LUKE SLATER - THE GOD OF TECHNO

Dne 5.července 2000 se konal u Máchova jezera druhý ročník open airu festivalu Mácháč 2000 na kterém mimo jiné vystoupil jako hlavní hvězda LUKE SLATER. Před ním měla lidi správně nažhavit slavná to techno DJka ze Singapuru Gayle Sun jenže nepřijela a tak svůj set prodloužil rakouský DJ Felipe a celkem se mu podařilo přivést lidi do varu.Asi od půl jedné podle line-upu měl začít hrát sám velký mistr Slater. Už od prvního momentu bylo jasné že nepředvede podobný set který zahrál na Sunfestu v 97, žádná techno smršt se nekonala. Na Macháč si pro nás totiž Luke Slater přichystal lahůdkový funky techno setík občas i něco zpívaného.Možná někteří nechápali voco jde při jeho setu zřejmě si mysleliže Luke bude hrát v nastoleném tempu Felipeho , jenomže Slater si hrál takříkajíc tu svoji mjúzik.Svým neskutečně krásným lahůdkovým techno setíkem mě přiváděl do absolutníhošílenství. Během jeho setu jsem mohl sledovat jeho
práci s mixem a gramci na dvou plátnech , jedno velké bylo umístěno za DJem a druhé menší vzadu po pravé straně od DJe. Během jeho setu byli slyšet známé tracky od Beyera , Adventů , Surgeona a dalších. Samozřejměže zahrál i své singlíky jako Freek Funk , Love a jiné. Nejvíce mě ale dostal když zahrál nový remix Donny Summer - I feel love tak to jsem byl opravdu v nebesích a dodnes si zpívám "to your mind to your eyes..." .
Na závěr bych chtělříciže jedinou slabinou na setu Luka Slatera byl jeho mixing (ale ten byl opravdu pokulhavající na takovouto techno star ale při takovém výběru desek to opravdu asi nešlo jinak napravit když mixoval zpívanou pomalou desku s rychlejším technem ). Svým setem nám předvedlže techno Dj nemusí hrát jenom ostré techno, které předvedl po něm Tokáč aby dostal lidi do tranzu.
vandamme/červenec 2000

