12. MODERNA V ČESKÉ A SVĚTOVÉ LITERATUŘE

¨ krize společnosti 2. pol. 19. stol. (příčiny)

¨ vznik moderního umění a jeho vliv u nás

¨ prokletí básníci

¨ nástup české literární moderny (J. Machar, A. Sova, O. Březina, K. Hlaváček, F. X. Šalda)

1. Charakteristika doby

Koncem 19. století dochází k hospodářským a společenským změnám:

a) prohlubování spol. rozporů, krize kapit. spol., úpadek měšťanské spol., konkurenční boj mezi velmocemi, rozvoj dělnického hnutí (rostoucí revoluční nálada), umělec v rozporu se spol. vrstvami i měšť. spol.

b) nonkonformismus = nová nastupující generace se rozchází s vládnoucí vrstvou (nespokojenost), deziluze z nesplněných ideálů, silná kritika

c) umělci zdůrazňují svou nezávislost na společnosti, neuznávají platné zákony, výrazný individualismus, snaha žít podle svých představ, právo na osobité vidění života

d) zájem o vnitřní život člověka, zachycení vnitřního světa bez zábran, vnímají citlivěji

e) snaha najít východisko - idealist. teorie, nábož. představy, alkoholici, narkomani, anarchismus (radikální revoluční názory, činy - atentáty)

f) popírají realismus, naturalismus, hledání nových výraz. prostředků, vytváření nových uměleckých směrů (literatura, výtv. umění, hudba)

2. Nové umělecké směry

mnoho nových směrů ve všech oblastech:

1) nové filosofické směry - Artur Schopenhauer, Friedrich Nietzsche (němci) - kritika demokr. a měšťan. spol., prosazují silného jedince a vůli k moci

2) sjednocující sloh = SECESE

· zasahuje do výtv. umění, architektury, módy

· = Art Nouveau

· zakladatelem Alfons Mucha - žil v Paříži, proslaven plakáty pro Sáru Bernardtovou, obrazy - v Čechách: Slovanská epopej (výjevy z české mytologie, k shlédnutí a Moravském Krumlově)

· znaky: vysoká zdobnost = ornamenty, motivy květin (lilie) a zvířat, některé motivy podobné japon. umění

3) IMPRESOIONISMUS

· pochází od francouzských malířů, název od obrazu Claude Moneta: Impression (=dojem)

· snaha zachytit okamžitou náladu, dojem, neopakovatelný okamžik

· malíři: nepoužívali linie, ale krátké rychlé tahy štětcem, vypadá jako ze skvrn, někdy přímo z teček (=pointinismus), Manet, Monet, Sézanne, Seurat, Renoir, Pissaro, Degas, Slavíček

· v literatuře: především v lyrice, snaha působit na všechny smysly, zdůrazňuje melodičnost textu

· Francie: P. Verlaine

· U nás: A. Sova, K. Hlaváček, F. Šrámek

4) sYMBOLISMUS

· snaha zachytit věci kolem sebe pomocí symbolů, v náznacích

· symbol = přímé vyjádření básníkovy citlivosti bez zprostředkující úlohy rozumu, odraz toho, jak vnímá svět, silně individuální

· znaky symbolické básně: - je jakousi nápovědou (snaha vsugerovat básníkovo vidění světa)

- užití symbolů

- neurčitost (slovník: někdo, kdesi,..)

- hudebnost, zvukomalba

- často volný verš

-často prolínání s impresionismem

· Francie: Ch. baudelaire, p. verlaine, a. rimbaud

· U nás: o. březina, a. sova, k. hlaváček

· Německo: r. m. rilke

5) DEKADENCE

· z franc. décadence (=úpadek)

· L´art pour l´art = Umění pro umění - důraz na formální stránku, snaha o form. dokonalost

· výstřední a neobvyklá témata: ošklivost, rozpad, smutek, nuda, skepse, pocity zoufalství, smrt

· propagují naprostou volnost v prožitcích

· symboly, neurčitost, hudebnost

· svět. literatura: p. verlaine, o. wilde (Obraz Doriana Greye)

· u nás: Jiří karásek ze lvovic, k. hlaváček

6) další směry: postimpresionismus, expresionismus, futurismus, kubismus, kubofuturismus

3. Prokletí básníci

= 60. - 80. léta, vystupují z normálu, bouří se proti spol.(pokrytectví), kladou důraz na svobodu a nezávislost, individualismus, nebyli pochopeni, pobuřovali, nerespektovali pravidla

I. Předchůdci

za předchůdce považován F. Villon (franc. renesance, stál mimo spol.)

