni nebo odsunuti a přišli sem lidé, kteří tady začínají nový život," řekl organizátor akce Slavomír Měšťánek. K nim patří i manželé Chmelařovi, kteří přišli do Mikulova z Ameriky. Jejich myšlenka proměnit zmíněné ulice v ideální bydlení a v dobré soužití občanů je jen přínosem pro město Mikulov. Do dnešního dne už zaznamenaly velkých změn. Mění se fasády rodinných domků, vozovka je vydlážděná. Rychlost a provoz nákladních, osobních a dvojstopých motorových vozidel je již omezen.
Mikulovští občané jsou různých národností, například Židé, Němci, Češi a Romové. Z diskusního fóra bylo jasné, že všichni chtějí bydlet v klidném a krásném prostředí.
Gejza Horváth
Nedávno mě zarazila věta jednoho kluka z malého moravského městečka. Když ho jedna paní (Češka) přesvědčovala, aby s ní jel na tábor, prohlásil: "Já bych na ten tábor jel, ale bojím se, že mi tam budou kluci nadávat. Ve škole mi také pořád nadávají, protože jsem černý." Začal jsem si s ním povídat a po chvilce k nám přisedl jeho kamarád ze sousední vsi. Kluk, který se bál jet na tábor, se svého kamaráda zeptal: "Tobě u vás nenadávají?" Dočkal se docela jednoznačné odpovědi. "Ne, vůbec." Na překvapený pohled a opakovaný dotaz zareagoval. "No vážně, vůbec ne. Jenom ve škole."
Ani další povídání příliš naděje nevzbuzovalo. Jeho zkušenosti se školou spíše připomínají příručku o rasistickém charakteru českého školství a ne vyprávění desetiletého kluka. Do družiny zašel jen jednou. Jakmile tam přišel, uslyšel: "Zase jeden Cikán. Vyhoďte ho! Vyškrtněte ho!" Družinářku ani nenapadlo, že by měla něco říct, nějak reagovat. Není divu, že se rozhodl do družiny nechodit.
Příčina, proč se tak chovají jeho čeští spolužáci, je celkem nasnadě. Kluk, se kterým jsem se bavil, je jedno z mála romských dětí ve městě, které chodí do základní školy. Má horší známky z češtiny, jako většina romských dětí v tomto městečku. Pro kantorku to však není signálem k tomu, aby poněkud změnila svůj systém výuky, ale pro něco jiného. Snaží se romského žáka zbavit. Chce, aby jako většina jeho romských vrstevníků odešel na zvláštní školu. Takový postoj podporuje rasistické postoje u dětí, i kdyby je kantoři jinak netolerovali. Nelze se tedy divit, když kluk vysloví pochopitelné, ale přeci jen podivné přání: "Chtěl bych mít kamarády, kterým je jedno, jestli je někdo černý nebo bílý." Takové přání totiž vypovídá o rasistickém a nesnášenlivém charakteru školy a výchovy více než cokoli jiného.
Roman Růžička
Chrudim - Šest romských aktivistů z Chrudimi, Pardubic a Turnova se v polovině dubna obrátilo dopisem na premiéra Miloše Zemana. Ten se totiž v MF Dnes ze dne 14. dubna vyjádřil v tom smyslu, že vláda zabrání odchodu českých občanů do vyspělejších zemí "technickým opatřením".
Zemanovo prohlášení podle dopisu mnoho Romů ve východních Čechách vyděsilo, protože vyvolalo psychózu obav z koncentračních táborů či rezervací. Uvedený výrok vyhodnotili jako "velmi nebezpečný" a požádali premiéra, aby se k němu vyjádřil.
Ten to však ve lhůtě, stanovené vyhláškou č. 150/58, která ukládá vyřizovat "stížnosti, oznámení a podněty pracujících" (nebyla zrušena ani novelizována), neučinil.