a ještě jeden

Na letošní Mácháč jsem se opravdu těšil. Nejenže obsazení slibovalo solidní nášup, ale hlavně prostor písečné pláže na břehu Máchova jezera ve Starých Splavech působí velmi uklidňujícím dojmem, který jaksi znásobí prožitek celé akce. Od loňska se změnilo hlavně to, že sem bylo navezeno 35 tun bílého mořského písku, což celému prostoru propůjčilo dojem přímořského letoviska. Náš silný redakční tým dorazil na místo okolo jedné hodiny odpolední. V tu chvíli to rozjížděl pro pár desítek lidí brněnský Javas. Hrál tak, jak se na polojasné odpoledné na pláži sluší a patří, prostě žádnej stres, ale pohodička. Po něm nastoupil Chris Sadler, který má na svědomí nejnovější House Party 14. Ten už trošku přidal, ale pořád to šlapalo v rytmu Ibizy. Lidé pomalu přicházeli a shromažďovali se na různých místech pláže nebo si na šlapadlech udělali malý výlet po jezeře. Kolem třetí už ale začal hrát Tráva, lidi se dostávali do nálady a pláž se pomalu zaplňovala nejrůznějšími pařmany. Tráva plynule navázal na Chrise Sadlera a postupně svůj set obohacoval trávovským experimentováním, tedy střídal desky různých stylů. Něco před pátou se za gramofony postavil Pietro a to znamenalo velký skok z house music do ostrého techna, což byla docela škoda, jelikož většina lidí byla v tu chvíli naladěna na tu krásnou odpolední slunečnou zelenou pohodu. No nic, někteří se přizpůsobili, jiní si našli na práci něco jiného, ale lidičky stále přicházeli, tudíž se již dalo odhadnout, že návštěvnost bude opravdu solidní. Po Pietrově lekci techna se gramofonů chopili jemné ručky djky La-di-dy. Její groovy a funky techno se svou vibrací přesně trefilo do podvečerní atmosféry. Celý jeden a půl hodinový set přitáhl shromáždění tancechtivých raverů, ke kterému se přidávaly další a další desítky lidí. Bohužel nálada opadla, když Agent začal mixovat novou Techno Energy. Silnější povahy zůstaly, ostatní se vzdálili do různých koutů pláže nebo si vyjeli na šlapadlech po jezeře. Taky jsem moc nechápal, ono totiž osmiminutové vrčení a skřípění, které nejspíš uzavírá celou kompilaci, není to pravé ořechové na letní akcičku. No nic, snad to příště bude lepší. To už ale MC Living FX představil lidem jednu z hlavních hvězd celého festivalu, rakouského dje Felipeho. Celý areál byl docela napráskaný a Felipe ho napráskal ještě víc. Nehrál nijak tvrdě ani nějak experimentátorsky. Jeho mix byl pomalý a hrál tak, jak se mu líbilo, nebá se zahrát i acidovou desku, do které jeho MC recitoval úvodní text k písni We Will Rock You od Queen. Jeho MC byl kapitolou sám pro sebe. Ještě nikdy jsem neslyšel, aby někdo zpíval do techna "Come on baby light my fire", což je refrén k třicet let staré písni od Doors. Tím nemyslím, že by znělo nějak špatně, právě naopak. Po Felipovi to oměla převzít Gayle San, jenže ta bohužel nemohla přijet kvůli velmi vážným zdravotním potížím (nesmíš jich sníst tolik, holka). Takže Felipe to musel trošku nastavit. Jeho tří a půl hodinový set nebyl pro šest a půl tisícové publikum vyčerpávající, ale krásně připravil půdu pro nějvětší hvězdu večera. Celá pláž byla úplně narvaná, nedalo se skoro nikde procházet, všichni byli připraveni právě na něho. Mega hvězda Luke Slater byl také připraven a spustil. Spustil tak, že to nikdo nečekal. Teď se ukázalo, že Luke Slater není techno. A taky se ukázala nevzdělanost českých lidí. Četl jsem a slyšel hodně komentářů na jeho set. Objevovaly se doslova bláboly o nedefinovatelném ostrém technu nebo o komerčních sračkách. Tady musím říct, že on a jeho styl hraní bohužel není pro patnáctiletý až osmnáctiletý dětičky, který do sebe narvou tři pilule a myslí si, že jsou kings. Luke Slater hrál výborně, opravdu potvrdil pověst elektronického experimentátora, když si přímo nehorázných způsobem vychytal snad všechny efekty, které mixpult Pioneer umí. A co hrál? Disko, elektro a techno v jednom balení? Proč ne? Těm, co jsou hudebně na vyšší úrovni, jistě došlo, co chtěl Luke Slater svým dvou a půl hodinovým setem říct, těch ostatních mi je bohužel líto, ještě mají co dohánět. Po Lukovi nastoupila česko-slovenská techno špička. Začal masér/bůh Toky, který se opět s ničím nepáral a hrál ze tří gramců, tak jak se mu to líbí. Jeho vystoupení bylo opravdu špičkové a zdvihlo na nohy ty, kteří byli otráveni ze Slatera. Prostě a jednoduše - opět to byla kosmická a nevídaná masáž. Kaiser Soze se střídal s Tokym a pokračoval ostrým tempem až k samotnému východu slunce - vše se zalilo teplými slunečními paprsky. Opravdu nezapomenutelné. Celou party pak dorazil další slovenský dj, Benco, který to ukončil tak, jak se sluší a patří. Ještě bych se měl zmínit o druhé, menší scéně. Tam celou noc hráli dj's pohodobý housík/techno a asi nejvíce se líbil DJ Luger se saxofonistou I. Myslíkovjanem. Tak to byl letošní Mácháč. Byla docela škoda, že vše skončilo tak brzo, protože lidi ještě chtěli pařit dál. Jo, pravidla jsou pravidla. Ale ať si jsou. Vždyť za měsíc a půl bude Summer Of Love, takže všechno to, co jste zmeškali nebo co vás štvalo, bude plnohodnotně nahrazeno... A tak zatímco někteří z 7000 návštěvníků odcházeli domů, ty větší vychytávači si lehli na pláž a nechali se zaplavovat pozitivním slunečním zářením nového dne.
paice/bassline červenec 2000

