Sobota
	Ráno nás budí nastavený mobilní telefon v půl desáté. V deset hodin už sedíme u snídaně podávané formou švédských stolů. Zástupce cestovní kanceláře je mladý muž žijící v Dubaji již několik let. Jeho znalosti tohoto místa jsou encyklopedické a zkušenost místního prostředí nám sděluje ochotně a s úsměvem. Skvělým nápadem pak bylo rozdání jednoduché turistické mapy města se zakreslením nejdůležitějších a nejzajímavějších míst. To vše okomentované v češtině včetně otevírací doby jednotlivých obchodů. Tahle mapa byla celou dobu našeho pobytu velmi užitečná. Popíjíme kávu a džus, jak je v těchto krajích zvykem a povídáme si o Arabských emirátech.   Spojené arabské emiráty byly založeny 2.prosince 1971. Jsou složeny ze sedmi emirátů. Každý z těchto emirátů má svého emíra, který má značné pravomoci. S.A.E mají federativní uspořádání a v jeho čele stojí prezident. Hlavním městem celých emirátů je Abu Dhabi vzdálené cca 150 km od největšího města Dubaje. Dubaj má v současné době okolo jednoho milionu lidí. Značnou část tvoří přistěhovalci především z Indie, Pákistánu, Sýrie a Filipín. V souvislosti se značným procentem přistěhovalců, které tvoří většinou muži, se na ulicích setkáváte podstatně více s muži než se ženami. Dubaj je rozdělena uměle vytvořenou řekou na dvě části Bur Dubai a Deira. My se nacházíme v novější a také modernější čtvrti Bur Dubai. Na druhé straně řeky pak je větší část starého města se svým typickým arabským koloritem a krásou. Dopíjíme džus a loučíme se. Máme několik hodin na to, abychom se rozhodli, kam pojedeme na výlety. Domlouváme se, že to promyslíme a večer zavoláme. Teď však jdeme do města. Kolem poledne vyrážíme. Na jasné obloze pálí slunce a teplota se blíží ke 30 st.  Naším cílem je pouze okolí hotelu. Procházíme moderní výstavbou, navštěvujeme několik shoping center a  v jednom z nich si dáváme jídlo. O bezpečnosti stravování již byla řeč, jenom snad něco málo k cenám.  V UAE se platí místní měnou označenou jako Dirham „Dhs“. Tato měna je pevně přivázána k USD  (1USD = 3.65 Dhs“a tedy je možno velmi jednoduše spočítat jaká je jeho aktuální hodnota. V současné době, kdy je cca 36 Kč/1 USD je přepočítávání velmi jednoduché a vychází 1Dhs = 10 Kč. Z tohoto důvodu budu všechny ceny uvádět v Dhs. Je možno bez nejmenším problémů směnit jak USD, tak i samozřejmě EUR. Jídlo je v UAE trochu dražší než u nás. Není to ale nic zoufalého. Obecně se dá říci, že v supermarketech je cena asi jako u nás. Jak již bylo řečeno, nehledejte v těchto místech ani alkohol, ani vepřové maso.   Restaurací je skutečně nepřeberné množství. Po dobu našich procházek jsme si oblíbili především dva druhy stravování. Jednak v podstatě v každém obchodním centru je patro, ve kterém se dá jíst. Jedná se povětšinou o malé obchůdky, z nejrůznějších míst tohoto světa. Vedle sebe je jak indická, tak i japonská, pakistánská, filipínská kuchyně. Nechybí tu ani dary moře, americké hamburgery i anglická jídla. Téměř všechna nabízená jídla mají svoji fotografii nad hlavami kuchařů a vždy je uvedena cena. To je jistě u těchto exotických jídlech velmi příjemné. Všechna jídla se pohybují okolo 15-18Dhs. Většinou je v ceně i salát a když si k tomu dáte vodu za 2 Dhs opravdu se moc dobře najíte za 20 Dhs.  