Premiér Zeman tak pokračuje v praxi neodpovědných výroků, k nimž se poté staví v pozici mrtvého brouka. (md)
Liberec - Především o alternativních technikách vzdělávání Romů hovořilo na osmdesát účastníků již šestnáctého setkání Hnutí R škol spolupracujících při řešení romské problematiky, jež se konalo ve dnech 2. -3. června.
Účastníci setkání vyslechli nejen přednášky renomovaných pedagogů, ale následně pracovali i v sekcích, kde mohli diskutovat a zabývat se alternativní nabídkou podrobněji. První den přihlášeným přednášeli odborníci o spektru témat souvisejících s hlavním předmětem jednání, druhý den se rozdělili do tří částí, v nichž blíže probrali reformní pedagogické směry.
Vzdělávání romských dětí většinou naráží na stále stejnou bariéru, jíž je nedůvěra jejich rodičů či podceňování významu vzdělání. Z názorů přítomných, jejichž podstatnou část tvořili romští asistenti, vyplynulo, že škola se nemůže izolovat od rodiny a musí být naopak jejím zájmem, aby byla přitažlivá i pro rodiče dětí. Jejich ostych a obavy by měly být překonány vstřícností pedagogů a zapojením rodičů do výuky. Výměna zkušeností v tomto směru je velmi důležitá a může se promítnout do efektivnosti pedagogické práce. Řada romských asistentů koná svou práci teprve krátkou dobu a možnost konfrontovat své bolesti s výsledky zkušenějších kolegů velmi uvítali.
Večer mezi oběma dny, po něž se setkání konalo, využili účastníci k tomu, aby se blíže seznámili s úspěšnou činností libereckého komunitního centra, jež má silnou podporu městského magistrátu. (md)
Brno - Základní škola ve Vranovské ulici v Brně Husovicích otevřela na Den dětí 1. června nové hřiště. Slavnostního otevření se zúčastnili i zastupitelé města Brna. Nechyběli ani rodiče žáků navštěvujících tuto školu. Na hřišti vystupovaly děti - jak romské, tak české. Program, který předvedly, byl pestrý. Své umění předvedly mažoretky, gymnastky, dívčí taneční soubor. Před zraky diváků tančila romská děvčata z tanečního souboru Ľoľi ruža. Do tance jim hrála romská cimbálová kapela Ivana Gašpara Hriska.
Den dětí se slavil nejen v Základní škole Vranovská, ale také ve Zvláštní škole na třídě kpt. Jaroše. Na programu byla módní přehlídka, tance a sólové zpěvy za doprovodu hudebního playbacku. Zazpíval také dětský pěvecký soubor Klementa Kuzmy s písní z filmu Pomáda. Své umění předvedly i děti z hlediště, které vběhly na scénu. Bylo to tak spontánní, že jim v tom nikdo nebránil. Sklidily ohromný potlesk. Z pestrého programu se těšili jak účinkující, tak diváci. Den dětí se vydařil.
Gejza Horváth
Praha - Na hudbu Středomoří se zaměřil letošní festival World and ethnic music Respect. Jako každý rok i letos věnovali organizátoři z týdeníku Respekt a agentury Rachot velkou pozornost romské hudbě. Dva hlavní koncerty se již tradičně konaly u jízdárny Pražského hradu. Sobota 8. června byla věnována tradiční hudbě národů z okolí Středozemního moře. V neděli vystoupily tři romské soubory ze Španělska, Řecka a Egyptu.
Jako první mohli během nedělního odpoledne návštěvníci festivalu slyšet a vidět ohnivé flamenco v pojetí skupiny Con Buen Pie složené z mladých španělských umělců. Umění řeckých Romů předvedla Koumpaneia Kostas Xalkias. Její členové žijí v Epirusu v severozápadním Řecku, poblíž albánských hranic. Pocházejí z romských rodin se starobylou muzikantskou tradicí.
