25. Zobrazení vztahu člověka k přírodě

v české literatuře

¨ středověká lyrika

¨ důvěrný vztah k přírodě u autorů 19. stol.

¨ příroda a její místo v dílech autorů 90. let

¨ příroda v dílech současných autorů

1. ÚLS

=počátky vyjadřování vztahu člověka a přírody, lidé v bezprostředním vztahu s přírodou; literatura spojena s přírodními a rodinnými cykly

· zobecnění zkušeností z pozorování přírody - pranostiky (o počasí), přísloví (=lidové moudrosti), rčení

· lidové písně - objevuje se v nich paralelismus (=něco se odehrává v přírodě a pak totéž v lidském životě, parafráze), alegorie; - form. stránka: melodické (dlouhé samohlásky), jednoduchý děj, často opakování slov nebo celých veršů, jednoduchá přirovnání, stálé přívlastky (- v nich příroda), metafory (i hyperbolizované = přirovnání k opačnému), oslovení, rytmus, zachycují jednoduché lidské vztahy

· mýty, báje - základem je vysvětlení jevu, kterému lidé nerozuměli, báje - o životů bohů

· pohádky, bajky, pověsti

- spol. znaky: variabilita textů, anonymita, kolektivní charakter (ne jen své myšlenky, ale mluví i za ostatní)

2. Středověk

2. pol. 13. stol. - světská lyrika - Ostrovská píseň, Kunhytina modlitba, Spor duše s tělem

- dvorská lyrika (alba = svítáníčka, pastorely, epistoly), šířili ji trubadéři (Francie), minnesangři (v Německu), určena ke zpěvu, žakéři - „žákovská lyrika“ - psána studenty vys. škol, u nás není, jen Þ

- milostné písně - náměty ze života, odehrává se v přírodě, refrén, stálé přívlastky; Kudy sem já chodila, Byla ti sem v sádku (ze hry o Marii Magdaléně), 2. pol. 14. stol. - Dřěvo sě listem odievá, Stratilať jsem milého, O ženě zlobivé, Přečkám všechny přísné stráže (svítáníčko, =loučení milenců)

- Smil Flaška z Pardubic - Nová rada - zvířecí epos, alegorie

3. Renesance, humanismus

- v Čechách humanismus - zájem o přírodu je odborný, jde o vědecké poznání přírody:

· Tadeáš Hájek z Hájku - Herbář

· cestopisy - příběhy rovází popisy prostředí, přírody; Kryštof Harant - Cesta z království Českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta od Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Václav Vratislav z Mitrovic - Příhody Václava Vratislava z Mitrovic (cesta do Turecka, zvyky, vězení, srovnání jejich zvyků s našimi)

4. Baroko

- prohloubení vztahu k přírodě, vrací se ke kořenům (k ÚLS) - jednoduchý text, stálé přívlastky, přirovnání, oživení balady - Išli hudci horou, Osiřelo dítě

- odklon od přírody, zaměření k bohu - náboženská lyrika: Briedel - Co Bůh? Člověk?

5. Osvícenství

- intenzivní vztah k přírodě, poprvé se zajímají o život lidí na venkově, idealizace, nevidí špatné stránky, vzorem je prostý venkovský nezkažený člověk

- ve Francii: J. J. Rousseau - každý člověk je dobrý, pokud je vychováván v přírodě, civilizace kazí člověka, způsobuje úpadek, pedagog. román Emil -přirozený vývoj člověka

6. PREROMANTISMUS (=SENTIMENTALISMUS)

-zájem o přírodu a venkov podobný jako v osvícenství

- probíhá u nás NO - zaměření spíše na jazyk

František Ladislav Čelakovský

- obraz přírody najdeme v jeho ohlasové poezii = vychází z ÚLS (tématická i formální stránka je podobná), postihuje národní ráz, přibližuje daný národ, chtěl vytvořit ohlasovou poezii všech slovanských národů, nejvíc

se věnoval české a ruské

- sb. Ohlas písní ruských - inspirace ruskými bylinami, bohatýrské zpěvy, převážně epika, líčení přírody velmi málo, jen v lyrice - obraz ruské krajiny (hvozdy, lesy)