PLANETARY ASSAULT SYSTEM-The Drone Sector (Peacefrog)

Bassline 1.2 březen 2000

Pokud jste se všichni nechali zmást tím,že Luke Slater spolu s albem Freek Funk zanechal techna jako takového, tak jste nejspíš zapoměli na projekt, který dal tvar současnému technu, tedy na Planetary Assault System. Asi třičtvrtě roku před tím než vydal Wireless vypustil do oběhu právě tohle album, aže se o něm moc lidí nedozvědělo, tak se teď vydalo znovu. 8 tracků přesně odpovídá jak planetárnímu útoku, tak i obalu alba s ufonem. Luke nás přesvědčil už mnohokrát,že své posluchače nešetří a tak hned v prvním hodněřezavém nášvihu Shift vás úplně srovná se zemí. Druhý track Tap Dance trošku zvolní z nášvihu jen na náklep. Následují tři ambientní skladby You Though It, Long Lost a Jay Track One, které jsou podobné sériím Score na albu Freek Funk. Další tracky Screen a Dungeon se nesou zase v kosmickém útoku a po poslední The Motive je dobré si dát studený obklad na hlavu. Kdybyste tedy někde náhodou zahlédli na obalu cd rozmazaný obličej ufona, tak se podle toho zařídíte......
pace

LUKE SLATER- Body Freefal, Electronic Inform (NovaMute)

Rock&Pop 4/2000

Luke Slater už dávno není pouze drsný techno bandita. Svým druhým albem Wireless loni v září překvapil většinu klubové komunity a u kritiků sklidil pochvalné ohlasy. Druhý 'bezdrátový' singl Body Freefall, Electronic Inform dokazuje, že úspěch nebyl náhodný aže to Luke s breakbeatem myslí opravdu vážně. Je to pěkně tvrdý,špinavý beat, i když ne zbytečně rychlý. Kdyby místo zdejšího počítačového hlasuřval Liam Howlett (?-snad Keith Flint nebo Maxim) a na místěředitele labelu seděl někdo s pokřivenějším charakterem, mohl by se tenhle singl prodávat jako noví Prodigy. jako hlavní mix vychází verze, kterou Slater nahrál společně s kolegou Alanem Sagem, jenž s ním mimochodem nedávno vystoupil na pražském koncertě (pokud jste vystoupení nestihli nebo z nějakého důvodu nedorazili, nezoufejte, je tu iživý mix). O výborné remixy se postarali skotští 'deeptechnaři' Slam, sám Slater, a nejzajímavější verzi nabídl Junior Cartier.Šestý track na CD je pak vyhrazen vtipnému videoklipu předcházejícího singlu All Exhale. Za svoje peníze toho tedy dostanete víc než dost.

Bassline 1.3 květen 2000

Tohle je velice rozmanité. Na tomhle novém singlíku (2x LP nebo 1x CD) se najde opravdu pro každého něco. Milovníci ostrého techna budou jásat, když si poslechnou Luke Slater Needle Damage Remix, který už jsem párkrát zaslechl od předních techno djů. Ostré breaky a ještě ostřejší zvuky jsou synonymem pro Luke Slater and Al Sage remix, dále je tu také funky remix od Jona Carter aka Juniora Cartiera a ještě od Slam. Na cd se ještě nachází Live version a videoklip k minulému singlu All Exhale. Prostě ten novej Slejtr nemá zase chybu.
pace

MEGA - Luke Slater live, Djs: Nika 77, Agent

Roxy Praha, 18.2.2000

Do klubu jsme přišli asi v půl desáté, ale bylo tam ještě poměrně dost pusto. Ještě nikdo nehrál, pouze byl puštěn nějaký tvrdší house. Po půl jedenácté se to začalo pomalu plnit a v tu chvíli také začala hrát Nika 77. Začala docela tvrdým housem, který se pomalu měnil v ne zrovna současné a progresivní techno, ovšem okolo půl dvanácté už hrála zcela aktuálně. Nika neopomněla zahrát několik techno "hitovek", které známe z domácích techno biblí TECHNO ENERGY (Next Era). O Nice 77 musím říct, že hrála vcelku dobře a povídačky o tom, že vůbec neumí mixovat, nepatří k pravdivým. Dokonce i samotný Luke Slater, ještě než začal svůj "koncert", jí velice vřele zatleskal.