Levnější jsou hamburgery a dražší mořské produkty.   Druhou možností  jsou  různé malé restaurace, většinou s několika stolky na chodníku. Zde se cena pohybuje okolo 10 – 12 Dhs, ale je toho opravdu hodně a jídlo je výborné. Je potřeba si buďto zvyknout, nebo se jednoduše smířit s tím, že v těchto krajích se poměrně hodně používá koření. Jídlo může být hodně ostré, popřípadě poněkud nezvykle voní. Vždy však bylo výborné a pokud něco na talíři zůstalo, bylo hlavním důvodem podávané množství a ne kvalita popřípadě chuť jídla. Ve velkých, kamenných restauracích jsme nejedli. Výjimkou byly pouze výlety, kde součástí je pak oběd, popř. večeře. Jídlo chutné i když poněkud dražší. Ale ani v tomto případě nepřekračovaly ceny únosnou mez.   Po několika hodinách procházení a prvním setkávání s těmito místy se vracíme zpět do hotelu. Příjemným překvapením byl bazén na střeše hotelu. Ne že by byl obrovský, ale teplý – až moc a navíc prázdný. Několikrát jsme také využili vířivých bazénků, které osvěžili naše utrmácené tělo v arabském vedru. Večer jsme poprvé navštívili jedno z tržišť. Těch je tady několik a jsou označeny podle toho, co se v nich prodává. Je tedy možno navštívit samozřejmě jedno z nejznámějších – tedy zlaté, dále pak tržiště s kořením, elektronikou, ovocem, rybami i textilem. Naším prvním cílem bylo textilní tržiště. Tím jsme pouze procházeli, přesto nás zaujalo obrovské množství zboží. Vše je však v krámcích nebo před nimi. Klasické tržiště, tak jak je známe od nás,zde není k vidění. Ostatně celé tržiště nebo jak se zde říká souq (sůk) je vlastně několik ulic plných malých krámků a obchůdků, ve kterých se prodává jednotný sortiment. Procházíme tedy uličkami plných nejrůznějších látek i hotového zboží – normální tričko s límečkem 5 – 10 Dhs, značkové (možná) Lacoste 15 Dhs. Moc jsme zde neprohlíželi, neboť  naším hlavním cílem bylo Gold souq – zlaté tržiště. To však je na druhé straně kanálu. Možností ,jak se tam dostat, je několik. Předně je možno přejít po dvou mostech na druhou stranu. Ty jsou však poněkud vzdáleny od místa, kde je náš hotel a také kde jsou tržiště. Další možností je podzemní tunel prokopaný na samém konci Dubaji při ústí kanálu do moře. Třetí možností je přejet lodí na druhou stranu. Kontrolou mapy zjišťujeme, že jsme nedaleko tunelu pod kanálem a vypravujeme se tímto směrem. Je tma, teplota přes 25 St. Přicházíme do míst, kdy již nejsou žádní lidé, ale pouze auta. Za chvilku zjišťujeme, že tunel je určen pouze pro automobily – to nás mohlo také napadnout. Okamžitě se rozhodujeme, zvedáme ruku a během několika vteřin stojí před námi taxi. To nás odveze za 5,5 Dhs na námi požadované místo.   Vůbec cestování taxíkem je zde velmi příjemné. Je však nutno si dát pozor, aby to byl taxík státní. To je velmi dobře poznat, neboť taxikáři mají jakousi světlou uniformu. To vám zaručuje příjemné cestování, před spolujezdcem je obrovský displej taxametru , na kterém naskakuje cena a tu pak nakonec proti dokladu platíte. Samotní taxikáři jsou vděční za drobné, které dostanou při placení, ale rozhodně to není povinnost ani nutnost. Lze říci, že se taxíkem dostanete kamkoli rychle, bezpečně a relativně levně. Při naší nejdelší cestě taxíkem, která byl na druhou stranu města, byla celková cena 20Dhs a to nás taxikář ještě odvezl na břeh kanálu, kdy jsme udělali pár fotografií a jelo se dále.   