1, poezie psaná během války Þ atmosféra okupace: Nezval, Seifert, Neumann, Hora, Šrámek
2, prvotiny Þ hledáního životního stanoviska: Skála Šotola, Diviš
3, příležitostné básně Þ poezie „díkůvzdání“: Nezval. Seifert, Holan, Závada
4, meditativní lyrika Þ metaforické zaměření, pocit úzkosti: Zahradníček, Hrubín, (vydáno Orten)
5, příklon k periférii města Þ pomíjivost, syrovost, ovlivnění existencionalismem: Skupina 42: Kolář, Kainar, Ivan Blatný
6, katoličtí básnici: Rotrekel, Vokolek
7, menší skupiny:
a) kolem časopisu Listy Þ příklon k existencionalismu
b) kolem časopisu Mladá fronta Þ dynamoarchisté: Kryštofek, Listopad
c) kolem Českého svazu mládeže: Kohout
d) kolem Rudého práva: Skála, Školaudy, Jiří Hájek
e) kolem časopisu Ohnice Þ ortenovská poezie: Bednář, Zdeněk Urbánek
f) surrealisté, počátek undergroundu: Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, Bohumil Hrabal, Milan Kundera, Effenberg
è teoretik Chaloupek, zahrnovala i výtvarníky
è pocit odcizení cizoty, město - jaderko člověka, lidskosti; v podtextu je nicota
è přímé nepatetické vyjadřování
è později výtvarník - slovo je nepřesné, dal slovům i tvar, který slovo umocňuje - koláže
è Roky ve dnech: vyjadřování je přímé, přímé pojmenování, slova vyjadřující citový odstín; • neobvyklé je v běžném životě směšné, ale v literatuře je to experiment, ale směšné je to taky; •falešnost bezcitnost, nóbl společnosti, děláme něco zbytečného, vyvoláváme pocity, které doopravdy neumíme procítit; •malý duch si postaví plán, který musí vyplnit, a když se mu zhroutí jedna věc, jeho plán spadne, velký duch nic neplánuje; •člověk je svobodný, když nikomu nemusí svobodu poskytovat, v umění nemá být zobrazována výchovná a ideologická tendence; •vytýká spisovatelům protektorátu, že psali dvojím způsobem - pro cenzuru a pro ilegální časopisy; •umělec odmítá to, co bylo předním, umělecké dílo má přinášet něco nového;
è Abeceda osudu: hraní si na něco, falešnost mu vadí hlavně v poezii
è narodil se v Přerově, později přešel do Ostravy, odmaturoval v 1938 v Hlučíně
è psal písňové texty, za války pracoval i na dráze, po válce spisovatel, dramaturg
è Tulák spí na louce: písňové texty, volné plynutí myšlenek
è Nové mýty: básně vztahující se k osobním zážitkům, vyjadřování: přímé pojmenování, význam slov; Stříhali dohola malého chlapečka: předěl mezi dětstvím a dospělostí, která je svazující, krutá, dospělí jsou všichni stejní, až neskuteční (jen se odrážejí v zrcadlech), učeň - přechod mezi dětstvíma dospělostí, mezi chlapečkem a dospělými pány (je vlažný, ještě ne - a už přece), Vlak s vězni: depresívní, bezprostřední zážitek
è Osudy: Ryby: podobenství mezi rybami a lidmi, osud je každému dán, není ani dobrý ani špatný
è 50. léta: Veliká láska: civilní témata, socilaistickorealistická sbírka, Topič velkých lokomotiv: tvořiví lidé musísnášet všechno možné a nikdy si nezvyknou, zvyk působí rozklad
è Český sen: Český sen: symbol nezdolnosti českého národa, slavná historie, pokračování i v malém chlapci
è po roce 1956: uvolňuje jazyk píše obecnou češtinou, člověk jako tvor nedokonalý, krutý, nezdolný, soucitný, ochotný pomoci
è Člověka hořce mám rád: nedokonalost člověka, není tady neomezený obdiv
è Lazar a píseň: skepse otravuje lide život, jak se člověk oddá je rozhodující; Jak to s ním bylo: učíme se chodit, když se naučíme chodit a nepadat abýt si sebou jistí, spadneme a pak těžce vstáváme, svět člověka soudí podle toho jak padá a nedívá se jak žije
è drobné básně , říkadla: Pytlák, Blázen
è divadelní hry: Zlatovláska, Nebožtík Nasredin: láska k lidem i když jsou zlí
è emigroval v roce 1948, předtím patřil ke skupině 42, pobýval v psychiatrické léčebně