Luke Slater se objevil na scéně před půl jednou. V tu chvíli bylo již Roxy slušně natřískáno. Lukea přivítal veliký aplaus, který však patřil i odcházející Nice 77. Okolo půl jedné začal Luke (tradičně velice krátký sestřih) se svým vlasatým spolupracovníkem (možná Alan Sage - nevím) energickou elektrotechnoidní smršť. Prvním trackem byla All exhale v albové verzi. V tu chvíli se odehrálo pro mě obrovské překvapení. Luke "zpíval" do mikrofonu. Většinou to byly pasáže zkreslené vocoderem, ale stejně to byla bomba. Po All exhale byl další track z posledního alba Wireless a to Sum ton tin ovšem ve velice dobré techno verzi. V tu chvíli začali lidi bláznit a to jim vydrželo až do samého závěru. Po Sum ton tin byl další mně neznámý track (že by Planetary Assault Systém) a pak již další bomba z Wireless - Hard knock rock. Ovšem to nejlepší mělo teprve přijít. Po Hard knock rock přišla totiž Class action v mnoha recenzích singlu Love (loved) označovaná jako best techno track (u mě taky No. 1). V tu chvíli pro mě začala těžká extáze, a byl to zážitek, který se nedá porovnávat ani se sexem (promiň Lucko). Řádil jsem tak, že se mi v jednu chvíli podlomily nohy a bylo mi skoro až na omdlení. Po Class action bylo opět nějaká techno vypalovačka, pravděpodobně od některého z jeho vedlejších projektů. A pak už následovala jedna pecka za druhou - Body freefall, electronic inform, All exhale (Trunk mix), Bolt up atd. Závěrečným trackem, který dvojka Slater & ? zahrála byl Filter 2 z alba Freek Funk. Poté už Luke pouze pozdravil lidi a zmizel v útrobách Roxy. Musím říci, že tento koncert byl mým životním zážitkem a jen těžko ho bude něco překonávat. I když je u mě Slater číslo jedno již dva roky, tak se jeho pozice ještě silněji upevnila. Jenom mě mrzí, že nemohu sehnat jeho nahrávky před Freek Funk a nahrávky jeho vedlejších projektů. Prosím pomozte.

Po Slaterovi byl již nachystán DJ Agent a potvrdil, že patří k našim TOP techno Djs. Zprvu se ještě střídal po jednom mixu s Nikou 77, později však hrál již sám. Dalo by se říci, že až do čtyř hodin byl stále plný parket, pak už začali lidé pomalu odcházet. Já jsem odešel po páté.

Mega byla nejlepší párty, kterou jsem kdy zažil. Rád bych ještě vyzdvihl několik věcí. Druhou nejlepší věcí hned po vystoupení Luke Slatera byla vynikající projekce na plátno za pódiem. Dále velice dobrá byla také dekorace (jakési slabounké igelity zajímavě rozvěšené po sále). A vůbec musímříct,že párty byla dobře připravena. D Smack U zaslouží velikou jedničku.
Quassar

a další

i n t r o: Asi polnoc z piatka na sobotu v Roxy. Aklimatizuje nás Nika. Zisťujeme,že po všetkých stresoch, 6-hodinovej ceste vlakom a jednej tequile sa pohybujeme očividnečulejšie ako väčšinaľudí okolo. Po 20 minútach hudba tíchne.

