Ve 22.30h našeho času jsme v polovině cesty. Jsme asi tak nad Hudsonovým zálivem. Už nevíme, jak sedět, procházíme letadlo, pozorujeme krajinu pod sebou. Klikatící se řeky, pole, mnoho zelené plochy, sem tam osídlení. Chvílemi pospáváme. Konečně se objevuje pod námi Los Angeles. Letadlo  se připravuje na přistání. Zapadá slunce, pod sebou vidíme rozlehlé město a moře. Přistáváme. Je 18.44h místního času, tedy ještě pondělí.Teplo. Po rychlém odbavení nasedáme do autobusu společnosti Avis a odjíždíme už za tmy k půjčovně aut. Půjčujeme auto a L. Výborná nasedá za volant, já vedle ní s mapou a Zdeněk  Raban dozadu. Jedeme hledat náš hotel  „Pacific Sea Shore“. Po chvílích bloudění v ulicích města ho nacházíme  v blízkosti moře. Ubytujeme se, krátká sprcha a opět vyrážíme do města. Chceme se podívat na noční Hollywood, ale Los Angeles není Praha a ani jiné velkoměsto v Evropě. Vzdálenosti jsou tu obrovské, mnoho nadjezdů, podjezdů, šestiproudé dálnice. Je potřeba přesně vědět, kde z dálnice odbočit. To jsme samozřejmě nevěděli a tak trochu bloudíme. S odstupem času bylo bloudění vlastně krásná projížďka nočním velkoměstem. Projeli jsem Santa Moniku i osvětlené Beverly Hill.  Pořád ještě jsme tak trochu ve snu. Ráno jsme dali sbohem chladné Praze a teď projíždíme nočním městem nad kterým se tyčí nápis Hollywod. Po několika hodinách se vracíme do hotelu, aniž jsme dojeli na námi předem plánované místo.

Je krásné ráno 12.9.2000. Bezmračná obloha, lehký větřík od moře. Na břehu oceánu se na kolečkových bruslích projíždějí Američané všech věkových kategorií. Bílo-červená mola zasahující do moře jsou stejně krásná jako v amerických filmech. Po prostudování průvodce jsme se rozhodli vyrazit ven z.města. Naším dnešním cílem je 45km vzdálené San Bernardino National Forest. Podle průvodce zde najdeme krajinu „Divokého Západu“ s četnými památkami na Indiány a s kulturními a přírodními zajímavostmi.

Jedeme ven z města po několikaproudé dálnici a jedeme dlouho. Město stále nekončí. Do vlastního města San Bernardina se dostáváme až v poledne.Je neskutečné suché vedro. Zastavujeme se v mexické restauraci Taco Bello na jídlo. Alespoň trochu chládek.  Místního šerifa se ptáme na reservace Indiánů a Národní park. Nevěřícně kroutí hlavou, že se chceme v takovém vedru někde procházet a hledat Indiány. Tady prý nejsou a posílá nás do hor za městem. V Americe se totiž moc nechodí, ale jezdí, nejlépe v autě s klimatizací. 

Nasedáme do auta , pouštíme klimatizaci a vyrážíme do hor směrem na Arrowhead, do oblasti Inland. Po odbočení z dálnice jedeme serpentinami přes pusté, vyprahlé šedožluté kopce stále výše do hor. Opravdu se zde mohly točit westerny. Nahoře je krásný výhled na L.A. Po chvíli se ráz krajiny mění, jalovce jsou vystřídány borovicemi a vjíždíme do městečka Arrowhead. Zastavujeme na parkovišti a procházíme se po nábřeží. Je tu velké jezero, obklopené lesy a vilami . Na kamenech u jezera poskakují veverky, voda je průzračně čistá, je tu chládek a příjemně.Nejspíš je to výletní místo pro Američany, ale po Indiánech ani stopy, jen šíp v názvu a hlava Indiána v krámku se suvenýry. Po krátké procházce po nábřeží a uličce s vyřezávanými medvědy a trpaslíky, vyrážíme ke druhému jezeru autem. Má podobný charakter výletního místa s mnoha vilami, že ho nemá cenu ani fotit. Raději odjíždíme zpět na L.A., ale tentokrát jinou cestou k pobřeží. Chceme ještě vidět loď Queen Mary. Jedná se o jednu z největších a nejluxusnějších lodí,která počátkem dvacátého století jezdila mezi Amerikou a Evropou. Vozila nejvýznačnější osobnosti té doby. Po skončení druhé světové války, ve které sloužila jako loď vojenská se již na moře v podstatě nevrátila. Byla natrvalo ukotvena v L.A. a  přestavěna na hotel a muzeum. 

Cesta je dlouhá, teprve navečer jsme ne pláži a pozorujeme západ slunce do moře. K lodi se dostáváme až za tmy a muzeum je už zavřené. Okolí lodi je však velmi zajímavé. Celé je postaveno ve stylu starého anglického města. Po procházce ve „staré dobré Anglii“ se vracíme zpět k autu. Jak to již tak při cestování bývá vše krásné musí být vyváženo alespoň drobnými problémy. Ani my nejsme v tomto ohledu výjimkou. Po uložení věcí do kufru automobilu se ukázalo, že přes veškerou snahu nelze zavřít. Jakási porucha na zámku kufru se musela projevit právě v tuto chvíli a to nám. Na parkovišti u lodi nám ho přelepili lepící páskou a ono to drželo, ne jako u nás.Do hotelu se dostáváme až pozdě večer.Další den se chystáme do Hollywoodu.

Je opět jasno, teplo, 13.9. ráno.Vstáváme časně, jdeme se ještě před odjezdem do Hollywoodu projít na pláž před hotelem. Je opuštěná. Jen bezdomovci ještě dospávají na zemi a běžci už běhají  podél pobřeží. Moře je chladné, vlny narážejí na břeh. Vracíme se do hotelu a autem vyrážíme do Hollywoodu. Máme už popis cesty, kde sjet z dálnice. Přijíždíme před Universal City, vítá nás hudba. Vstupujeme za bránu a procházíme uličkami s kulisami.   

Nasedáme do vláčku , který projíždí studii. Na obrazovce ve vlaku se odvíjí ukázky z filmů. Např. Čelisti, Psycho, Mumie aj. Později navštěvujeme i další scény jako E:T:, Jurský park aj. Pobyt tady je velmi působivý a úžasný. Po 16.00h opouštíme studia Hollywoodu a jedeme si ještě prohlédnout Hollywood Avenue se jmény herců a umělců a  jejich  otisky končetin  na zemi , např.Michal Jackson, Steve Mc Queen aj. Vstřebáváme atmosféru procházkou po této ulici a loučíme se s městem, protože  v noci už letíme na Tahiti.