(oficiální zpráva ČPS)

O konání expedice "Šumava 2000" bylo rozhodnuto zcela nečekaně. Hlavním důvodem bylo zjištění, že ČPS naprosto postrádá jakékoliv přesné informace o stavu pštik na šumavských tocích. Protože by se jistě našel někdo, kdo by o tomto vážném pochybení mohl informovat na některém mezinárodním pštikologickém fóru, rozhodlo se vedení ČPS vyslat do těchto hor expedici a předejít tak možné ostudě. Zároveň měla být tato výprava důležitou zkouškou na mezinárodní expedici "Za pštikou jizerskou", jejíž uspořádání bylo na světovém kongresu IUP (leden 2000, Vilnjus) svěřeno právě nám.

Výzkumníci vyrazili v pondělí 22.5.2000 v časných ranních hodinách vozem Škoda 105L speciálně upraveným pro pohyb v náročném terénu při extrémních klimatických podmínkách. Z vědeckých přístrojů se na palubě vozidla nacházel speciálně sestrojený zoomovací fotoaparát OLYMPUS Superzoom 700BF 38-70mm s automatickým ostřením a bleskem. Další přístroje nebyly třeba, neboť je známo, že pštika je bytost nehmotná a tudíž přístroji nezjistitelná. Nelze ji ani fotografovat, ale dá se dobře zachytit její životní prostředí.
Vyrazil jsme tedy časně ráno po azimutu 270°, který se postupem dne změnil na přibližně jižní. Bohužel ne všichni členové výpravy byli upnuti k jedinému cíli - k výzkumu Šumavy, a tak jsme ještě konali celkem zbytečné zastávky na jídlo v restauracích (skutečně zbytečné, neboť jsme měli hodnotné vysokokalorické konzervované paštiky apod.), na dávno zbořených a v pondělí navíc uzavřených hradech a pustých rozhlednách, ze kterých stejně nebylo nic vidět. Akorát jsme zmokli, což oslabilo naše vědecké nadšení.
K večeru jsme konečně dorazili do prvního tábora v kempu Babylon u Domažlic. Rozhodli jsme se totiž do projektu "Šumava 2000" začlenit i Český les.

První den jsme věnovali podrobnému průzkumu horských bystřin v okolí hory Čerchov. Toto donedávna civilnímu obyvatelstvu nepřístupné místo jsme shledali mimořádně čistým a zachovalým. Závěr výzkumu byl velmi nadšený: zde se musí pštikám výjimečně dařit. Ačkoliv jsme žádnou nespatřili - ostatně ani jsme s tím příliš nepočítali - je jasné, že tu jsou. Pesimisté ve výpravě sice tvrdili, že tu pštiky být nemohou, protože tu nejsou mosty, ale bude to asi tím, že místo výzkumu raději lezli na kopce.

Dalším cílem výpravy byla řeka Vydra. Zde jsme našli dostatek prokazatelných mostů. I starousedlíci museli potvrdit, že o pštikách je zde všeobecná povědomost. Toto zjištění jsme si ověřili v několika hostincích. Odjížděli jsme skutečně nadšeni perfektní přírodou a podmínkami, které zde pštiky musejí mít.

Usnesli jsme se, že jako důkaz o existenci pštik na území Šumavy to naprosto stačí. Potvrdili jsme si, že pštiku je těžko spatřit i v takto klidném kraji. Jistě zde docházelo a dochází k mnoha bafnutím a následným úmrtím, ale protože jde o kraj velmi odlehlý, nikdo tyto nehody nepřičítá strašidlům, ale spíše běžným jevům jako jsou vánice, vichry a povodně. Navíc jsme došli k názoru, že pštiky to v místech hlubokých hvozdů musejí mít i těžší, protože zde mají konkurenci v podobě hejkalů, jezinek, obrů, pidimužíků a jiné lesní havěti.

Z  výše popsaného tedy dostatečně jasně vyplývá, že výprava "Šumava 2000" byla velmi úspěšná a přispěla rozhodující měrou k zmapování činnosti pštik na našem území. Dala nám mnoho zkušeností, které uplatníme při pořádání dalších expedic. Jednou z takových zkušeností je i to, že je potřeba pečlivěji vybírat personální obsazení vědeckých expedic, aby se nestalo to, co se bohužel přihodilo nám, totiž že místo cesty domů jsme jeli ještě na Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec, Přibyslav atd. To však již k expedici "Šumava 2000" nepatří.

Vedení ČPS, 13.6.2000

Zpět  Nahoru