Edgar Allan Poe

II. Prokletí básníci

Charles Baudelaire

n franc. básník a kritik, překladatel (Poe)

n zájem o výtv. umění i hudbu (stati o Wágnerovi, Hugovi, malíři Delacroia)

n bohémský život v Paříži, vztah s mulatkou (Kreolka), cesta do Indie

Dílo:

- působí na všechny smysly, v milostných básních - vyjádření hloubky citu pomocí neobvyklých přirovnání (často naturalistické), kontrast mezi láskou a ošklivostí, např. báseň Zdechlina (krása je v pravdě), b. Ó já tě zbožňuji (vyznání lásky, způsobuje radost i zklamání, láska x pohrdání)

- lyrické básně: pocity smutku, samoty (b. Harmonie večera), někdy pocit harmonie a klidu v přírodě (b. Vztahy), snaha navodit atmosféru - působení na smysly, přirovnání, personifikace, obrazy přírody, barvitost, melodičnost, symboly

- autor mnoha bás. sbírek: 1857 - Květy zla- lyrická, verše něžné i cynické, spojuje představy krásy a ošklivosti, dobra a zla, otevřenost

- citát: „ Strašné, je-li vyjádřeno umělecky, stává se krásou, rytmovaná bolest naplňuje ducha klidnou radostí.“ člověk může psát i o strašných věcech krásně, viděl a hledal krásu v krutosti života, nudě, smrti člověka

- verše melodické, poklidný tón, dokonalé po formální stránce - zapůsobí

- básnická sb. Malé básně v próze - např. b. Koláč - popis kraje, harmonie v přírodě, chudý chlapec nazve darovaný chleba koláčem, popere se o něj, nic nezůstane - narušují harmonii, i když je kraj krásný, lidé v něm nejsou šťastni

Přínos: 1) hledání harmonie, čistoty x skutečný svět

2) touha po kráse a jejím pravdivém, citlivém (až syrově otřesném) vyjádření

3) bohatá obrazotvornost, fantazie, lyrismus, vytříbená forma

4) cynismus a otevřenost pobuřuje měšťáky

většina jeho poezie přeložena Vrchlickým - 1920 - Francouzská poezie nové doby - překlady prokletých básníků, K. Čapek, F. Hrubín, Slavík

Paul Verlaine

n představitel symbolismu

n bohémský způsob života - s Rimbaudem toulky Evropou, postřelí ho - 2 roky vězněn, pak propadá alkoholu, bouřlivý život

Dílo:

- kniha Prokletí básníci - přibližuje jejich poezii

- mistr náladovosti, básně: · obsahově neurčité (není přímé zachycení reality, volný vztah ke skutečnosti)

· subjektivní, zachycení citu

· hudebnost

· vsugerovat čtenáři pocit - nálada okamžiku

- básnická sb. Písně beze slov - prvky přírodní i intimní lyriky, jeho osobní zpověď, reflexivní lyrika = ozvěnová (např.: prší - motiv deště se přenáší do srdce- osamělost, zklamání, stísněnost, stesk), klade si otázky, trápí se, že ve světě není láska, spleen (=smutek bez příčiny)

- básnická sb. Saturnské verše - b. Podzimní píseň - pocity vzbuzené podzimní přírodou - nejistota, beznaděj, melancholická nálada, teskná, prvky impresionismu, smyslové vnímání, náznakovost, symboly, hudebnost, rytmus

- básnické sb.: Moudrost, Láska, Galantní slavnosti, paměti: Má vězení, Mé špitály, Zpovědi

Jean Artur Rimbaud

n tulák, básně psal od 15 - 21 let - období útěků z domova, bouřlivost, žije s Verlainem, hádky

n pak se změnil, odjíždí do Afriky, stává se obchodníkem, rakovina - zpět do Francie a tam umírá

Dílo:

- až po smrti vydal Verlaine soubor jeho básní Iluminace

- znaky: · náměty: - reflexivní lyrika - vyjadřuje v ní jeho vlastní pocity, bezprostřední osobní zážitek, fantazie

- kritika společnosti, přetvářky

- neobvyklé náměty

· bohatá obraznost i výrazové prostředky, zvukomalba

· kontrasty (často i mezi názvem a tím o čem mluví)

