Austrálie - 8. Koupili jsme si auto

8. Koupili jsme si auto

Už před odletem jsme si byli rozhodnutí, že si chceme koupit auto. Snili jsme o teréňáku, ale kamarádi, kteří v Austrálii již byli, nám to rozmluvili jako naprostou blbost - pořizovací cena a provozní náklady jsou podstatně vyšší, auto je přitom už hodně zmordované a jeho vlastnosti pořádně nevyužijeme. Zahrávali jsme si dokonce s myšlenkou na koupi obytného auta. To se ale opět projevilo jako luxus, který jsme si nemohli dovolit. Zkušení nám poradili, že bude pro nás čtyři úplně stačit kombík. Ty jsou tu totiž podobně obrovské, jako americké a dostaneme se s ním pohodlně na všechna důležitá místa. V kufru našeho kombíku bylo tolik místa, že jsme se v něm při sklopených sedadlech vyspali tři vedle sebe. Pro dva je pak takové auto skoro jako obytňák. To mi připomíná, že pro dvojici je ještě zajímavější alternativou Panel Van - kombík-dodávka, který má zvýšenou střechu a místo zadních bočních skel oplechování. Jeho cena bývá také poměrně nižší.

Při výběru nám bylo jednoznačně doporučeno držet se značek domácích výrobců. V případě nouze si s jejich opravou dokáže poradit každý servis a náhradní díly mají také všude, i levnější použité.
Nejrozšířenějšími značkami jsou zde tuzemské Fordy a Holdeny.
Bestsellerem je po léta Ford Falcon. Je to přímý pokračovatel u nás známého velikého auta 70. let Ford Granada.
Holden je už několik desítek let součástí amerického General Motors, stejně jako evropský Opel. Proto mnoho z jeho produkce vychází z modelů Opela. Ideální kombík Holden Commodore je vlastně zvětšená verze Opelu Omega ve všech generacích, jak jej známe od nás.

Australská auta mají svá specifika rozdílná od Evropy. Předně pod kapotami osobních aut tu podobně jako v Americe brumlají zejména spolehlivé velkooběmové šesti- a osmiválce. Zhruba 70% aut tu má automatickou převodovku a jen o trochu méně klimatizaci. Inu, proč ne, benzín je tu levnější (0,70 AUD / 1 l ve městě - 0,85 průměr - 1,10 AUD poušť) a silnice rovné! Přesto se často setkáte s auty upravenými na spalování plynu LPG, na provoz ještě levnějšími. Plynovou nádrž přitom mívají šikovně zabudovanou pod podlahou zavazadlového prostoru a tak jej nijak neomezují. Dalším speciálním prvkem je hlavně v WA a SA používaný přední ochranný rám a to i na běžných osobácích. Na rozdíl od těch naleštěných chromovaných titěrných ozdob, které vídáme u nás na offroadech, zde plní důležitou funkci ochrany auta před poškozením při častých střetech s divokou zvěří a proto je podstatně masivnější. Nazývali jsme ho proto příznačně "klokanolam".

Poté, co jsme bezvýsledně prolezli několik autobazarů, jsme narazili v Backpackers infocentru na nástěnce na ten správný inzerát. Zavolali jsme a ještě ten večer jsme si auto odváželi. Prodávající, také Backpackeři, za něj chtěli 3100 AUD, ale snadno jsme je usmlouvali na 2600. Evidentně to čekali, smlouvání je tu při koupi věcí na inzerát běžné. Na to pamatujte i při prodeji. My jsme cenu nasadili na 3800,- a skončili jsme na 3300,-, za což si dodnes gratulujeme.

