| |
Ráno v 6.00h odjíždíme v Colombu na letiště,
40km.Cesta tam trvá hodinu, vychází slunce a rozednívá se. Opět
projíždíme chudé předměstí i výstavné čtvrti a vidíme
život okolo Ženy v sárích, muži v saronzích pospíchají
do práce, krámky se otevírají. Na letišti při odbavení jsme
podrobeni přísné kontrole, prohlížejí i zavazadla ( jako na
Novém Zélandě). Zaplatíme letištní taxu a jdeme do letadla si
sednout. Ale letadlo je tak klimatizované, že je v něm strašná
zima (15°C). Ještě nám dají k snídani studenou zeleninu a
ovoce bez chleba. Alespoň ta káva je teplá. Celí zmrzlí přistáváme
po 1hod 20min letu na Maledivách. ( jen 779 km)V Male na letišti, což je jen
ostrov – přistávací plocha. Vystupujeme a ohříváme se.
Venku je vedro, dusno. Maledivy jsou souostroví 1190 korálových
ostrovů a ostrůvků v Indickém oceáně, kousek
nad rovníkem. 200 z nich je obydleno.
Skupiny ostrovů tvoří
atoly Místní zástupce Travelbagu nás vede k taxíku. Změnili
nám hotel na pětihvězdičkový - luxusnější. Zde
taxík není auto, ale loď. Nastupujeme do lodi pro cca 15 lidí,
napřed ale nám nakládají zavazadla. Odplouváme do přepychového
hotelu s polopenzí na ostrov Paradise Island, tj. Rajský ostrov.
Cestou míjíme několik ostrovů. Po půl hodině
houpavé jízdy s občasnou vodní sprškou přistáváme u
ostrova.. My jsme ubytováni v atolu Male na Rajském ostrově.
Náš ostrůvek, což je vlastně jen hotelový komplex s ubytovnami
domorodců-personálu, měří 990m a 250m. Hned po příjezdu
jsme dostali vychlazený džus a naše zavazadla byla odvezena do pokoje.
A pak se můžeme Ubytovat teprve my. Po celém ostrově se táhnou
nízké hotelové domky s vchodem do „ulice“ v parku palem
a východem k moři. Je jich tu přes 400. A všichni chodí
na jídlo do jedné velké restaurace, ještě je tu též pizzerie,
to kdyby někdo měl hlad přes den a obchod se suvenýry a
pitnou vodou, kde se vše prodává za americké dolary,čtvrtlitrová
voda bez bublinek tu stojí 2,5 dolarů. My
po ubytování jdeme na pizzu a projít se po ostrově. Je
malý. Tady se moc neprojdeme. Spíš
se vykoupeme a někdy jindy zkusíme šnorchlování. Je tu bohatý
podmořský život, barevné ryby vidíme již u mola a a též je
mají v bazénku u restaurace.
Večer jdeme na večeři,
je od půl osmé a formou švédských stolů. Je tam toho tolik,
že ani nevíme, co
si vybrat. Ochutnáváme od všeho trochu.Od místní
kuchyně přes čínskou, japonskou, k evropské a
americké. Na závěr si dáme tropické pro nás exotické ovoce
či salát. Nápoje nám nosí místní - pro náš stůl přidělený
personál. Po večeři je v sále promítání „Podmořský
svět“, tam už pospáváme. Jdeme už lehnout a konečně
si můžeme pořádně odpočinout po cestě. Ráno
po snídani se vykoupeme v moři, trochu jsou vlny, protože v noci
pršelo. V 9.00h opět černý mrak a prší a prší a to až
do večera, takže si můžeme skvěle odpočinout. Na
Maledivách máme naplánováno zůstat celkem 5 dní podle itineráře
a má to být odpočinek po poznávací cestě plné dojmů
a přesunů. A to opravdu je. Další den se jdeme projít
na závětrnou stranu ostrova, cestou sbíráme škeble a korále,
které moře vyplavilo. Dostáváme se až na nejzažší výběžek
ostrova až k písčité kose, vybíhající do moře. Z ní
vidíme na blízký ostrůvek. Je tam viditelný přechod z návětrné
strany moře- vlny a závětrné-klidné moře bez vln. Máme
pocit, že jsme trochu v přírodě, protože až tady už
není hotelový komplex. Vracíme se zpět po závětrné straně
ostrova. Cestou se vykoupeme. Je tu průhlednější moře a
rejdí tu spousta potápěčů, vybavených brýlemi, a šnorchly
a ploutvemi. Je tu prý korálový ostroh se spoustou barevných ryb.
Uprostřed ostrova je opět hotelový komplex.
Domky jsou na vodě
a od nich jde cesta parkem na naší stranu ostrova. Rychle se po ní
vracíme, neboť zase začíná pršet a odpoledne trávíme
odpočinkem. Podobně trávíme i další den. Následující ráno
se chystáme jít na východ slunce, ale je zataženo. Tedy jdeme na
procházku až po snídani na písečnou výspu. Už se tam prochází
mladý japonský pár a chce vyfotit. Náhle se objevuje černý
mrak a už prcháme zpět
a déšť nám nepříjemně šlehá do zad. Zase na pokoj.
