Moji draci

Nejdříve jsem koupil "Diamantového draka" z OD Kotva za 34 Kčs. Je to asi dvacet let zpátky (asi tak rok 1986). Měl křídla pod úhlem 90 stupňů a byl asi 80cm dlouhý. Pouštěl jsem ho na vlasci o průměru 0,5mm. Měl skvělé letové vlastnosti, pustil se z ruky i za slabého větru. Pouštěl jsem ho nejvíce asi na 300m dlouhém vlasci. Vyhrál jsem si skvěle, unesl i dvě shnilá jablka naříznutá do dvou třetin a zavěšená na vlasci před drakem, bombardoval jsem jimi Kovopodnik tak, že se rozvlnil vlasec škubáním. Prišel jsem o něj pak v Předhradí u jezera, v silném větru začal padat na křídlo a na zemi se rozlámal. Byla to má vina, v té době už jsem na něm tolik nelpěl, a i když se dal opravit, tak jsem ho vyhodil. Kdyby se prodával, hned bych ho koupil.

Druhý drak, to byl typ "Pilot", jsme stavěli s Karasem v roce 1990. Měl délku 2m a potah byl z igelitu jako u toho prvního. Létal za silnějšího větru nestabilně - padal na křídlo (to způsobují rovné plochy, skloněných je málo a nestačí to všechno stabilizovat). Létal na umělém provázku nejvíce asi 200m. Už tehdy jsme zkoušeli fotit na samospoušť 60s, ale nevyšlo z toho nic. Naše lety se setkali s velkým zájmem veřejnosti a vždy o diváky nebyla nouze. Potom visel v kůlně (byl nerozebiratelný), zkřivil se a já nechal tátu, aby ho rozštípal.

Třetí drak byl "Diamantový", 2m dlouhý. Vyrobil jsem ho v roce 1997, na konci zimy. Byl také nerozebiratelný, potažený černou šusťákovinou. Pouštěl jsem ho na tom samém vlasci jako prvního, ale v postroji s navijákem pridělaným na těle. To pak v dubnu nakonec způsobilo, že se v silném větru drak utrhl i s blikátkem od kola (pouštěný od chatiček) a odletěl do Cerhenic, kde jsem ho už nenašel. Když se přetrhnul vlasec, mohl být tak 400m vysoko a krásně plachtil unášen větrem do dálky. Krabicoví draci nespadnou nějakou vývrtkou, ale jen se kolébají unášeni větrem, až nepoškozeni usednou na zem.

Já s Ondrou na Kopečkách (březen 1997):

U mé nohy je vidět cívka s vlascem.

Naviják na opasku v mém pokoji

Čtvrtý drak byl postaven už rozebiratelný, 110cm dlouhý "Diamant" s křídly rovně. Když jsem to viděl řekl jsem si geniální rešení, úspora hmotnosti a je skládací! Vyrobil jsem ho v červnu 1997 a létal na starém vlasci 0,5mm. Dosáhl jsem s ním výsku 500m u jezera v Předhradí a to vystoupal až nad naviják. Takže vlasec byl prohnutý po větru a pak šel proti větru k drakovi nade mnou !!! Na nošení nákladu je moc malý. Je také ze šusťáku a mám ho dodnes. Tato fotka je ze Září 2004.

Na návštěvě u kamarádů v Neuruppinu, kde byli závody Drakových lodí startoval můj diamantový drak z paluby.(1.5.2003).

Asi v zimě 96/97 jsem si vyrobil přístroj k měření rychlosti a směru větru. Dnes už je uvnitř snímač z cyklocomputeru, ale ještě jsem neumístil zobrazovací jednotku. Vítr se tedy musí odhadovat jen podle oka. Rotor jsem dal nový na podzim 2003, je nerezový, uložený ve dvou ložiskách.