· otevřenost, verše hravé, něžné, píše něžně i o věcech, které si to nezaslouží (b. Hledačky vší)

- b. Mé bohémství - sonet (4,4,3,3), kontrast chudoby proti snům, fantazii, co dokáže, malý ve srovnání se světem, ale není v něm ztracený, spokojený, bohatá metaforika

- b. Večerní modlitba - sonet, kritika církve (omezuje člověka), snaha šokovat pobuřujícími a ironickými názory, protiklad snu a skutečnosti, zvukomalba

- b. Opilý koráb - založeno na fantazii a obrazotvornosti (nikdy neviděl moře) - obraz bouřlivé plavby, svůj život přirovnává ke korábu (bouřlivý, vzdorný), prorážení vln - život jde dál, zbloudilá loď - nejistota, vyčerpaný životem, touha po domovině, jistotě (dětství), zmítán osudem,mnoho metafor a symbolů

- b. Samohlásky - vyvolávají v něm asociaci barev („ A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek“)

- b. Spáč v úvalu - sonet, protiválečná báseň, kontrast mezi krásou přírody, která je plná života a spícího vojáka, který je mrtvý (šokující závěr), ironie, eufemismus (i v názvu, =zjemnělé vyjádření), zachycuje atmosféru, nálady, barevnost, symboly

4. Nástup české literární moderny

u nás také prohloubení politické krize - zápas s vídeňskou vládou, vytyčení politických cílů (osamostatnění ČR)

skupina realistů kolem TGM - prosazují politiku mírných nároků na vídeňskou vládu, snaha obrodit vědu, snaha zbavit se falešných iluzí, hodnocení rukopisů, otec Bezruče, Gebauer, Hostinský (lit. kritik)

kritika staro- i mladočechů - TGM a jiní vězněni za své názory

snaha o sblížení čes. a svět. literatury, důraz kladen na subjektivismus, subjektivní postoj k životu, svoboda

rozvoj literatury ve 2 proudech: - tradiční hodnoty (Jirásek, Vrchlický, venkovská próza)

- mladá generace (poezie je jiná - nálady, zklamání, deziluze, osamění, skepse, kritizováni od staré generace)

mladá generace vystupuje s Manifestem České moderny (1895) -stať, literární a politické zásahy, podepsali: S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, o. BŘEZINA, v. mRŠTÍK, J. K. ŠLEJHAR

jejich názory: 1) bez jednotného uměleckého programu (různé zaměření)

2) nonkonformismus (rozcházejí se s vládnoucí společností)

3) kritika starší generace, Vrchlického, lumírovců

4) prosazování individualismu (právo na osobité pojetí tvorby)

5) snaha přijímat nové umělecké směry ze západní Evropy

brzy se od manifestu oddělila skupina, která začala vydávat časopis Moderní revue, představitelé české dekadence: jiří karásek ze lvovic, karel hlaváček, antonín procházka (básník i malíř),rozpad domů + atmosféra, v české dekadenci velmi silný subjektivismus, bohatá obraznost, metaforika, hudebnost, tajemnost, vynikající překladatelé - do Čech se dostává franc. poezie, také kritici

prolínání dekadence, symbolismu a impresionismu

diletantství – činnost bez odborné přípravy, eklekticismus – z hodně směrů vyberou pro sebe to nejlepší

satanismus – Neumann – Satanova sláva mezi námi

hnutí Omladina – příslušníci žalářováni

Antonín Sova

n impresionista a symbolista, básník české krajiny

n * Jižní Čechy (Pacov), tam strávil většinu života

n gymnázium, různá zaměstnání, obyčejný život úředníka x jeho poezie (obdiv ke krajině a hudbě - B. Smetanovi)

n osobní život ne příliš šťastný, nemoc - křeslo, trpké tóny v poezii, nestranil se ostatních

n podepsal manifest

dílo:

· impresionistická přírodní lyrika

- básnická sb. Květy intimních nálad - zachycení přírody, okamžiku, krajina je stavem duše, promítá do ní své nálady - melancholie, smutek, tesknota, subjektivní, barevnost, melodičnost, např. b. Olše, někdy prolínání přírodní a milostné lyriky, b. U řek