V poledne se objevuje sluníčko. Lucie vysílá do radia, a my
pak jedeme na výlet lodí do hlavního města Male. Přicházíme
k lodi, už jsou volná místa jen na zádi. To ještě nevíme,
že jsou to ty nejlepší místa. Jakmile loď vyjede, její příď
proráží vlny. Ty doslova zaplavuje přední část lodi a lidé
na přídi se rychle přesunují na záď. Někteří
jsou už mokří a je jim špatně. Nám to houpání nevadí.
Je 13.45h a snídali jsme ráno. S prázdným
žaludkem se na moři lépe cestuje než s plným.
Za hodinu přistáváme v Male, ale je
tam posun času, takže máme na město 3 hodiny a zpět nám
jede loď v 17.00h.Nejprve jdeme po přistání s místním
průvodcem k mešitě. Naše skupina je složené z cizinců
- Holanďané, Japonci, Číňané, Američané aj.,
nemají to správné oblečení pro vstup do mešity, musí mít
zakryty dolní končetiny. Proto jim průvodce odchází sehnat
na půjčení parea, my máme své, ale rozhodujeme se odejít
si prohlížet město sami. Nejprve jdeme do přístavu. Je plný
lidí-mužů, většinou oblečených do saronga, což je
pruh látky, omotaný okolo těla a přes to košile. Muži nosí
z lodi ryby na trh, kde se dále zpracovávají. A to vše na zemi
či na stole ,ale venku. Pozorujeme to dlouho, fotíme, ženy tu
chodí zahalené, ale moc jich nevidíme. Většinou jsou asi doma.
Necháme Lucii fotografovat přístavní život
- nemůže se toho nabažit, a odcházíme do obchodní uličky.
Cestou ještě navštěvujeme tržnici, kde si kupujeme čerstvý
kokos za 1 dolar. Prodavač usekne mačetou vršek, vloží brčko
a může se pít osvěžující zdravý nápoj. Též nám dávají
ochutnat kokos s medem, který lisují do jakýchsi suků.
Venku se pak prodává ovoce volně na zemi. Je vedro, dusno. Jdeme
se podívat do obchodu se suvenýry. Je tu příjemný chládek.
Kupujeme minerálku, levnější zde než u nás v hotelu.
Chceme se podívat na nějaké sošky. V soškách nemají
takový výběr jako v hotelu, ale prodavač, aby prodal
jde 2 krát do skladu kdesi za krámkem v patře a snáší nám
hromady sošek. Tak si jednu kupujeme. Vycházíme ven a hned máme
okolo sebe další obchodníky, kteří nás lákají do svých krámků.
Jeden nás nesmlouvavě vede do svého obchůdku na druhé straně
ulice v patře. Opatrně jdeme za ním. Vykládá, že jsou
obchodnická rodina již 20let a vnucuje nám svou navštívenku. Prodává
i obrazy. My však chceme knížku o Maledivách v angličtině,
ale tu tam nemá. Tak s námi jde do krámku svého příbuzného,
kde si ji kupujeme a spokojenost je na obou stranách.
Ale už máme málo času, rychle dokupujeme
jen nějaké potraviny a pak už hurá na loď a zpět na náš
ostrov. Cestou na lodi opět začíná pršet, proto zakrývají
strany lodi plachtou. Ještě však stihneme vidět hejno delfínů
na obzoru. Za deště vystupujeme z lodi. Je to prý v tomto
ročním období normální.
Druhý den se počasí natolik zlepšilo, že
se chystáme šnorchlovat. Lucie půjčila vybavení a jdeme.
Sama je zapálená potápěčka, denně se chodí potápět
a o „rybičkách“ umí zajímavě vyprávět. Plaveme na
závětrné straně ostrova, je už lépe, slunce pálí.
Nejprve hledáme útes a učíme se pracovat se šnorchlem. Je to
paráda. Pod námi se objevuje barevný neskutečný a nádherný svět.
Všechny rybičky v okolí se na nás plují podívat. Modré,
žluté, zelené, duhové, trumpetová ryba a další. Oždibují Lucii
chodidla zalepené náplastí. Zdá se, že nás očichávají. To
jim stačilo a plavou dál. My se nemůžeme vynadívat. Strávíme
na závětrné straně celé odpoledne. Cestou zpět slyšíme
češtinu a potkáváme zde manželský pár z Prahy, který je zde
na dovolené. Nemáme tolik času, takže s nimi trávíme je
jeden deštivý večer. Poslední den trávíme koupáním, šnorchlováním,
a procházkami po ostrově. Již jsme trochu spálení. Ve čtvrtek
ráno už se loučíme s ostrovem a lodí jedeme na letiště.
Letíme zpět do Colomba, kde přesedáme na letadlo do Dubai.
Ještě na letišti na Maledivách dopisujeme a posíláme pohledy.
Z oken letadla jsou ostrovy jako žlutozelené malé tečky s
modrými okraji. Vidíme pod námi i náš ostrov. Při letu do
Dubai nás rozhodili po letadle, tak že nesedíme vedle sebe. Vzdálenost : 3289km, doba letu 3.51hod. |