- sb. Ohlas písní českých (1839) - převaha lyrických skladeb, obrazy českého lidu, čes. lid. písně, alegorie, humor, satira - b. Je to chůze po tom světě, b. Český sedlák; 1. česká umělá balada = Toman a lesní panna - epická balada, konflikt Tomana s nadpřirozenem, zklamání (odmítnut dívkou) ho přivedlo k tragickému konci, zvýšení napětí pomocí dialogů, figury, gradace, rytmus, rychlý závěr, znaky lidové písně

§ příroda: popis odpovídá prožitkům, stálé přívlastky, příroda jiná než v Rusku Þ lesíky, hájky, mráčky

Josef Kajetán Tyl

- příroda v dramatické báchorce Strakonický dudák - láska Dorotky a Švandy, překážky, Švandova cesta do světa za penězi, jeho návrat, myšlenka: vztah k vlasti, oslava lásky, obětavosti, varování před přílišnou touhou po penězích

§ příroda: vystupují nadpřirozené bytosti (např. víla Rosava = Š. matka), líčení krásy české přírody spojené se světem víl

7. ROMANTISMUS

- zvláštní vztah k přírodě

- hrdinové - konflikt snu a skutečnosti, spol. nesplňuje představy jedince Þ zklamání, pocit odcizení, odlišuje se, není schopen se přizpůsobit, bouří se proti spol., pocit osamění, nepochopení = spleen

- příroda se stává útočištěm před společností, člověk se k ní snaží přiblížit, ale ona je pasivní, lhostejná k prožitkům, funguje nezávisle na člověku, někdy je stavěna do protikladu s lidským osudem (např. Máj - vše kvete a přitom tragedie), někdy pomáhá zachytit kontrast mezi hrdinou a spol. (ale příroda po něm nic nechce), někdy popis přírody odpovídá jejich rozpoložení (vybírají si to, co jim vyhovuje, i zachycení exotických krajů, divoké přírody), někteří v ní vidí Boha

Karel Hynek Mácha

- lyricko-epická báseň Máj (1836) - schéma tragedie (úvod, konflikt, rychlý spád), 4 zpěvy + 2 intermezza, uvedeno věnováním, na začátku motto, odehrává se v S Čechách - okolí Doks, Máchovo jezero,prostý děj: 3 tragedie (Vilémova, Jarmilina, obecně lidská), Vilém zabije muže, který svedl Jarmilu, ale pak zjistí, že to byl jeho otec, je popraven, Jarmila spáchá sebevraždu; Vilém se nesmíří s osudem - východisko = filozofické úvahy o smyslu života, ostrá kritika tehdejší spol. (rozvrácená rodina, citová lhostejnost, mechanické chápání spravedlnosti), význam básně v tom, jak byla napsána

§ příroda: v básni je jednou z hlavních rolí, neoddělitelná součást děje, vytváří atmosféru, je lhostejná k osudu Viléma, je v kontrastu s lidským osudem, má svou úlohu, Vilém byl vychováván v přírodě (strašný lesů pán), 3. zpěv - vrchol básně, kontrast, vyznání lásky k rodné zemi, je pro něj jedinou jistotou, byla mu kolébkou i hrobem (=člověk má s přírodou něco společného, je její součástí, pochází ze země a zas se do ní vrací), obrazy přírody i v intermezzech, zachycení: barvité popisy krásné přírody, často detailní zachycení, snaha zapůsobit na smysly, dynamika, barevnost, přívlastky, přirovnání, metafory, personifikace, využití kontrastu (světlo x tma, život x smrt), oxymorón = přirovnání protikladem (zbortěné harfy tón, umřelé hvězdy svit, mrtvé labutě zpěv), gradace, figury, zvukomalba

Karel Jaromír Erben

- básnická sbírka Kytice (1853) - většinou klasické balady (13), vychází ze staré slovanské a křesťanské mytologie, téma: boj člověka s přírodou, nadpřiroz. silami (bezmocnost), základní vztahy mezi lidmi (narušení

Þ konflikt), problematika viny a trestu (často neúměrný, krutý), konflikt z povahy člověka, není místo a čas děje, většina ve venkovském prostředí, hlavně ženy (matka, dcera, milá), hrdinové se smíří s trestem

§ příroda: děj je do ní pouze umístěn, důležitější je obsah (porušení zákonů), popis krajiny velmi úsporný, lidovost, znaky ÚLS, pravidelný rytmus a rým, melodické, stále přívlastky, hutné verše, stručný, názorný popis, rychlý dějový spád, metafory, personifikace, figury, přirovnání, refrén, dialogy, zvukomalba

