Osmiúhelníková rámová anténa na střední vlny
Popis
Tato anténa je udělána tak, aby měla při daných rozměrech co nejlepší
citlivost a selektivitu a snadno se používala. Velikost antény okolo
půl metru je kompromisem mezi zabraným místem a ziskem, větší anténa by
dala silnější signál. Díky dobrému řemeslnému provedení se anténa pěkně
vyjímá na starožitném elektronkovém rádiu po dědovi.
Pro dobrou účinnost je zapotřebí, aby anténa měla co největší plochu a
její obvod (úměrný délce drátu a tím pádem i jeho odporu) byl co
nejmenší. Největší plochu při daném obvodu má kruh, ale kruhová kostra
na anténu se špatně vyrábí. Osmiúhelník má jen nepatrně větší obvod,
než kruh o stejné ploše, a osmiúhelníkovou kostru lze snadno zhotovit.
Kostra antény je složena ze čtyř latí, zapasovaných do sebe navzájem
výřezy, a slepených. Cívka je vinuta vysokofrekvenčním lankem, které má
velký povrch, a proto má pro vf proud mnohem menší odpor než jeden drát
stejné tloušťky. Lanko vede téměř po celém obvodu cívky vzduchem,
dotýká se jen konců latí, a mezi závity jsou ponechané mezery 2,5mm.
Díky tomu jsou i dielektrické ztráty v mezizávitové kapacitě minimální.
Anténa se ladí vzduchovým ladicím kondenzátorem 450 pF ze starého
elektronkového rádia. Paralelně k němu je připojen malý kondenzátor,
zmenšující ladicí rozsah tak, aby končil na 1,7 MHz a zjemňující
ladění
na horním konci rozsahu.
Pro snadný poslech mých dvou oblíbených vysílačů jsem anténu doplnil
přepínačem, kterým se místo ladicího kondenzátoru připojují pevné
kondenzátory s trimry, naladěné na tyto vysílače. První pár
kondenzátorů C3 + C4 je naladěn na Prahu - vysílač Liblice
639 kHz,
druhý C5 + C6 je naladěn na Country radio - vysílač Zbraslav
1062 kHz.
Lze zapojit i kondenzátory jiných hodnot a naladit jiné vysílače, nebo
použít přepínač s více polohami a přednastavit si více vysílačů.
Kondenzátory a přepínač jsou umístěny v černé krabičce u spodku antény.
Pokud poslouchám na tranzistorový přijímač s feritovou anténou, jen ho
přiblížím k rámovce tak, aby nastala kritická či mírně podkritická
indukční vazba mezi feritkou a rámovou anténou.
Pro připojení elektronkového rádia bez feritové antény slouží vazební
závit, navinutý v dírkách kostry 1 cm pod hlavním vinutím rámové
antény. Závit je pod středem vinutí, aby nenarušoval symetrii antény.
Vazební závit není vůbec spojen s hlavním vinutím, je to vhodnější pro
omezení rušení. Ve městě, kde není žádná čistá zem a vše je zamořeno
zpětnými a bludnými proudy, je lepší neuzemňovat nic co nemusí být
uzemněno kvůli bezpečnosti, ale raději vstupy izolovat a signál
přenášet jen indukční vazbou.
K rádiu vazební závit připojuji párem vodičů dlouhým asi 70cm,
zkrouceným aby se do něj neindukovalo rušení. Lepší by byl stíněný
kablík, hlavně když by byl přívod dlouhý, u krátkého přívodu stínění
není nutné, protože vazební závit má malou výstupní impedanci.
S touto anténou lze ve městě čistě bez poruch poslouchat místní stanice
i silné vysílače sousedních zemí dokonce i na elektronkových
„univerzálních“ přijímačích, které nemají síťový transformátor a jejich
kostra je spojena přímo s elektrickou sítí. Jsou to např. rádia Tesla
Rytmus nebo Talisman. S drátovou anténou takové
rádio bručí a chrčí i při poslechu nejsilnější místní stanice.
S jinými přijímači lze na tuto rámovku poslouchat vysílače z celé
Evropy. Na skutečně dálkový příjem vysílačů z jiných kontinentů nebo
velmi slabých lokálních evropských vysílačů by byla lepší velká stíněná
rámovka, která by přijímala ještě méně rušení a dala silnější užitečný
signál.
Schéma zapojení
Postup výroby
Na výkrese (je
velký, otevře se v jiném okně) vidíte hlavní rozměry antény. Rám se
skládá z hoblovaných latí o průřezu 1x5 cm, strana osmiúhelníku
A=20 cm. Velikost rámu můžete udělat i jinou (odlišná délka strany
osmiúhelníku A), ale musíte zachovat vzájemný poměr stran. Vodorovné
latě měří A*(1+√2)=482 mm, svislé jsou delší o podpěrné sloupky s
čepy.
Čtverhranné sloupky jsou na koncích ztenčeny do válcových čepů o
průměru 6 mm, které zapadají do děr v prkénku, tvořícím podstavec.
Výřez mezi sloupky je široký 38 mm, tímto výřezem prochází vinutí
antény.
