Po Austrálii se prohání spousta druhů turistů. Myslím, že není hned tak nějaká
jiná země, která by byla tolik přizpůsobená cestovatelům. My jsme si je
zařadili do těchto skupin:
Japončíci - to jsou nejen Japonci, ale i Korejci ve středním a
vyšším věku, jak
je známe i od nás neustále v poklusu a s kamerami u oka. Bodejť by ne; mají na
celou dovolenou nějaké dva týdny a program perně naditý! Pohybují se velkou
rychlostí skoro zásadně po chronicky známých a nejnavštěvovanějších místech,
hlavně v NSW a VIC.
Dovolenkáři - většinou Evropané středního věku, příp. s rodinkou, kteří pro
své pracovní vytížení nemají více času, než 3 - 4 týdny. Přijíždějí s cestovkou,
ale často také na vlastní pěst, nepřipravení
a s naivní představou, že všechno za tu dobu stihnou, asi jako při dovolené v
Chorvatsku. Podle nás se mnohdy ochuzují podobně jako Japončíci o osobní kontakt
s lidmi a přírodou svou izolovaností v hotelech.
Karavanisté - ti ve vypůjčených vozech bývají druhem dovolenkářů, kteří se ale
nechtějí nechat tolik ošidit o ony osobní kontakty. Ve vlastních karavanech tu
hodně cestují australští penzisté, kteří prodali dům a koupili jachtu, anebo
právě karavan. Zvolna vandrují po celé Austrálii, času mají, kolik chtějí a
při troše skromnosti mohou za své životní úspory vydržet neomezeně dlouho, co
jim zdraví dovolí. Velmi jsme jim záviděli.
Backpackers - to jsme byli i my - "batůžkáři". Jejich styl vandrování se
více-méně drží hesla: "za levno jídám, za levno líhám". Také se předpokládá,
že je to spíše studentík, než člověk zralého věku (což se ovšem nevylučuje),
protože mívají relativně dost času na cestování. Přemisťují se zejména
vlastními, či půjčenými auty, ale i jen tak s batohem autobusem, či
vnitrostátními leteckými linkami. Národnostně to jsou všelicí Evropané,
Američané, ale hojně i mladí Asiaté (Číňani, Korejci, Japonci, Vietnamci,
Thajci, atd.). Místní obyvatelé je berou stejně samozřejmě, jako souseda, se
kterým mají společný plot. Kdyby podstatou backpackers nebylo to, že přijedou
a zase odjedou, určitě by v Austrálii už měli nějakou politickou stranu, anebo
alespoň odbory.
Slovíčko Backpackers uvidíte hojně v názvu mnohých institucí, zařízení a
literatury, která je hlavně pro takovéto vandrovníky určená.
A jak takoví (nejen) Backpackers žijí?
Internet je zde dosažitelný ve všech větších městech v kavárnách, které
tu bývají na každém rohu (cena 3-6 AUD / 1 hod). Nejen z naší zkušenosti Vám
doporučujeme si adresu zřídit na Hotmailu, nebo na Yahoo. Na adresu u českého
providera, jako Volný, Seznam, Atlas atd., se odtud budete připojovat věčnost,
anebo si neškrtnete vůbec.
Inzeráty
Zdaleka ne všechny potřebné věci si s sebou do Austrálie přivezete. Stejně jako
auto, tak i rozličné kempovací zařízení, literaturu, nebo poptávky, či nabídky
spolujízdy najdete na nástěnkách v Backpackerech (ubytovnách), internetových
kavárnách, v Youth nebo Backpackers infocentrech …. Funguje to skvěle!
Ubytování Backpacker je také název pro australský hostel. Máte postel, event.
palandu, nebo vlastní pokoj, možnost používat společná zařízení, jako je sprcha,
kuchyňka s lednicí, společenské místnosti s TV, někdy je v ceně i přístup k
internetu, či ranní čaj nebo káva. Ceny se pohybovaly 12 - 20 AUD / os / noc.