Byl to Ford Falcon kombi praktické bílé barvy, ročník 1987, motor šestiválec 4,1 litru, najeto měl cca 200000 km. Automatická převodovka byla nedávno vyměněna, byla ještě se zárukou, takže odtud jsme nebezpečí poruchy čekat nemuseli. Bohužel, jak jsme zjistili až později, klimatizace nefungovala a to si vyžádalo půl dne v servisu, kde vyměnili kompresor a chladící médium, vše za 720 AUD. Byli jsme si jistí, že klimatizaci chceme, proto jsme neváhali a ani jsme této investice nikdy nelitovali. Když je totiž venku 40 ^oC, v autě bez klimatizace je přes 100 ^oC! A proč si kazit hezké zážitky špatnou výbavou?! Dále jsme museli nechat vyměnit olej (45,-) a koupit nové pneumatiky. Kupovat ojeté z druhé ruky nemá smysl, protože tady ojeté pneumatika nemá už žádný vzorek, případně z ní i lezou dráty. Nové pneu stojí od 150,- výše. Vybrali jsme to nejlevnější co se dalo - protektory 55,-/kus. Přestože se trochu více opotřebovávaly vzhledem k vysokým teplotám a ke skutečnosti, že naložené auto vážilo skoro 2,5 tuny, byly stále velice pěkné i po ujetí 20000 km, když jsme auto prodávali. Za celou dobu provozu průměrná spotřeba benzínu činila 11,5 litru/100 km.

Při výběru auta kromě technického stavu sledujte, do kdy je platné tzv. REGO. Je to registrační známka vylepená na předním skle - něco jako silniční daň, technická a povinné ručení dohromady. Platí obvykle rok od jejího zakoupení. Pokud by její platnost byla u konce, museli byste zaplatit nezanedbatelné poplatky (asi 300 AUD) a zdárně absolvovat technickou kontrolu v autorizovaném servisu. Ideální je, když REGO bude platné ještě několik měsíců po dni, kdy plánujete auto opět prodat.
Majitel vozu by se měl prokázat kartou od registračního úřadu, na které je jako majitel uveden. Přeregistrace majitele je poměrně snazší, než u nás: vyplníte s prodávajícím jednoduchý formulář, který by on měl mít k dispozici, oba se podepíšete a pak jej podáte na příslušném úřadě (v NSW se jmenuje RTA). Za převod se platí poplatek 40 AUD + 3% z ceny auta uvedené ve formuláři jako daň z převodu. Domluvte se proto s prodávajícím na uvedení ceny nižší, než té, za kterou skutečně koupíte, ale nepřežeňte to.
Každý stát má trochu odlišná pravidla při přehlašování a zajišťování REGO. Slyšel jsem, že nejbenevolentnější je to v SA, kde se technická kontrola prakticky nevyžaduje, "povinné ručení" není povinné (ale jednoznačně doporučujeme sjednat!), poplatky za převod nižší.
Každý stát Austrálie má také vlastní poznávací značky. Změnu majitele je možné nahlásit pouze ve státě, odkud auto pochází. Pokud tedy budete kupovat auto z jiného státu, než se právě nacházíte, je třeba přesvědčit prodávajícího, aby registrační lístek podepsal bez data. Kupující má totiž povinnost změnu majitele nahlásit do 14 dnů od jejího provedení. Za nesplnění této povinnosti můžete být pokutováni. Náš Falcon, který jsme kupovali v Perth (WA), kam jsme přiletěli, měl SPZ z Nového Jižního Walesu. To se nám náramně hodilo protože tam jsme v Sydney chtěli naši cestu končit. Nejspíš také proto byla kupní cena o něco příznivější.

Pokud budete kupovat auto od Backpackerů, pravděpodobně s ním podědíte i nějakou tu kempovací výbavu. V ceně našeho auta byla celkem slušná sestava: plynový dvouvařič i s bombou (cena nového kolem 250,-), stan-kopule, nafukovací dvoumatrace, velký a malý chladící box - Esky (nezbytné nejen pro uchování nerozteklého másla; takovýto termobox si určitě pořiďte!), velká uzavíratelná plastová bedna na jídlo a řada rozličného nádobí.