K svojim mašinkám pristupujú Luke Slater s co-pilotom. Chlapci sa nebabrú a vypustia na nás príval zvukov. Hluky,šumy, kvílenia a vyššie frekvencie v rátane "vokálov" má na starosti Luke (na platniach mu spieva MacIntosh). Rytmiku si zobral pod patronát co-pilot. Táto masa zvuku pohlcuje, preniká do vnútorností,človek v tom pláva. Rytmus miestami zaniká, no napriek tomu hudba pulzuje a drží tempo. Dajú sa rozpoznať tracky so Slaterových platní. Základom live actu tvorí Wireless. Zachytili sme Sun Ton Tin, Let Eat All Vanbrook, Body Freefall Electronic, Hard Knock Knock, All Exhale, Sheer Five Five. Pravdepodobne tam odozneli aj niektoré jeho novšie dielka. Vystúpenie končí zhutnenou verziou Engine One, ktorá peknešliapala už v roku '97, keď vyšla na Freek Funk... a koniec. Po necelej hodinke Luke palcami oboch rúk publiku ukazuje,že je "jednotka" a s kamarátom odchádzajú do zákulisia. Nika za gramcami doráža posledné nádeje na prídavok. Sklamanie.

Nika77 pôsobí dojmom,že počas setu každú chvíľu usne, no vyberá kvalitné tracky a príjemne sa počúva. Po nej nasleduješeď s občasnými zábleskami a nie je chuť pátrať po tom, ktorýže z mládencov práve hrá. Miestni LJ's rozožali párkrát na niekoľko minút všetky svetlá v sále. Predstavte si,že vám pri milovaní niekto rozsvieti v izbe svetlo. Rušivé však? ... "Zavíráme."

Nemôžem sa zbaviť dojmu,že Luke iba rutinne predviedol,čo musel. Vyzeralo to, akoby ho kvôli vystúpeniu odtrhli od nejakej veľmi zaujímavejčinnosti, ku ktorej sa chcelčo najskôr vrátiť. Možno pred náročnejším publikom, ako bolo ten večer v roXy, by ukázal viac. No tá necelá hodinka je krásnym hudobným zážitkom.

e p i l ó g: My v Prahe na techne, Praha na trance v Piešťanoch. Kde sú tie hranice?
pavuk

a ještě jednou

Bassline 1.2 březen 2000

Když se mi na podzim dostalo do ruky nové album Luka Slatera Wireless, byl jsem z něho vcelku unešen a dlouhou dobu mi hrálo ve walkmanu pořad dokola. Luka Slatera jsem slyšel hrát jako DJ, ale možnost slyšet jeho koncert mě naprosto uchvátila.
Dost lidí se asi rozhodovalo mezi M. Zaffaranem a Slaterem a myslím,že ani jedna možnost nebyla vůbecšpatná. Jelikož jsem Zaffarana slyšel již vícekrát, rozhodl jsem se vyrazit do Prahy. Vyrazili jsme vlakem a k Roxy jsme se dostali asi ve 21 hodin. Po chvíli postávání bylo zaveleno a vstoupeno do klubu, kde měl být dne 18.2. netušený tech-breakbeatový masakr. Po vstoupení násčekala opravdu nepříjemná fronta našatnu. Po překonání této fronty nastával okamžik okouknutí a naladění na určitou frekvenci. Lidí bylo celkem hodně a přicházeli stále další. Na parketě už bylo docela vedro jelikož za gramofony stála Nika 77, která tancující party people rozhodně nešetřila.Čím více se blížilo, tak toužebně očekávané vystoupení, tím více lidí přibývalo na parketě. Atmosféra byla dokonalá a na lidech byla vidět nedočkavost.
S přicházející 24 hodinou se konečně objevil na pódiu ten, kdo záhy předvedl neočekávatelnou smršť tvrdých nemilosrdně ničivých beatů "PAN LUKE SLATER". Začátek mu obstarala jeho singlová skladba All Exhale (dále už se nebudu pokoušet psát názvy, protože opravdu nebylo v mých silách pařit a zároveň sledovat, natož si pamatovat pořadí). Hned po ní se zdálo, že trochu přibrzdil tempo, ale za chvíli jsem zjistil,že se mi to opravdu jen zdálo. Až do konce vystoupení totiž nepolevil. Za svými mašinkami vytvářel opravdové hudební lahůdky, kterých se nikdo v klubu nemohl nabažit. Atmosféra v sále byla naprosto nepopsatelná. Jeho soustředěnost a přesnost se ukázala v ničivosti toho co vytvářel a jenž se linulo z perfektního soundu. Dav lidí nadšeně vítal každý vychytaný nástup, kterých měl Luke přichystáno spoustu. Když jsme odjížděli do Prahy, byli jsme upozorňováni,že na koncertu Luka Slatera si moc nezapaříme, ale opak byl pravdou. Myslím si,že Luke ukázal všem lidičkám v Roxy, kudy se asi bude vyvíjet taneční muzika ařekl bych,že s jeho pojetím určitě všichni souhlasili. Luke odehrál celé své album, ale bohužel nepřidalžádný bonus, který si jistě všichni pařící přáli. Po odchodu Luka Slatera z pódia začal hrát Agent, který společně s Nikou 77 dotáhli rozjetou pařbu až do rána. Agent předvedl svůj tvrdý techno set, který se však v porovnání s Lukem Slaterem zdál pomalejší a Nika ukázala,že by se s ní do budoucna mělo počítat.
Každý kdo opouštěl Roxy si určitě odnesl perfektní zážitek a myslím,že spousta lidí už dnesčeká na příští vystoupení Luka Slatera vČechách.
Breaker Zin&Sims