- Srovnání: Erben ´ Mácha

+: dějovost, problematika viny a trestu, obecné problémy smyslu života

§.příroda: líčení krajiny, využití přírody ve stálých přívlastcích, přirovnáních

-: smíření s osudem

§ příroda: E.- úsporný popis krajiny, příroda nemá tak důležitou roli, děj do ní pouze zasazen, jednoduché vyjadřování

M.- neoddělitelná součást děje, vytváří atmosféru, stojí v kontrastu s dějem, země = symbol, kolébka i hrob, matka, barvité líčení, někdy i detailní, snaha působit na smysly, složitější jazyk i výrazové prostředky (oximorón,..)

8. REALISMUS

- snaha o realistické zachycení přírody i venkova, bez idealizace, snaha o pravdivý obraz skutečnosti, ukazují spoustu problémů

Božena Němcová

- sbírala ÚLS, hlavně pohádky, zajímala se o život na venkově, všímá si i soc. problémů na venkově

- Národní báchorky a pověsti - báchorky převyprávěla, nesnažila se najít původní podobu, někdy upravovala, tak aby zvítězilo dobro, využívala pohádkového motivu k tomu, aby zobrazila život na venkově, snažila se vykreslit typické postavy a prostředí, zachytit vztahy na venkově

- slovenské pohádky neupravovala: O 12 měsíčkách, Čertův švagr, Princ Bajaja, Pyšná princezna

- i pohádky: Tři oříšky pro popelku, Princezna se zlatou hvězdou

- národopisné studie - Obrazy z okolí Domažlického - etnografické prvky, život, kultura a zvyky chodského lidu

- obrazy venkovského života: Babička - harmonický život prostých lidí, zachycení přírody, proměny ročního období

- povídka Chyže pod horami, prózy: V zámku a podzámčí, Pohorská vesnice

I. Májovci

- nástup nové literární generace, 60., 70. léta 19. století

- 1858 - Almanach Máj, J. Neruda, V. Hálek, K. Světlá, A. Heyduk, V. Šolc, G. P. Moravský, J. Arbes

§ příroda: snaha poznat a zachytit konkrétní životní situaci, pravdivý obraz života kolem sebe, lidovost - obohacení děl o prvky ÚLS, tvorba pro lid a o něm

Jan Neruda

- sb. Prosté motivy (1883) - intimní a přírodní lyrika, 4 oddíly (Jarní, Letní, Podzimní, Zimní), paralela s lidským životem (jaro =symbol nového života, radosti; léto =vzpomíná na lásku, cítí samotu, podzim =úvahy o smyslu života, cítí příchod smrti, zima =smrt), intimní výpověď o životě, nálady a pocity zachyceny pomocí pestrého líčení přírody, tón lidové poezie

- obraz přírody také: Písně kosmické, Balady a romance

Vítězslav Hálek

- sb. Večerní písně (1859) - lyrické básně, prosté verše, radost, optimismus, milostná lyrika (láska naplněna štěstím a harmonií, oslava lásky, probouzí v člověku lepší vlastnosti), společenská lyrika (oslava umění, zamyšlení nad postavením básníka =mluvčí národa, lidé by si ho měli vážit

§ příroda: přírodní lyrika - harmonie v přírodě (vzorem pro člověka), vnímá ji všemi smysly

- sb. V přírodě - zachycen Mělnický kraj (=rodný), krása přírody, harmonie, klid (´ lidská spol. - rozpory), nejčastěji zachycoval jarní krajinu

- sb. Pohádky z naší vesnice - epika, sociální balady, všímá si problémů na venkově (hlavně Mělnicko), rozpor chudoby a bohatstvíÞ zdroj neštěstí a utrpení lidí

- povídky: Na vejminku, Muzikantská Liduška, Na statku a v chaloupce - venkovská próza, peníze ničí mezilidské vztahyÞ člověk má žít v souladu s přírodou, která je vzorem a neomezuje člověka

Karolína Světlá

- venkovské romány z podještědí - Frantina, Vesnický román, Kříž u potoka, Nemodlenec - většinou ženy, řeší konflikt mezi láskou a mravní povinností, postavy morálně čisté, vzdávají se osobního štěstí