Pochopitelně chcete-li třeba dvojlůžák sami pro sebe, musíte zaplatit víc.
Nemáte-li vlastní spacák, musíte připlatit za lůžkoviny. Nejlevnější naopak
znamená, že budete sdílet cimru třebas s dalšími pěti neznámými. My jsme
backpacker použili jenom v prvních dnech, co jsme byli v Perth. Měli jsme
štěstí, protože jsme byli čtyři, jeden pokoj akorát tak velký pro nás se zrovna
uvolnil a cena byla ta nejnižší. Jinak jak jsme zjistili závěrem naší cesty,
ubytování tohoto druhu bylo v Sydney i na levnějším Kings Cross cenově spíše
při té horní hranici, kvalitou při té dolní - budete-li se chtít vyspat, možná
se vám to pro řev flámujících "švýcarů" nepodaří.
Další možností ubytování, kterou jsme využívali ve městech i mimo ně byly
kempy. Bydlení ve vlastním stanu nás stálo 5-10 AUD na osobu, podle
luxusu ubytování. Opět můžete používat kuchyňku, sprchy (zřídka na mince -
1 AUD), v prádelně si můžete vyprat (automat za 1 AUD za várku), každý
kemp má barbecue - gril s deskou, ať již plynový, či elektrický. Zde si můžete
opéct donesené maso, či jiné suroviny. Elektrické barbecue bývá na mince
0,20 AUD / cca 12 min, ale občas na něj natrefíte i v parku lepších
malých měst. Velice rádi jsme využívali každé příležitosti.
V kempech si též můžete zaplatit ubytování v chatce pro 4 - 6 lidí (cca
55 AUD / chatka). Zajímavé je také ubytování v odstaveném caravanu, které
je asi o 10 AUD levnější. Těchto variant jsme využili, když vytrvale pršelo
a nám se zastesklo po posteli.
Byli jsme jednou nepřízní osudu zahnáni i do hotelu v malém městě (viz
Cestopis - Tasmánie, Hobart). Byl
poměrně levný - 37 AUD na osobu a noc včetně bohaté snídaně, se společnou
sprchou a záchody na chodbě. Je zde dobrým zvykem, že Vám na pokoji nechají
rychlovarnou konvici a pytlíčky s čajem a kávou k volné konzumaci.
My jsme se snažili co nejvíce se uplatnit s noclehem "na divoko", tedy
volně na jakémkoliv možném tábořišti či parkovišti. Všeobecně se v Austrálii smí
přenocovat kdekoliv mimo soukromé pozemky (stejně bývají oplocené). Na mnohých
hezkých odpočívadlech ve VIC nebo NSW dokonce najdete cedulky "Neriskujte,
udělejte si přestávku v řízení, zůstaňte zde přes noc!". Mile rádi jsme se
drželi duchu této propagandy.
S autem jsme podědili výbornou příručku "Free Camping in WA", která byla plná
tipů a podrobných popisů míst, kde se v Západní Austrálii dá nejlépe
zdarma přenocovat. Najdete tam i liduprázdné romantické kempíky s minimálním
zázemím (suchý záchod), kde se platí do schránky symbolické 2 AUD / os a
které mívají překrásné kouzlo místa. Jistě bude možné podobnou publikaci získat
i pro ostatní státy.
Stravování
Budete-li se chtít najíst v restauraci, připravte si 25 AUD a více.
Běžné je zde stravování v obvyklých McDonalds, KFC, Chicken Land, Burger
King (ten mi připadal odporný!!), ale také v mnohých gyros- a kebab-barech,
oblíbené je Fish and Chips. Výborně a hodně jsme se najedli v čínských,
japonských nebo korejských jídelnách. Ve městech všechny tyto typy stravování
najdete také sdružené v pasážích na místech zvaných Food Court. Cena byla
podobně u všech cca 7,50 AUD za jídlo, resp. menu. Využívali jsme je při
pobytech v městě.
