.... INTERVIEWS

Luke Slater - věci se hodně v životě mění

Rád bych začal otázkou, která zajímá skoro každého. Proč tvá nová dlouhohrající deska vyšla znovu u NovaMute?
Člověče, divil by ses, ale stalo se to náhodně. Chtěl jsem samozřejmě znovu udělat takové album, jež by se vymykalo z běžné produkce mého labelu Peacefrog a zároveň jsem věděl, že to nemůže být znovu u Nova Mute, protože Wireless je zcela jiné, než předchozí Freek Funk, takže jsem jednal o těhle všech věcech s jiným labelem. Když jsem ale někde hrál, tak se tam objevili Seth a Peppi z Nova Mute a nakonec to se mnou podepsali.

Nedávno jsem viděl video k singlu All Exhale. Byl ten úderný videoklip v taxíku tvůj nápad?
Vlastně, původně jsem chtěl, aby se v klipu objevila dívka, která by procházela tmavou místností nebo nějakým tunelem a celý ten pochod by byl zaznamenán velmi rychlými záběry z různých úhlů. Celé to mělo být o tom, jak někdy může být člověk souzený za vnitřní pocity, první dojmy atd. Ale věci se hodně v životě mění, takže i klip se změnil, protože původní představa byla docela nákladná. Takže jednou jsem si takhle vzal taxi z Victorie do Camden Town. Auto řidil nějaký kluk, tak devatenáct mu mohlo být, byl do půl těla nahý a rádio měl puštěný na plný pecky. Svítilo sluníčko, všechny okénka byly stažený a on pořád čučel kolem. Ta rychlost, se kterou jsem se dostal do Camden, byla astronomická. Ten kluk byl, jako řidič neohleduplný, ale byla to zajímavá cesta. Takže pak jsem to použil jako nový nápad na videoklip.

Proč jsi jednou použil tajemný název My Yellow Wise Rug (můj moudrý žlutý kobereček), jako titul alba?
Protože jsem hodně kouřil ve studiu a tam byl opravdu pěkný kobereček, který jsem si koupil. Měl bílomodrou barvu a ke konci natáčení alba ta bílá barva zežloutla. Cítil jsem, že ta bílá do sebe vlastně absorbovala všechno z toho alba. Jo, potom jsme taky všechno přetáhli do těch 3D obrázků, které byly všude po albu.

Myslíš ty skryté trojrozměrné obrázky?
Viděl jsi je?

Jasně, že jo.
Problém je, člověče, že potom, co na těhle obrázkách pracuješ, si pak lehneš do postele, nebo někam a pak se zadíváš na jakýkoliv vzorek a snažíš se v něm něco najít. Je to fakt strašný.

Někteří lidé si myslí, že tvoje album zní jako třeba Chemical Brothers.
Fakt, jo...

No, možná trochu víc zkresleně.
Vždycky jsem měl rád zkreslenost. Mám rád Chemical Brothers, ale myslím si, že jejich věci zní čistěji.

Vraťme se zpátky k Planetary Assault System. V té době byly trance a techno tvrdé undergroundové styly. jak se to stalo, že jsi nezkusil udělat nějakou tranceovou desku?
Mám rád hudbu, tvrdou nebo vyzrálou, co má v sobě trochu rytmu. Občas se v elektronické hudbě objeví tracky, které jsou až moc poctivě srovnané, což znamená, že to celé pak nemá duši. To je asi důvod, proč jsem nikdy nedělal trance.

Takže, jak se dělá nejlepší techno?
Já.....(dlouhá pauza)......Něco ti řeknu. Řeknu ti, jak slovo techno smrdí, a jak jsem ho nikdy neměl rád. Techno existovalo někdy v roce 1987 v Detroitu a ukončilo svoji existenci o pár let později. Dnešní techno je jen z malé části ovlivněno tím pravým detroitským, ale jinak je už o něčem jiném. Takže to už není ani forma hudby pro mě.

Posloucháš i nějakou avantgardní hudbu?
Jasně, ale potom vždy poslouchám skladbu Golden Brown od The Stranglers.