LUKE SLATER - 92-94 (Peacefrog)
Trip2House 1/98

Horečnou aktivitou se po létech pasivity opět zjevil Luke Slater, jeho techno Excelence. Freek Funk, jeho nové album, dostalo celý svět, i ten, který doposud o Luke Slaterovi neměl ani potuchy. Právě proto se Luke rozhodl bilancovat své byvší nahrávky, vydal tedy dva výběry, jakési The Best Of. Jeden jako Planetary Assault Systém (o tom příště), druhý pod svým jménem, shrnující období let 92 až 94, kdy vydal dvě určující alba. Tvrdší, než si dovedete představit, spíš už hardcore, než techno. Takový tehdy Luke byl. Na albu najdete 8 tracků, z nichž za zmínku stojí především dirty zběsilost Quadronik, deep techno The Secret Garden, absolutní nášup Splitting Atoms, clarkovina Moave Violin, či závěrečná Expectation No. 1. Tedy skoro vše. Ostatně, vlastně vše , co kdy nahrál, formovalo současnou techno scénu do obrazu dnešního. Nové album je zvukově a hudebně na mnohem vyšší úrovni, vždyť tohle jsou už letité kousky, ale k pochopení Luke Slatera musíte poznat i jeho minulost. Tohle je ten nejlepší způsob, jak na to. Chcete se zbavit mozku? O něčem bych věděl...
AB

LUKE SLATER - Wireless (NovaMute/Mute)

Trip 9/99

Deska je určená především k pozornému poslechu, takže kdo si na ní neuděláčas, ať ji ani nezkouší poslouchat. Nepochopí ji. Vysílání Slaterova "privátního" rádia plného ruchů, filtrů, přebuzených zvuků, vocoderem zkreslených hlasů a neustále se měnících rytmů není zdaleka určeno pro každého. Všechno je ale na svém místě a perfektně rytmicky poskládané., barevně sladěné a doslova s každým lupancem je zde citlivě naloženo. V tomto vysílacímčase se nedočkáte veselých popěvků. Některé skladby připomínají laboratoř, jiné samotné pokusy a něco Slater nahrál přímo v kosmíru. Během bezmála 55 minut se na desce vystřídá nespočet nálad - po rádoby intru "In the pocket" nastoupí svižná "Sum ton tin" připomínající veselý elektrodýchánek. Pak vše ztichne ve frekvenční "Hard silence", trochu nás postrašit a pak zase hup do rozjete "Sheer five five". Následuje asi nejvíce chytlavá skladba alba "Let eat all Vanbrook" a hned po ní poučná "Body freefall, electronic inform", kde se nám dostane vysvětlení, jak to teda s tím světem vlastně je. Přes schizofrenní "You butterfly" se dostáváme k vrcholu alba "Hard knock rock", "All exhale" (což je také první singl) a sebevražedné "Bolt up", která je opravdovou ukázkou mistrovské práce se zvukem. Srdce celé desky "I thought I knew you" je přemýšlivá, hluboce propracovaná a motivující skladba. Na konec desky doplujeme na analogové "Weave your web" a konec patří epitafu "Out the pocket". Jakkoli se někomu může zdát tento druhý počin Luka Slatera neforemný, temný a možná i neposlouchatelný, vězte,že máme co dočinění s jednou z nejlepších desek tohoto roku. Nic podobného jste ještě neslyšeli. Pokud rádi přemýšlíte a máte rádi komplikované věci, díváte-li se raději nahoru než před sebe, toto je ta pravá potrava pro vaše neurony.
***** Agent

