Ó, jak se po zdích táhly
ty vaše stíny, táhly,
měkkou rukou její na podušku
bílou sáhly!
Ó, ležela tam hlava,
ta její krásná hlava
vedle mojí — drozda zněla z dálky
píseň lkavá!
Ó velké slunečnice!
Ó zlaté slunečnice!
Smály jste se, jak jste dívaly se
do světnice!
Zpět na seznam dalších milostných básní Jaroslava
Vrchlického
Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka
Zpět na obsah literárních stránek.
Tato báseň pochází ze sbírky Hudba v duši.
Do html podoby upravil Ing. Petr Jeníček. Poslední změna 10.11.2004.