Jak se tvoje dvě děti vypořádávají s tvojí tvorbou?
Určitě víš, jak to vypadá, když si dospívající dítě pouští nějakou hudbu a jeho rodiče říkají, že tomu nerozumí. Takže takhle nějak se to střetává v naší rodině. Já říkám synovi: "Co je tohle za laciné komerční kdákání, které se nese na naprosto ubohém beatu?" A můj syn se mě naoplátku ptá: "Co je to za sračku, kterou posloucháš?" a přitom sám se dívá na televizi, kde běží nějaká laciná kurvička, která zpívá: "oooooooppppppps I did it again....

Dík moc za rozhovor. A těším se až se v létě potkáme.
Jasně člověče......

Paice - Bassline 1.4 červen 2000

Luke Slater - příští zastávka - něco jiného!
(interview před pražským vystoupením 18.2.2000)

Vypadáte spokojeně, album se povedlo, kritika vás vesměs chválí...
Já vlastně ani hudební časopisy moc nečtu. Pro mě je spíše důležité, jestli se to líbí lidem, když to potom hraju v klubu. Tam je totiž reakce poznat okamžitě. Když se to lidem líbí, když jim to něco dá, to je pro mě důležité a ne, co o tom někde někdo napíše.

Freek Funk bylo skutečným hitem, necítil jste tlaky ze strany labelu?
Čekal jsem trochu potíže a byl bych vlastně překvapen, kdyby tomu tak nebylo. Freek Funk bylo velice úspěšné album a skutečný trhák a já jsem jim své nové album popisoval trochu jako armagedon, jako teroristický-elektro-punk a podobně.

Necítili se vaši ortodoxní techno fanoušci změnou vašeho stylu trochu podvedeni?
Nevím, nic se mi nedoneslo. Nestalo se, že by ke mně někdo přišel a řekl: "Běž do prdele, co to děláš? Dej tam víc techna!"

Popište mi trochu, jak by měl vypadat dnešní koncert.
Vycházím z elektronické hudby, kterou jsem představil na albu, takže budu vycházet z toho, co je na albu, akorát to trochu přizpůsobím, dám trochu těžší beaty a více akustických zvuků.

Proč s vámi nedorazili i ti hudebníci, kteří se s vámi podíleli na vzniku vaší nedávno vydané desky Wireless ve studiu? Stýkáte se s nimi ještě.
Tak občas. Pro mě jsou to lidé, kteří hrají na nástroje a kteří prostě přijdou a odejdou. Ale můžu jim zavolat a zase se sejdeme, to není problém.

O Freek Funk jste říkal, že to má být jenom zastávka na cestě k něčemu jinému. Wireless je také další zastávkou, nebo jste už něco jiného našel?
Ne, to ne. Já se snažím to, co dělám, udělat nejlépe, jak to jen dovedu, ale nikdy to samozřejmě nemůže být úplně perfektní. Pokud bych měl pocit, že je to bez chybiček, tak bych už asi nemohl udělat nic jiného. Když uděláš pět skvělých alb, řekneš si: "Jo, bezva, ale co dál?" U Wireless jsem se snažil vzít si nějakou esenci z toho, co jsem dělal předtím a dát tomu nový smysl, trochu to pozměnit.
Jan Pomuk Štěpánek - Rock&Pop 4/2000

Luke Slater - neočekávaný lamač beatů

Jak už jsme informovali, Luke Slater na svém novém albu Wireless změnil styl. Z proslaveného technaře, jehož skladby visely na jako hřebíky rovných rytmech, je náhle chlapík, který si hraje i s breakbeaty a občas i zatepluje zvuk, léta - až do skladby Love (Loved), se kterou slavil zatím největší hitparádový úspěch - chladný. Kde Love (Loved) naznačovala, že Slater není jen o tvrdém technu, tam nyní několik dalších věcí ukazuje, že mu to ještě k tomu jde více než uspokojivě.