Skutečnost, že v Egyptě žije početná skupina Romů, není u nás moc známa. Jejich umění přiblížila skupina The Musicians of the Nile. Věhlasu egyptských hudebníků odpovídal i zájem, který vzbudili u publika. Přestože jejich hudba je hodně vzdálená české a slovenské romské muzice, zaujali a dokázali obecenstvo roztančit. Zájem o egyptské muzikanty neutichl ani po skončení koncertu. Zahrada jízdárny se totiž na chvilku proměnila v tržiště a návštěvníci si mohli koupit nějaký suvenýr z Egypta. Šátky, šaty, ale i tradiční hudební nástroje vyvolaly tlačenici okolo egyptských Romů. Vzhledem k tomu, že málokdo z obecenstva s touto příležitostí počítal, tak snad nejčastější otázka zněla: "Nemáš u sebe nějaké peníze?" Kráse egyptských textilií nemohl snad nikdo odolat.
Přes zájem, který vzbudili romští muzikanti z Egypta, většina návštěvníků festivalu byla letos zklamaná. Téměř každý srovnával letošní festival Respect s předcházejícími ročníky. Vystoupení pouhých tří skupin vyznělo poněkud chudě. Negativní pocity také umocňovalo to, že každá z nich vystupovala téměř dvě hodiny, což bylo až únavné. Menší množství vystupujících skupin se zřejmě projevilo i v počtu návštěvníků. Oproti loňsku jich přišlo daleko méně.
Roman Růžička
Dubí u Teplic - Přistěhovalcům ze Slovenska říkají v obci známé zejména podnikatelskou činností na E-55 "Čičavci". Většina z nich se totiž přistěhovala z obce Čičava. Patří k nejproblémovější části obyvatel městečka a místní romskou komunitu představují zhruba ze čtyřiceti procent.
Snaha místní radnice omezit činnost prostitutek nemá valný úspěch. Lehké holky jsou na očích nejen místním občanům, ale i dětem. "Děti vědí, proč tady ty holky stojí," říká k tomu místní učitelka, která chce z obav vůči zlobě jejich "ochránců" zůstat v anonymitě. "Řada kluků se ostatně netají názorem, že by jednou chtěli být pasáky, protože ti hodně vydělávají," dodává.
Romové, kteří se usadili v obci po válce, prošli dlouhým vývojem. Většina z nich byla před rokem 1989 zaměstnána a s většinovým obyvatelstvem vycházeli slušně. Dnes se však někteří přizpůsobují životnímu stylu nových přistěhovalců, zhrubli, zajímá je snadný život a peníze. Většina "Čičavců" je bez řádného zaměstnání, přesto však tráví většinu času v hospodě, kde s nimi pobývají do pozdních večerních hodin i děti.
I krotké snahy o změnu situace však podle učitelky narážejí na hradbu nezájmu. Rodiče "Čičavců" nezajímá budoucnost jejich dětí, nedbají ani o jejich docházku do školy, ani o řádnou náplň jejich volného času. Mimoškolní činnost určená pro děti v obci neexistuje, městský úřad v tomto směru vůbec nic nedělá. Romové jej nezajímají.
"Život Romů se u nás vrátil o pár desítek let zpátky," dodává pedagožka. "Třebaže jsou určité náznaky toho, že se Čičavci začínají starousedlíkům přizpůsobovat, platí to i opačně. K tomu, aby se život vrátil do původních kolejí, budou muset uplynout desetiletí," uzavírá.
Milan Daniel
Výbor amerického Kongresu pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyslechl ve čtvrtek 8. června svědectví o dodržování lidských práv romské menšiny v evropském regionu a dospěl k závěru, že je zapotřebí přijímat zákony zabraňující její diskriminaci zejména ve středoevropských a východoevropských zemích včetně České republiky.
