Konečně jsem vyšetřil trochu času a vylepšil pedu. Přidal jsem
možnost procházet knihovny a editovat součástky. Ty se needitují
graficky (to je možné už dlouho), ale edituje se přímo zdrojový
textový soubor. Tento způsob editace je mnohem rychlejší, obzvlášť
u pouzder.
Novinky 16.9.2010
Přes léto jsem na pedě dost pracoval.
Vytvořil jsem několik plošných spojů, které se dokonce podařilo i vyrobit.
Jedním z nich je USB programátor PICů viz stránka pprg.
Jaké jsou tedy hlavní změny? Tady je jejich seznam:
Doděláno generování výstupů. Funkce File->Fabrication outputs a
Setting->Outputs.
Možnost nastavit parametry pro DRC. Setting->DRC.
Možnost přiřadit funkce klávesám. Setting->Sch Keys a Setting->Brd Keys.
Díky tomu se práce s pedou výrazně zrychlila.
Přidán režim zobrazení shématu a desky současně. V tomto režimu
funguje funkce XMove, kde se součástka vybere ve schematu a přesouvá
se na desce. Velmi užitečná funkce při rozmisťování součástek.
Změněno rozlišení u desek, z 1 mils na 0.1 mils
Přidána možnost vytváření pcb součástek z jednoduchého textového popisu.
Odstraněno množství chyb a problémů.
Předělal jsem knihovny součástek a připravil jsem mově příklady v
peda-examples, které už využívají tyto knihovny. Knihovny jsou uloženy
v textových souborech, ze kterých se pomocí skriptu Make-lib vygenerují
jednotlivé součástky.
Úvod
Kdysi dávno v minulém století, to jsem byl ještě mladý a nadšený, jsem
začal psát vlastní software na návrh plošných spojů. Důvod byl ten, že
software, který používám je starý a funguje pod DOSem a v té době
nic použitelného pro linux nebylo.
Nadšení vyprchalo, takže dodnes používám stejný DOSový software
(Orcad a Pcad), ale blíží se doba,
kdy budu muset přejít na něco jiného. Dnes už existuje několik použitelných
programů, např. gEDA nebo kicad, ale žádný mě úplně nenadchl, proto jsem
oprášil svůj starý software a vznikla PEDA. Pořád ještě nemá kvality výše
zmiňovaných programů, ale má určité pro mně důležité vlastnosti. Například
umí importovat knihovny a schemata z orcadu a plošné spoje z pcadu.
Filozofie systému
Celý systém byl plánován na to co dělám já, to znamená přístroje které obsahují
několik menších desek. Proto zatím funguje tak, že k jedné desce je jen jedno
schema.
Systém podporuje projekty, Projekt má jeden obrázek, předpokládám, že to bude
nějaké propojovací schema celého přístroje a odkazuje na jednotlivé schemata.
Měl by sloužit k tomu, aby bylo možné jedním kliknutím vygenerovat
dokumentaci k celému přístroji. To znamená všechny schemata osazovací výkresy a
rozpisky včetně jedné souhrnné rozpisky pro celý přístroj.
Systém umožňuje použít jednu desku v několika přístrojích (projektech). Někdy se stává, že
se deska v jednotlivých přístrojích mírně liší osazením. Proto peda podporuje
několik verzí pro jedno schema. Verze se můžou lišit hodnotami součástek,
případně označením, jestli se daná součástka osazuje nebo ne. Pro návrh plošného
spoje nemají verze význam, ten je pro všechny stejný. Ale dokumentace
(osazovací výkres a rozpiska) je pro každou verzi jiná.
Kompilace
Původně jsem začal s grafickou knihovnou Qt2, momentálně pro kompilaci
potřebujete Qt4. Postup kompilace je jednoduchý.
Ze stránky download stáhnete zdrojové kódy
peda-x.xx.tar.gz, rozbalíte a zkompilujete následujícími příkazy:
tar -xzf peda-x.xx.tar.gz
cd peda-x.xx
qmake
make
x.xx je číslo verze
Zdrojové kódy jsou k dispozici i na Source Forge.
Nejnovější vývojovou verzi je možné stáhnout z git repozitory příkazem
git clone git://peda.git.sourceforge.net/gitroot/peda/peda
Spuštění
Aby bylo možné program vyzkoušet, je potřeba mít alespoň nějaké
knihovny a jejich konfigurační soubor. Dále je potřeba soubor NEW.tdb.
Nejjednodušší je stáhnout a rozbalit soubor peda-examples,
ten obsahuje knihovny a potřebnou adresářovou strukturu.
Peda se musí spouštět s adresáře data, kde jsou dva příklady.
Test.tdb je jednoduchý příklad nakreslený v pede, mx_cpu2 je
naimportovaná deska, která skutečně funguje.
Ovládání
Menu
V horní části okna je standardní menu.
Vrstvy
Pod menu je pruh vrstev. Levým tlačítkem se volí aktivní vrstva,
prostředním se zapíná a vypíná viditelnost, pravým
se otevře dialog editace vrstev. Pokud je vrstev víc, že se nevejdou
do okna, je možné pruh levým tlačítkem posouvat.
Filozofie vrstev je taková, že nezáleží na jménu vrstvy, každá vrstva
má nastavenou funkci. Samozřejmě je potřeba jména vrstev nějakým způsobem
sjednotit, aby bylo možné používat různé knihovny, ale to už je otázka
použití, vlastní software jména vrstev nezajímají (až na několik výjimek,
které jsou zatím jen nabastlené a je potřeba je opravit)
Kromě funkce má každá vrstva dvě barvy, normální a zvýrazněnou.
Vrstvy s funkcí wire, představují spoje a to jak ve schematu, tak na plošném
spoji. Tam je ještě potřeba nastavit do které vrstvy mědi daná vrstva patří.
Např.: vrstvy COMP a PINTOP budu ve výsledku na jedné vrstvě mědi. Toto
nastavení je nutné aby fungovalo DRC a Continuity check.
U plošných spojů osazených oboustranně je potřeba nastavit párování vrstev.
Potom se mirrováním součástky provede její přesunutí na druhou stranu desky.
Funkce
V pravé části okna je panel funkcí. Současně je možno mít zvolené dvě funkce,
jednu pro levé a druhou pro prostřední tlačítko myši. Pravé tlačítko má trvale
funkci Escape. Kolečko myši má dvě funkce, posun a zoom. Funkce se mění v
závislosti na poloze myši v rámci okna. To je slabou tečkovanou čarou
rozdělené na 9 částí, v prostřední části je aktivní funkce zoom, v ostatních
posun. Jednotlivé části se liší směrem posunu.
Parametry
Ve spodní části je panel parametrů. V horním řádku se nastavují parametry pro
funkci pravého tlačítka, ve spodním pro funkci prostředního tlačítka.
Vpravo je ještě nastavení gridu a zobrazení souřadnic. Souřadnice je možno
přepsat a potom kliknutím na button L nebo M vyvolat funkci levého nebo
prostředního tlačítka.
(C) Petr Porazil 2010-11,
poslední úprava 12.02.2011