Jezdíme vlevo

Na ježdění vlevo jsme si pochopitelně museli všichni zvykat. Což o to, držet se při levé straně silnice není až takový problém, horší je to při odbočování na křižovatce. To se musíte setsakra hlídat, abyste neskončili rutinně v protisměru. Nejzáludnější bylo odbočování z jednosměrné víceproudé silnice vpravo.
Mysleli jsme, že zde platí přednost zleva, ale zjistili jsme, že paradoxně zprava, jako u nás. Jednoznačně však funguje pravidlo přednosti pro auto jedoucí po větší silnici. Vedlejší má navíc na hranici křižovatky napříč namalovaný bílý pruh.
Tím ale taškařice nekončí. Nejeden z nás zprvu několikrát oběhl auto, než našel správné dveře vedoucí k volantu. Když už pak za ním sedíte, zjistíte, že i tady je vše obráceně: páčky blinkrů a stěračů jsou prohozené, takže první dny místo blikání stíráte, řadící páku a ruční brzdu máte na druhé straně, do zrcátek se také koukáte "obráceně".
Všichni jsme se ale shodli na tom, že bylo horší si pak po návratu opět zvyknout na pravostranný provoz, protože člověk není tak ostražitý a přitom jeho automatické reakce jsou stále ještě stranově převrácené. Opětovné stírání namísto blinkrů bylo samozřejmé.

Pokud není jinak omezeno značkou, platí, že maximální rychlost na silnici vybavené veřejným osvětlením je 50 km/h, mimo pak 100 km/h. Přesto jsme ji udržovali kolem 90 km/h, protože pak markantně vzrostla spotřeba.

Nyní Vám nabízím několik více, či méně důležitých poznatků:

Mají tu značku STOP, nebo dej přednost v jízdě stejnou jako u nás, navíc s nápisem Give Way. Nemají ale označení hlavní silnice! Musíte se proto koukat, zda na křižované silnici je napříč bílá čára a u kraje "trojúhelník".