Kritika se soustředila na společenskou, sociální, profesionální a vzdělávací diskriminaci Romů, kterou někteří svědci přirovnali k situaci někdejší rasové segregace ve Spojených státech nebo dokonce k apartheidu v Jihoafrické republice. Spolupředseda komise, senátor Ben Nighthorse Campbell, který je jediným členem Kongresu za původní indiánské obyvatelstvo, připodobnil postavení Romů k tíživé situaci svého etnika, které prošlo násilnou asimilací, nuceným přesídlováním a masakry.
"Každý jednotlivý svědek, který předstoupil před komisi, snesl přesvědčivé argumenty pro přijetí protidiskriminačních zákonů. Svědci totiž popisovali zákaz obsluhy Romů na veřejných místech, de facto segregované školství a pracovní inzeráty otevřeně požadující neromské pracovníky," řekl předseda komise Christopher Smith.
Američtí kongresmani vyslechli Diane Orentlicherovou, která loni pracovala pro vysokou komisařku OBSE pro otázky národnostních menšin, a Inu Zoonovou, poradkyni působící v rámci Open Society Institute, která nyní připravuje zprávu o otevřenosti státní správy pro romské pracovníky a svého času tvrdě kritizovala český zákon o občanství jako protiromský. Dalším přispěvatelem bude bulharský romský aktivista Rumjan Rusinov a jeho maďarská kolegyně Angela Koczeová.
Za Českou republiku se slyšení zúčastnili poslankyně Monika Horáková a dále Karolína Banomová, členka Československé romské asociace v Kanadě. Banomová s rodinou uprchla v roce 1997 do Kanady a obdržela tam azyl poté, co vylíčila nečinnost státních orgánů a policie při ochraně Romů před útoky přívrženců hnutí holých lebek.
Monika Horáková ve výpovědi vybídla USA, aby vázaly rozvojovou pomoc středoevropským a východoevropským zemím na to, jak zacházejí se svými národnostními menšinami. "Spojené státy podmiňují rozvojovou pomoc dodržováním lidských práv. Proč by stejné podmínky neměly platit pro americkou pomoc východní Evropě s tím, že by se bral ohled na zacházení s menšinami a zejména na zacházení s tak dlouho trpícími Romy," řekla Horáková podle zápisu její výpovědi na internetové stránce komise.
Banomová zase označila odmítavé stanovisko západoevropských zemí k přijímání romských uprchlíků za "odporné" a zejména pranýřovala Velkou Británii, která chce poslat úředníky do České republiky. Vybídla také Spojené státy, aby stanovily určitou kvótu pro romské azylanty. (čro)
Lipník nad Bečvou - Den věnovaný Romům a romské hudbě a tanci zorganizovalo v Lipníku nad Bečvou Občanské sdružení Moravská Brána. Dopoledne probíhal seminář, který se věnoval především problému vzdělávání romských dětí v českých školách. Odpoledne se organizátoři pokusili hudbou a tancem konkurovat pálícímu sluníčku a začínajícímu Mistrovství Evropy ve fotbale. Nejvíce pozornosti vzbudila soutěž v diskotancích. Soutěžilo několik skupin místních romských dívek. Chlapci byli zastoupeni podstatně méně. Přesto zvítězili a získali dort. Nesnědli jej však sami, ale spravedlivě se rozdělili s ostatními. (ror)
Někteří rodiče v sociálně slabých rodinách neposílají své děti do mateřských škol z obav, že by za ně museli platit školné. Tato obava je však lichá. Rodiče dětí, jejichž příjem nedosahuje 1,5 násobku životního minima, mohou požádat prostřednictvím odboru školství příslušného okresního (obvodního) úřadu o prominutí placení školného.
Na odboru školství dostanou dotazník, který vyplní, a svůj příjem doloží formulářem ze sociálního odboru, jenž jim potvrdí, že jejich příjem je dorovnáván sociálními dávkami státu.
