Jsem ten, jenž lásku čeká,
a tomu dobře jest;
čas jako tmavá řeka,
však vtom již plna hvězd!
Jinak by černá byla
a pustě tekla dál,
teď již se rozperlila,
klín její v opál vzplál ...
A přec jsou dlouhé chvíle,
než přijde, věčnosti
se podobají, cíle
však mají v radosti.
Ó přijď již, přijď, má drahá,
vše jinak bude hned,
co plazí se a váhá,
hned v orlí tryskne let!