è Paní Jitřenka: Půvaby jara : zabrání ČSR na jaře 1939; přímé pojmenování, vychází z reality; Píseň o smrti a drahém básníku: poetičťejší, obrazné, barevná slova, neohraničená, lehká, ale hodně smutku, melancholie
è 60. léta:Příběhy z přítomnosti: Chlapec: poezie všedního dne, méně poetické
è změna politické situace Þ zestátnění nakladatelství, zrušení řady časopisů; zákaz produkce pro ruralisty, legionáře, katolické autory, emigranty: Hostovský, Čep, Peroutka, Blatný aj.; procesy: Rotrekl, Zahradníček, Knap, Křelina
è první poválečná emigrace
è přehodnocení 30. let: Majerová, Pujmanová, Olbracht, nezval - protěžováni; Čapek - nevychází
è uplatnění zásad socialistické kultury
a) ideovost
b) optimismus, revolučnost
c) srozumitelnost (pro masy) Þ každý človek vnímá umělecké dílo jinak (nemůže být srozumitelné všem) Þ omezení výrazových prostředků = socialistický realismus
è kult osobnosti - Stalin Þ nadživotní zobrazování, poémy
è poezie z pracovního prostředí - K. biebel nazval „frézistickou poezií“
è pojmy jako imperialismus, vrahové z Wall Street
è oživení husitské tradice Þ „Jirásek do každé rodiny“ akce Zdeňka Nejedlého
è tvorba:
1) politická lyrika, oslava Února a komunistické strany Þ jednostraná schematická: Nezval (Stalin, Zpěv míru), Biebl (Bez obav), Pavel Kohout
2) lyrika návratu k domovu, kraji, dětství, lidové poezii: Nezval (Z domova), Seifert (Maminka), Závada (Polní kvítí), Kainar (Český sen), M. Kundera (Člověk zahrada širá, Poslední ráj)
3) odsouzena málo angažovaná literatura: Hrubín (Hirošima), Seifert (Píseň o Viktorce) žít
è 1956 - konec kultu osobnosti - Stalin Þkrize v komunistickém hnutí
1, časopis Květen Þ poesie všedního dne, empirismus, surrealismus: Holub, Šiktanc, Šotola, Florián
2, odpor k lidskému odcizení, ztráta citových kontaktů: Kainar (Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň), Mikulášek (Krajem chodí prašivec, Ortely a milosti)
3, otázky životních hodnot, poznání rozporů a klamů: Hrubín (Proměna), Holan (Bez názvu, Bolest, Noc s Hamletem)
4, volné sdružení kolem Host do domu (Brno): L. Kundera, J. Skácel, Trefulka
5, nejmladší generace
a) vliv Holana, Ortena Þ svět vlastního nitra, zápas s jazykem: Gruša, Hanzlík, Šrut
b) návaznost na surrealistický automatizovaný text: Nápravník
c) vliv beat-generation: Brousek, Hrabě
d) písňové texty (připomínají poetismus): Suchý, Vodňanský
e) redukce slov na zvuky, grafické vyjádření, poezie?: J. Kolář, V. Havel, Topinka
è Znamení moci: naděje v Bohu, není jistoty
è Šotola, Šiktanc, Holub
è Dveře: konstatování, obyčejné věci
è Kam teče krev: dává do roviny vědu a poezii Þ v obojím je objevování; má blízko k próze, personifikace; Mrtví: schopnost prožívat život
è Anděl na kolečkách: próza; o životě v USA; srovnání života v ČSR a USA z hlediska chuti
è poezie všedního dne, vydával časopis Host do domu
è často využívá kontrastů mezi pesimismem a optimismem, mezi láskou a smrtí
è Tráva: paraela s člověkem
è Metafora čtvrtá (Agogh):
květ - dokonalost, vrchol; meditativní lyrika, život člověka je nejistota,
rozpor, hledání; Svlékání
hadů, Ortely a milosti, to královské
è silně spjat s jihomoravskou přírodou (motivy vína, vinohradu Þ pocit jistoty, smysl = domov)
è inspirace lidovou slovesností
è Smlouva: každý člověk má své hodnoty; Jiná smlouva: pocit nejistoty, celá řada pocitů; Uspávanka s loupežníky a nebojácným chlapcem: o strachu - věci, kterých se bojíme, nejsou tak strašné, nejstrašnější je strach
è Co zbylo z anděla, Kdo
pije potmě víno, Uspávanky
è 50. -60. léta, hudebník - klarinet, saxofon Þ časté motivy jsou hudební nástroje
è oproti beat-generation je jemnější v pohledu i jazyku
è témata: život, zážitky, láska, součastné události