§ příroda: zná prostředí, vztah k přírodě, podrobné popisy

II. Ruchovci

= škola národní, 70., 80. léta 19. století, S. Čech, E. Krásnohorská, J. V. Sládek

- vlastenectví, zájem o vše, co je české, zájem o venkov

Svatopluk Čech

- venkovské prostředí, idylický epos Ve stínu lípy - oslava českého kraje, rodné země, 7 vyprávění venkovanů

pod lípou, vzpomínky na vesnický život, idealizace venkova (klidný venkovský život bez rozporů), zachycení přírody, rétorický styl, vyjadřuje se složitěji, patos (hodně citově zabarvené)

Josef Václav Sládek

- původně ruchovec, pak přešel k lumírovcům

- básník českého venkova - všímá si postavy rolníka = symbol národní nezdolnosti, nevzdává se, bere katastrofy jako součást života, tvoří základ českého národa, pracovitý člověk schopný oběti, svobodný, netouží po majetku

- sb. Selské písně a České znělky - hluboký vztah k přírodě, barvitě zachycena, vnímá ji všemi smysly, idealizace venkova, obrazy vesnice, b. Velké, širé, rodné lány - obraz letní přírody před žněmi, barvitost (zlatá a modrá barva), připomínají, co dělá rolník na podzim, v zimě, blízko k písni, stálé přívlastky, zdrobněliny, figury

III. Lumírovci

= škola kosmopolitní, časopis Lumír, J. V. Sládek, J. Vrchlický, J. Zeyer

- nové formy. Lyrická poezie, vzory z ciziny

Jaroslav Vrchlický

- přírodní lyrika - zachycuje všechny roční období, různé úseky dne, zachycuje přírodu jako celek, ale všímá si i detailů, snaha zachytit náladu přírody, prožitky člověka odpovídají popisu prostředí, působení na smysly, 1. impresionista naší poezie, využívá i formy sonetu, mnoho sbírek, např. Strom života

- přirovnání z přírody také v milostné lyrice (ke zvýraznění citů)

- příroda = vzorem člověka, zdrojem lidského poznání, člověk si ji podmaňuje

Julius Zeyer

- obraz přírody v lyrické pohádce Radúz a Mahulena - podle slovenského námětu, z ÚLS, o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radúzovi, která zachraňuje před mocí zla, k zdůraznění ideálu idealizace historie, =melodram (přednes doprovázený hudbou - scénická hudba Josefa Suka)

IV. Realismus v próze a dramatu

- venkovské romány - znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy, návaznost na Hálka

- T. Nováková, K. V. Rais, Antal Stašek, Josef Holeček, Jan Herben, J. Š. Baar, I. Herrmann

- naturalismus - ve společenském románu, pesimismus, vycházeli z Darwinovy teorie a poznatků psychologie, názor = člověk je produkt dědičnosti a prostředí, osud je dán, kde se člověk narodil, tam i skončí, hlavně ve franc. literatuře (Zola), u nás: K. M. Čapek - Chod, V. Mrštík)

Karel Václav Rais

- obraz vesnice i s jejími nedostatky

- povídky: všímá si osudu starých lidí, výminkáři = staří, pracovití, skromní, snaží se dětem pomáhat, mladí - lakomí, hamižní, touha po majetkuÞ deformace vztahů; díla z východních Čech, podrobné popisy, sb. povídek Výminkáři

- romány -všímá si postavení farářů, muzikantů, ale je zde idealizace - snaha o dobrý závěr, Západ (z Česko-moravské Vysočiny) , Zapadlí vlastenci (z Podkrkonoší), Kalibův zločin (prokreslení psychiky člověka)

§ příroda: v románech barvitá líčení přírody, personifikace, zachycení krajiny je impresionistické, prvky naturalismu (Kalibův zločin)

Teréza Nováková

- romány z vých. Čech, monografické romány (děj se týká jedné postavy), snaha zachytit poměry na venkově a jak se situace na venkově mění (proniká průmysl, nové myšlenky konce 19. stol.), hl. postavy - hloubavé typy (co je správné a co ne), vyvíjí se, Drašar (z NO), povídka: Drobová polévka

Vilém Mrštík

- román Pohádka máje - oslava přírody a lásky, milostný idylický příběh Helenky a pražského studenta Ríši, lyrizace děje, personifikace přírodního prostředí, vliv impresionismu