Hlavně a převážně jsme jedli, co jsme si navařili. Supermarket-y má každé
větší městečko. Z řetězců Coles, Woolworth atd. si vyberete ten, který Vám bude
nejlépe vyhovovat. Na rozdíl od českých obchodů, v každém najdete širokou
nabídku překrásného ovoce a zeleniny; to, co se často prodává u nás jako I.A
kvalita, se zde většinou už vyhazuje. Přestože mnohé obchody zavírají velmi
pozdě, anebo vůbec ne, již v pozdních odpoledních hodinách zde můžete koupit ve
slevě mnoho dobrých potravin - pečivo, maso, mléčné výrobky. Každý řetězec také
nabízí za výhodnější cenu širokou řadu produktů od mouky přes cukr, omáčky,
konzervy, polévky, chipsy až po mýdlo. Poznáte je podle jednoduchého uniformního
obalu a podle značky jako např. Savings, Home Brand atp. Většinou bývají neméně
dobré, jako jiné značkové; např. Corn-flakesy od Home Brand nám chutnaly víc,
než o třetinu dražší Kellogg's. Vlivem různých prodejních akcí ale můžete najít i
věci levnější než výše uvedené. Dobře vybírejte, ušetříte! Ve čtyřech lidech
jsme se výborně najedli za 15,- AUD / den. Nejúspornější jídlo, kromě hladu,
byly těstoviny s kečupem a parmezánem za 5,50 AUD pro 4 lidi. To se ale nedá
jíst pořád. Většinu naší stravy tvořily těstoviny, nebo rýže s něčím - zelenina,
omáčky hotové ve sklenici, nebo ze sáčku, konzervy; výborným zpestřením byly konzervované
fazole Heinz s chlebem obohacené o smaženou cibuli, slaninu a česnek. Každý
týden jsme si pravidelně spravovali chuť sýrovým Fondue, které se dalo snadno
připravit z místního nejrozšířenějšího a nejlevnějšího sýra Čedar a za pomoci
teflonového rendlíku.
V sezóně poblíž každé vesnice, či městečka u kraje silnice prodávají levně
vlastní produkci soukromí zemědělci. Kupovali jsme tak nejen rajčata,
papriky, brambory, atp., ale i jablka, broskve, meruňky, různé exotické ovoce a
senzační zavařeniny atd, atd. Vyhlíželi jsme též různé prodeje poblíž plantáží
- jahody, kiwi, papaya, … Hlavně v WA jsme často viděli na odpočívadlech
regály bez obsluhy, ve kterých byla vyložená zelenina. Vybrali jsme si, v
pověšené ceduli jsme vyhledali cenu a peníze vhodili do kasičky. Třebas 1 kg
znamenitých rajčat nás tu vyšel na 1,- AUD (v obchodě 3,-). Nikdo vás tu
nekontroluje a tak nás ani nenapadlo jejich důvěru zrazovat.
Zatoužíte-li po alkoholu, nehledejte jej v normálním obchodě; jelikož tu vládnou
zákonná omezení prodeje a konzumace alkoholu, musíte navštívit specializované
Liquer-shop. Je zde zakázána konzumace alkoholu na veřejnosti, proto se
nedivte lidem, kteří na ulici usrkují cosi zabalené do papírového sáčku -
obvykle je to pivo. Australská vína jsou proslulá, ale drahá. Přesto jsme měli
v autě stále zásobu dostupného krabicového vína nebo sangrie v pětilitrových
obalech. Pivo mají v Austrálii dobré. Z nejznámějších místních mě napadá
Victorian Bitter (VB), Foster, nebo Emu. Nebudete ale na něm mít žádnou pěnovou
čepici - jiný kraj, jiný mrav, jiná technologie výroby. Cena v hospodě bývá
všude podobná (i na lodi); za nás 2,10 AUD za pintu, tj. ca 0,4 l.
Plechovkové v Liquer-shoppu je samozřejmě levnější.
