Určeno těm, kteří preferují volnou patu po celou dobu pohybu na lyžích do kopce i z kopce.
Telemarkové lyžování přezdívané také jako norský styl, nebo free-heel styl se ze země svého původu rozšířilo do alpských zemí, kde zakořenilo hlavně ve Francii. V zámořských oblastech je velmi populární ve Spojených státech. Na rozvoji se podepsalo také několik firem, které ač si byly vědomy úzkého okruhu lidí zabývajících se tímto sportem, vrhly se na vývoj výbavy pro telemarkové lyžování. Tak se vzápětí na trhu objevily nové druhy vázání a neustále vylepšované boty, jež tvoří nejdůležitější součást výbavy telemarkera.
Původně byly využívány, tak jako v klasickém sjezdovém lyžování, různě upravené kožené boty. Ovšem ty se ukazovaly jako plně vyhovující pouze v lehčích terénech, nebo u nich byl velmi problematický dokonalý a úsporný přenos síly z nohy telemarkera na lyži. Nejlépe se s náročnou výrobou ohebné plastové boty vypořádali konstruktéři firmy Scarpa, jejichž model Terminátor se stal pojmem. S několikaletým zpožděním je následoval Garmont. Plastové boty se rychle rozšířily mezi telemarkery, kteří záhy poznali jejich výhody oproti koženým předchůdcům. Bylo možné přenášet mnohem větší sílu na lyže, jež mohly být širší. Skelety umožnily podstatně zvýšit rychlost, bezpečnost jízdy a agresivní styl.
Obecně se dá říci, že telemarker zahajuje oblouk vyjetím vnější lyže, tj. opačné ke směru zatáčení, vpřed, a udržení rozložení hmotnosti rovnoměrně na obou lyžíchi. V tu chvíli, v závislosti na výše popsaných podmínkách, naopak zasouvá více vnitřní lyži vzad, snižuje těžiště až případně pokládá vnitřní koleno na tuto lyži. Velikost a rychlost oblouku snadno kontroluje pomocí řídící vnější lyže. Po vyjetí oblouku zvyšuje své těžiště a dle vlastního uvážení zahajuje oblouk na opačnou stranu analogickým způsobem. Používání lyžařských holí je obdobné jako při sjezdovém lyžování - pomáhají při zahajování oblouku a méně zkušeným lyžařům také při náhlé ztrátě rovnováhy v jeho průběhu a při vyjetí.
Základní představu o telemarkovém stylu lyžování je možné získat na běžkách na mírném svahu pokrytém prachovým sněhem. Po základním nácviku zájemce rychle zjišťuje, že obtížnost telemarku spočívá v rozdílném vedení lyží, když špička vnitřní lyže je na úrovni špičky boty vnější lyže, případně i za ní.
S jistými omezeními se dá použít vázání a boty určené skialpinistům. Zde je však nutná zvýšená opatrnost u vnitřní lyže, aby neobvyklým namáháním a krutem nedošlo k poškození skialpinistického vázání. Přesto pro ty, kteří to zkusí, bude šokujícím zjištěním snadnost telemarkového oblouku v hlubokém sněhu na různých sklonech svahu při odlišné kvalitě sněhu od snového prašanu, přes hluboký, mokrý a těžký sníh až po krustu.
Poslední možností je pořízení si samotné speciální telemarkové výbavy. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se hlavně o boty a vázání, v oblasti lyží je větší možnost výběru a nevadí ani normální sjezdovky. Zárodek telemarkové lyže vyrábí novoměstský Sporten, kde se jedná o širokou běžku, jež je opatřena hranami po téměř celé svojí délce. Vázání je možné pořídit v přepočtu od tří tisíc korun výše nebo použít běžkařskou N75. Při výběru bot je vhodné se vůbec neohlížet po kožených botách a raději dát ihned přednost celoplastovým. Záleží jen na zájemci, zda dá přednost výrobkům firmy Scarpa nebo Garmont. Musí však počítat s tím, že cena se pohybuje v relaci deseti tisíc korun a výše.
Další vhodné zdroje k informacím o telemarku
Couloir magazine
Telemark.org
Norway telemark
Firstrax
First
aid telemark