9. LITERÁRNÍ MODERNA (90. LÉTA)

- větší příklon k přírodě, nové směry: impresionismus, symbolismus, dekadence

- obrazy a vzory z přírody, zachycení nálady, symboly z přírody

Antonín Sova

- impresionista a symbolista, básník české krajiny

- impresionistická přírodní lyrika - sb. Květy intimních nálad - zachycení přírody, okamžiku, krajina je stavem duše, promítá do ní své nálady - melancholie, smutek, tesknota, subjektivní, barevnost, melodičnost, působí na smysly člověka, někdy prolínání s milostnou, např. b. Olše

- sb. Z mého kraje - citlivý vztah k rodnému kraji, barevnost, smyslové vnímání přírody), sb. Soucit a vzdor, Zlomená duše

- symbolistická poezie - někdy vykreslení duševního stavu na přírodě, snaha vsugerovat pocit, náladu, hořkost, např. sb. Ještě jednou se vrátíme, Údolí nového království

Karel Hlaváček

- představitel symbolismu a dekadence

- sb. Pozdě k ránu - uvedena básní v próze, přelom mezi nocí a dnem, snový měsíc, příroda je obrazem básníkova nitra, zachycení atmosféry, melancholie, smutek, zachycení zvuků, tónů, hudebnost, melodičnost

- sb. Mstivá kantiléna - historický obraz nizozemského odboje, symbol boje, odhodlání, b. Hrál kdosi na hoboj - krajina pozdě k ránu, zachycena atmosféra, melancholie, pomíjivost, pocity smutku, marnosti, neurčitost

10. ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

- 90. léta, F. Gellner, P. Bezruč, K. Toman, F. Šrámek, V. Dyk, S. K. Neumann

- vliv vitalismu - oslava života, přírody, radost, smyslové a citové prožitky) - F. Šrámek

- touží po svobodě, volnosti

Karel Toman

- v básních častý motiv tuláka = člověk nezatížený hmotnými statky, vazbami k místům, nejlépe je mu v přírodě

- vznik lyriky z hlubokého osobního prožitku

- obraz přírody ve sb. Měsíce (1918) - 12 básní s obrazy proměn přírodního dění a lidské práce, děj se odehrává na venkově, báseň má jakoby 3 části, v závěru vždy nějaké poslání = hlavní myšlenka, všímá si rolníka, oslava domova, používá volný verš, např. b. Únor - obraz zimní krajiny v lese, v 3. Části osobní zpověď, člověk prožívá zoufalství sám, ale naděje sjednocuje; b. Září - spojováno se svátkem sv. Václava = patrona Českých zemí, rolník = bratr můjÞ cítí k nim příbuznost, mají blízko k přírodě, své zemi, jejich život je jednoduchý, nacházejí útěchu ve víře, ve sv. Václavu

- sb. Tuláci

- obrazy přírody také v přirovnáních,

- sb. Stoletý kalendář - obecněji se zamýšlí nad koloběhem života a sojuje ho s přírodním koloběhemÞ zákony přírody jsou inspirací pro život člověka

Fráňa Šrámek

- sb. Splav (1916) - milostná lyrika (poezie mládí a lásky), vyjádření vztahu člověka k přírodě, oslava života, existence, domova a rodného kraje, milostné verše v přírodním prostředí, láska mu přináší štěstí, ale není platonická, láska i příroda je divoká, vášnivá, svobodná, motiv dospívání, taky trag. momenty, ale sbírka vyznívá jako opojení životem, impresionistické líčení přírody a prožitků, zpěvná lyrika, vliv vitalismu, cítí se v přírodě volně, svobodně, příroda obydlena divoženkami, vílami

- impresionistický román Stříbrný vítr - příběh dospívajícího studenta Jana Ratkina, střet s pokryteckou měšťáckou spol. a morálkouÞ jeho vzpoura proti ní (čistota, křehkost mládí ´ nepochopení a necitelnost dospělých), konflikt lze překonat jen díky „stříbrnému větru“ = symbol věčného mládí a naděje, něco, co teprve přijde; uvolněná stavba (i příběhy jiných lidí - rámcově), zachycení dojmů, smyslového vnímání, lyrizace prózy, neurčitost, snovost, příroda ovlivňuje lidi, dlouhé popisy přírody, jazyk nadnesený, není hovorová mluva, hlavní hrdina hledá pomoc v přírodě, je útočištěm