è vyjadřování: přesahy bez interpunkce
è Horečka: povídaka
è Margot: hra, báseň Královnino blues: přerývaný rým (abcb)
è Madrigal, Sny, Blues pro bláznivou holku: každý člověk, žije svůj život bez přetvářky
è snaha normalizovat poezii
a) oficiální: Ivan Skácel, Miroslav Florián, Jan Pilař, sýsovsko-žáčkovská generace
b) samizdatová
c) exilová
1, politická vyznání, životní bilance, vzpomínky: Taufer, Skála, Rybák, Pilař, Florián, Závada
2, mladí básníci Þ erotické zkušenosti, příroda, meditace: Sýs, Žáček, Skarlant, Černík, Odehnal. Janovic, Peterka
3, publikace v samizdatu Þ Ludvík Vaculík - Petlice; J. Lopatka, Havlovi - Expedice; Vladislav - Kvart; Horec - Česká expedice; E., P. Pistoriovi - Krameriova expedice
4, exilová vydavatelství Þ ´68 Publishers - Kanada; Index, Poezie mimo domov - Německo; Rozmluvy - Anglie; časopisy Þ Svědectví - F. Tigrid; Listy - I. Pelikán
5, počátky protestsongu
è skupina Šafrán: Merta, Hutka, Nos, Třešňák, Voňková, Lutka
è Karel Kryl
è počátky 80. let: Nohavica, Plíhal, Dobeš
è rockové skupiny: The Plastic People of Universe, Extempora, Psí vojáci
è vliv beatnické poezie
è Práh: člověk
nedokáže zabránit, aby se lidé vraždili, jediná jistota je smrt, život by neměl
být jen očekávání smrti
è Na rodnou řeč: připomíná modlitbu Þ apostrofy, výběr slov, patetická
è Kniha přísloví: asociace, základem je rým; Tajemství: „Před zdí je veselo, ptáčkové nebíčko brázdí/ květiny voní ... Ty se ptáš co je za zdí“; Maska: „Pod ní je tvář pod ní je tvář pod ní je tvář/ trháš tváře z tváří jako kalendář“; Září
è Ráno moudřejší večera: popěvky, básnické aforismy, typické pro jeho tvorbu
è Napjatá struna: nálady nespokojené, hlad po životě
è Anonymní můza: vůle neodlišovat se od obyčejných lidí
è Aprílová škola: první sbírka pro děti
è Kdo si se mnou bude hrát; Mezi řečí; Okurková sezóna: hravý, vtipný, melodicky, fantazie, radost, čtenáři blízký rozporný pohled na svět
è Ptákoviny: narážky na dobu minulou
è Tři roky prázdnin: smutnější, pesimističtější, o lásce, ženách, nevěře, motiv smutného rána; Linka důvěry: člověk si má užívat teď potom už nemusí být
è Lubomír Brožek, (Minuty, před přílivem, Návrat sokola, Rozhovory s nesmrtelnými), Vilém Vránek (Jiné břehy, Proud a stín), Lenka Chytilová (Dopisy, Proč racek přemýšlí), Jiřina Salaquardová (Já, Kryštov Kolumbus, Snídaně na Titanicu)
è píší sami za sebe, mohou vydávat až v 80. letech, odmítají se podřídit době a režimu; paraela k samizdatovým autorům
è témata: láska, život, rozpor se světem
è chtějí být nezávislí na proudu a směru Þ každý má svůj přístup, svůj styl
è úvahové, reflexivní (odrážející realitu) básně
è nedefinovatelná nálada (apatická, znechucená, smutná) - vychází ze svého vlastního životního pocitu
è vyjadřování je obyčejné prosté, bez obratů
è ženská poezie: neliší se, není moc jiná ani něžná ...
è obyčejná témata, mezilidské vztahy, proti vládní moci
è vyjadřování: hovorová a obecná čeština, nářečí (Dobeš)
è protest proti režimu
è kritika mezilidských vztahů
è obecná témata rodina
è stojí mimo společnost, odporují zvyklostem, společenským normám; spojeno s hnutím hippies
è tři
faze
1, 50. léta: Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Boudník
2, po roce ´69: zákaz pro některé skupiny, snaha odlišit se od všech, znechucení lidmi, společností Þ vulgární slovník, deprimují se
è Podoba, Co sme?, Ani, Sv., Degenerace: má pocit, že se svým životem nic nedělá
è legendární játra, Druhy kuřiva, Zvířátka vezměte mně za svého...: nenavazující, utržkovitý text, střet se společností
è stagnace oficiální tvorby
è underground a antipoetická poezie: Bondy, Jirous „Magor“, Placák, Jáchym Topol, Zajíček
è samizdat, exil