Teprve dnes přinášíme obsáhlejší informace o tragédii, která se přímo dotýká celé pštikologické veřejnosti.

Ve dnech 23. - 24. února 2002 se v italských Benátkách měl sejít již 6. celosvětový kongres IUP. Přípravou tohoto zasedání byla pověřena dlouholetá viceprezidentka IUP paní Giulieta Caviniová. Již od začátku roku se plně věnovala přípravě kongresu, zorganizovala již loni tým italských expertů, kteří se zaměřili na světoznámé benátské kanály a mosty, aby zde zkoumali přítomnost pštik. Bylo naprosto s podivem, že zde podle oficiální zprávy nenalezli ani tu nejmenší stopu po pštice. Sama paní Caviniová zde strávila mnoho bezesných pracovních nocí. Připravila pro potřeby nadcházejícího kongresu rozsáhlou zprávu, ve které chtěla tento jev objasnit. 

Avšak 16.2.2002 ve večerních hodinách (některé dobře informované zdroje tvrdí, že  se tak stalo za hustého deště mezi 22:38 a 22:45) byla nebohá paní Caviniová bafnuta pštikou na jednom mostě přes proslulý Grand Canale. Konkrétní místo zůstává známo jen policii. Paní Caviniová se totiž vracela z nejmenované kavárny a její majitel si z pochopitelných důvodů nepřeje, aby se blíže specifikovalo místo, kde k tragédii došlo.

Jde bezesporu o největší bafnutí,  které bylo odborně zdokumentováno za dobu systematického pštikologického výzkumu. Paní Caviniová dosud leží v jedné (bohužel opět nejmenované) benátské nemocnici. Následky bafnutí již zkoumala lékařská komise. Postižená vůbec nemluví, výraz její tváře se dá laicky charakterizovat slovy "poklesla ji čelist", výraz očí svědčí o prožité hrůze. Zdravotním sestrám se stále ještě nepodařilo Caviniovou učesat, neboť její zrzavé vlnité vlasy jsou nyní následkem úleku naprosto rovné a trčí na všechny strany. Celým tělem jí cloumá nekontrolovatelný třas a podle jistých zdrojů prakticky neslyší. Barva pleti je popelavě šedá, avšak někomu se taková zdála vždy.

O to zvláštnější je ale závěr lékařské komise. Podle ní jde o následek nervového zhroucení v důsledku naprosté přepracovanosti, nedostatečné výživy a i jinak nestřídmého života dotyčné dámy. Jisté zdroje blízké italské pštikologické obci uvedly, že Caviniová zcela propadla cigaretám a kávě, prakticky nejedla a nespala, protože byla naprosto posedlá touhou přistihnout pštiku v Benátkách. Zasvětila tomu vše, chtěla, aby 6. kongres IUP byl ověnčen výrazným úspěchem italské pštikologie. Následky se dostavily.

Se závěrem lékařské komise samozřejmě nikdo ze pštikologů nesouhlasí, proto byl osloven známý internista dr. John Uik z Oklahoma City (USA), který by měl nebohou paní Caviniovou v dohledné době navštívit a prohlédnout.

Tragédie, která se stala paní Giulietě Caviniové, samozřejmě postihla i připravovaný kongres IUP. Prezident Lounel okamžitě zrušil veškeré další přípravy kongresu a odložil jeho konání na pozdější dobu. Zároveň zaslal postižené soustrastný telegram (nad čímž se ČPS pozastavuje: kam ten telegram vlastně posílal, když se tají i místo pobytu nemocné?!). Většina pštikologů je ale toho názoru, že kongres se měl přesto konat. Už jen z toho důvodu, aby nepřišlo vniveč organizační úsilí paní Caviniové. Tragédie otřásla celou pštikologickou veřejností a je velkým varováním. Pokud se ale kongres neuskuteční, ztratí se tím kontinuita a pštiklogové si nebudou moci vzájemně vyměňovat zkušenosti. ČPS se domnívá, že pravým důvodem bude asi obava prezidenta Lounela z toho, že by na kongresu neměl po svém boku vždy oddanou Caviniovou.

- hec -

Zpět  Nahoru