- drama Měsíc nad řekou - námětem je střet generací, starší = vrací se, mají zkušenosti, setkání bývalých maturantů, změna studentů za 20 let, generace jejich dětí, krátký časový úsek = 1 večer, příroda dokresluje prostředí, letní noc s měsícem dodává rozhovoru milenců měkký ráz a romantiku, na okamžik mizí věkové rozdíly,působení na city člověka, zachycení nálady okamžiku

- využití přírodních motivů také v poezii - často spojeno s antimilitarismem, častý obraz koně = symbol volnosti, např. v básni Raport (sb. Modrý a rudý) - forma vojenského hlášení, paralela: umírající voják a kůň (=nevinná oběť), kontrast války a krásy přírody, náznakovost, paradox = mají ušetřit koně, ale největší obětí je člověk

11. MEZIVÁLEČNÁ LITERATURA

Stanislav Kostka Neumann

- složitý básnický vývoj (ovlivněn mnoha směry)

- obraz přírody ve sb. Kniha lesů, vod a strání - inspirován Moravou, důvěrné poznání přírody a oslava člověka, života v přírodě, přírodní a milostná lyrika, vliv vitalismu, naturismu, zvl. forma - modlitby, modlí se k zemi, oslavuje ji, b. Vstupní modlitba - vlastenecká, ve své zemi vidí matku (i ženu), chce aby jim dala sílu

I. Avantgarda

= sdružení Devětsil, původně program proletářských básníků, pak poetismus, K. Teige, V. Nezval, J. Seifert, V. Vančura, Voskovec, Werich aj.

Jaroslav Seifert

- postpoetistické období (30. léta): sb. Jaro sbohem - verše věnované domovu, české krajině, vzpomínky na dětství, matku, milostné verše (smutek ´ opojení láskou), b. Jaro v rybářské síti - lyrická báseň, motiv jara - příroda se probouzí, láska vzkvétá, písňová forma - pravidel. rým, není hravost ani bohatá metaforika; b. Vosková svíce - lyrická, rozdělena na 2 části (vznik a použití), hutné metafory; také sb. Ruce Venušiny, Jablko z klína

- poezie za okupace: sb. Zhasněte světla - reakce na mnichovskou zradu, povzbuzení národa, krása přírody stojí v kontrastu (území je zabráno), b. 30. 9. 1938 (=obsazení pohraničí, zabrání hor)

- poválečné období: sb. Šel malíř chudě do světa - inspirován obrázky M. Alše a českou krajinou, venkovem, psáno jednoduše, prostý zpěvný verš

Vítězslav Nezval

- poválečná tvorba - sb. Z domoviny, Křídla, Chrpy a města - důvěrný vztah k rodné zemi, vesnici z dětství, Moravský venkov, b. Na břehu řeky Svratky - o kráse rodné vesnice

II. Próza

Karel Čapek

- obraz přírody ve hře Ze života hmyzu - spolu s J. Čapkem, alegorická hra, 1 z nejpesimističtějších, kritika lidských chyb a nedostatků, vykresleno na životě hmyzu, zpočátku klidný, krásný, při bližším pohledu tulák vidí nedostatky (mravenci, chrobáci, motýli = nositelé sobectví, vládychtivosti, povrchnosti, lakomství,..mravenci se připravují k válce, motýli se trápí, opouštějí jeden druhého), tulák vše pozoruje, hledá smysl života, je zhnusen, vše zničí a umírá

- zápisky z cest (=cestopisné fejetony) - Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever - vtip, vyjádření dojmů z cest

Ivan Olbracht

- baladický román Nikola Šuhaj loupežník -prolínání dvou dějových pásem:

· vlastní příběh Nikolův - skutečné, zběhl z války, prožívá vztah s Eržikou, stal se zbojníkem, zabit přátely

· mýtus - nezranitelnost (kouzelný proutek), nadpřiroz. síly, vědmy, kouzla, legendy a pověsti o Nikolaji (=nemohla ho zabít kulka - zabit sekerou, bohatým bral a chudým dával, ztělesnění touhy lidí po svobodě)

využití žánru balady, z konce svět. války, vesnice Koločava, podle pravdy (vztahy a lidé z Koločavy), psychologie postav, postupy reportážní i prvky lid. slovesnosti, básnický jazyk (obrazný), úspornost výrazu

