Island, ležící mezi 63° 23´ a 66° 32´ s. š. a mezi 13° 31´ až 24° 29´ z. d. gr., je vzdálen 965 km od Norska a 360 km od Gronska; plošná rozloha obnáší 105.000 km2, z čehož však jen 42.000 km2 je obydleno asi 70.000 obyvateli. Záp. a sev. pobřeží jest fjordy bohatě rozčleněno, východní již méně a jižní probíhá téměř přímočaře.
Povrch a geologické složení. Ostrov, poměrně mladý, skládá se v základě z třetihorní hlíny a ze sopečných vyvřelin; starší útvary než třetihorní nebyly nikde nalezeny. Povrch jest náhorní rovinou, zvedající se do výše 500-600 m, nad níž vyčnívají široké čedičové a trachytové kupy do 1200-1300 m (mocnost čedičův odhaduje se na 3000 m). Pohyby tektonické, zvláště zlomy a propadliny, v záp. polovici vytvořily četné zálivy a měly rovněž značný vliv na ráz ostrova. Mladší horniny sopečné namnoze nakupily se do značné výšky, zvláště v jižní části, kde sopečná činnost bývala vždy nejmohutnější; tu nalézá se také nejvyšší hora Hvannadalshnukur (2119 m), trčící nedaleko pobřeží z Vatna Jökullu, ohromného ledovcového pole (v ploše 8800 km2), na jv. sopka Hekla zdvíhá se pouze do výše 1557 m, za to však výbuchy její bývají zhoubné. Lávová pole mladšího původu, hlavně v značnější výšce, jsou pustá, bez vegetace, starší lávy z dobu předglaciální jsou pokryty štěrkem morénovým a poskytují místy dosti úrodnou prsť.
S činností nitrozemských sil souvisí horké prameny a vřídla, jichž na Islandě na sta se vyskytuje; jeden z takových horkých vodotrysků zván byl Geysir a po něm nazvána tak všechna podobná zřídla i v jiných zemích. Světoznámý geysirový kraj nalézá se v malém údolí jihozáp. části ostrova. Značnou část Islandu pokrývají ledovce rázu již polárního.
Podnebí tvoří přechod od polárního východogrónského k mírnému západoevropskému podnebí; severní pobřeží je tudíž chladnější, jižní vykazuje poměrně vyšší teplotu vlivem proudu Golfského a vých. větru, vanoucího z teplé sev.-záp. Evropy. Celkem má podnebí ráz oceanický s mírnou zimou a chladným létem (v Reykjaviku je průměrná roční teplota 3,3° C, v únoru – 3°, v červenci + 11,8°). V nitrozemí jest podnebí téměř polární s mnohem větší proměnlivostí než na pobřeží. Srážky nejhojnější jsou v zimě, nejřidčí v červnu (v Reykjaviku ročně asi 75 cm). Nejkratší den trvá tu 4, nejdelší 20-21 hodin.
Rostlinstvo a zvířena. Pro prudké bouře (ležíť Island po celý rok blízko barometrického minima) a nízkou letní teplotu nerostou na Islandě kromě bříz stromy, nýbrž jen traviny. Z kulturních rostlin jen brambory lze sázeti u větší míře. Zvířena je ještě chudší, ssavci na př. zastoupeni jsou jen liškou ledovou a medvědem. Při pobřeží je hojnost ryb, tak že třetina obyvatelstva se živí rybolovem.
Obyvatelstvo. Islanďané jsou potomci norských námořníků, kteří v 9. stol. se tu usadili; Zachovali si dosud staré nordické nářečí se značnou literaturou. Ačkoliv život jejich jest jediným nepřetržitým bojem s drsným podnebím, vytvořili a udrželi si vysokou kulturu. Každý umí číst a psát, rodiče starají se pečlivě, aby za dlouhých zimních nocí také děti své naučili čtení a psaní. Střední školství zastoupeno jest reálkou v Akureyri a gymnasiem v Reykjaviku, kde je také bohoslovecká a medicinská fakulta.
Od r. 1909 Island jest spojen s Dánskem jen personální unií. Zákonodárnou moc vykonává král a sněm (althing) o dvou sněmovnách. Administrativně ostrov dělí se ve 4 kraje, jež se rozpadají v 18 okresů.
Poměry hospodářské. Obyvatelstvo (73%) živí se chovem dobytka a rybolovem. Z dobytka chovají se především ovce (kolem 1 mill.), jež dávají výbornou vlnu i maso; chov hovězího dobytka je slabší. Koně islandští jsou malí, ale neobyčejně vytrvalí a pro obyvatele skoro nevyhnutelně potřební; proto chovu jejich se věnuje značná péče. Také psi a kočky chovají se ve velkém množství.
Nerostné bohatství je nepatrné a nelze ho pro nedostatek paliva a špatnou dopravu upotřebiti. Průmysl je tudíž taktéž nepatrný. Většinu potřeb domácích hotoví si rodiny samy. Obchod poslední dobou vzrůstá; ve vývozu první místo zaujímají ryby, ovce, vlna, koně a peří. S Kodaní je pravidelné parníkové spojení (12 krát ročně). Města jsou jen čtyři Reykjavik (4.000 ob.), Akureyri, Isafjord a Seydisfjord.
Přepsáno v původním znění bez úprav.