Bassline 0.2/99

Dlouho očekávané nové album Luke Slatera asi už k tobě nejspíš dorazilo. Vyšlo vříjnu v tak nešťastný termín,že do prvního Bassline už se nevešlo. Proto tedy až nyní. A klidně jako album měsíce, kvalita není ovlivněnačasem a tohle album se nekazí, jako leckterá jiná, tak opěvovaná...
Jak už ostatně naznačil singl All Exhale, Pan UK Techno se na své nové desce techno rytmy moc nezabýval. První poslech byl "takový divný", ostatně od Luke Slatera se prostě technoči alespoň jakožiletka ostré rytmyčekají, takže se neníčemu divit, kdy ječlověk "rozpačity" , protože to je celé jiné. Ano, je to jiné - a lepší. Koneckonců techno není zrovna na doma, takže cesta kterou si Pan Mistr vybral je jednou z těch, které celou scénu posouvají zase o kus dál.
A navíc vibruje obdobně jako já...
Album začíná, pokračuje i končí dokonale vyprodukovanými skladbami, jejichž styl nechá na tobě aškatulky upjatým novinářům. Sám bych to vše shrnul pod jediné - groovy breaks. Jako celek je album neskutečně kompaktní, bez slabších míst, naopak každým dalším poslechem objevujete nové a nové. Propojení skladeb, to je další kapitola sama pro sebe - totiž, ono je vše tak provázáno,že bych si osobně nedokázal představit jediný singl, aniž by neztratil mnoho ze své identičnosti. I proto neuvádí jednotlivé skladby, to prostě není třeba.
Pane Slater, klobouk dolů!
***** AB

LUKE SLATER "Love (Loved)" Novamute/Mute

Trip 10/98

Když loni touhle dobou hrádl Luke Slater prvně vČechách, jeho jméno zanli především Djové, Po dvou výborných setech se zapsal doširokého podvědomí. Jeho loňské album domácí fanoušci vzali útokem, stejně jako všude jinde na světě. Však taky bylo proč. Vzpomínáte si na první poslech alba "Freek Funk"? Já ano. To co mi nejvíc imponovalo, byla uvolněná skladba téměř na konci desky "Love". Už tehdy bylo jasné, který singl bude ten příští. Tak tedy je to tady. Mírně pozměněná verze "Love (Loved)" nemá remixy, zato na e.p. najdete dva tracky, které vydají za všechny remixová pokušení. "Lady stay dead" je hudební lahůdkou, po níž máte dojem,že nic už nemůže být lepší. Ha ha, posloucháte Luke Slatera! "Class action" dokonale zboří veškeré existující představy o nejlepším techno tracku. Geniální. Co víc k tomuříct. Snad jen,že souhlasím: Luke Slater For Techno President! Nebo snad Techno Bůh?
**** AB

LUKE SLATER "Freek Funk LP" Novamute/Mute

Trip 2 House 9/97

V končinách domácích ještě donedávna téměř neznámé jméno, což se změnilo ve chvíli, kdy jej během jediného večera shlédlo kolem 5000 nadšených technomaníků. To se stalo na konci srpna, Luke tu Hrál v Praze na Rave Diagnosis a poté v L-Klubu na Sunrising festivalu. Kdyby tu ale nehrál, poznali by jsme jej o několik měsíců později. 20. října totiž vydal album, díky kterému se opět zařadil mezi největší světové hvězdy, podle mnohých je právě on tím nejlepších techno DJ současnousti.

