Ú t e r ý   a   S t ř e d a
	Ráno vycházíme z hotelu kolem 10 hod. Během několika vteřin nastupuje do taxiku, který nás odveze do jednoho z největších obchodních center Dubaje „Shoping Centre Mall“. Projíždíme upravenými ulicemi lemovanými  palmami. Toto obchodní centrum je poměrně dost vzdálené, tak že až po cca 25 minutách platíme 15 Dhs a jsme zde. Krásné a velké, avšak ničím se neliší od ostatních. Chvilku procházíme, chvilku sedíme a pijeme kávu, chvilku nakupujeme drobnosti domů. Po prohlídce se vracíme zpět. Cestou jsme požádali indického taxikáře, aby nás odvezl na promenádu u zálivu. Tohle místo známe trochu jinde, zde je opravdu krásné a upravené, navíc v tuto dobu téměř liduprázdné. Pár fotek na památku a jedeme do hotelu. Tam honem do bazénu a ve tři hodiny jsme již připraveni na další výlet. Tentokrát jedeme do hlavního města Emirátů, do cca 150 km vzdálené Abu Dhabí. Jedná se o město na ostrově v Perském zálivu spojené s pevninou mostem. Správní a obchodní centrum tohoto státu zde předvádí bohatství v celé nádheře.Na vyhlídkové plošině, která byla zbudována zasypáním moře, pod obrovskou vlajkou UAE fotografujme a filmujeme. Jinak Abu Dhabí není zrovna turistickým centrem. Nejsou zde pláže ani letoviska. Sem se jezdí za obchodem. S padající tmou vjíždíme do místního přístavu. Desítky a desítky dřevěných bárek jak z doby před několika staletími čekají na svůj náklad, aby dopluly do Bombaje nebo snad ještě dále. Primitivní noclehárny na moři pak zajišťují jakési palandy nad nákladem. V přístavu sedí námořníci,, jedí i spí na jakýchsi pohovkách umístěných na samém molu.  Přímo v přístavu  navštěvujeme restauraci, která ostře kontrastuje s tím, co jsme viděli před chvílí. Po celé délce restaurace je obrovský stůl. Z jedné strany syrové maso, které si vyberte, naložíte na talíř a toto maso vám bude podle vašeho přání upraveno. Z druhé strany pak nejrůznější sladkosti a saláty. Zde je tedy nejen co k jídlu ale i k vidění. Nikdo nemá šanci od každého alespoň ochutnat, ale i vidět nejrůznější dobroty je skutečným zážitkem. Naložené datle, saláty, dorty, pudingy a já nevím co ještě. Po dvou hodinách jídla, ale především ochutnávání nejrůznějších dobrot se vracíme k autu a jedeme zpět. Za cca 1.5 hod po osvětlené dálnici přijíždíme do hotelu. Je téměř půlnoc.  Zítra nejedeme na žádný výlet – už jsme to potřebovali.   Ve středu ráno snídáme až po desáté hodině. Na 11 hod. máme objednaný odvoz na pláž. Je to naše druhá návštěva. Slunce již pořádně pálí, teplota v těchto dnech překračuje 35 stupňů. Navíc je bezvětří. Znovu obsazujeme každý jednu palmu a vychutnáváme si koupání v čisté a teď už klidné vodě. Je to opravdu nádhera. V dnešní době mobilních telefonů máme stále spojení s naší domovinou. Proto víme, jaké je doma počasí. Protože se v SMSkách opakuje stále slovo déšť, vychutnáváme si počasí plnými doušky.   Telefonování v této zemi je na běžné evropské úrovni. V Emirátech je jedna monopolní GSM síť „ETISALAT“. Její pokrytí je bezproblémové. Nemám zkušenosti s jiným operátorem, ale telefonování s předplaceným telefonem „Eurotel“ je bez nejmenších problémů. To platí i o odesílání a přijímání SMS zpráv. Bohužel telefonem „Eurotel GO“,  se nedaří telefonovat. Odeslání a přijímání SMS zpráv je však bez nejmenších problémů. Jinak telefonování pomocí pevných linek je v UAE zdarma. To ovšem neplatí o telefonních  budkách, kde je nutno vlastnit kartu. Tu jsme ale neměli a telefonování tímto způsobem jsem neprovozoval. Volal jsem však z hotelového pokoje na mobil operátora „ETISALAT“. Za jedno telefonování jsem na konci pobytu zaplatil 2Dhs. Okolo třetí hodiny odpolední se vracíme zpět k autu. Již při cestě na pláž jsem se domluvil s řidičem, že nás odveze podívat se k hotelu „Burj al Arab“ . Jedná se o velice známý hotel ve tvaru plachetnice s napjatými plachtami vybudovaný na umělém ostrově v Perském zálivu. V současné době zdobí téměř všechny reklamní předměty tohoto státu a je jakýmsi symbolem bohatství a kvality tohoto místa. Již dopředu nám bylo jasné, že nepůjdeme dovnitř. Opatření, které má chránit klid hotelových hostů před zvědavými turisty, donutilo majitele hotelu vybírat vstupné ve výši 100 Dhs na osobu za prohlídku tohoto místa. Tuto částku je možno v množství hotelových restaurací a barů utratit. Přijíždíme na břeh moře. Před tímto hotelem je vybudován ještě jeden hotel. Jmenuje se „Jumeirah Beach Hotel“ a patří spolu s Burh al Arab k nejluxusnějším ve městě. Jeho tvar připomíná mořskou vlnu a za  tímto hotelem je pak již zmíněná plachetnice. Zastavujeme před informačním centrem, které je vlastně vstupem na umělý ostrov. Tento vstup není určen pro hotelové hosty, ale pouze pro turisty. Z této vzdálenosti si prohlížíme tento architektonický skvost. Několik fotografií a jedeme zase zpět.  Odpoledne  procházíme městem. Konečně na nás dolehla nutnost koupit několik drobností z cesty. Opět  procházíme již známými uličkami a objevujeme neznámé. Jistě velmi zajímavým místem je indická čtvrť, nebo snad jen několik ulic. Všude žluté květy navlečené na niti, také zboží je trochu jiné a vůně je jiná než v ostatních místech tohoto města. Nakupujeme pár drobností a vracíme se.