Dotazy a odpovědi

Dotazy jsou volně přetlumočené z původního znění:

Dotaz:
Pštiky jako druh jsou závislé na počtu sebevražedných pokusů žen a dívek. Je to jako konstatování kruté, ale pro přežití pštik jako druhu nezbytné. Nemůže proto ohrozit pštiky výstavba ochranných bariér kolem mostů? Malé mostky a lávky jsou sice nyní bez takových bariér, ale vzrůstající požadavky na bezpečnost mohou tento stav zvrátit v neprospěch pštik. Pštiky přece mají jako svoji "vrozenou" vlastnost potřebu vysvobození se z prokletí. Početní stav by se potom mohl radikálně snížit a v konečném důsledku vést až k vymizeni pštik jako druhu. Mohl by být tento problém v budoucnu řešen tzv. "umělým vysazením" pštik do přírody jako u některých ohrožených druhů zvěře? Toto řešení by však mohlo být napadnutelné právně i eticky. Obsahovalo by totiž spáchání sebevraždy na jiné osobě. Tato sebevražda by musela byt dobrovolná. Mohlo by potom zachránit populaci pštik dobrovolné obětování se pštikoložek nebo sympatizantek? Mohla by se tato metoda využít i k pozorování pštik v laboratorních podmínkách? Postavit v laboratoři most s okolím. Mají snad pštiky zájem na svém okolí, když není jejich postaveni ohroženo? Mohla by tato metoda vést k efektivnějšímu pozorování pštik a v důsledku i k jejich záchraně pro příští pokolení?

Odpověď:
Dle mého názoru výstavba barier kolem mostu ničemu nezabrání. Když jim nikdo nezabránil v tom, aby se spustili, pak jim nikdo nezbrání ani v tom, aby se zasebevraždili. Co se týká vymizení pštik: pštika může být vysvobozena jen tím, že přijde o most. Že by všechny pštiky přišly o svůj most (třeba při povodních) je dost málo pravděpodobné. Avšak vzhledem k tomu, že dnes se už málokterá dívka topí ze zoufalství nad tím, že se spustila s dělníkem pracujícím na stavbě mostu, myslím, že počet pštik by mohl pozvolna klesat. Ostatně počet strašidel klesá celosvětově (doporučuji knihu V. Klimtové - Lexikon ohrožených druhů strašidel 1,2).
Proti umělému vysazování pštik důrazně protestuji za celou pštikologickou veřejnost. Jest to neetické. A dobrovolné sebeobětovaní pštikoložek? Pokud si dobře přečtete pojednání o pštikách, zjistíte, že pštika může vzniknout jen tak, ze dívka svedená dělníkem pracujícím na stavbě či opravě mostu je tímto svedena a svůj život ukončí DOBROVOLNĚ a ze ZOUFALSTVÍ skokem do vody.
A pozorování pštik v laboratoři? Nesmysl, pštiku nelze chytit a navíc už jen tato snaha je v příkrém rozporu se stanovami ČPS.
Možná se Vám zdají naše stanoviska poněkud dogmatická a nekompromisní, ale představte si - je tomu opravdu tak!

Dotaz:
Lze se proti pštičímu "bafnutí" bránit tak, že bychom přes most chodili v tmavých brýlích a s walkmanem na uších?

Odpověď:
Tento návrh je možná skutečným řešením problému pštičího bafnutí. Toto bafnutí je jednak provázeno velkým řevem a člověk se navíc lekne hrůzného zjevu pštiky. Tmavé brýle tento nepříjemný pohled eliminují a naplno puštěný walkman (doporučuji řízný metal nebo halekačky) přehluší pštičí řev. Praktické odzkoušení tohoto nápadu však nechám na Vás. ČPS se ale předem distancuje od případných zranění. 

Dotaz: 
Mají snímky dívek a žen pořízené bleskem, při nichž je pak možno pozorovat červené oči, nějakou souvislost s potenciálním sklonem stát se pštikou ?

Odpověď:
Myslíme si, že v každé ženě či dívce se skrývá jakási pravděpodobnost (dle některých pštikologů asi 14.2% ), že by se někdy mohly stát pštikou.
Zda červené oči na fotografii mají nebo nemají nějakou souvislost se sklonem stát se pštikou již zkoumají pštikologové pracující pro firmu Eastman Kodak - výrobce fotografických materiálů.
Bohužel, jak jsme zjistili, vedení firmy pštikologii nepodporuje a je obava, aby firma nevyužila případné vědecké poznatky pro svoji reklamní kampaň.
ČPS však v žádném případě nedoporučuje, abyste dívce či ženě (natož pak vlastní) říkal, že jest "pštika". Ženy jsou plémě vztahovačné a mohly by toto oslovení považovat za nadávku. Tak byste mohl přijít i k újmě na zdraví.

Dotaz (citujeme v plném znění):
Vážení pštikologové,
veliký dík za vaši záslužnou práci. Přečetl jsem si Vaši stránku a velice mne zaujala. Mám dotaz, zda jsou jmenované pštiky životu nebezpečné a jestli se vyskytují ve větším množství i v Liberci-Ruprechticích.
Velice děkuji za případnou odpověď a z pozdravem PŠTIKÁM ZMAR Váš oddaný obdivovatel.

Odpověď (rovněž v plném znění):
Vážený pane,
děkujeme vám za Váš zájem o pštikologii.

K Vašemu dotazu: o nebezpečnosti pštik již bylo napsáno mnoho odborných pojednání;  na našich stránkách se tomuto tématu obšírně věnujeme. Pokud jste materiály zde  uvedené prostudoval opravdu důladně, pak jistě naleznete mnoho důkazů o tom,  že pštiky jsou skutečně za jistých okolností životu nebezpečné.

Jejich výskyt v Liberci-Ruprechticích nebyl dosud potvrzen. Zřejmě i proto,  že zde neteče žádná pořádná řeka či potok a tudíž tu nejsou ani mosty,  na kterých pštiky nejčastěji bafají. Nejbližší možné místo by se nacházelo  v okolí "Janova mostu", ale oprávněnost této hypotézy by potvrdilo teprve obšírnější vědecké zkoumání. K němu ale v nejbližší době nehodláme přikročit, neboť tato lokalita  a oblast Liberce-Ruprechtic vůbec jeví se nám z vědeckého hlediska nezajímavá,  fádní a též místní obyvatelstvo sestává se z kmenů k vědcům nevlídných až
nepřátelských.

Nicméně prosíme Vás o další spolupráci: sledujte všechna podezřelá místa, zejména pak takřečený "Janův most". Nejlepší doba ke sledování jest doba noční, kolem hodiny  půlnoční.

Všechna podezření hlaste nám prostřednictvím adresy
.

Děkujeme a jsme s uctivým pozdravem.

Za Českou pštikologickou společnost
referent pro veřejnou osvětu
PSDr. Oskar Otakar Potrhlý

 

    Veškeré dotazy a připomínky posílejte na adresu

Zpět  Nahoru