Největší problémy ve škole a s pozdějším uplatněním v životě mají právě děti ze sociálně slabých rodin. Předškolní příprava v MŠ je pro ně velmi důležitá, protože si zde osvojí návyky a znalosti potřebné pro úspěšný start na základní škole. Kromě toho si v dětském kolektivu a pod odborným vedením učitelek osvojí širší slovní zásobu a naučí se mluvit správně česky, což je podstatné jak pro pochopení učiva, tak pro aktivní přístup k výuce.
Využijte této možnosti: pomůžete svým dětem. (md)
Městečko Saint Marie de la Mer na jihu Francie navštívila letos v květnu skupinka českých Romů i neromů. Cílem cesty byla tradiční pouť ke sv. Sáře, patronce Romů. Tradičně se zde scházejí lidé z celé Francie a Španělska.
Svatá Sára byla služkou biblických postav Salomé a Jakobé, které zachránila při ztroskotání jejich lodi na pobřeží Francie. Sošky aktérek tohoto příběhu jsou každoročně vyzdvihovány a neseny k moři. Lidé v okolí těchto sošek vstupují do moře s vírou, že jeho voda má zde očistnou sílu. Pouť se připravuje celý rok.
Skupina, v níž byli i zástupkyně MŠMT Albína Tancošová a pracovník sekretariátu Mezirezortní komise pro řešení otázek romské komunity Zdeněk Duna, navštívila kromě toho i pařížské Centrum pro výzkum Cikánů, kde s nimi velmi vstřícně jednal autor knihy Cikáni, Romové, kočovníci Jean Pierre Liegeois.
"Bylo by možná užitečné poznat více ze života Romů ve Francii," říká k tomu další účastník cesty Jaroslav Balvín z pražského magistrátu. "Představovali jsme v tomto smyslu jakousi průzkumnou jednotku." Na otázku, jak se život francouzských Cikánů liší od života našich Romů, odpovídá: "Liší se zásadně, protože na rozdíl od našich Romů francouzští Cikáni nikdy nepřestali kočovat.
Albína Tancošová odpovídala na pláži v Saint Marie de la Mer v rozhovoru pro místní televizi na otázku, zda by nebylo dobré v našich podmínkách kočování obnovit. Myšlenka se jí příliš nelíbila.
Účastníky cesty zarazilo v poutním místě především množství tradičních vozů. Vozy jsou menší než ty, jež užívali do zákazu kočování vydaného komunisty naši Romové, a francouzští Cikáni je užívají spíše jako symboly svého způsobu života. Jejich makety jsou neseny v poutním procesí; na pouti byly prodávány i jiné předměty, jež mají vztah k životu zdejších Cikánů. Některé z nich byly i na místě vyráběny.
Francouzští Cikáni dnes užívají k bydlení spíše modernější karavany. Živí se však podobně jako kdysi Romové u nás - prodejem aut, handlováním s koňmi, potulným muzikanstvím, prodejem na tržištích, ale tradičně i například hádáním z ruky či prodejem nejrůznějších cetek, k čemuž jim pouť dala tisíce příležitostí. Zvláště improvizovaná vystoupení muzikantů mají strhující atmosféru, protože se do nich promítají vlivy španělské a jihofrancouzské kultury. (md)
do Kanceláře Mezirezortní komise pro záležitosti romské komunity
1 pracovníka SŠ nebo VŠ vzděláním,
aktivní znalostí romštiny,
částečnou znalostí AJ
1 pracovníka VŠ právnického zaměření,
dobrou znalostí AJ,
znalost dalšího jazyka vítána
do Sekretariátu Rady vlády ČR pro lidská práva
1 pracovníka VŠ právnického zaměření,
dobrou znalostí AJ,
zkušenosti s řízením mezinárodních projektů vítány.
Nástup na plný úvazek možný ihned.
Písemné nabídky s životopisem zasílejte do 14 dnů ode dne zveřejnění na adresu:
Úřad vlády ČR, odbor pro lidská práva,
nábřeží E.Beneše 4, 118 01 Praha 1.