Přijde mi zajímavé, jak jsi změnil zvuk.
No... jo, trochu, ale pro mě to nějakou velkou změnu neznamená, prostě se posouvám dopředu. To, co teď dělám, bych nazval fúzí electra a funku - s důrazem na rytmy. Věděl jsem, že tohle album přinese hodně otázek, jako je ta tvoje. Což je dobře, chtěl jsem, aby ta deska nezněla stejně jako moje starší nahrávky.

Co tě pohnulo k tomu, žes opustil techno?
Ani nevím... když DJuju, tak taky hraju spousty stylů... prostě se mi electro líbí.
Bylo nahráváné téhle desky jiné než točení těch předchozích?
Velice. Na rozdíl od dřívějších dob jsme už desku měli vymyšlenou a složenou před vstupem do studia. Je tam taky více živých nástrojů: bicích a dokonce i kytary. A je tam daleko víc breaků - částečně našich vlastních, částečně ze samplovacích cédéček.

Budeš vyrážet na turné?
Určitě, zatím ale hraju jen jako DJ. Máme v plánu hrát i živě, ale nejdřív musím dohrát tu spoutu DJských vystoupení, kterou mám naplánovánu až do konce roku.

Máš už představu, jaká ta live podoba tvé muziky bude?
Celkem jo, už od dob, kdy vyšla deska Freek Funk a já jsem se rozhodl, že chci mít živou kapelu, sbíráme zkušenosti. Funguje nám to velice dobře a je to velký rozdíl oproti tomu, co dělám jako DJ. Vím, že určitě půjde o čistě elektronickou záležitost, o tom naše hudba je.

Co tvoje další projekty - existují ještě?
Ano. Nepřestal jsem vlastně na ničem z toho pracovat, ale některé z těch projektů prostě... hm, dlouho nic nevydaly. Ale pravděpodobně se brzy - tedy přístí rok - objeví něco od Planetary Assault Systems. Doufám.

Jana Kománková - stránky Trance & Dance

Luke Slater natvrdo

Mohli jste ho už několikrát vidět hrát jako DJe nebo si poslechnout některý z jeho mnoha hudebních projektů. Vloni vydal výbornou desku Wireless a v půlce února přijel do pražského klubu Roxy, aby tu zahrál živě. A kdo? No přece Luke Slater... natvrdo.

Věk?
To je tajný a navíc to není důležitý.

Kdo byla tvoje první láska?
Víš co, byla to moje učitelka francouzštiny! Ty naše hodiny francouzského jazyka! Byla sice o dost starší než já, ale zároveň to byla asi jediná krásná ženská ze všech učitelů ve škole. Měla blond vlasy a já jsem se do ní absolutně zbláznil. Vlastně jsem díky tomu vyhrál soutěž o nejlepšího francouzštináře na škole - byl jsem do ní tak zabouchnutej, že jsem se učil jenom na hodiny francouzštiny, abych se pak mohl pořád hlásit a odpovídat na její otázky.

Co máš právě v kapse?
Co to mám v kapse... kreditky, klíč od hotelu a starej obal od nějaký obilny tyčinky.

Máš za sebou nějaký heterosexuální styk?
Jo, samozřejmě. Sex je výborná věc. Speciálně, když jsem byl ještě malej, nemluvilo se o sexu tak otevřeně jako dneska. Na škole jsem moc štěstí na holky neměl, zajímali jsme se s kámošema spíš o elektro, takže jsem to všechno pak doháněl. Měl jsem období, kdy jsem byl extrémně na ženský.

Jaký je tvůj oblíbený drink?
Zázvorový pivo. Nemám rád alkohol, je odpornej. Když srovnáš opravdový účinky alkoholu a ostatních drog a uvědomíš si, že alkohol je legální, není to moc pochopitelný.

Kdy jsi naposledy tancoval?
Nedávno jsem byl hrát ve Francii a tam jsem tancoval v šatně na stole. Jak to vypadalo? Prostě jako kdyby se Luke Slater pomátnul.

Jak atraktivní jsi pro opačné pohlaví? (od 1 do 10)
To fakt nevím, do zdrcadla se na sebe moc často nekoukám.

S kým by ses nejraději koupal ve vaně?
Se svojí ženou Sandrou. Jo, mohl bych ti říct jednu naší společnou historku z Belgie, ale to už by se asi nedalo napsat do časopisu...