Na zlatých trzích jsem již byl několikrát. Ať už se jednalo o místa v Itálii, Řecku, nebo Španělsku. Ale také v Turecku nebo v Tunisku. Tolik zlata jsem  však ještě nikde neviděl. Stovky a stovky obchodů, čistých a upravených. Jedná se o několik ulic, v tomto případě pak jakousi dřevěnou konstrukcí zakrytých proti slunci a nepohodě. Obchody doslova přeplněné vším možným i nemožným. Od drobností typu přívěšků, náušnic, přes prsteny, masivní náramky často ručně zdobené, až po obrovské kusy zlata spíše připomínající ozdoby náčelníka Inků. O ceně zlata v těchto místech již bylo napsáno mnoho a mnoho. Nejsem znalec ani odborník, ale pravdou je, že si vybere každý, kdo si vybrat chce. Navíc ceny jsou podle dostupných informací postaveny následovně. Po dotazu na cenu je patřičný kus zlata zvážen na elektronické váze a sdělena cena. Ta se až nápadně přibližuje ceně, za kterou je možno nakoupit v Evropě. Již při prvním zaváhání je cena upravena o cca 10%. Tady už nezkušený zaváhá, protože již v této chvíli je cena zajímavá. Pokud se však rozhodnete hrát hru na smlouvání dále, podaří se vám cenu srazit minimálně o 30%. Pokud budete zkušení, bude to asi více. Není výjimkou, že při oboustranně zajímavém kousku může být cena snížena až o 50%. Při té příležitosti pak je nutno vyslechnout celou škálu přesvědčovacích manévrů od výkřiků „úžasná, skvělá, neopakovatelná cena“ až po „cena jenom a pouze pro tebe, protože se už známe a jsi mým přítelem“ Sám jsem nezažil těžký kalibr typu „mám ženu a dvanáct dětí a děláš ze mě žebráka“, ale snad i to je možno v těchto místech slyšet. Žebráci však místní prodavači rozhodně nejsou. Jejich obchody září čistotou, vše je plné světla a krásy. Navíc – a to platí o všech tržištích v tomto místě- nejsou prodavači nijak nepříjemní. Skutečně je možno do obchodu přijít, rozhlédnout se, zeptat se a zase jít. Prodavači za vámi nebudou běhat ani na nich nebude znát jakákoli špetka rozmrzelosti, že odcházíte bez nákupu. Jenom po vás zakřičí další slevu na vámi prohlížené zboží….   Horkou nocí se vracíme zpět. Docházíme ke kanálu. Okamžitě nám nabízejí převoz na druhou stranu, projížďku nebo cokoli budeme chtít. Odmítáme a jdeme podél kanálu. Kromě množství nejrůznějších lodiček a převozních člunů se po kanálu důstojně pohybují velké dřevěné lodě. Ty jsou až po okraj napěchovány nejrůznějším zbožím které je dováženo a odváženo z tohoto města. Tyto dřevěné lodě, kterých je desítky a stovky převážejí zboží po celé Arábii a jejich cesta míří i do Indie. Celé nábřeží je v těchto místech pokryto nejrozmanitějším zbožím, které je rozváženo nejen malými nákladními automobily, ale nezřídka i na dvoukoláku nebo přenášeno lidmi. Toto je pravděpodobně hlavní zásobárna všech trhů, obchodů a obchůdků. Poučeni dopoledním seznámením s městem se rozhlížíme po přístavišti převozníků. Podle velkého množství lidí ho za chvíli nalézáme. Za 0,5 Dhs jsme přepraveni na druhou stranu kanálu. Dlužno podotknout, že ještě těsně před přístavištěm nám další převozníci nabízení své služby desetkrát dražší.