Latě vyříznete do požadovaného tvaru, zkusíte je sestavit a čepy
zasadit do děr v prkénku. Spoje překřížených latí musí jít do sebe
zasadit bez vůle, mírným tlakem bez násilí. Čepy na spodku dolních latí
musí jít do děr v prkénku ztuha, aby tam držely i bez lepidla. Na
koncích latí uděláme trojhranným pilníčkem řadu zářezů ve vzdálenostech
3 mm od sebe, do kterých zapadnou závity antény. Zatmelíme případné
drobné kazy ve dřevě a dřevěné součástky osmirkujeme jemným papírem o
zrnitosti 120-150. Do překříženích spojů rámu namažeme epoxidové
lepidlo, rám sestavíme a smáčkneme svěrkami. Po vytvrzení lepidla rám a
prkénko natřeme buď lazurovacím lakem (luxol), nebo bezbarvým lakem.
Také ho můžeme namořit, a potom nalakovat, nebo napustit fermeží či
voskem. Povrchovou úpravu uděláme tak, aby se rám barevně hodil k rádiu
a okolnímu nábytku. Každopádně je třeba nějakou povrchovou úpravu
udělat, aby do pórů dřeva nevnikala špína a aby dřevo bylo chráněné při
náhodném vystavení vlhku.
K dolnímu konci svislé latě přišroubujeme několik pájecích oček na
plastových izolačních botičkách, které budou sloužit jako přívodní
svorky. Nejdříve navineme vazební závit z izolovaného drátu o průměru
okolo 0,5mm, může to být třeba zvonkový drát. K jednomu očku připájíme
konec vazebního závitu, závit provlékneme dírkami v rámu a připájíme ke
druhému očku.
Potom navineme hlavní vinutí vysokofrekvenčním lankem. Při max.
kapacitě ladicího kondenzátoru 450 pF má hlavní cívka
13 závitů.
Máte-li
jiný kondenzátor, musíte změnit počet závitů. Začátek cívky připájíme k
třetímu očku, a lanko navíjíme do zářezů, udělaných dříve pilníkem tak,
aby závity byly od sebe 3 mm. Navineme cívku mírným tahem a konec
připájíme ke čtvrtému očku.
K prkénku přišroubujeme nožky z gumy, která nešpiní, nebo z plastu, a
rám nasadíme čepy do děr v prkénku. Připojíme ladicí kondenzátor a
anténu vyzkoušíme. Ověříme, zda pokrývá celý středovlnný rozsah,
přesahy na koncích rozsahu (širší rozsah ladění) nevadí. Kdybychom se
mýlili v kapacitě kondenzátoru a anténa s kondenzátorem rezonovala na
nesprávné frekvenci, lze buď lanko nastavit a závity přivinout, nebo
naopak závity odvinout a lanko zkrátit. Závity mohou být k sobě i
trochu blíže, rozteč 3 mm není nutno přesně dodržet. Mezery mezi
závity
by neměly být menší, než je tloušťka lanka, jinak by se zvýšily ztráty.
Je-li vše v pořádku, na místa, kde lanko vede zářezy v latích,
namázneme trochu lepidla (např. Supercement), aby se vinutí připevnilo
k rámu. Pokud jsou čepy na dolním konci latí ztuha zatlačeny do
spodního prkénka a drží v něm, není třeba s nimi nic dalšího dělat.
Pokud nedrží dost, vyndáme je, nařízneme tenkou pilkou, zasadíme a
zespodu je roztáhneme klínky z tvrdého dřeva. Konce klínků musí trochu
vyčnívat, aby šly vytrhnout kleštěmi. Čepové spoje nelepíme, musí
zůstat rozebíratelné pro případ, že bychom museli cívku převinout.
Nakonec vyrobíme nosnou destičku z pertinaxu, na kterou přimontujeme
ladicí kondenzátor, přepínač, pevné kondenzátory a trimry. Kondenzátory
musí být kvalitní s malými ztrátami a stabilní, třeba keramické z
jakostní vf keramiky, nebo slídové, trimry mohou být keramické, slídové
nebo vzduchové hrníčkové. Destičku připojíme k cívce a trimry naladíme
na často poslouchané stanice. Osazenou destičku zamontujeme do plastové
krabičky. Tu připevníme k prkénku a spodkům svislých latí úhelníčky a
vruty. Na hřídel kondenzátoru nasadíme velký knoflík, aby se dal jemně
ladit, také je možno pod něj nakreslit stupnici.
Odkazy a literatura
Tomáš Nachtmann : Příjem na klasických rozhlasových pásmech, Čs. DX
klub,
1994
B. A. Smirenin a kol.: Radiotechnická příručka, SNTL, Praha 1955
J. Boháč a kol.: DX - Dálkový příjem na všech vlnách, Čs. DX klub,1998
kolektiv autorů: Přijímací antény a doplňky, Čs. DX klub,2005
Antény pro příjem AM - můj stručný článek o
rámových i drátových anténách.
Anteny:
http://ok1ike.c-a-v.com/web1/soubory/anteny.htm Sbírka odkazů na
stránky o anténách.
Zpět na domovskou stránku
Petra Jeníčka
Tato stránka byla naposledy aktualizována 1.3.2006.
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy
posílejte
na adresu: pjenicek (zavinac)
seznam . cz