Album Freek Funk, kterým se Luke po dlouhých dvou letech pauzy opět vrátil, spojuje přednosti všech jeho předchozích projektů. Ke slyšení je jak tvrdost Morganistic, tak zvukové kouzelnictví 7th Plain, nechybí ani hardhouse funky Planetary Assault System. Kdo čekal klasické techno albu, které duní a buší od počátku do konce, nejspíš bude po prvním poslechu zklamán. Dnešek už ale nepatří jednoúčelovým projektům, které za každou cenu musejí být hratelné na párty. Luke Slater svoje nové album pojal mnohem zajímavěji, mnohostranněji. Šestrnáct skladeb o celkové délce 75 minut představuje absolutní špičku současné technologie, vrchol ve hledání nových zvuků, nových neprobádaných končin techno territoria. Purely, úvodní track, je dupavé techno, možný potencionální budoucí singl. Luke tu představuje svoji striktně taneční podobu, ale ani zde se neubrání zvukovým experimentům. Tichá mezihra nazvaná Score One, nás přenese ke třitímu tracku alba Freek Funk, Origin. Na relativně krátké ploše tří minut se poprvé začne rozvíjet to, co z tohohle alba dělá jednu z prioritních událostí tohoto roku a taky jedno z alb roku 1997. Druhá mezihra, Score Two, pak už jeden z vrcholů alba, Are you There. Další mezihra, Score Three (Message from Hulal), a pak zase bomba. Tentokrát se Luke navrátil ke svým techno kořenům, smíchal to s funkem, pevným beatem a jízda je na světě. Hodně drsná techno jízda, jen co je pravda. Následující track byl vybrán jako úvodní singl, Freek Funk Pokud znáte singlové remixy, možná vás překvapí albová verze, která je hodně klidná, experimentální, zvukově velmi bohatá. Zebediah, devátý track, je taková táhlá, klidná, skoro triphopová ulítlost, ale velmi příjemně převede přes první půlku alba Freek Funk. Bless Bless zní tak trochu jako Chemicals, trochu jako jakási filmová hudba. Breakbeat, který Lukovi může kdekdo závidět. A znovu techno, Filter 2, dupavý partykiller. Pak až do konce alba jeden trak vychytanější,než druhý. Time Dancer, nepopsatelné zvukové a rytmické běsnění, se samplovaným vokálem (že by ona Hulal?). Ještě jednou se sklidníme se Score Four (Black Cloud Overzin Vortex), což je potřeba, protože to co následuje, se slovy popsat nedá. Love, třetí track od konce (s vokálem asi opět Hulal) je vrcholným kouskem tohoto alba. pomalá a hypnotická, plná ecstasy a lásky. Prostě Láska s velkým L. Black Cloud Epilogue a s ním propojený last track, Walking the Line, naznačují i jiné možnosti techna, než jen bušení beatů. Zvuky z ulice, houkání sirén, stereoefekty, náhodné zvuky a samply, pomalý rytmus, signál z kardiografu, prostě život. A taky uklidnění na konec. První, co vás napadne je znovu stisknout play, tedy pokud jste tam už při druhé skladbě nedali repeat.

Jsou alba, na které se po dlouhých letech vzpomíná jako na určující alba určitého obodobí. Není jich moc, tím jsou ale důležitější pro muziku jako takovou. A album Freek Funk ze studia Luke Slatera si troufám tvrdit, že mezi taková alba patří zcela jednoznačně.

LUKE SLATER "Freek Funk SP" Novamute/Mute

Trip 2 House 9/97

O kousek vedle najdete recenzi na jeho geniální album, proto jen krátce. Oproti albu mnohem víc dance. Steve Bicknell Mix I + II jsou patřičně rychlé a ostré, Stomp je výborný funk-tech, ze kterého se stane klasika. Untitled je dlouhá exkurze do tajů zvuků a ruchů. Party Killer!!!

Chcete-li přidat nějakou svoji recenze tak mailujte na quassar@volny.cz nebo na wireless@post.cz.