§ příroda:prolínání lyrické a epické roviny, charakteristika kraje, země - krásná, ale nešťastná, přírodní scenérie, legendárnost i v popisu krajinyÞ velmi barvité, pohádkovost, nepropustnost a tajemnost lesů na Ukrajině

Marie Majerová

- utopický román Přehrada - lyrizovaná próza, děj kolem přehrady na Vltavě, Praha potřebovala více energie, město se mění (- mrakodrapy), na stavbě pracuje hodně lidí (i žebráci, někteří přišli o život), lidé si myslí, že když se přehrada naplní, praskne a zaplaví Prahu, obviní architekta (Þrevoluce, boje na barikádách), utopie = v panice lidé prchli a k moci se dostali anarchisté, obdiv lidské vynalézavosti a práce, prolínání lásky k technice, revoluci a přírodě (=ústřední postavy), zachycuje dělnické obyvatelstvo a chudé lidi, podmínky, ve kterých žili

§ příroda: popis Vltavy od pramene, okouzlení přírodou, trpký stesk nad tím, jak se změnila (civilizace ji znesvětila), impresionismus, vitalismus, překrásné líčení přírody, podrobné popisy, přirovnání

III. Ruralisté

- oslava venkova, přírody, idylický vztah k půdě

- vzor v Holečkově románu Naši

- důraz na trad. hodnoty - láska k půdě, sepjetí s přírodou, katolická orientace, rodina

- J. Knap, V. Prokůpek, A.C.Nor, F. Křelina - ukazovali, že města člověka ničí, ti co odešli do městaÞ morální úpadek, město je představitelem civilizace

12. POVÁLEČNÁ LITERATURA

František Hrubín

- opakování motivů v poezii · vzpomínky z dětství

· motiv noci - krása, tajemnost, protikladnost se dnem

· stálá přítomnost života a smrti, uvědomuje si pomíjivost, ta dává životu cenu

· motiv času - plyne, nejde zastavit

- 30. léta: přírodní a milostná lyrika, oslava života, příroda je součástí lidského života, hluboká obraznost, někdy elegický tón, sb. Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, b. In memoriam - intimní poezie, přítomnost smrti, inspirace ztrátou milované osoby, detaily v paměti (hlas, rty, vlasy), sb. Země sudička - vztah k zemi, domovu (=jistota a posila), spirituální ladění, motiv ohrožení

- Romance pro křídlovku - lyricko-epická skladba, umístěno do prostředí Posázaví (prožil zde dětství)

- hra Srpnová neděle - lyrická hra z jižních Čech,obraz mezilidských vztahů, kritika sobectví, omezenosti, lhostejnosti, výpověď postav o sobě (nesouvisející monologické proudy), barvitý obraz přírody

Oldřich Mikulášek

- poezie spjata s přírodou, rodištěm - Jižní Moravou

- opakující se motivy: · motiv trávy - na podzim mizí a na jaře se zase objevujeÞ věčně se opakující život, najdeme ji všude

· Moravský kraj, lidová píseň

· motiv krve - život je drahý, platí se krví, musí se prožít naplno

· svět - dobré i zlé, člověk hledá správnou cestu, smysl života

· milostná lyrika

- sb. Svlékání hadů - uvědomuje si i špatné věci na světě, vykresluje je na kontrastu s přírodou, např. b. Rybky - člověk není ryba, svět, ve kterém žije není tak čistý; b. Cosi je ve vzduchu - obrazy obyčejných věcí, ale je to slupka, podstata života je v něčem jiném, člověk má prožít život naplno

- sb. Šokovaná růže - odráží se v ní 68. rok a politická situace, b. Tráva - srovnání života trávy a člověka, zlé i dobré časy, měl by se jako tráva postavit věcem

Jan Skácel

- Moravský kraj a víno, opakování motivu růže, labutě, vliv lidové poezie, hutný výraz, velmi často volný verš, často každý verš 1 věta se samostatnou myšlenkou (jiný způsob psaní), často výrazná pointa v závěru, metaforičnost

- úzký příklon k přírodě, poč. básní popis přírody, pointa = lidská morálka

- nejistota z doby a života, úzkost o lidskou existenci, moderní svět přináší odcizení

- sb. Kolik příležitostí má růže, Smuténka, Kdo pije potmě víno, b. Podzim s Moravany

-obraz přírody i v díle: Ota Pavel: Smrt krásných srnců