Kdyby ti někdo nabídnul milion dolarů, abys přestal hrát a skládat muziku, vzal bys to?
Ne , ale neodmítnul bych ty prachy, kdyby mě někdo přesvědčoval, ať hraju a dělám muziku dál.

Jaké je podle tebe tajemství šťastného života?
Recept na šťastný život podle profesora Slatera anebo Několi esencí správně smíchaných do sebe. Takže: člověk by měl jíst hodně kořeněný jídla, hodně česneku a často mít sex. Orgasmus je velmi důležitá věc! Celej život je přece o orgasmu... Je to jako s bateriema, prostě jednou za čas je potřeba je dobít.

Dobře. A jak nabíjíš baterky, když jezdíš na turné s dvěma chlapama?
Hehe... radší nejezdíme moc dlouhý tůry?

Tvůj oblíbený TV pořad?
No tak to jsou jednoznačně Simpsonovi. jsem jejich velkej fanda. Moje nejoblíbenější postavička? Homer je dost v pohodě, pan Burns taky, ale nejvíc mám rád Neda Flanderse - je tak čistej... No, myslím, že Marge má vlasy moc vyčesaný do výšky, měla by s nima něco udělat, protože pak by se mi fakt líbila...

Mitsubishi nebo holubice?
Myslím, že není důležitý, jaký logo je vyražený na tabletě. Daleko důležitější je, aby v každým klubu někde v rohu seděl jeden chytreej pán, oblečenej do bílýho pláště, před sebou na stole měl nějakej vychytanej přístroj a za pár minut by každýmu řekl, co v tý jeho tabletě vlastně je. Protože dneska v nich občas bývají i pěkný shity...

Chodíš k volbám?
Nee...

Jak vypadá tvůj ideálně strávený večer?
Obuju si kolečkový brusle a vyrazím se projet. Jezdím každej večer a většinou s sebou beru svýho syna. Jezdíme trochu po ulici, ale tam jsou poldové, takže vždycky radší zahneme do nějakých podzemních garáží. Ale bacha, když říkám kolečkový brusle, tak myslím opravdový dvoustopý kolečkový brusle, žádný in-liney. Na dvoustopých bruslích se totiž dá dělat daleko víc triků.

Sportuješ ještě nějak jinak než na kolečkových bruslích?
Ne ne.

Fandíš nějakému týmu?
Ne, nesnáším fotbal.

Tvoje nejhorší deska?
Znáš toho plešatýho anglickýho komika Bennyho Hilla? Tak od něj jsem si kdysi koupil desku Ernie, The Fastest Milkman In The West. Svýho času to dokonce vedlo hitparádu... Ale ve svých setech jsem ji nikdy zahrát nezkusil - nemá totiž ten správnej groove.

A co tvoje první deska?
Moje první deska byl sedmipalec od projektu Mungogerry, bylo to takový funky rhytm & blues a ještě si vzpomínám, že na obalu byl černoch s parádním afro účesem.

Co budeš dělat v důchodu?
To fakt netuším. Nevím ani, co budu dělat za pár měsíců. Ale tak mi to vyhovuje, život by se neměl plánovat.

Porušil jsi někdy zákon?
To snad každej ne?

Můžeš být konkrétní?
Vlastně se mi stala jedna hodně nepříjemná věc. Zatkli mě kvůli ozbrojený loupeži, kterou jsem ale neprovedl. Byla to pro mě docela zkušenost, posedět si ve vazbě.

Co sis naposledy koupil na sebe?
Naposledy jsem si koupil boty na bowling.

Ty chodíš hrát bowling.
Ne, koupil jsem si je jen tak.

Čeho si na sobě nejvíc vážíš?
Hmm, o tom se moc mluvit nedá.

Proč stojí zato žít?
Kvůli muzice.

Odpovídal jsi pravdivě?
Jo, ale něco jsem si trochu vymyslel.

Honza Babka - Tripmag 2/2000

Četli-li jste nějaký jiný rozhovor pošlete mi prosím jeho URL na quassar@volny.cz nebo wireless@post.cz.