11. Obraz venkova a města v literatuře 19. stol.

Májovci

Vítězslav Hálek (1835 – 1874)

-próza: (venkovská), zachycuje problematiku venkova, kde pronikl vliv peněz a zhoršuje

vztahy lidí

povídky: 2 skupiny povídek: 1. typ: povídky končí realisticky

Muzikantská Liduška – odehrává se na vesnici

-Liduška (nejkrásnější ze vsi) se miluje s Toníkem (chudý vesnický muzikant -

houslista), rodiči donucena k sňatku s bohatým sedlákem

-příprava svatby, Toník v domnění, že ho Liduška zradila utekl od muzikantů

-Liduška před oltářem ženicha odmítla, utekla z kostela, marně Toníka hledala

na všech muzikách; neštěstím zešílela -- přezdívka „muzikantská“ Liduška

-kořenářka a zaříkávačka Lidušku uzdravila, Toník se vrátil

-prostý, srozumitelný jazyk; končí realisticky

-úsilí přispět k mravní obrodě českého venkova –ukazuje jak majetek ničí me-

zilidské vztahy a lidské štěstí (Hálek neměl rád bohatce)

2. typ: konce jsou idealizovány – statek a chatrč se sbližují přes lásku chudého a bohatého

člověka -- ostatním ukazují jak by to mělo být

-objevuje se u něj dvojí prostředí: statek a chatrč

(zapomínají na mezilidské vztahy -- nejvíce se (srdeční, upřímní a láskyplní lidé; chatrč -

ty vztahy zkomplikují, když se někdo ze statku symbol štěstí; v chatrči je vše v souladu

zamiluje do chudého člověka) s přírodou; jsou postaveny v přírodě, mi-

mo lidi)

Na statku a v chaloupce – odehrává se na venkově, láska Jíry (z chatrče) a Lenky

Pod pustým kopcem, Na vejminku

-křídové kresby: Poldík rumař, „Študent“ Kvoch

-dramata: Král Vukašín; náměty z historie (především slovanské)

-literární kritika - Gogola hledám (dílo, které objasňovalo zásady kritického realismu)

Karolína Světlá (1830 – 1899) (vl. jm. Johanna Rottová)

-zakladatelka vesnického románu; ovlivnila ji Božena Němcová

-psala pražské prózy (vylíčila měšťanské rodiny, kam proniklo národní obrození) – Černý

Petříček

-ještědské prózy – povídky a romány z Podještědí

-obraz venkovského lidu; řeší i některé mravní otázky (hl. vztah ženy k muži)

-povídky Kresby z Ještědí

-romány: Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina a Nemodlenec

-jsou založeny na myšlence mravního zdokonalení hrdiny; nabízí východisko

v mravním sebeobětování

Kantůrčice

Jan Neruda (1834 – 1891) - Nerudova Praha

-prozaická tvorba: povídky a fejetony

Arabesky (1864): zachycují zajímavé postavy z lidového prostředí tehdejší Prahy

-kolísá mezi romantismem a realismem

Trhani (1872): rozsáhlejší povídka se sociálním námětem

Povídky malostranské (1878): povídkový cyklus o životě lidí na Malé straně v době Neru-

dova mládí

-vážnost se střídá s humorem a satirou

-objevuje se všední den, všední život

-př. Týden v tichém domě

-za svého života nebyl doceněn, až v 90. letech

Jakub Arbes (1840 – 1914)

-prozaik a redaktor

-sociální román Štrajchpudlíci – o tiskařských dělnících ze smíchovských manufaktur

-tvůrce romaneta (kratší román; začíná něčím tajemným; pak mnoho úvah které v závěru při-

spějí k rozuzlení záhady), př. Svatý Xaverius, Newtonův mozek, Ďábel na skřipci

Ruchovci

Svatopluk Čech (1846 – 1908)

epická poesie:

-venkovská

- veršované povídky Ve stínu lípy a dramatická báseň Lešetínský kovář

(národní prvek, kovář – vlastenec)

-idylické (idyla = krátká báseň, zobrazen klid, mír, harmonie, soulad)

-satirická - komický epos Hanuman (Han. je opičák, vystupoval s kejklíři; dostává se

ke svým opicím, hrají si pak na lidi (hyperbolizují))

próza: obsahuje satiru, napsal tzv. broučkiády, př. Nový epochální výlet pana Broučka,

tentokráte do XV. století (zesměšňuje českého měšťáka)