Hlavně výstražné značky mají jiný tvar, než v Evropě. (viz fotogalerie)
K benzinovým pumpám a stojanům můžete zpravidla najíždět z obou stran, nerozlišují vjezd a výjezd. Určitou výjimkou však mohou být města.
Čím větší pustina, tím dražší benzín.
I na některých částech hlavní silnice vedoucí kolem Austrálie jsou čerpací stanice od sebe vzdáleny až 200 km. Nezapomeňte si dotankovat.
V případě, že budete mít nedostatek benzínu na dojezd, vypněte klimatizaci, všechny elektrospotřebiče, neotevírejte okénka a udržujte plynule stálou rychlost 80 km/h. Vyvarujte se prudkým akceleracím.
Servis je prakticky u každé pumpy. Opravy jsou však mnohem levnější ve velkých městech.
Dodržujte rychlost. Měří se často a všude (i z protijedoucích aut), policisté jsou absolutně nesmlouvaví a pokuty vysoké.
POZOR! Jízda za šera, nebo dokonce za tmy, je velice nebezpečná! V té době začíná aktivita většiny divokých zvířat, která jsou světly aut přitahována jako komáři, se srnkami či zajíci se to nedá vůbec srovnávat. Takový klokan je na jeden skok přímo před Vaším autem, Vy stihnete akorát zavřít oči a jeho váha kolem 80 kg udělá své. Vám se pravděpodobně nic nestane, ale kvůli proraženému chladiči už neodjedete. Odtah auta zprostřed pustiny pak může stát více, než byla jeho pořizovací cena. Snažte se proto svou denní cestu ukončit včas. Když už budete nuceni jet dále, už od okamžiku počátku šeření a ochlazení jeďte velice pomalu (bez přehánění max. 30-40 km/h). V noci možná uvidíte rychle jedoucí velká auta, jsou to dlouhé kamióny (Road-train) anebo dálkové autobusy. Všimněte si ale dobře monstra, které mají namontované před přední maskou. Ráno pak podél silnice uvidíte spoustu čerstvých zvířecích mrtvolek. Za deštivého počasí je to po celý den obdobné jako za šera - zvířátka si prostě hřejí tlapky na silnici.
Nejspíše se dostanete i na cesty II. třídy s prašným nezpevněným povrchem. Často jsou na nich vyjeté výtluky těsně jeden za druhým, tzv. roleta. Kola na ní nepříjemně odskakují, řízení je trochu obtížnější. Musíte na ní jet hodně pomalu (do 40 km/h) anebo naopak rychleji (70-80 km/h), ale nepřežeňte to, abyste nevyskákali z cesty ven, anebo abyste si tím nezpůsobili defekt pneumatiky. Toho mohou být často příčinou i nezvykle ostré kameny. Vždy dobrá rezerva, hever a kompletní nářadí rozhodují o dojetí či nedojetí do cíle! Za tři měsíce v Austrálii jsme měli defekt kola 5x, což je víc než všichni z nás do té doby dohromady.
V odlehlých místech je povinnost řidiče mít s sebou v autě v záloze asi 10 l kanystr benzínu a 10 l vody na pasažéra.
V těchto lidmi opuštěných oblastech (WA, SA, NT) je tak malý provoz, že nemusíte ani na té nejhlavnější silnici potkat dlouhou dobu žádné auto. Protijedoucí řidiči se tu proto vzájemně zdraví. Pokud budete stát u krajnice, z pochopitelných důvodů určitě každý projíždějící řidič automaticky zastaví, aby se Vás zeptal, zda nepotřebujete pomoci. Učiňte tak také, uvidíte-li někoho, můžete tím ochránit jeho život.
Mezi jednotlivými státy je zakázáno převážet potraviny, jako jsou ovoce, zelenina, med, marmelády, oříšky, apod. Mezi WA a SA je jakási celnice, kde pečlivě zkontrolují každé projíždějící auto. Nejpreciznější jsou při prohledávání aut jedoucích ve směru z SA do WA. Koukají se do všech zavazadel a lezou i pod přístojovku a sedadla! Nalezené nežádoucí potraviny musíte na místě zkonzumovat, anebo vyhodit. Při příjezdu na Tasmánii Vás navíc očuchá nám známý cvičený pes. Na hranici mezi VIC s NSW Vás na zákaz převozu upozorní jen cedule s varováním před možnými náhodnými policejními kontrolami, ale jinak si tu z toho nikdo moc hlavu nedělá. Tvrdí, že tento zákaz je z důvodu prevence proti zavlečení ovocných mušek a jiných parazitů zejména do WA, která je jimi nenakažená, ale domníváme se, že je za tím především ochrana obchodu místních zemědělců. Před plánovaným přejezdem hranice proto zbytečně nic nekupujte.

Na závěr kapitoly uvádím některá slovíčka, či slovní spojení, která by se Vám hlavně při koupi auta mohla hodit a ve slovníku byste je přitom těžko hledali. Lovím to z hlavy, tak mě prosím za případné chyby nepranýřujte.

air-conditioning - klimatizace
automatic transmission / gear(ing)-box - oboje automatická převodovka / řazení
bull-bar - přední ochranný rám
camper van - obytné auto
first-aid-kit - lékárnička
lift-jack / jack - obojí hever
panel van - dvoumístný kombík-dodávka
petrol tank - kanystr na benzín
power-steering - posilovač řízení
recap (tyre) - protektorovaná pneumatika
roof-rack - střešní nosič
set of tools - sada nářadí
spare-tyre - rezervní kolo
station / wagon - obojí kombík
tow-bar - tažné zařízení
4WD - auto s náhonem na všechna čtyři kola

2-ring gas burner - dvouhořákový plynový vařič
3-man dome tent - stan-kopule pro 3 lidi
double air-mattress - nafukovací matrace pro 2

Přejdi nahoru , Další kapitola , Obsah