Sháněl jsem o dracích informace a podařilo se mi to v červenci 1997, když me napadlo vypravit se do knihovny Nár. Tech. Muzea. Samozřejmě v našem jazyce nic nebylo, ale dvě německy psané knihy mi poskytly takové informace z drakové techniky, že se o ně musím podělit. Do draku jsem se znovu pustil od října 2001 a to stavbou vetšího navijáku. Konstrukce draka je převzatá z časopisu "Domácí dílna" svázaného s "Vynálezy a pokroky" ročník 1910. Tam draka použili k nošení antény "Domácí stanice pro jiskrovou telegrafii." Konstrukce je to myslím velmi dobrá (pěkně složitelná), já ji upravil rozšířením přední a zadní nosné plochy ze čtvrtin na třetiny (prostřední třetina je volná). Přidal jsem křídla a po nevyhovujícím sklonu 180 stupňů jsem je dal na 90 st. Stabilita je už dobrá. Tento drak je ze čtyř latí 2m dlouhých (průřez 40/7mm). Tyto jsou rozepřeny čtyřmi asi 142cm latěmi (průřez 20/15mm). Tím je rozepřen drak 2m dlouhý, o straně čtverce 1m (142cm dlouhé latě jsou úhlopříčky čtverce).Takže když obalíme látkou tuto kostru, je třetina ze 2m asi 67cm a dokola je pruh 4m dlouhý. Úhlopříčné latě mají zářez 7mm široký, aby se mohli nasadit na latě 40/7mm. Křídla jsou 1m dlouhá a vyztužují je 2m dlouhé latě o průřezu 12/12mm. Šusťákový potah na všech stranách přešijeme, aby se netrhal. Ke kostře jsem potah opatrně přibil malými hřebíčky (látku pod hlavičkami hřebíčků zesílíme třeba izolepou). Hmotnost má 2,9kg a celkovou plochu 7,2m². S prvním drakem o 5,5m², a to ještě špatné profukovací látky (čalounická netkaná textilie) a foťákem s jednopovelovou vysílačkou, se vznesl sám při větru asi 7m/s. Hmotnost draka byla 2,7kg + 0,55kg průzkumný kontejner. Odvinuli jsme 650m poutacího drátu. 24.listopadu 2001 létal nejvýše 200m a pak vítr začal slábnout a museli jsme přitahovat. Náš fotoaparát zabírá při focení úhel 63 stupňů. Záběr na zemi byl dlouhý 145m, vypočtená výška draka byla v tu chvíli tedy 120m.

Na dalších jsem začal pracovat po koupení německé knihy od Davida Pelhama "DRACHEN". Čekal jsem od toho asi víc, ale nějaké poznatky to přineslo. Tak tedy od konce srpna 2003 do půlky září jsem vyrobil dva krabicové draky. Dřevěné kostry jsem použil z rozebraných předešlých draků, kteří se moc neosvědčily. Potah komor je z podstrešní folie JUTADACH 135. Konstrukce je převzatá z "Vynálezů a Pokroků 1910" uvedených dále. Vyvázání šňůr je tam také znázorněno.

Drak "A" má hmotnost: 2,66kg. Výšku: 1,94m. Šírku: 1,3m. Hloubka: 0,46m. Výška komory s potahem: 0,65m.

Drak "1" má hmotnost: 2,69kg. Výšku: 1,94m. Šírku: 1,33m. Hloubka: 0,46m. Výška komory s potahem: 0,65m.

Celková plocha potahu: 1,3m+0,46m=1,76m*4=7,08m*0,65m=4,576m²

Hmotnost potahu: 0,135kg/m²*4,576m²=0,62kg

Efektivní nosná plocha jednoho draka: 1,3m*0,65m=0,845m²*2plochy=1,69m².

Měrná hmotnost je 2,7kg/1,69m²=1,6kg/m².

Podle "tabulky větru" je minimální rychlost větru pro vzlet 6m/s.

První let byl nestabilní kvůli vodorovným křídlům, které jsem později sklonil pod úhlem 90 stupňů. Let proběhl nad ZPA.

Snímek Sokoliště ze 120 metrů a silnice ke Koble za Kopečkama.

Přistání po letu s fotoaparátem.

Rozšířená nosná plocha na třetiny, přidaná třetí nosná plocha vpředu, použita šusťákovina

Kamarádi mi pomáhají u navijáku.

Během Října a Listopadu 2001 jsem si vyrobil tento naviják. Na levé strane je pásová brzda a západka na zajištení bubnu navijáku proti otácení. Kladka je vedena šroubovicí, která je pohánena řemenicí od osy bubnu (řemenice se musí přehazovat, aby kladka jezdila sem-tam).