- sbírky: Z mého kraje (citlivý vztah k rodnému kraji, smyslové vnímání přírody), Soucit a vzdor, Zlomená duše - b. Smetanovo kvarteto z mého života (zamyšlení nad celoživotním údělem, inspirace Smetonou)

· symbolistická poezie

- básnická sb. Ještě jednou se vrátíme - intimní poezie, smyslové vnímání vůní, barev, tónů, b. Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy: čekal na svou lásku, nepřišla na jaře (=mládí), ale na podzim (=stáří), pozdě, už chce být sám, vykreslení duševního stavu na přírodě, snaha vsugerovat pocit, náladu, neurčitost, smutek, hořkost

- b. Řeka - vypráví příběh řeky od pramene až k městu, po něm znečištěná (poznala lidské utrpení, zradu), =symbol života (rodí se čistý), epika, naturalistický popis města, lidí

- píše překrásné milostné verše, ale je v nich zklamání, motiv nešťastné lásky

- b.: Rozhovor, Píseň, Princezna Lyoleja

- sb. Údolí nového království - vrchol individualismu, vidina budoucí spol. - šťastné země, vzpomínky na dětství, bohatost básnických prostředků

- sb. Zpěvy domova - reakce na I. svět. válku, vyznání vztahu k národu, domovu, odpor k válce

- sb. Vybouřené smutky, Dobrodružství odvahy

· próza - Ivův román - lyrizace prózy

Přínos: 1) citlivý vztah k rodnému kraji

2) básnický impresionismus, symbolismus, lyrika přírodní a milostná

3) subjektivní nálady v obrazech krajiny

4) mnohotvárnost a tvůrčí proměnlivost

Otokar Březina

n symbolistický básník a filozof

n venkovským učitelem u Jaroměřic, žije v osamění

n byl přesvědčen o nadpozemské skutečnosti, odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem

n básně na hranici mezi realitou a mystikou, symboly, nic konkrétního, zajímavé metafory, stal se inspirací

Dílo:

- sb. Tajemné dálky - pesimismus (z os. pocitů - nenaplněná láska, smrt obou rodičů), vzpomíná se smutkem na mládí, b. Moje matka - vzpomíná na mrtvou matku, tížila ji chudoba, ale zbožná, obětavá, hluboký vztah k ní, tíha osudu i u něj, bolestné zážitky, pocit samoty, ponurost, odevzdanost, neurčitost

- sb. Svítání na západě - západ = smrt, vykoupení z utrpení, protiklad - svítání v životě jiném, b. Tys nešla - neurčité téma, na něco čeká (žena, inspirace, smrt?), zklamání, zachycení duševního stavu, pocitů, nálady, působí na smysly, obraznost

- sb.: Větry od pólů (abstrakce, filosofie smyslu života), Stavitelé chrámu (=básníci, vedou lidstvo), Ruce (symbol spojených rukou = bratrství všech lidí, spojení s vesmírem)

Přínos: 1) obrazové bohatství (napětí mezi světem a metaforickými představami)

2) zhuštěný, hymnický (oslavný) výraz, patos

3) citovost (bolest, stesk)

4) bohatý jazyk, hudebnost verše

Březina prošel od básnických sbírek plných osobní bolesti k tajemným dálkám vesmíru až k pokornému návratu k pozemskému životu.

Karel Hlaváček

n představitel symbolismu i dekadence

n patřil do skupiny kolem moderní revue

Dílo:

- sb. Sokolské sonety

- sb. Pozdě k ránu - uvedena básní v próze (přelom mezi nocí a dnem, snový měsíc), nevyjadřuje se přímo, pouze naznačuje, zachycuje atmosféru, pocit melancholie, smutku, zachycení zvuků, tónů, hudebnost, melodičnost

- sb. Mstivá kantiléna - historický obraz nizozemského odboje, symbol boje, odhodlání, i když marného, b. Hrál kdosi na hoboj - krajina pozdě k ránu, zachycena atmosféra, melancholie, pomíjivost, pocity smutku, úzkosti, marnosti, neurčitost, hudebnost, melodičnost, b. Dva hlasy

Realistický proud

Josef Svatopluk Machar

n autor manifestu české moderny, mluvčí generace česká moderna

n představitel realistické subjektivní a politické lyriky, satirik

n * Kolín, úředníkem ve Vídni, ale podíl na českém politickém i kulturním životě

Dílo:

- sb. Confiteor I. - III. (lat.= zpovídám se) - společenská a politická lyrika, pocit zklamání, kritika, ironie, výsměch (politice, falešné morálce, frázovité vlastenectví), subjektivní, otevřenost, prvky hovorového jazyka

- sb. Čtyři knihy sonetů - vyjadřuje své zklamání, např. b. Sonet o sobě - někdy se době směje, ale soucítí s ní, prosazuje individualismus, charakterizuje smysl své tvorby - za nejdůležitější považuje, že básně jsou pravdivé, b. Sonet o dějinách sonetu - polemika o jeho předchůdcích

- sb. Tristium Vindobona (žalozpěvy z Vídně) - politická lyrika, inspirace Ovidiovými zpěvy z vyhnanství, kritika české politiky, skeptický pohled do budoucnosti, vřelé vlastenectví

- sb. Zde by měly kvést růže - veršovaná epika, kritika měšť. spol. (pokrytectví, zbabělost, neupřímnost), všímá si osudů žen, žena = pasivní tvor obdařený hlubokým citem, který se nemůže rozvinout, protože se stále střetává s tvrdou žvotní realitou, nerovné postavení v manželství, manželství nenaplňuje její touhy a představy - zoufalství, nadsázka, ironie, sarkasmus, hovorový jazyk, např. b. Teta - rozhovor tety s neteří, obraz ženy, která se stává obětí svého muže, ale zastává se ho (i když ji podvádí, chodí do hospody,..), chce aspoň v divadle vidět milostné scény, jak jsou muži milí k ženám; - podobná tématika (osud ženy) v románu ve verších Magdaléna - kritika morálky, společnost proti dívce Lucy

- později obrat, po odporu a negaci hledá pozitivní východiska, nachází je v minulosti, hlavně v antice - básnický cyklus Svědomím věků - náměty z historie, od nejstarších dob až do současnosti, cyklus obsahuje několik básnických sbírek, které se zabývají určitými etapami lidstva (vzor J. Vrchlický a V. Hugo), např. sb. V záři helénského slunce - obdivuje antiku, lidskou důstojnost, nepokořenost; - příchod křesťanství = omezování lidské osobnosti (ve sb. Jed z Judey)

- b. Antická krása - popis dámy (důraz na dokonalost, ušlechtilá), šla na operu a zhltla 5 párků s křenem v bufetu - ironie, velmi přesné vyjadřování, jednoduchý a pravidelný verš, realistika; podobně b. Valčík - realistické líčení prostředí na plese, ironie

Přínos: 1) odvážná kritika měšťácké společnosti (lhostejnost, pokrytectví, prázdné vlastenectví)

2) kritika církve

3) realistický, otevřený a provokující pohled na skutečnost

4) subjektivní a politická lyrika, veršovaná epika, individualismus

5) forma: satira, ironie, sarkasmus, nadsázka, záliba v sonetu, prozaizace poezie

6) návaznost na Havlíčka, Nerudu

Literární kritika

František Xaver Šalda

n * Liberec, profesor světových literatur na Karlově univerzitě

n básník, prozaik (1 román - Loutky i dělníci boží), dramatik (Zástupové, Dítě)

n největší literární kritik 19. století

Dílo:

- nové pojetí literární kritiky: · = samostatná tvorba, rovnocenná umělecké činnosti

· velký společenský význam kritiky

· zvědečtění kritiky (od zachycení dojmů z díla k objevování a vysvětlování zákonitostí literárních jevů

- uvedl nový žánr: kritická esej = menší literární útvar, pojednává duchaplně a zajímavě o otázkách filozofických, uměleckých; styl je na rozhraní uměleckého a vědeckého, zdůrazňuje autorovu osobitost

- 1. literární úvaha - Syntetismus v novém umění - reakce na odmítnutí své povídky, důraz na celistvý pohled (schopnost osobitě vidět celek)

- kniha Boje o zítřek - úvahy o smyslu umění v životě (pro lepší orientaci a pochopení reality, výchovné poslání, intenzivní prožitek života)

- kniha Duše a dílo - medailony (=literární útvar zobrazující a charakterizující určitou osobnost) českých a světových autorů (např. Mácha, Němcová, Vrchlický, Sova, Ibsen, Flaubert), metaforicky rozvinutý jazyk, bohaté parafráze, blízkost básnickému vyjádření

- Šaldův zápisník - časopis s vlastními kritickými a beletristickými příspěvky